Zprávy | Z archivu rubriky

Několik desítek lidí přišlo v sobotu odpoledne před íránské velvyslanectví v Praze vyjádřit svou podporu lidem, kteří byli v Íránu zatčeni v souvislosti s demonstracemi po znovuzvolení Mahmúda Ahmadínežáda prezidentem. Policie ohradila prostor před velvyslanectvím v Praze páskou. Krátce před 15:00 začali psát přítomní na vozovku a chodník před úřadem jména lidí, kteří byli podle pořádající organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) v Íránu zatčeni. Mezi jmény se objevily i papíry s nápisy jako "Stop zatýkání demonstrantů" nebo "Demonstrovat je lidské právo". Koordinátorka AI Lenka Pitronová v úvodní řeči vyzvala přítomné, aby připojili svůj podpis pod výzvu za propuštění zatčených adresovanou Ahmadínežádovi. "Požadujeme také od Organizace spojených národů, aby vyšetřovala násilí, které bylo pácháno na demonstrantech," doplnila Pitronová. Dokument se aktivisté po 16:00 pokusili předat úřadu, na zvonění ale nikdo nereagoval. Výzvu tak Pitronová vhodila do schránky. Sobotní celosvětovou akci podpořili účastníci ve více než 80 městech a požadovali propuštění vězněných Íránců. Demonstranti se sešli například před íránským velvyslanectvím v Londýně, lidé protestovali také v Bruselu, Tokiu, Soulu i v několika městech v Austrálii.

Bezpečnostní opatření při zářijové třídenní návštěvě papeže Benedikta XVI. v Česku by měla být ještě přísnější než při jarním pobytu amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze. Právu to řekl šéf policejní ochranné služby Lubomír Kvíčala. "Očekává se mnohem více lidí na veřejných prostranstvích, proto budou opatření větší než při návštěvě prezidenta Obamy," řekl a dodal: "Bude to náročné, ale zvládneme to." Papež navštíví Česko ve dnech 26. až 28. října. Zátěž pro bezpečnostní složky bude podle Práva představovat zejména mše, kterou bude papež sloužit na tuřanském letišti v Brně. Brněnský biskup Vojtěch Cikrle odhaduje, že se jí zúčastní 120.000 lidí. Projev Obamy na pražském Hradčanském náměstí vidělo přímo na místě počátkem dubna 15.000 lidí. Právo píše, že podle odhadů ministerstva zahraničí mají náklady na papežovu návštěvu dosáhnout 9,9 milionu korun. Zaplatí je česká diplomacie z prostředků na tzv. vrcholné návštěvy a týkat se mají 21 členů papežovy delegace a deseti členů jeho doprovodu. Příslušným návrhem usnesení se má zabývat vláda v pondělí.

Toky peněz, které prověřuje policie v případu podnikatele Romana Janouška, vedou podle Mladé fronty Dnes (MfD) přes pět zemí - Švýcarsko, Panamu, Lichtenštejnsko, Velkou Británii a Kypr. Ve Švýcarsku, jehož orgány Janouška podezřívají z praní špinavých peněz, narazili podle policie bankovní experti na zvláštní systém převodů peněz - důmyslný pavouk transakcí měl podle vyšetřovatelů zakrýt jejich skutečný původ, uvádí MfD. Odborníci mimo jiné prověřují, zda peníze nejsou provize ze státních zakázek v Česku. List upozorňuje na to, že politici ODS hodnotí Janouškovu kauzu rozdílně. Příznivci pražského primátora Pavla Béma, jehož blízkým přítelem Janoušek je, si myslí, že za aférou jsou vnitrostranické spory a křídlo předsedy ODS Mirka Topolánka v čele s exministrem vnitra Ivanem Langerem. Topolánek zase podle MfD říká, že ho aféra mrzí. "Když se to dočetl, řekl, že to poškodí ODS. Ti, kterých se to týká, se k tomu musí nějak postavit," řekl Topolánkův blízký přítel Marek Dalík.

