Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus míní, že zhoršený makroekonomický výhled je důvodem k plošným rozpočtovým škrtům na všech ministerstvech. Klaus, který je ekonomem, bývalým premiérem i ministrem financí, to řekl po schůzce s premiérem Janem Fischerem. Nové údaje ministerstva financí, které spočetlo, že bez zásahů by byl schodek asi 209 miliard korun, označil prezident za hrozivé. "Já myslím, že nezbývá v dnešní době než volit něco jako - použiji neoficiální termín - paušální řešení," zdůraznil prezident. Všechna ministerstva by měla podle něj své výdaje snížit o několik procent. "Nevím o kolik, o tom ať si rozhodne vláda. Ale myslím, že tahle mimořádná situace k něčemu takovému volá," poznamenal. "Hlavním tématem, které nás všechny dohromady děsí, je krize prohlubující deficit našich rozpočtů," uvedl také Klaus. Velmi prý podporuje Fischerovy kroky ve snaze o co největší stlačení výdajů rozpočtu. Snažil se prý na dnešní společné schůzce předsedu úřednické vlády motivovat, aby společně s ministrem financí Eduardem Janotou k takovým opatřením přistoupili. S Fischerem si prý rozuměli v názoru, že nyní už nejsou zásadní cestou zásahy v jednotlivostech. Ministr financí má podle pondělního rozhodnutí vlády do 17. srpna připravit kvůli zhoršenému ekonomickému výhledu nové varianty státního rozpočtu pro příští rok. Vláda by materiál měla následně projednat 24. srpna.

Pacienti se budou moci snáze bránit, když po nich bude chtít lékař zaplatit za ošetření, které podle nich platí zdravotní pojišťovna, případně od nich vybere registrační poplatek. Lépe také budou moci řešit spory o to, zda jim pojišťovna má uhradit léčení v cizině. Od ledna příštího roku se jim v těchto sporech pomůže nový rozhodčí soud pro zdravotnictví. Kontaktní místa budou po celé republice. O projektu informovala ministryně zdravotnictví Dana Jurásková. "Je to důležitý institut, který přinese rychlé řešení sporů, je nezávislý a pomůže pacientům domoci se svých práv," řekla ministryně novinářům. Na projektu spolupracuje ministerstvo s Českým zdravotnickým fórem a Hospodářskou komorou. Využije jejích více než 70 kontaktních míst po republice i dosavadních zkušeností s rozhodčím soudem pro spotřebitele. Legislativní náměstek Martin Plíšek upřesnil, že rozhodčí soud bude řešit úhradové spory mezi pacientem, zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením. Účast všech tří je v této fázi dobrovolná. Pokud se pacient rozhodne řešit spor u rozhodčího soudu, nemá možnost odvolat se proti jeho rozhodnutí. Řešení se však dočká v řádu měsíců a za výrazně méně peněz. Předběžně se mluví o 800 korunách, běžné soudní řízení je řádově dražší. Česká lékařská komora se staví k projektu rezervovaně. Podle Plíška však většina oslovených poskytovatelů reagovala na projekt kladně, souhlasí i zdravotní pojišťovny. Podle Juráskové by neměli lékaři vnímat projekt jako "zvýšený tlak" na ně. Cílem je dosáhnout rovnosti pacientů, pojišťoven a zdravotnických zařízení při řešení sporů o úhradu péče, zdůraznila.

Menším politickým subjektům se nelíbí, že mají na podzim v posledním díle předvolebních Otázek Václava Moravce vystoupit jen lídři dvou nejsilnějších stran. KDU-ČSL a nezávisle na ní i KSČM píší řediteli České televize Jiřímu Janečkovi, aby do plánu pořadu zasáhl a umožnil debatu více subjektů. To, že může duel dvou stran - ODS a ČSSD - deformovat výsledek voleb, si myslí také Strana zelených a TOP 09. Na rozdíl od lidovců a komunistů se ale na televizi se stížností či žádostí o změnu obracet nebudou. ČT kritiku odmítá. "Byl znovu zvolen, řekl, že všechno bude jinak a lépe, tak bude mít příležitost to ukázat," řekl na adresu Janečka předseda lidovců Cyril Svoboda. Janeček se stal staronovým ředitelem veřejnoprávní televize v polovině července. O politických tlacích na vedení ČT se mluví delší dobu. Například při poslední volbě přišla s kritikou Strana zelených. Podle nich jsou radní, kteří volí ředitele, zavázáni politikům ČSSD a ODS a v radě panují "opozičně-smluvní praktiky". Zelení proto žádají změnu způsobu volby radních. Předseda KSČM Vojtěch Filip řekl, že se rozhodl obrátit se se stížností na ČT už minulý týden. Dopis odeslal jak Janečkovi, tak také předsedovi rady ČT Jiřímu Baumrukovi. Podle komunistů není fér, aby televize dala prostor jen dvěma hráčům, Filip to považuje dokonce za "ústavní nonsens". "Stanice veřejné služby by měla respektovat, že politická scéna není rozdělena jen na dvě strany," řekl ČTK předseda zelených Ondřej Liška. Požadavek KDU-ČSL a KSČM upravit dramaturgii pořadu je podle něj na místě, sami zelení prý ale dopis ani stížnost psát nebudou.

Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda podpořil jihomoravské lidovce, kteří odmítají stavbu druhé mešity v Brně. Záměr nedávno oznámila tamní islámská komunita. Svoboda řekl, že chce otevřenou Evropu, ale příchozí musí respektovat místní tradice. Pomohlo by prý, pokud by i muslimské země byly otevřené ke křesťanům. Například v Turecku, které usiluje o vstup do EU, podle Svobody mají mnohdy křesťané problém postavit si svůj kostel. "Já si velmi vážím pravověrného muslima, protože to je člověk, který bere vážně to, co vyznává, což je možná společnosti prospěšnější než nevyznávat nic," řekl Svoboda. Předseda křesťanských demokratů by uvítal, kdyby země jako Turecko byly stejně otevřené jako Evropa. "Teď a za těchto okolností si myslíme, že to (otevření mešity v Brně) není zralé," dodal Svoboda. Místopředseda KDU-ČSL David Macek už v pondělí uvedl, že ho znepokojují slova některých českých muslimů. Například Vladimír Sáňka v příručce Povolené a zakázané v islámu podle Macka uvádí, že muslimové nemusí poslouchat nikoho, kdo nehlásá islám. Příručka dále ukládá trest smrti pro nevěrné ženy a odpadlíky od islámu, uvedl Macek. "Pokud se bude toto všechno objevovat, tak muslimská komunita nemůže počítat s naší podporou při nějakém rozšiřování prostor v Brně," řekl dnes v Praze novinářům Macek. Zástupce brněnské islámské nadace Muníb Hasan v pondělí uvedl, brněnští muslimové v minulosti vždy odmítali jakýkoli radikalismus či útlak. Podle něj je soužití muslimů s Brňany bezproblémové. To tvrdí i Macek a dodává, že Brno je velmi tolerantní město. Jedna mešita nicméně podle něj stačí. Mešita je v ČR kromě Brna také v Praze. Brněnský islámský svatostánek byl otevřen před 11 lety jako první muslimská modlitebna v Česku. Schází se v ní přibližně 120 vyznavačů islámu. Jejich počet vzrůstá.

Pojistka za vyhořelý Průmyslový palác, kterou pojišťovny vyčíslily na 181 milionů korun, byla uložena do soudní úschovy. ČTK o tom informovala Eva Svobodová, mluvčí pojišťovny Uniqa. Hlavní město jako vlastník a společnost Incheba, která si areál Výstaviště pronajala a pojistila jej, se neshodnou na tom, komu má být pojistka vyplacena. O tom, komu pojistka patří, tak bude muset rozhodnout soud. Oheň loni zcela zničil levé křídlo paláce. "Mezi magistrátem a Inchebou nedošlo k očekávané dohodě. Z tohoto důvodu se pojišťovny rozhodly uložit částku odškodnění do soudní úschovy, a tím splnily svůj závazek vyplatit náhradu z uzavřené pojistné smlouvy," uvedla Svobodová. "Nic nového. S Inchebou se stále dohadujeme na společném postupu ohledně výše pojistky i na tom, komu peníze patří," řekl ČTK radní Milan Richter (ODS). Areál je pojištěn na 2,5 miliardy korun. Pro hlavní město i Inchebu je výše pojistky, kterou pojišťovny na základě znaleckého posudku vyčíslily, příliš nízká. Posudek, který si město nechalo vypracovat, mluví o škodě ve výši 850 milionů, náklady dostavbu křídla pak odhaduje přes miliardu korun. Kvůli sporu o příjemci pojistky se metropole pokoušela dokonce soudně zablokovat vyplacení pojistky Inchebě, soud však její žádosti nevyhověl. Podle Richtra soud ovšem konstatoval, že zablokování peněz je zbytečné a že hlavní město má peníze z pojistky získat. Hlavní město už v březnu rozhodlo o tom, že odstoupí od smlouvy na pronájem pražského Výstaviště, pokud společnost Incheba nedá do obnovy do konce roku 300 milionů korun.

Viktor Jakoubek, který byl podle obžaloby hlavním organizátorem odcizení 50 milionů korun z pražského magistrátu, se před soudem přiznal k účasti na tomto podvodu. Čin, z kterého je obžalováno celkem osm lidí, však podle svých slov neorganizoval a byl k němu nucen. Jakoubek je od svého zadržení ve vazbě, před policií vypovídat odmítl, k Městskému soudu v Praze donesl svou výpověď sepsanou. "Doznávám, že jsem se toho účastnil, nikoliv jako organizátor a ne ze své vůle," četla soudkyně Milena Němcová, protože Jakoubkovi mluvení činilo problémy. Je údajně vážně nemocný a měl by se podrobit kardiologické operaci. Spolu s ním je obžalován i jeho dlouholetý známý Jiří Lorenc, zaměstnanec magistrátu. "Nedopustil jsem se žádného takového jednání, jak mi vyčítá obžaloba," hájil se u soudu Lorenc. Také on další obžalovaný Artem Kuklinsky byli ve vazbě. Kuklinsky je však v současné době ve vězení za jiný trestný čin. Další tři obžalovaní - Vladislav Toman, Stanislav Srba a Jiří Bursa, kteří se podle obžaloby podíleli na převodu či výběru peněz, jsou stíháni na svobodě. Poslední dva - Nikolai Makhnitskyy a jeho bratr Serhiy, jsou stíháni jako uprchlí. Na faktuře za stavební práce podle spisu obžalovaní pozměnili číslo účtu. Částka měla být poukázána na účet stavební společnosti Skanska. Místo toho podle obžaloby ale peníze putovaly na účet firmy Garok, který je veden ve stejné bance. Odtud pak peníze putovaly na další účty. Všichni obžalovaní čelí obvinění z podvodu. Zločinu se podle žaloby dopustili jako organizovaná skupina. V případě uznání viny jim hrozí pět až 12 let vězení. Kuklinsky byl obžalován také z padělání veřejné listiny.