Zprávy | Z archivu rubriky


Zhruba 150 lidí si ve Studénce na Novojičínsku připomnělo tragickou železniční nehodu, od níž v sobotu uplynul přesně rok. Nedaleko mostu, do jehož původní zřícené konstrukce narazil 8. srpna 2008 mezinárodní vlak, uctili památku osmi mrtvých a devíti desítek zraněných cestujících z Čech, Polska i Ukrajiny. Lidé se sešli na prostranství poblíž železniční trati, kde loni po nehodě vzniklo provizorní pietní místo. Při pietě projel kolem osudný vlak EuroCity Comenius z Krakova do Prahy, který přítomným i cestujícím připomněl tragickou událost zpomalením rychlosti. Památku obětí uctil krátkým zapískáním. Rok po nehodě se ve Studénce setkali pozůstalí, cestující i lidé, kteří pomáhali zachraňovat jejich životy. Vzpomínkové setkání pro ně iniciovala zdravotnice Naděžda Tomčíková ze Svitav, která vlakem sama cestovala. V ohnisku zkázy zachraňovala lidské životy, za což ji později ocenil i prezident. Její pozvání přijal například student ostravského gymnázia Jan Bulušek, který při nehodě přišel o obě nohy, či havířovský učitel Jiří Šimsa, kterého jako první ošetřila právě Tomčíková. Uctít památku neštěstí přijel do Studénky také strojvůdce vlaku Jiří Šindelář, pro něhož je po roce událost stále otevřenou ranou. "Myšlenky se stále vracejí a těch několik vteřin před srážkou už z mysli nikdy nevymažu. Psychiku, kterou jako strojvůdce potřebuji, jsem definitivně ztratil. Už jsem se smířil s tím, že si nezařídím," svěřil se novinářům.

Na pietním místě si lidé mohli prohlédnout maketu pomníku, kterou zhotovil jistebnický sochař Miroslav Rybička. Postavena je na kameni s nápisem Comenius 2009, který bude základem pro budoucí pomník. Podle Rybičky by měl stát v blízkosti nového mostu až za rok. Iniciátor jeho stavby Rudolf Svoboda věří tomu, že to bude dříve. Viník nehody není ani po roce jasný. Kriminalisté zatím obvinili dva inženýry společnosti Bögl & Krýsl, která se na opravě podílela. Nový most přes trať byl zprovozněn na konci července.

Zájmy romské menšiny v Česku bude do budoucna hájit Asociace romských občanských iniciativ Evropy, která byla ustavena na víkendové mezinárodní romské konferenci v Mělníku. Do čela asociace byl zvolen předseda sdružení Dženo Ivan Veselý. Členy zastřešující organizace se zatím stalo 19 sdružení. Veselý ČTK a České televizi řekl, že členem asociace se může stát každé romské sdružení, které vydává výroční zprávy o své činnosti, má v pořádku finanční uzávěrku, nedluží státu na daních a je ve svém regionu poslední tři roky skutečně aktivní. "Protože my víme, že v České republice je kolem 500 organizací a to jsou organizace formální. Tady se sešly organizace, které mají historii, mají konkrétní výsledky práce v regionech a ve městech," dodal. Ke členství se také váže povinnost platit vstupní a členské poplatky. Podle Veselého jsou podmínky nastaveny tak, aby si Romové zvykli na to, že za prosazování svých zájmů je potřeba platit. "V minulých 20 letech byli zvyklí jenom něco požadovat a nedávat protihodnotu. My měníme filozofii, měníme strategii," poznamenal. Připustil, že právě kvůli těmto podmínkám má asociace zatím pouze 19 členů. Cílem však podle něj není kvantita, ale získání kvalitních osobností, místních autorit, které se úspěšně věnují integrační politice v praxi. Účast na ustavující konferenci v Mělníku potvrdilo 57 organizací, dorazilo jich však o 20 méně a podmínky členství splnilo jen 19.

Romští aktivisté v Mělníku diskutovali mimo jiné o způsobech, jak zvýšit zapojení Romů do veřejného a politického života. Problém se podle nich týká zejména zaměstnanosti, bydlení a vzdělávání. Do nápravných opatření v těchto oblastech by podle Veselého mělo být v příštích letech investováno nejméně 1,75 miliardy korun, jinak bude problém narůstat a časem si bude žádat mnohem větší investice. Moravská skupina organizací například navrhla vytvořit romskou hospodářskou radu, která by se zabývala nezaměstnaností v souvislostí s hospodářskou krizí. "Protože je krize, tak by se mělo okamžitě investovat do řešení romské nezaměstnanosti a do vzdělávání. Samozřejmě počítáme, že tento svůj návrh budeme v nějaké podobě prosazovat spolu s českou vládou v Bruselu, protože víme, že ten rozpočet je napjatý na jedné straně, ale na druhé straně také víme, že Brusel schválil deset zásad integrace Romů do společnosti a tyto zásady budou jakýmsi způsobem promítnuty do rozpočtu Evropské komise," dodal Veselý.