Senátoři ze zahraničního výboru vyzvali pražského primátora Pavla Béma (ODS), aby se zasadil o zachování azylového domu v Praze 11, na jehož vybudování přispěli dárci z ciziny. Krok radnice Prahy 11, která se kvůli přebudování objektu na mateřskou školu rozhodla obyvatele azylového domu pro matky s dětmi vystěhovat, podle senátorů poškozuje pověst Česka v cizině. Podnětem byly mimo jiné protesty zahraničních dárců, kteří na projekt přispěli 25 miliony korun. Praha 11 už dříve kritiku odmítla s tím, že peníze z ciziny dostal sousední kostel, který byl s azylovým domem spojen.

Pokud nebude kvůli stavebním úpravám obnovení azylového domu možné, podle senátorů je třeba sdružení Společnou cestou, které dům provozovalo, "nabídnout rovnocennou náhradu, včetně finančního zajištění". Členové senátního výboru v čele s jeho předsedou Jiřím Dienstbierem (za ČSSD) to uvedli v dopise, jehož text poskytli ČTK. Podle vedení města je iniciativa senátorů opožděná, v objektu už pracují dělníci a bývalí obyvatelé azylového domu mají náhradní bydlení. Iniciativa senátorů nyní rozzlobila i radního hlavního města Jiřího Janečka. "Ten objekt byl rezervou pro školské zařízení. Většina ubytovací kapacity se nahradila, obyvatelům jsme poskytli byty," řekl ČTK. Podle něj se navíc už objekt přestavuje na mateřskou školu s kapacitou 100 míst, která začne fungovat v září.

Vojenské opravárenské podniky ve Šternberku (VOP 26) a v Novém Jičíně (VOP 25) by se měly sloučit do jedné firmy. Návrh na sloučení podá vládě ministr obrany Martin Barták tak, aby podnik, kde se vyrábějí například komponenty pro obrněný transportér Pandur, mohl v nové podobě fungovat od počátku roku 2010. ČTK o tom informovalo ministerstvo obrany. "Není to návrh, který by spadl jako blesk z čistého nebe, to je dlouhodobě připravovaný záměr," řekl k tomu ČTK šéf Asociace obranného průmyslu a ředitel VOP Šternberk Jiří Hynek. Už na konci loňského roku podle něj existovala analýza, která sloučení označovala za rozumnou věc. Podle ministerstva obrany sloučení posílí ekonomický potenciál nově vzniklého subjektu a jeho odolnost k výkyvům trhu. Bude prý také konkurenceschopnější, pružnější a dokáže lépe využívat výrobních kapacit i lidských zdrojů. Snížit se mají i náklady řízení a administrativy.

Zhruba 50 anarchistů a dalších lidí v sobotu odpoledne ve Svitavách vyrazilo na pochod a demonstraci proti vzrůstajícím aktivitám neonacistů. Aktivisté pochodem uctili památku všech obětí neonacistického násilí po roce 1989. Na pochod dohlížely desítky policistů. Pochod odpůrců neonacismu se ve Svitavách konal v termínu, kdy skinheadi v předchozích letech pořádali pochod na podporu odsouzeného skina Vlastimila Pechance. Aktivisté své pochody nahlásili také na příští víkend. Skinheadi svou akci, které se loni zúčastnily dvě stovky jejich příznivců, do Svitav svolali na 22. srpna. Pechanec byl v roce 2003 odsouzen na 17 let vězení za rasově motivovanou vraždu Roma.

Městský soud v Praze odmítl insolvenční řízení s cestovní kanceláří Tomi Tour, které v pátek navrhl majitel kanceláře Lubomír Popelář. Důvodem odmítnutí je podle soudu skutečnost, že Tomi Tour jako dlužník ve svém návrhu neuvedl srozumitelně skutečnosti, které osvědčují úpadek, a z insolvenčního návrhu není patrno, čeho se jím navrhovatel domáhá. ČTK to zjistila v insolvenčním rejstříku. "Vzhledem k tomu, že pro uvedené nedostatky návrhu nelze pokračovat v řízení, soud insolvenční návrh dlužníka bez dalšího odmítl," uvedla v usnesení asistentka soudce Dagmar Čevelová. Proti tomuto usnesení je možné podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze do 15 dnů ode dne doručení. Otazník se vznáší nad výší náhrad, kterou obdrží klienti za zakoupené a neuskutečněné zájezdy. Přes řadu ujištění kancelář stále nedodala slovenské pojišťovně Union potřebný seznam prodaných zájezdů. Ústav tak podle své mluvčí Judity Smatanové nemá představu, kolik peněz se lidem vrátí.

