Zprávy | Z archivu rubriky


Sociální demokracie vyloučila, že by po volbách vytvořila vládní koalici s KSČM. Závazek nespolupracovat v nadcházejícím volebním období s komunisty zveřejnil v tiskové zprávě předseda strany Jiří Paroubek. O případné tiché podpoře komunistů menšinové vládě ČSSD nic neuvedl. Paroubek tiskovým prohlášením reagoval na výroky o tom, že v případě volebního vítězství ČSSD hrozí návrat komunistů k moci. Taková možnost ale podle něj nehrozí a celé téma je uměle vytvořené s cílem "odvést pozornost od toho, co zde prováděla vláda ODS v posledních třech letech". Podle Paroubka KSČM "dosud neučinila kroky, které by ji opravňovaly ucházet se o podíl na správě naší země". Zopakoval, že se komunisté nedistancovali od své minulosti, nesouhlasí s členstvím Česka v NATO a v EU a zpochybňují soukromé vlastnictví. Šéf ČSSD rovněž zdůraznil, že jeho strana nadále respektuje tzv. bohumínské usnesení, které jí zakazuje spolupráci s KSČM na vládní úrovni. Sociální demokraté nicméně vytvořili koalice s komunisty v některých českých regionech po loňských krajských volbách. O tichou podporu KSČM se ČSSD opírala i v minulosti na celostátní úrovni. Za Paroubkovy vlády v letech 2005 až 2006 sociální demokraté prosazovali některé své návrhy zákonů ve sněmovně spíš s podporou komunistů než koaličních partnerů z KDU-ČSL a US-DEU. V nepřehledné situaci bezprostředně po volbách v roce 2006, když ještě nebyly jasné přesné výsledky, předseda ČSSD rovněž tvrdil, že jeho strana dá s komunisty dohromady 101 hlasů ve sněmovně, a může tedy sestavit vládu. Po těchto volbách Paroubek také vyjednával s tehdejším předsedou lidovců Miroslavem Kalouskem (nyní TOP 09) o vytvoření společné vlády s tichou podporou KSČM. Z jednání ale sešlo kvůli odporu členské základny KDU-ČSL.

Případný mobilní protiraketový štít USA neohrožuje americké plány postavit v Česku radar, protože systém americké protiraketové ochrany má být kombinací pevných a mobilních prvků, uvedl první náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar. Podobný názor měl také bývalý vicepremiér Alexandr Vondra (ODS). Oba to řekli na dotaz ČTK v reakci na oznámení, že americký výrobce letecké techniky Boeing představil návrh na vybudování mobilního štítu, který by dle potřeby byl letecky přemísťován na konkrétní základny NATO. "Celý systém bude vždy fungovat na kombinaci fixních a mobilních prvků (včetně mnoha radarů), které se budou vzájemně doplňovat - jinak to ani nejde," uvedl Pojar, hlavní vyjednavač smluv s USA o radaru. Není to nic nového, mobilní zařízení s protiraketami by fungovalo spolu se stacionárním radarem, dodal Vondra. Podle agentury Reuters by mobilní zařízení mohlo pozměnit dosavadní plány na systém protiraketové obrany, který chtějí Američané umístit do Česka a Polska. Americké velvyslanectví ČTK sdělilo, že Washington nyní analyzuje finanční a operační účinnosti navrženého protiraketového systému ve střední Evropě, analýza by měla být dokončena v následujících měsících. České ministerstvo obrany se vyjádřit k tomu, zda nabídka mobilního systému ovlivní postoj USA k vybudování základen ve střední Evropě, nechtělo. "Je třeba vyčkat dalších informaci," tlumočil ČTK vyjádření ministra Martina Bartáka mluvčí resortu Andrej Čírtek.

Evropský ministr Štefan Füle je znepokojen záměrem senátorů napadnout u Ústavního soudu novely parlamentních jednacích řádů o vázaném mandátu, které souvisejí s lisabonskou reformní smlouvou EU. Füle se obává dalšího zdržování ratifikace dokumentu a vadí mu, že v Česku stále není zřejmý termín jejího dokončení, třebaže parlamentem prošla smlouva již před více než třemi měsíci. Füle se obává poškození důvěryhodnosti České republiky u partnerů v EU na dlouhou dobu. Vláda podle Füleho nezpochybňuje právo senátorů nechat prozkoumat lisabonskou smlouvu a vnitrostátní normy, ovšem u novely jednacích řádů pro to neshledává důvod. "Vláda novelu od počátku podporovala a považuje ji za progresivní úpravu zapojení národního parlamentu do rozhodovacího procesu v Evropské unii," sdělil Füle ČTK. Ministrovi vadí, že senátoři chtějí nečekaně nejdříve nechat přezkoumat novelu jednacích řádů a teprve pak "učiní podání na předběžnou kontrolu" lisabonské smlouvy. Füle se obává, že Česko bude v důsledku postupu senátorů členskou zemí, která bude poslední a jediná blokovat platnost lisabonské smlouvy. "Takový vývoj by měl i své mezinárodní dopady a mohl by zpochybnit schopnost ČR dodržovat své závazky a poškodit důvěryhodnost České republiky u partnerů v EU na dlouhou dobu," zdůraznil ministr. Smlouva má za cíl zefektivnit fungování rozšířené EU.

Takzvaný zákon o vázaném mandátu někteří zákonodárci požadovali jako podmínku pro svůj souhlas s lisabonskou reformní smlouvou. Senátoři se domnívají, že novely jsou nedostatečné. Podle nich je neústavní to, aby parlament souhlasil s dalším přenosem pravomocí na EU jinou než ústavní většinou. Teprve po této stížnosti chtějí senátoři podat žádost o přezkoumání samotné lisabonské smlouvy. Zástupci ČSSD, která Füleho nominovala do přechodné úřednické vlády, a KDU-ČSL celou akci již označili za zdržovací taktiku, která má umožnit prezidentovi Václavu Klausovi odložit rozhodnutí o podpisu smlouvy, a tím i dokončení její ratifikace. Prezident je dlouhodobým odpůrcem lisabonské smlouvy, ale jeho podpis je pro platnost dokumentu nezbytný.