Zprávy | Z archivu rubriky

V letošním roce česká ekonomika klesne o 4,3 procenta, což by byl dosud největší propad v historii České republiky. V příštím roce by pak měl hrubý domácí produkt mírně vzrůst o 0,3 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické predikce, kterou zveřejnilo ministerstvo financí. V dubnové predikci MF odhadovalo letos pokles ekonomiky o 2,3 procenta a v příštím roce růst o 0,8 procenta.

Zhoršení proti dubnu očekává ministerstvo i u nezaměstnanosti. Ta by měla letos stoupnout na 6,8 procenta, ještě v dubnu úřad očekával 6,1 procenta. Ještě vyšší nezaměstnanost by měla být podle ekonomů MF v roce 2010, a to 8,5 procenta. Původní odhady přitom počítaly se 7,5 procenta.

S izraelským prezidentem Šimonem Peresem se v Izraeli setkal český premiér Jan Fischer, který je v zemi od úterý na třídenní návštěvě. Navštívil také památník obětí holokaustu Jad Vašem v Jeruzalémě a je naplánována i schůzka s premiérem Benjaminem Netanjahuem, řekl ČTK mluvčí šéfa české vlády Roman Prorok. Peres a Fischer se shodli, že Česko a Izrael mají velké možnosti spolupráce hlavně ve vědě a v ekonomice. "Jsou na výborné úrovni a nemáme ve vzájemných vztazích žádné problémy," citoval Fischera ze sídla izraelského prezidenta Český rozhlas. Rovněž Peres hovořil o možnosti spolupráce například v oblasti moderních technologií. Podle deníku Právo za hlavní cíl své cesty do Izraele označil Fischer podporu ekonomické spolupráce. "Jede se mnou řada představitelů českého byznysu. Je to hledání, jak si můžeme být v době krize navzájem užiteční. To je dominantní cíl cesty," řekl premiér.

Platy všech ústavních činitelů v České republice by se na dobu nynější ekonomické krize měly snížit například o pětinu. Novináře s tímto svým návrhem pro ostatní politické strany k diskusi seznámil předseda ČSSD Jiří Paroubek. Období před říjnovými předčasnými volbami do Poslanecké sněmovny je podle něj pro takový návrh nejlepší. Paroubek se vyslovil i pro omezení poslanecké a senátorské imunity pouze na okruh jednání těsně související s výkonem funkce. V čase krize musí podle něj "ti, kdo vedou národ", kromě žádostí občanům, aby si utáhli opasky, také sami něco udělat. Kromě snížení platů o 20 procent Paroubek také navrhnul, aby byly 23 procenty zdaněny poslanecké náhrady, neboť jsou fakticky součástí příjmu. O návrzích prý hovořil s prvním místopředsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou a shodli se na iniciování vnitrostranické debaty na toto téma. "Pokud vydávám výzvy, aby si za krize manažeři polostátních a státních firem snížili své někdy až abnormální platy, tak bych také měl něco ukázat," poznamenal předseda ČSSD. Doba před volbami je podle něj k této otázce nejlepší, protože politické strany mohou voličům jasně říct, jak se k celé věci staví. "Také začátkem volebního období to mohou udělat. Druhý nebo třetí rok volebního období k tomu prostě už nedojde," řekl Paroubek. V případě rozsahu poslanecké imunity se podle Paroubka názory mění napříč politickým spektrem. "Je společensky neudržitelné dál držet zejména přestupkovou imunitu. To prostě veřejnost odsuzuje, my si také myslíme, že to není dobře," podotkl.

Strana TOP 09 a hnutí Starostové a nezávislí získaly ještě před předčasnými sněmovními volbami vlastní parlamentní frakci. Vznikla přejmenováním dosavadního senátorského Klubu otevřené demokracie. Jeho členové, mezi nimiž je předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, se nezměnili. Frakce s novým názvem vznikla na základě smlouvy, kterou podepsali zástupci klubu a obou seskupení.

Václav Kasík končí ve funkci ředitele veřejnoprávního Českého rozhlasu (ČRo). Ve čtvrtek jej kvůli jeho údajným pochybením odvolala Rada ČRo na svém mimořádném zasedání. Pro jeho odvolání hlasovalo šest radních z osmi, přičemž nutných bylo právě minimálně šest hlasů. Rada pověřila vedením rozhlasu programového ředitele ČRo Richarda Medka. Rozhodla také o výběrovém řízení, které se uskuteční nejpozději do tří měsíců. Kasík se ke svému odvolání nechtěl vyjadřovat. Před rozhodnutím rady při jejím jednání sice připustil některé chyby, ale zároveň zdůraznil, že problémy ihned řešil. Rada ve své důvodové zprávě, kterou citoval její předseda Jiří Florian, uvedla mezi důvody pro Kasíkovo odvolání například předražení rekonstrukce budovy Českého rozhlasu v pražské Vinohradské ulici. Mezi výtkami radních se objevila i kauza Libora Křivky, který vedl sekretariát Českého rozhlasu a neměl lustrační osvědčení. Dále pak údajné porušení povinností při zadání mandatorních smluv s právníkem Jiřím Kratochvílem, který měl na starosti prodej rekreační chaty rozhlasu v Peci pod Sněžkou. Kratochvíl dostal podle radního Antonína Zelenky za svou práci milion korun, aniž by byl objekt prodán. Radě rovněž vadil loňský výběr Barbory Tachecí na post ředitelky Radiožurnálu.

