Zprávy | Z archivu rubriky

V ulicích staré Prahy demonstrovali vědci proti krácení financí Akademii věd (AV). Podle vládních materiálů má státní dotace pro akademii klesnout během tří let na polovinu. Happeningu Vražda české vědy se před Ústavem dějin umění AV na Praze 1 účastnilo zhruba 200 až 300 akademiků a jejich sympatizantů. Akademici v oknech ústavu vynesli rozsudek nad českou vědou a českého vědce symbolicky oběsili z okna ústavu. "Krácení dotací... by znamenalo v dohledné době, výhledově tří let, de facto likvidaci, zánik Akademie věd nebo minimálně podstatné části jejich odborných pracovišť včetně těch vlastně nejvíce specializovaných," řekl novinářům organizátor akce Martin Krummholz z Ústavu dějin umění. Podobně se nedávno vyjádřil i šéf akademie Jiří Drahoš.

Akademiky podpořil senátní Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Vyzval vládu, aby přehodnotila navržený způsob financování vědy a výzkumu na léta 2010 a 2012, a zároveň požaduje, aby kabinet v rozpočtu na rok 2011 vyčlenil rezervu, která by zachovala dosavadní výši financování akademie. Výbor také požaduje zvýšit výdaje na výzkum a vývoj na léta 2011 a 2012 na jednoho procento HDP a vypracování nového systému rozdělování dotace podle mezinárodně srovnatelných kritérií. Způsob financování vědy a výzkumu ze státního rozpočtu podle nového hodnocení vědeckých výsledků má platit od příštího roku. Cílem nového systému je zvýšit tok peněz na aplikovaný výzkum s přímým dopadem do výroby na úkor základního výzkumu, jehož baštou je AV. Více peněz proto dostane výzkum financovaný ministerstvem průmyslu a obchodu, Grantová agentura ČR a nově zřizovaná Technologická agentura.

Ministerstvo práce a sociálních věcí nejspíše pošle krajům na dofinancování sociální služeb 800 milionů korun. Kraje by je měly rozdělit poskytovatelům v září. Novinářům to po zasedání sociální komise Asociace krajů ČR řekl její předseda a náměstek hejtmana Karlovarského kraje Miroslav Čermák. Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Šimerky to je jisté z 90 procent. Peníze chce najít v rozpočtu ministerstva. Financování pro příští rok je podle něj nejisté. Díky 800milionovému příspěvku by kraje letos měly získat na poskytování sociálních služeb celkem stejně jako loni 6,8 miliardy korun. Státní rozpočet počítal pro letošek s částkou 4,5 miliardy korun. Už v lednu přidal na sociální služby po protestech tehdejší ministr Petr Nečas 1,5 miliardy korun.

Společnost Kongresové centrum Praha (KCP) nedokáže splácet dluhy a hrozí jí krach. Praha, která je vlastníkem společnosti, proto zřejmě bude muset prodat část nemovitostí, které KCP patří. Samotné Kongresové centrum si ale chce ponechat. Novinářům to řekl radní Milan Richter (ODS). Dluhy i s úroky jsou kolem 1,9 miliardy korun. KCP by mělo dluhy podle Richtra splatit do roku 2014, je ale schopno splácet maximálně úroky. Hlavní město si proto nechalo zpracovat posudek, který měl nastínit další možnosti společnosti. "Závěrem bylo, že v dubnu 2010 dojde ke krachu, pokud nezačneme něco dělat," uvedl Richter. Rada města se shodla na tom, že nejlepším řešením situace by mohl být prodej hotelu, přilehlých pozemků a byznysového centra KCP. V úvahu připadá také prodej kombinovaný s pronájmem. KCP se podle Richtra zadlužila v 90. letech především v souvislosti s pořádáním zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000. Hlavní město chce proto vyzvat vládu, aby se splácením dluhu pomohla.

Cestovní kancelář Tomi Tour zřejmě přijímala platby od klientů a inkasovala peníze od partnerských agentur ještě pár minut před ohlášením vlastního konce. Zástupci cestovky přitom už údajně věděli, že se zájezdy neuskuteční. Informovala o tom televize Z1, uvedl to také analytik cestovního ruchu Jaromír Beránek na serveru iHNed.cz. Tomi Tour oznámila ukončení činnosti v pátek v 17:00. "V pátek jsme na základě smlouvy s cestovní kanceláří Tomi Tour poukázali na její účet peníze našich klientů. Deset minut po platbě jsme se dozvěděli o ukončení její činnosti," řekl televizi ředitel strakonické cestovní kanceláře CIAO Ladislav Havel. Podle analytika Jaromíra Beránka ze společnosti Mag Consulting podobných cestovních kanceláří, jako je strakonická CIAO, budou stovky. Někteří lidé v internetových diskusích také tvrdí, že zaplatili zájezd těsně před ukončením činnosti cestovky a nemají tak ani cestovní smlouvu. Ta je přitom nutná k vyplacení náhrady od pojišťovny.