Pobyt několika desítek rumunských Romů v pražském kempu Pražačka zaplatí finanční sbírka, kterou zorganizoval radní Prahy 3 Pavel Hurda a romský aktivista Štefan Ličartovský. Necelé tři dny v kempu budou stát až 20.000 korun, řekl ČTK Ličartovský s tím, že od pondělí si už musí Romové hradit pobyt sami. Cizinci do Prahy přijeli v pátek, aby podpořili svého sedmnáctiletého příbuzného, který na oddělení ARO bojuje o život. Jeho zdravotní stav se v sobotu zhoršil. Romové se v pátek nejprve shromáždili před Vinohradskou nemocnicí a v parku před nemocnicí si vytvořili stanové městečko. Chtěli tak vyjádřit podporu rumunskému příbuznému, kterého záchranáři převezli do nemocnice poté, co se v úterý při koupání ve Staré Boleslavi málem utopil. Radnice ve snaze předejít stížnostem obyvatel z okolí a možným střetům s extremisty odstěhovala zhruba padesátku Romů do kempu. Mluvčí nemocnice Jana Jelíková v sobotu ČTK řekla, že zdravotní stav pacienta se odpoledne zhoršil, je kritický. Romové chtějí v kempu na Pražačce zůstat, dokud se stav jejich příbuzného nezlepší.

Především na vlastní dodavatele spoléhají provozovatelé českých restaurací, kteří si potrpí na kvalitu surovin. I když potravin je v Česku dostatek, dobré čerstvé maso, ryby nebo zeleninu musejí zájemci vyhledávat na různých místech. Mnozí lidé by prý místo levných supermarketů dali přednost kvalitní tržnici pod jednou střechou. Její vznik je však v Praze zatím v nedohlednu. "Je tady spousta vietnamských tržnic, ale aglomerace jako Praha nemá jedinou tržnici s únormálnímiú potravinami. To je tragédie. Dojídáme zbytky po Evropě," řekl ČTK šéfkuchař Café Imperial Zdeněk Pohlreich. Známý kritik úrovně české gastronomie nedávno podpořil nový koncept, podle něhož by se pražský Vinohradský pavilon měl příští rok změnit v tržnici, kde by se prodávalo čerstvé zboží a lahůdky. Slovenská společnost Gourmet Europe před několika měsíci médiím oznámila, že tam plánuje místo galerie drahých butiků s oděvy vybudovat moderní potravinové tržiště. Týdeník Euro však tento týden napsal, že se realizace projektu může kvůli současné finanční krizi zhatit.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) připravuje zveřejňování žebříčku obchodů, kde se prodávají zkažené potraviny. Podle žebříčku zákazníci zjistí, jak dopadli jednotliví prodejci při kontrolách inspektorů SZPI. Informovala o tom sobotní Mladá fronta Dnes (MfD). "Chystáme žebříček obchodních řetězců, jak dopadají z hlediska našich kontrol. Jde o naprosto novou věc. První žebříček zveřejníme v prvním čtvrtletí příštího roku," informovala MfD mluvčí inspekce Martina Šmídtová. Nejčastějším prohřeškem obchodů je nedodržování teploty pro skladování, které má za následek, že se maso rychle kazí, zelená a úplně mění svoji konzistenci. Právě čerstvost ovoce a zeleniny a masných výrobků kontrolují inspektoři nejvíce. "Suverénně nejvíce nevyhovujících vzorků je mezi ovocem a zeleninou, hned na druhém místě je maso," doplnila Šmídtová.