Zprávy | Z archivu rubriky

Romové v Kanadě chtějí žalovat tamního ministra přistěhovalectví Jasona Kenneyho a Imigrační a azylovou komisi za "institucionální předpojatost" vůči českým Romům, kteří žádají o azyl. Informoval o tom kanadský deník Toronto Star s odvoláním na právníka romských Kanaďanů. Rocco Galati ve čtvrtek prohlásil, že jde o to, zda Kenneyho prohlášení o "podvodných" azylových žádostech, kterými chtěl zdůvodnit zavedení víz, nepřekračuje hranici "politického zasahování" do nezávislého rozhodování komise. Podle kritiků Kenneyho nedávné výroky, které viní Mexičany a Romy z problémů kanadského azylového systému, poškodí řadu lidí, o jejichž žádosti bude komise rozhodovat. Žaloba se zaměří také na komisí nedávno vydanou příručku o českých Romech, která je podle Romů v Kanadě diskriminační.

Kanada chce po Češích kvůli vízům víc osobních údajů než po jiných občanech Evropské unie. Uvedly to Česká televize (ČT) a televize Prima. Čeští občané musí podle ČT vyplňovat formulář navíc a poskytovat detailnější informace třeba o příjmech partnera. Televize Prima uvedla, že čeští žadatelé musí vyplňovat dokonce dva formuláře navíc. Kanada v nich vyžaduje třeba jména zaměstnavatelů, údaje o bydlišti a zaměstnání rodičů nebo výši platů. Mluvčí ministerstva zahraničí Milan Řepka připustil, že vízové podmínky jsou skutečně rozdílné. "Zjistili jsme, že naši občané musí vyplnit mnohem více osobních údajů než občané Bulharska či Rumunska, což jsou také země EU," uvedl Řepka. Podle diplomatických dohod by přitom Češi měli mít stejné podmínky jako jiné členské státy unie, informovala ČT. Potvrdil to i kanadský velvyslanec v Praze Michael Calcott.

Kanadská ambasáda v Praze popřela informace deníku Právo, že čeští zájemci o vízum do Kanady budou muset od pondělí čekat na vyřízení svých žádostí na velvyslanectví ve Vídni do druhého dne. Mluvčí kanadské ambasády v Praze Michael Vlček však ČTK řekl, že občané ČR budou i nadále moct získat vízum na velvyslanectví ve Vídni ještě v den podání žádosti. Podmínkou však bude, aby Češi předložili žádost nejpozději do 11:30. Pokud splní podmínky jeho udělení, tak si vízum odpoledne odnesou. Ve výjimečném případě může nicméně kanadský zastupitelský úřad o vízech rozhodovat až deset dní, uvádí na svém webu. Češi usilují o to, aby víza vydávala i pražská ambasáda, Kanada tomu ale zatím nevyhověla. Předseda ODS a bývalý premiér Mirek Topolánek tento fakt připomněl v dopise, kterým požádal předsedu Evropské komise José Barrosa, aby se EU postavila za Českou republiku ve věci zavedení víz pro Čechy cestující do Kanady.

České zastupitelské úřady v Kanadě zavalily stovky žádostí lidí, kteří chtějí víza do Česka. Napsal to server Týden.cz. Fáma vznikla z nesprávných informací, jež se objevily v některých kanadských médiích poté, co Kanada zavedla vízovou povinnost pro české občany. Víza pro cesty do České republiky přitom potřebují jen kanadští diplomaté. Nejmenovaný diplomatický zdroj ČTK řekl, že kanadské televize CBC a CTV v úterý odvysílaly zprávy, že kanadští občané budou od středy potřebovat pro cesty do Česka víza. Ambasáda na svých internetových stránkách již od středy upozorňuje Kanaďany, kteří se chtějí do České republiky vydat jako turisté, že vízum nepotřebují a že ho musejí mít jenom diplomaté.

Dopis, kterým někteří čeští politici varují amerického prezidenta Baracka Obamu před Ruskem, podle místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka posouvá ČR na okraj Evropy. List za ČR podepsali bývalý prezident Václav Havel, někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) a exministr pro EU Alexander Vondra (ODS). V pátek se k němu připojil také současný polský prezident Lech Kaczynski. Dvaadvacet původních signatářů v dopise apelovalo mimo jiné na to, aby USA ujistily Evropany, že se chtějí i nadále zajímat o jejich kontinent. Zaorálek považuje dopis za "provinciálně hysterický", "zápecnický" a psaný "tónem zhrzené milenky". Podle stínového ministra zahraničí Zaorálka vzniká dojem, že signatáři dopisu nedůvěřují Evropské unii, když v dopise opakují, že EU nemá k některým otázkám jednotný postoj. "Problém teda je, proč jsme pro to v době předsednictví něco nedělali," řekl Zaorálek. Podle něj měla ČR usilovat o nalezení kompromisního postoje vůči Rusku.

