Zprávy | Z archivu rubriky


Rumunským Romům utábořeným na břehu Vltavy v Husinci u Prahy hrozí, že budou muset obec opustit. Romové čekající na uzdravení svého příbuzného táboří na pozemku, který jim pronajal jeho majitel. Nezabezpečil však základní hygienické podmínky pro jejich pobyt. Vedení obce proto žádá policii, aby pozemek s romským ležením do nedělního poledne vyklidila. ČTK to řekla starostka Marie Těthalová. Podle ní obec nebude v žádném případě financovat žádné mobilní toalety ani pitnou vodu. Názor vedení obce se změnil narychlo. Ještě v sobotu odpoledne starostka uváděla, že je obec ochotna zajistit cisternu s pitnou vodou a mobilní záchod, a náklady až zpětně vymáhat po majiteli pozemku. Husinečtí tehdy mínili, že by nebylo správné přesouvat problémy se skupinou Romů čítající několik desítek lidí na další nic netušící obce.

Policie zatím prostranství vyklízet nehodlá. "Zasahovat bez soudního rozhodnutí a vykazovat ty osoby nemůžeme," řekla ČTK policejní mluvčí Štěpánka Zatloukalová. Důvodem k zásahu na soukromém pozemku by podle ní mohlo být pouze ohrožení zdraví a životů lidí; k ničemu takovému však podle ní zatím v romském ležení nedochází. Podle starostky Romové porušují několik zákonů, s tím však policisté nesouhlasí. "Vím, že to těm lidem vadí, ale není to protizákonné jednání," prohlásila policejní mluvčí.

Situaci v romském tábořišti si v sobotu ráno přišlo prohlédnout přes deset aktivistů krajně pravicové Dělnické strany. Jejich vycházka za asistence desítek policistů včetně členů antikonfliktního týmu i zásahové jednotky se psy se však obešla bez jakýchkoli incidentů. Extremisté po několika desítkách minut odešli. Jednoho z nich, který byl celostátně hledaný si však na svou služebnu odvezli policisté.

Předseda ODS Mirek Topolánek a šéf ČSSD Jiří Paroubek se shodují, že tajné fotografování politiků na dovolené je "estébáckou metodou". Topolánek po návratu z Itálie, kde byl tajně fotografován ve společnosti podnikatelů, lobbyistů a svých přátel a rodiny, vyzval sociální demokracii a předsedu ČSSD Jiřího Paroubka, aby "estébácké a fízlovské metody" přestali využívat. Šéf ODS na tiskové konferenci poděkoval deníku Mladá fronta Dnes (MfD) za odhalení, že za "estébáckými metodami" stojí exředitel české rozvědky Karel Randák. Věří prý, že se novináři nespokojí jen s odhalením vykonavatelů, ale usvědčí i zadavatele této "špinavé práce".

Paroubek ale jen několik minut před Topolánkovou výzvou poslal médiím prohlášení, ve kterém takové "estébácké metody" odsoudil. Jihomoravský hejtman Michal Hašek uvedl, že vedení ČSSD ani její předseda o tajném fotografování politiků nevěděli a nemají s ním nic společného. Volební manažer ČSSD Jaroslav Tvrdík uvedl, že sociální demokraté odsoudili i předchozí tajné fotografování Topolánka ve vile italského premiéra Silvia Berlusconiho na Sardinii a solidarizovali se s ním. Nyní prý dělají totéž, protože útoky na něj cítí jako "neférové a podpásové". Předseda ČSSD vyzval Topolánka, aby pro svá obvinění, že za fotografováním v Itálii je sociální demokracie, přinesl důkazy a nebo se omluvil.

Důkazy pro svá tvrzení na účet ČSSD má prý jen nepřímé, připustil předseda ODS. Jedním z nich je podle něj úzké spojení Karla Randáka s šéfem PR a marketingu Lidového domu Petrem Dimunem. Topolánek také prohlásil, že jeho setkání s šéfem ČEZ Martinem Romanem a dalšími v letovisku Monte Argentario, je srovnatelné s podobnými setkáními na zimních svazích ve Špindlerově Mlýně. "To, že se sejdou na svahu ještě neznamená, že spolu kují pikle... Všechny ty lidi potkávám naprosto veřejně v Praze a nemám potřebu se s nimi scházet v Toskánsku," uvedl předseda ODS.

Počty lidí nakažených klíšťaty pořád stoupají. Za první půlrok onemocnělo podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) téměř 1200 lidí. Závažnější virová klíšťová encefalitida jen v červnu v ČR postihla 83 lidí, loni to bylo 55 lidí. Zbytek lidí onemocněl méně nebezpečnou boreliózou. Obrovská část populace je jí nakažena, aniž o tom ví, a pouze si vytvoří protilátky jako obranu, řekl ČTK primář Nemocnice České Budějovice Václav Chmelík. Encefalitidou se za první pololetí nakazilo 105 lidí, loni za stejné období 75. SZÚ zatím letos nemá hlášeno žádné úmrtí na klíšťovou encefalitidu. "Úmrtí na klíšťovou encefalitidu jsou poměrně raritní, v ČR průměrně ročně umírá kolem dvou až třech lidí," uvedl Chmelík. Řádově to je podle něj 0,5 až 1,5 procenta z lidí, kteří encefalitidou onemocní. Další onemocnění z klíšťat je borelióza. "Většina lidí, kteří se (boreliózou) nakazí, vůbec žádné příznaky nemá. Někdo může mít banální příznak na kůži," řekl Chmelík. Zbytek jsou ojedinělé případy, minimální množství procent lidí, kteří mají třeba zánět mozku a zánět nebo ochrnutí lícního nervu či zánět kloubů, dodal.

Loni se v Česku od klíšťat nakazilo téměř 5000 lidí, což je zhruba o 900 více než předloni. Klíšťovou encefalitidou onemocnělo 633 lidí, tři muži nemoci podlehli. Lymeskou boreliózou se od klíšťat nakazilo 4350 lidí. Loňský rok byl druhý nejhorší co do počtu nakažených za posledních deset let.

O tom, že krávy nejsou fialové jako čokoláda Milka a jehněčí maso nesmrdí po ovcích, přesvědčovali děti i dospělé zemědělci v Jindřichovicích pod Smrkem. Na Řasnickém kopci uspořádali takzvané 1. jindřichovické bačování - den na pastvinách mezi ovcemi, krávami a koňmi. Pořadatelé chtějí, aby se oslava ovcí a také první senoseče stala novou tradicí regionu. ČTK to řekl Karel Mařík, který je jedním z organizátorů. "Návštěvníkům ukazujeme práci s dobytkem a nabídneme jim naše bioprodukty. Tím si chceme vychovat nové zákazníky," dodal Mařík, který chová přes 210 ovcí a 20 kusů hovězího dobytka.

Den s ovcemi zahájila bačovská povídka, po ní následovala přeháňka ovčího stáda a koňská show. Návštěvníci si zkoušeli plstění a barvení vlny. K obědu dostali z kotlíku jehněčí guláš s haluškami. Děti cvičily házení tomahawkem, výrobu slaměných panáků a mohly se i projet na koni. Pořadatelé připravili program až do večera zakončený posezením u táborového ohně. V Jindřichovicích se otevřel před nedávnem také skanzen se starodávnými vesnickými staveními, s větrným mlýnem, roubeným chlévem, historickou zemědělskou technikou i s domácími zvířaty. S pomocí evropských fondů ho tam vybudovalo sdružení Lunaria, jehož cílem je vrátit krajině v Jindřichovicích ráz, který si uchovávala do doby, než ji poznamenala moderní zemědělská velkovýroba.