Ředitel pražské zoologické zahrady Petr Fejk jedná s ministerstvem zahraničí o místu ředitele České národní budovy v New Yorku. Informovaly o tom Česká televize (ČT) a server iDnes.cz. O tom, zda do funkce nastoupí, se rozhodne příští týden. "Není to práce diplomatická, je to práce manažerská. Měla by být o něčem podobném jako v zoo, o kulturní a společenské reprezentaci České republiky," řekl ČT Fejk, který je nyní na kongresu Světové asociace zoologických zahrad a akvárií v New Yorku. Dodal, že je dobré odejít na vrcholu, když je všechno v zoo v pořádku. Informace je však podle něj medializovaná předčasně. "Věc je otevřená, neví o ní ani v zoo, ani pražský magistrát a nemusí se stát," napsal v SMS serveru iDnes.cz. Česká národní budova spadá pod Česká centra a sídlí tam například generální konzulát a České centrum New York. Podle ČT je post jejího ředitele zcela novou pozicí. Secesní budova na Manhattanu prošla v uplynulých letech kompletní rekonstrukcí, znovu byla otevřena loni v říjnu. Informaci o jednání Fejka a ministerstva zahraničí přinesl v pátek iDnes.cz, mluvčí ministerstva zahraničí Milan Řepka to potvrdil, ale neuvedl, o jakou funkci jde. Fejk o práci v diplomacii uvažoval už dříve. Před dvěma lety dostal nabídku stát se ředitelem Českých center v zahraničí, ale odmítl ji.

Mostecký rodák Petr Fejk stojí v čele trojské zoo už 12 let. Předtím učil češtinu na gymnáziu a několik let byl manažerem pražského rockového klubu Belmondo. Vedl také vlastní soubor jednoho herce a na jevišti se objevil třeba po boku "sklepáka" Davida Vávry a v baletní jednotce Křeč. Veřejně známým se ale Fejk stal především jako ředitel pražské zoo, která pod jeho vedením přestavěla většinu areálu. Přibyla řada nových pavilonů, lidé v zoo mohou vidět pravidelné atrakce. Proměna zoo pokračovala i po ničivé povodni v roce 2002. K popularitě zahrady i jejího ředitele přispěla i úspěšná propagace zoo.

Češi se podle mezinárodního průzkumu kanadského serveru CBC NEWS řadí ke světové špičce v podávání stížností na služby, patří jim čtvrté místo. Píše to deník Právo s odvoláním na průzkum, který oslovil 23.000 respondentů ve 23 průmyslově vyspělých zemích. Ten zjišťoval jejich výhrady ke službám, s nimiž se setkávají v běžném životě. "Podměrečné pivo, zkažené potraviny, nekvalitní služby cestovních kanceláří a nejasné posezonní slevy - to jsou časté letní stížnosti Čechů," uvedl deník. Na nízkou kvalitu služeb si stěžoval téměř každý druhý Čech. V pořadí národů je to nejvíce ze sledovaných evropských zemí, kde činí průměr 36 procent. Češi výrazně ovládli i střední Evropu. V Polsku a Maďarsku měl výhrady k servisu pro zákazníky jen jeden ze čtyř. Stížnosti Čechů mají podle listu reálné kořeny. Například Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) v červnu zveřejnilo test 50 restaurací v osmi městech zaměřený na podávání správné míry piva. Ten ukázal, že tzv. podmíráka může zákazník dostat v každém čtvrtém podniku. Nejhůře dopadly restaurace v Brně a Ostravě. Reklamace zboží se skoro v polovině případů ukázaly jako nejisté, navíc s hrozbou hádky s obsluhou. Češi mají také časté výhrady ke kvalitě jídla, které následně řeší pověřené úřady. Například Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) loni zajistila 5878 vzorků potravin nevyhovujících předpisům. Jednalo se například o nekvalitní ovoce a zeleninu, víno, maso a masné výrobky, čokolády a cukrovinky, mléčné výrobky a dochucovadla, napsalo Právo.