Koalice odborových organizací z dopravy zaslala premiérovi Janu Fischerovi otevřený dopis se sedmi požadavky. Odbory se mimo jiné postavily proti privatizaci Českých aerolinií v době krize nebo předání části trhu osobní dopravy na železnici soukromníkům. Odborům vadí například nedávná schůzka ministra dopravy Gustáva Slamečky se zástupci soukromých železničních firem. Krátce po ní ministr oznámil záměr vpustit do deseti let soukromníky na 75 procent trhu rychlíkové dopravy. Šéf Svazu odborářů služeb a dopravy (SOSaD) Jaromír Dušek označil záměr za tunel na státní pokladnu. Podle něj si soukromé firmy rozeberou nejlukrativnější tratě, čímž se prohloubí ztráta státních Českých drah. Odboráři žádají vládu, aby nepodnikala "žádné nevratné kroky". Kromě železnice jim vadí například zavádění elektronických vinět místo známek pro osobní auta, nedostatek peněz na městskou dopravu v Praze, omezování rozpočtu na dopravní stavby a absence zákona o veřejné dopravě.

Elektrárenské firmy včetně státem ovládané skupiny ČEZ budou moci v budoucnu dostávat část emisních povolenek zdarma. Výměnou za to budou muset investovat část peněz do modernizace výroby elektřiny. Počítá s tím novela zákona o spotřebních daních, kterou schválil Senát. Novelu ještě musí podepsat prezident republiky. Odpůrci tohoto návrhu argumentují tím, že stát přijde o asi 68 miliard korun, které by jinak prodejem povolenek získal. Novela zákona původně měla jiný účel, a to zvýhodnit některá biopaliva. Formou daňové úlevy u spotřební daně má podpořit vysokoprocentní a čistá biopaliva první generace i biopaliva vyráběná z nepotravinářských komodit. Návrh na část emisních povolenek zdarma se do ní dostal během projednávání ve sněmovně. Vznesl ho předseda hospodářského výboru Oldřich Vojíř, exministr průmyslu Martin Říman (oba ODS) a stínový ministr průmyslu ČSSD Milan Urban. Proti jejich návrhům protestovali zástupci ekologických organizací, ve středu ráno například před sídlem Senátu představitelé Greenpeace.

Tuzemské firmy loni exportovaly nejvíce vojenského materiálu a zbraní v historii České republiky. Vývoz tohoto zboží z Česka meziročně vzrostl o 15,6 milionu eur na rekordních 189,6 milionu eur (4,9 miliardy korun). ČTK to řekl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský. MPO další podrobnosti zveřejní poté, co zprávu o exportu vojenského materiálu a zbraní projedná vláda. Naopak dovoz vojenského materiálu a zbraní do ČR loni podle MPO prudce klesl, a to o 86 milionů eur ze 193 milionů eur (pět miliard korun) v roce 2007 na necelých 107 milionu eur (2,8 miliardy korun). Na předloňském importu zbraní mělo hlavní podíl Švédsko. Česká armáda tehdy totiž koupila nové protiletadlové zbraně švédské výroby RBS-70. V roce 2007 české firmy nejvíce exportovaly vojenský materiál do Indie, která se na celkovém vývozu tohoto zboží z Česka podílela pětinou. Následovalo Slovensko s podílem 12 procent a Gruzie (7,6 procenta).

Z Česka bylo předloni do zahraničí vyvezeno například 30.410 revolverů a pistolí, 1724 pušek a karabin, 3356 samopalů, 51.258 samočinných pušek, 2647 lehkých a 208 těžkých kulometů, 600 protitankových raket RPG, šest tanků, tři velkorážové dělostřelecké systémy, pět proudových letadel MIG-21 a L-29 a šest vrtulníků Mi-17 a Mi-24.

Ministerstvo financí prodloužilo o dva měsíce lhůtu pro podání nabídek v tendru na obří státní zakázku na odstranění ekologických škod v hodnotě kolem 115 miliard korun. ČTK o tom informovalo ministerstvo financí. Lhůta pro podání nabídek tak uplyne 13. října místo 13. srpna. V tendru, který jedním z největších za existence ČR, pokračují tři firmy z původních šesti.

Červnové povodně napáchaly v Olomouckém kraji škody za bezmála 3,7 miliardy korun. Suma, která vyplývá z podkladů od postižených obcí, je výrazně vyšší než poslední odhad, jenž činil 1,6 miliardy korun. ČTK o tom informoval mluvčí olomouckého hejtmanství Tomáš Kocych. Přívalové deště zaplavily na Hranicku a Jesenicku 29 obcí. Záplavy si vyžádaly tři lidské životy.