Zprávy | Z archivu rubriky

Čtyři mladíci na koupališti v Hustopečích na Břeclavsku zasáhli kamenem do hlavy předsedu ODS Mirka Topolánka. Expremiér má zranění nad pravým okem. Po incidentu mladíci nastoupili do vozu s pražskou poznávací značkou. ČTK to sdělil mluvčí ODS Martin Kupka. Podle Kupky se incident odehrál po skončení turnaje v plážovém volejbalu. Mladíci nejdřív na předsedu ODS slovně zaútočili, pak ho zasáhli kamenem. Nad okem mu způsobili krvácející ránu. "Byl to evidentně cílený útok. Bylo to adresováno Mirku Topolánkovi," popsal Kupka. Expremiér si nechal na místě zranění ošetřit a rozhodl se pokračovat v dalším programu. Útočníci měli situaci snazší o to, že Topolánek na své předvolební cestě jihem Moravy neužívá ochranku, ač by podle Kupky mohl. Zatím prý ani neuvažuje o tom, že by si ji pořídil pro konec akce Léto s Topolem. "Chceme, aby to přes tento incident probíhalo, pokud možno, v co nejpřirozenější podobě," uvedl Kupka. Topolánek je jihomoravským lídrem ODS pro podzimní sněmovní volby. Region objíždí na kole s programem nazvaným Léto s Topolem.

Většina Čechů a Moravanů by chtěla omezit financování politických stran ze státního rozpočtu a zrušit platy senátorům. Vyplývá to z internetového průzkumu Střediska analýz a empirických průzkumů (SANEP). Podle průzkumu si 84 procent dotázaných myslí, že funkce senátora by měla být neplacená a čestná. Výsledek podle analytiků SANEP zřejmě souvisí s dlouhodobou nízkou důvěryhodností horní komory parlamentu v očích veřejnosti. Devět z deseti respondentů také odmítá, aby strany, které neuspěly ve volbách, dostaly státní příspěvek za získané hlasy. Na příspěvek má v parlamentních volbách nárok ta strana, která dostane přes tři procenta hlasů, při evropských volbách je limit pouze jedno procento. Účastníci průzkumu kritizovali i další způsoby financování politických stran. Skutečnost, že strany dostávají příspěvek za každý získaný mandát, vadila 87 procentům dotázaných. Dvě třetiny respondentů také chtějí, aby byl zákonem stanoven nejvyšší možný sponzorský dar pro politickou stranu. Internetový průzkum se uskutečnil minulý týden a zúčastnilo se ho přes 7000 lidí ve věku od 18 do 65 let. SANEP se na on-line průzkumy specializuje, podle vyjádření na své webové stránce je prvním internetovým střediskem pro výzkum veřejného mínění v ČR. Informace získává od vzorku z asi 100.000 registrovaných uživatelů rozdělených do různých sociálních skupin.

Prezidentu Václavu Klausovi vyjde v příštích dnech další kniha s texty na téma globální oteplování. Uvedly to deníky Mladá fronta Dnes (MfD) a Aha. "Globální teplota je zneužívána k dalšímu radikálnímu vstupu státu a politiky do lidské společnosti, čehož jsme právě teď svědky," cituje MfD z knihy pod názvem Modrá planeta v ohrožení. List uvedl, že ji vydává nakladatelství Dokořán a Klaus ji pokřtí příští pátek. Podle Aha píše prezident na přebalu nové knihy například to, že ekologičtí aktivisté si "nás přejí ovládat a kontrolovat". Prezident dlouhodobě hovoří v souvislosti s globálním oteplováním o hysterii, která je podle něj daleko větší hrozbou než samotná klimatická změna. V ohrožení je svoboda a prosperita, nikoli podnebí, uvedl například letos v březnu Klaus, který na toto téma již před dvěma lety vydal knihu Modrá, nikoli zelená planeta. Na tuzemské politické scéně patřil k jeho největším kritikům tehdejší předseda Strany zelených Martin Bursík. Míní, že hlava českého státu v tomto ohledu vystupuje s nesprávnými a lživými informacemi a bizarními názory.

Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová zvažuje návrh, který by odsouzeným lidem uložil povinnost ve výkonu trestu pracovat. Domnívá se, že zvláště v současné ekonomické situaci je zaměstnávání vězňů více než potřebné. "Ze zahraničí máme zkušenosti, že práce vězňů může být uplatňovaná i v jiných sférách, takže například uklízejí nebytové prostory, města a obce. Je třeba, aby se zaměstnanost vězňů zvýšila a byla jim uložena pracovní povinnost," poznamenala ministryně. Zaměstnanost vězňů v ČR v současnosti mírně poklesla a je to kolem 56 - 57 procent. Jsou i věznice, které mají třeba 90 procent, ale to je vždycky dáno jednak skladbou vězňů, kteří tam jsou, a jednak místními podmínkami, jestli je v tom regionu práce nebo ne. V Česku je celkem 35 věznic, které se momentálně potýkají také s přeplněností. Tyto problémy jsou nejzávažnější hlavně ve věznicích určených pro výkon trestu. "Víme, že stav je napjatý a naplněnost věznic je v současné době překročena o 14 procent. Vymýšlíme kroky, jak ji snížit. Mohl by nám pomoci připravovaný projekt domácího vězení, který pojede od příštího roku," uvedla Kovářová. Plánovaný projekt domácího vězení, který ministryně hodlá podrobněji představit na chystané tiskové konferenci, by měl fungovat s pomocí speciálních náramků monitorujících pohyb odsouzených. Současně bude těmto lidem v místě bydliště instalováno zařízení, které bude do centrálního snímače vysílat informace o pohybu této osoby. Náklady na projekt by měli přitom nést sami odsouzení.

Srpnové události roku 1968, které ukončily reformní proces v Československu, si dnes u Českého rozhlasu v Praze připomněli politici v čele s premiérem Janem Fischerem. Ministerský předseda vyzdvihl roli Českého rozhlasu při invazi pěti vojsk Varšavské smlouvy. Vojska státní hranice překročila před 41 lety v noci z 20. na 21. srpna. Politici položili věnce u připomínkových desek. Invaze si do konce roku 1968 vyžádala celkem 108 mrtvých, zhruba 500 těžce zraněných osob a další stovky lehce zraněných lidí. Některé oběti přinesl střet okupantů a neozbrojených demonstrujících lidí právě u rozhlasu.

Česká levice podceňuje snahy Moskvy uplatňovat svůj vliv ve střední Evropě, včetně Česka. Na tiskové konferenci u příležitosti připomenutí obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 to řekl senátor Alexandr Vondra (ODS). Výročí okupace Československa podle něj také vybízí k otázkám, zda chtějí předseda a místopředseda ČSSD Jiří Paroubek a Lubomír Zaorálek vrátit ČR do područí Ruska. Proti zapomínání na minulost se vyslovil stínový ministr zahraničí za ČSSD Zaorálek. Podle něj by ale přesto neměly 40 let staré události ovlivňovat soudobé vztahy mezi Ruskem a Českem a vyvolávat touhu po pomstě. Naproti tomu Paroubek na inzertní straně dnešní Mladé fronty Dnes uvedl, že Rusko se dosud s invazí do Československa jednoznačně nevypořádalo. Mělo by se proto podle něj k problému srpna 1968 jako k zásadní morální politické otázce vzájemných vztahů "poctivě a zodpovědně" vrátit. Vondra s poslancem ODS Markem Bendou nicméně dnes znovu kritizovali přístup ČSSD k Rusku, zejména červnovou návštěvu Paroubka v Moskvě, při níž šéf ČSSD jednal s ruským premiérem Vladimirem Putinem. Benda napadl i stínového ministra zahraničí ČSSD Zaorálka, který podle něj otevřeně hájí ruské ambice v Gruzii. Podobně mluvil i předseda ODS Mirek Topolánek v předtočené depeši, kterou občanští demokraté novinářům pustili. "Nesmíme už nikdy připustit, aby nás vedli politici, kteří se jezdí radit do Moskvy," prohlásil.

