Zprávy | Z archivu rubriky


Více než tři stovky Čechů již požádaly od úterka o kanadské vízum, které nově pro cestu do této severoamerické země potřebují. Ve čtvrtek ráno přestala platit dvoudenní přechodná lhůta, kdy bylo možné vyřídit si víza až po příletu za oceán. Kanada i přes žádost české strany trvá na tom, že víza bude vyřizovat Vídeň. Na zastupitelském úřadu v Praze lze sice podat žádost, pak je ale třeba čekat na víza několik dnů, protože tato žádost stejně putuje do Vídně. Kanaďané dosud odmítli jen asi jedno procento žádostí.

Vízovou povinnost Kanada obnovila v úterý po necelých dvou letech. Důvodem je vzrůstající počet žadatelů o azyl původem z České republiky, zejména Romů. Česká vláda postup Ottawy odsoudila, zavedla vízovou povinnost pro držitele kanadských diplomatických a služebních pasů, odvolala vlastního velvyslance a s žádostí o podporu se obrátila na Evropskou unii. Švédsko, které nyní EU předsedá, případné zavedení víz pro Kanaďany při cestách do zemí unie neodmítlo. Upozornilo ale na to, že návrh musí podat Evropská komise (EK). A ta vydá zprávu s reakcí na kanadská víza zřejmě až v září. Člen EK Jacques Barrot prohlásil, že než se komise vysloví ke kanadskému rozhodnutí zavést víza pro Čechy, bude chtít pochopit, proč lidé z Evropské unie žádají v Kanadě o azyl.

Převážná většina romských aktivistů je přesvědčena o tom, že do Kanady z Česka odcházejí zejména vzdělaní a do společnosti dobře integrovaní Romové z obav o svou bezpečnost. Zaznívají ale i jiné názory. Někteří odborníci na romskou otázku totiž míní, že odcházejí zejména nejchudší Romové.

Češi, kteří letěli z Prahy do Toronta, zažili kvůli nově zavedeným vízům velký stres. Na letišti si stěžovali na krátkou přechodnou lhůtu, zbytečné náklady a vynaložený čas na cestu do Vídně. Všichni cestující, kteří se dnes dostavili k odbavení letu, měli ale nakonec dokumenty v pořádku a odletěli. K odletu se nedostavilo pět lidí.

Přední osobnosti politického a intelektuálního života ze střední a východní Evropy napsaly otevřený dopis americkému prezidentovi Baracku Obamovi, v němž vyjádřily obavy z vlivu Ruska a z opomíjení svého regionu ze strany Washingtonu. "Naše naděje, že se vztahy s Ruskem zlepší a že Moskva konečně uzná naši suverenitu a nezávislost poté, co jsme se stali členy NATO a EU, se nenaplnily," píše se v otevřeném dopisu. Jeho signatáři sice vítají Obamovu snahu o nový začátek ve vztazích s Ruskem, ale upozorňují na to, že se Moskva stále chová tak, jako by měla v této části Evropy poslední slovo.

Silně kritizují také "realisty" v americké zahraniční politice, kteří mají podle nich silný vliv na prezidenta Obamu. Kdyby názory realistů "zvítězily v 90. letech, nebyli bychom dnes v NATO a idea Evropy jednotné, svobodné a žijící v míru by byla vzdáleným snem," uvádějí politici a intelektuálové. Obviňují také Rusko, že jeho investice ve středovýchodní Evropě jsou politicky motivované a že má na svědomí korupci a mediální manipulace, jejichž cílem je prosadit v zemích tohoto regionu své zájmy a zkomplikovat jejich transatlantickou orientaci. Za Česko kromě Havla podepsali otevřený dopis také bývalý šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg či bývalý místopředseda vlády Alexandr Vondra. Ten pětistránkový dokument ve středu dovezl do Washingtonu, kde má v plánu seznámit s jeho obsahem Bílý dům, ministerstvo zahraničí a americké kongresmany.

Politiku územního rozvoje, která je základním klíčem pro územní plánování v Česku a příští týden ji má v plánu schvalovat vláda, kritizují některá ekologická sdružení a obce. Její schválení by podle nich dalo zelenou výstavbě dálnic, vybudování paralelní dráhy na ruzyňském letišti nebo jaderných úložišť bez možnosti pozdějších změn. Novinářům to řekl Martin Fadrný z Ekologického právního servisu. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) považuje argumenty sdružení za účelové. Podle ministerstva jsou například lokality pro uložení jaderného odpadu už dávno známé, a materiál tedy v tomto nepřináší nic nového. Kvůli úložištím jaderného odpadu se navíc uskutečnilo jednání zástupců čtyř ministerstev, po kterém byl seznam lokalit z materiálu vyškrtnut.

Pokud bude dokument schválen v navržené verzi, zablokuje podle Fadrného jakoukoli debatu o variantách, o posuzování vlivu na životní prostředí a také o financích na jednotlivé projekty. Podle něj totiž materiál v mnohých případech velmi konkrétně definuje umístění staveb nebo trasu komunikace, a tím neumožňuje jinou variantu. "Navíc si myslíme, že úřednická vláda vůbec nemá mandát na to, aby projednávala a schvalovala dokument, který bude mít takovéto dopady," dodal. S tím ale nesouhlasí MMR. Přípravy začaly již v roce 2006 a současný předkládaný návrh je tak výsledkem této dlouhodobé práce jednotlivých meziresortních týmů. Ministerstvo ho považuje za koncepční, propracovaný s řádně vypořádanými připomínkami veřejnosti.