Zprávy | Z archivu rubriky


Dalším odkladem valorizace platů ústavních činitelů a státních zástupců by stát mohl podle ministerstva práce a sociálních věcí jen v roce 2011 ušetřit 1,5 miliardy korun. Ještě před říjnovým rozpuštěním sněmovny proto vláda s odvoláním na hospodářskou krizi požádá poslance, aby hlasovali pro odklad rozmražení těchto platů ze začátku roku 2011 na začátek roku 2013. Ústavní činitelé, mezi které se počítají i soudci a státní zástupci, mají platy zmražené od konce roku 2007. S návrhem na další odklad nesouhlasí soudci a státní zástupci. Ministerstvo tvrdí, že se mají v době krize uskromnit jako ostatní.

Platy poslanců, senátorů, prezidenta, členů vlády a soudců, se podle zákona odvíjejí od průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob dosažené za předminulý kalendářní rok. Nyní činí základ výpočtu platů trojnásobek průměrné měsíční mzdy fyzických osob v roce 2005, tedy 56.847 korun měsíčně. Podle odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce se tento základ funkcionářům násobí koeficientem, například plat prezidenta je 3,6násobkem základu, poslance 1,08násobkem. I když plat ústavním činitelům nerostl, polepšili si u uplynulém období díky změně ve výpočtu daní, podotýká ve zprávě pro vládu ministerstvo práce a sociálních věcí. Pokud nebude rozmražení platů odsunuto, platová základna ústavních činitelů se v roce 2011 skokově navýší na trojnásobek průměrné nominální měsíční mzdy za rok 2009. "Celkové náklady spojené s tímto skokovým navýšením platové základny by činily 781 milionů korun," uvádí zpráva ministerstva práce a sociálních věcí. Podobně je to u státních zástupců s tím, že jejich platová základna činí 2,7násobek průměrné nominální měsíční mzdy dosažené za předminulý kalendářní rok. Po valorizaci v roce 2011 by státní pokladna na ně musela vydat navíc 273 milionů korun. Celkové dodatečné náklady na platy proti "zmrazení" by tak činily zhruba miliardu, se souvisejícími výdaji 1,5 miliardy korun a dalších 90 milionů korun navíc by stát vydal na nárůst paušálních náhrad.

Jednání s výrobci pandemické vakcíny na prasečí chřipku zatím neskončila, a tak se odkládá podpis smluv. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň. Ministryně tento týden novinářům sdělila, že chce v pátek jednat s firmami a zřejmě už také s nimi podepíše smlouvy na nákup vakcín. Jednání jsou složitá, a tak smlouva s největší pravděpodobností nebude podepsána dřív než ve druhé polovině srpna, uvedl mluvčí. Česko nakoupí vakcínu pro 25 procent obyvatel za miliardu korun. Pro stejný počet nakoupí antivirotika. Proti prasečí chřipce by mohla být chráněna polovina národa. Podle odhadů by v pandemii mohly onemocnět tři miliony lidí, 40.000 by se léčilo v nemocnici s komplikacemi. Česko zvažuje nabídky firem Novartis a GlaxoSmithKline. Se kterou z nich smlouvu podepíše, není zatím jasné. Se společností Baxter se Česko na dodávkách vakcíny nedohodlo. Smlouvami si Česko zajišťuje výrobní kapacity. Očkovat se začne zřejmě na přelomu listopadu a prosince.

Společnost Baxter již vyrábí vakcínu na prasečí chřipku ve svém závodě v Bohumile ve středních Čechách. Celkem 80 milionů dávek ochrání 40 milionů lidí v pěti zemích, s nimiž má Baxter smlouvu. Česko mezi nimi není. První náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr ČTK řekl, že vakcína od Baxteru nemá evropskou registraci. Hrozí podle něj vedlejší nepříznivé účinky a ministerstvo nechce vystavovat občany riziku.

Brněnský krajský soud přiznal rodině Kořínkových odškodné půl milionu korun za represi z dob komunismu. Ministerstvo spravedlnosti se jim zároveň musí za způsobená příkoří omluvit, uvedl soudce Michal Ryška s tím, že postupem státních orgánů byla dotčena důstojnost Kořínkových. Manželé Karel a Jindřiška Kořínkovi měli podle svých blízkých a některých antikomunistů potíže s někdejším režimem kvůli svému náboženskému vyznání a politickým názorům. Když si pak začali stěžovat na potíže s bydlením, dostali se do vleklých sporů. Konflikty s komunistickými úřady vyvrcholily tím, že manželský pár skončil na psychiatrii. Později byl propuštěn, v roce 1973 byli ale Kořínkovi zbaveni právní způsobilosti. Podle Ryšky se tak stalo účelově. Mělo to za následek odebrání jejich čtyř dětí. Tři skončily v ústavu a čtvrté vychovávala příbuzná.

Manželé Kořínkovi již zemřeli. Náhrady za způsobenou újmu se již od roku 1992 domáhají jejich děti Hanuš, Aleš, Marek a Renata. Za příkoří žádali od státu 9,2 milionu korun. Soud přiznal každému z nich 125.000 korun. Určitým vodítkem při stanovení výše náhrady škody bylo podle soudce to, že podle nařízení vlády ministerstvo školství vyplácí odškodné 100.000 korun lidem, jimž komunisté odepřeli možnost studovat. Soudce zdůraznil, že prokázat nyní to, nakolik byli Kořínkovi perzekuováni dřívějším režimem kvůli svým politickým názorům, je poměrně složité. V jejich případě je ale klíčové zbavení právní způsobilosti. Komunistický režim tímto způsobem řešil potíže s některými nepřizpůsobivými občany, připomněl soudce. Celou kauzu považuje za ostudnou, protože potomci manželů Kořínkových čekali kvůli nejrůznějším průtahům na verdikt 17 let. Ryškovi byla kauza přidělena teprve před časem.