Předseda ODS Mirek Topolánek považuje místopředsedu ČSSD a stínového ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka za extremistu, který koketuje s proruskými a protiamerickými názory. Reagoval tak v SMS zprávě zaslané ČTK na páteční výroky Zaorávka, který mimo jiné řekl, že ODS posouvá Česko na okraj EU, když se spojuje v nové frakci Evropského parlamentu s politiky s pověstí radikálů. Zaorálek na tiskové konferenci kritizoval také dopis politiků Baracku Obamovi. "Já se distancuji veřejně od Zaorálka. Považuji ho totiž za skutečného extremistu. Žene nás ne na okraj, ale mimo EU: Baas, Hamas, koketování s proruskými a protiamerickými trendy," napsal Topolánek. Narážel přitom na loňskou zahraniční cestu šéfa ČSSD Jiřího Paroubka a Zaorálka do Sýrie, kam odjeli na pozvání vládní Socialistické strany arabské obrody (Baas) i na nedávný výjezd šéfa sněmovny Miloslava Vlčka (ČSSD), při níž se někteří členové delegace setkali s lidmi z radikálního Hamasu.

Ústavní soud odmítl stížnost bývalé dělnické prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové a definitivně tak potvrdil šestiletý trest vězení za podíl na justiční vraždě demokratické političky Milady Horákové. ČTK to řekl generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek. Trest je pravomocný, sedmaosmdesátiletá Brožová-Polednová už nastoupila do vězení. Ve stížnosti uplatnila širokou škálu námitek. Upozornila například na to, že soudy nezohlednily to, kdo z aktérů zinscenovaného procesu s Horákovou měl největší zodpovědnost. Prý tak uplatnily princip "kolektivní viny". Podle ústavních soudců to ale není pravda. "Byl-li proces 'předem zinscenován', jeho výsledek založen vně, rozhodnutím 'politického orgánu', a jeho vůdčí aktéři vědomě sloužili toliko k vyvolání zdání jeho zákonnosti, pak vskutku postrádá opodstatnění zásadně diferencovat uvnitř skupiny těchto 'aktérů', ať již vystupovali v roli soudců nebo prokurátorů," stojí v usnesení. Ústavní soud se stručně vyjádřil i k dalším námitkám a závěrem uvedl, že stížnost je zjevně neopodstatněná.

Státní zástupce ve čtvrtek zastavil stíhání všech obviněných v kauze známé jako České pivo, která je jedním z případů kolem zkrachovalé Investiční a Poštovní banky (IPB). ČTK o tom informovala mluvčí pražského vrchního státního zastupitelství Irena Válová. Policie se v kauze zabývala transakcemi s akciemi společností Plzeňský Prazdroj, České pivo a IPB z let 1998 až 1999, uvedla mluvčí. Žalobce podle Válové dospěl k závěru, že skutky, pro které byla skupina lidí obviněna, nejsou trestnými činy.

Japonská banka Nomura vlastnila před krachem IPB 46 procent jejích akcií. Po jejich dohodě vznikla společnost České pivo, která zakoupila akcie českých pivovarů Plzeňský Prazdroj, Radegast a Velkopopovický Kozel. Na nákup akcií tehdy půjčila IPB zhruba sedm miliard korun a Nomuře byly vystaveny směnky. Za ty pak Nomura později zaplatila už bezcennými akciemi IPB a České pivo následně japonská banka prodala za 24 miliard korun jihoafrické společnosti South African Breweries.

Cestovní kancelář Tomi Tour v pátek ukončila svou činnost. Vyplývá to z oznámení na pražské pobočce společnosti a na jejích internetových stránkách. O návrat klientů z dovolených se postarají České aerolinie ve spolupráci s Union poisťovnou, sdělila ČTK mluvčí ČSA Hana Hejsková. Tomi tour má nyní v zahraničí přibližně 3000 turistů, nejvíce v Egyptě, dále na Malorce, v Turecku a Bulharsku, na Kanárských ostrovech, Ibize a na Krétě, informoval ČTK mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura. Podle něj jde o největší případ krachu cestovní kanceláře za posledních 12 let od doby konce CK Travela v roce 1997. V současnosti má Tomi tour, která je mezi desítkou největších firem na trhu, prodány zájezdy přibližně 10.000 klientům. Podle prohlášení cestovní kanceláře budou klientům veškeré uhrazené finanční prostředky za zájezdy vráceny Union poisťovnou, která sídlí v Bratislavě. České aerolinie přestávají dopravovat klienty Tomi tour do zahraničí. ČSA ovšem zajistí návrat klientům, které na dovolenou přepravily.

Zkušenosti s projednáváním takzvané lisabonské smlouvy reformující Evropskou unii byly hlavním tématem třídenní návštěvy německých ústavních soudců u jejich českých kolegů. Ústavní soudy v Česku i Německu se smlouvou zabývaly na podnět politiků a seznaly, že není v rozporu s ústavním pořádkem obou zemí. "Panuje shoda na tom, že lisabonská smlouva neomezuje suverenitu, nečiní z EU federální stát," řekl ČTK generální sekretář Ústavního soudu ČR Tomáš Langášek. Delegace vedená předsedou německého ústavního soudu Hansem-Jürgenem Papierem se zajímala také o to, zda může český prezident dlouhodobě odmítat podpis lisabonské smlouvy. Čeští soudci jim žádnou konkrétní odpověď dát nemohli. Ústavní soud podle Langáška zatím nemá žádný podnět, na základě kterého by se tím zabýval.