Komunisté se ohradili vůči předvolebním billboardům ČSSD, na kterých sociální demokracie uvádí, že zabrání návratu komunismu k moci. Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše nemá sociální demokracie po volbách šanci prosadit bez komunistů levicový program. "Je hospodářská krize, po volbách to nebude sranda a bude třeba hledat řešení. Dělat na sebe kyselé obličeje a dlouhý nos je absurdní. ČSSD má některé body programu společné s KSČM, a proto bude muset s námi také hlasovat," řekl ČTK Dolejš. S tím ale sociální demokracie nesouhlasí. "Každá strana je nezávislá a má svůj program. My máme svůj, který je od programu komunistů odlišný. Jejich styl věšení se na nás je akorát způsob, jak nás poškozovat ve volbách," ohradil se místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Doplnil, že KSČM by se měla raději věnovat tomu, jak vysvětlí svou historii. Oranžové billboardy s logem ČSSD, které slibují, že strana zabrání návratu komunismu k moci, se objevily v uplynulých týdnech. Strana vydala tento týden ke vztahu ke komunistům prohlášení. Odmítá v něm spolupráci s komunisty, protože ti se podle sociálních demokratů nedistancovali od minulosti, nesouhlasí s členstvím ČR v Evropské unii a NATO a zpochybňují soukromé vlastnictví.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zrušil kvůli chybám zadání veřejné zakázky vypsané loni v dubnu ministerstvem zdravotnictví s předpokládanou hodnotou 60 milionů korun bez DPH. V zakázce ministerstvo hledalo firmu pro efektivní správu objektu, v němž sídlí, takzvaný facility management. Zadání antimonopolní úřad zrušil již v březnu, ministerstvo se ale odvolalo. Rozhodnutí svých úředníků ale nyní potvrdil nový šéf ÚOHS Petr Rafaj. Ministerstvo také musí zaplatit 30.000 korun na úhradu nákladů řízení. Ministerstvo se podle ÚOHS dopustilo několika pochybení. Například nesprávně stanovilo kritéria pro hodnocení nabídek, když nehodnotilo celkovou nabídkovou cenu. V rámci dílčích hodnotících kritérií nejprve hodnotilo nabídkovou cenu za rok, v dalším kritériu pak nabídnuté snížení nákladů za dobu tří let. Ministerstvo také nepřesně vymezilo, jaké smluvní a sankční závazky a podmínky záruky od zájemců o zakázku požaduje. Tím ministerstvo porušilo zásadu transparentnosti zadávacího řízení.

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o územním plánu Břeclavska včetně sporné silnice R52 se znovu odkládá. Soud přerušil řízení o návrhu ekologů na zrušení plánu. Počká na rozhodnutí Evropského soudního dvora o předběžných otázkách, které mu nedávno předložil Nejvyšší soud Slovenské republiky. Soudní dvůr má vnést jasno do toho, jaká práva mají v podobných sporech ekologická sdružení. Soud už jednou projednávání územního plánu přerušil. Tehdy čekal na rozhodnutí Ústavního soudu. Ten musel stanovit, kdo má vlastně pravomoc projednat návrh směřující proti kontroverznímu územnímu plánu. Ústavní soud kompetenci přiřkl právě Nejvyššímu správnímu soudu. Správní soudci pak řízení znovu zahájili, aby ho po krátké době opět přerušili.

Proud sázek na opětné zamítnutí lisabonské smlouvy v nadcházejícím irském referendu vedl irskou sázkovou kancelář Paddy Power ke snížení kursu na porážku smlouvy z 5:1 na 5:2. Oznámila to její mluvčí. Referendum, které má pro osud smlouvy klíčový význam, bude 2. října. V zatím posledním průzkumu veřejného mínění, který se konal v červnu, se 54 procent dotázaných Irů vyslovilo pro smlouvu, jejíž uplatnění by znamenalo hlubokou reformu evropských institucí. Před loňským prvním referendem tomu ale bylo podobně, a nakonec Irové smlouvu odmítli. Ke vstupu smlouvy v platnost je zapotřebí, aby ji ratifikovalo všech 27 členských zemí unie. Irsko je jediné, kde se o ní rozhoduje v referendu, všude jinde rozhodovaly parlamenty, a to kladně. Po loňském odmítnutí vyjednala irská vláda pro svou zemi záruky, které by podle ní měly v opakovaném referendu zajistit její schválení. Na tom, zda se tak stane, závisí, zda smlouvu podepíší prezidenti České republiky a Polska, kde už ji parlamenty schválily. V Německu čeká prezident s podpisem na schválení zákona, který posílí rozhodovací pravomoci německého parlamentu při evropské integraci.