Poslední klienti zkrachovalé cestovní kanceláře Tomi Tour se vrátí domů v pondělí, budou to desítky lidí z egyptských letovisek Šarm aš-Šajch a Taba. ČTK to sdělila Judita Smatanová, mluvčí slovenské Union pojišťovny, která repatriaci platí. Okolnostmi hospodaření Tomi Tour se nyní zabývá policie, obchodní ředitel společnosti Václav Fischer však odmítl možnost, že by on či někdo další z firmy spáchal trestný čin. V zahraničí zůstalo 3253 klientů Tomi Tour, nyní jich zbývá zhruba tisíc.

Na šest desítek mladých lidí pochodovalo Prahou na protest proti vystěhování squatterů z vily Milada. Rozjásaný průvod pestrobarevně oděné "armády klaunů" skončil na Palackého náměstí. Celá akce se obešla bez incidentů. Účastníci průvodu rozdávali kolemjdoucím letáky informující o squattingu. Někteří nesli obrazy reagující na vyklizení posledního pražského squatu. Najatá bezpečnostní agentura násilím vyklidila pražský squat Milada v Praze 8 na konci června. Důvodem byly stížnosti okolních obyvatel na hluk a nepořádek v objektu. Bezpečnostní agenturu si najal správce objektu - Ústav pro informace ve vzdělávání.

Úřady pravděpodobně dostanou více času na rozhodnutí o případném zákazu ohlášené demonstrace či pochodu. Poskytnout jej má novela shromažďovacího zákona, jejíž schválení doporučil senátní petiční výbor. Norma je reakcí na četné demonstrace extremistů pořádané pod falešnou záminkou. Novelu podpořil také ústavně-právní výbor horní komory, Senát jako celek ji bude schvalovat v nadcházejících dnech. Norma prodlužuje lhůtu, v níž obce mají rozhodnout o povolení mítinku, ze tří kalendářních na tři pracovní dny. Některé organizace totiž prý schválně podávají oznámení o akci v pátek. Obecní úřady pak mají fakticky pouze jediný pracovní den k tomu, aby o případném zákazu shromáždění rozhodly. Návrh by proto měl dát úřadům čas zjistit skutečné důvody pořádání veřejné akce a dostatečně zdůvodnit případný zákaz shromáždění.

Kvůli kontroverznímu textu titulní písně nového alba Deratizer byl zpěvák a textař Aleš Brichta předvolán k výslechu. Skladba vyvolává kritiku pro svůj údajně rasistický nádech. K úloze "deratizéra" v české společnosti se již přihlásila v tiskovém prohlášení krajně pravicová Dělnická strana. Brichta ale ČTK řekl, že s nimi nechce mít nic společného. Text písně s refrénem "Politici dělaj z každýho vola/ na ulici kradou cikáni kola/ už by to vyřešit měl/ nějakej deratizér" zkoumá policie, zda nejde o trestný čin. Brichta podle svých slov u výslechu uvedl, že text Deratizer má vyjadřovat nesouhlas se současnou politickou situací ve státě, kdy se podstatné problémy občanů neřeší, ale zametají pod koberec a korupce současné politické generality se dotýká každého občana. Rasistou nejsem a nikdy jsem nebyl," prohlásil Brichta. Mluvčí pražské policie Andrea Zoulová ČTK potvrdila, že v záležitosti zatím nepadla žádná obvinění.

Litvínovská radnice udělala při výplatě dávek prostřednictvím poukázek řadu chyb. Plošné nahrazení dávek poukázkami bylo nezákonné. Uvedla to zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová, a dementovala tak pondělní vyjádření litvínovské radnice. Litvínov podle Seitlové chyby napravil až po opakované výzvě. S tím však vedení města nesouhlasí. "Městský úřad Litvínov se dopustil řady pochybení a především nezákonného postupu, když začal plošně vyplácet dávky pomoci v hmotné nouzi formou poukázek všem osobám dlouhodobě vedeným v evidenci úřadu práce," uvedla kancelář veřejného ochránce práv v tiskové zprávě. Zákon podle Seitlové tento způsob výplaty připouští, ale pouze na základě individuálního posouzení u každého z nezaměstnaných. Městu vyčetla i nedodržení zásad správního řízení, kdy úřad nevydal příjemcům odpovídající písemné oznámení o změně způsobu výplaty dávky a zejména je nepoučil o opravných prostředcích. Radnice podle místostarosty Martina Kliky (ČSSD) ale nikdy sociální dávky formou poukázek nevyplácela plošně a bude v tomto postupu pokračovat.

Zrychlenou deregulaci nájemného by mělo doprovodit zavedení dočasné a cílené dávky pro sociálně slabší domácnosti. Náklady na tuto podporu by se pohybovaly v rozmezí čtyř až deseti miliard korun ročně. Vyplývá to z výsledků studie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Nová sociální dávka by podle studie byla stále levnějším řešením než vystavení České republiky hrozbě, že bude muset majitelům domů vyplatit odškodné.