Zprávy | Z archivu rubriky


Většina Čechů a Moravanů by chtěla omezit financování politických stran ze státního rozpočtu a zrušit platy senátorům. Vyplývá to z internetového průzkumu Střediska analýz a empirických průzkumů (SANEP). Podle průzkumu si 84 procent dotázaných myslí, že funkce senátora by měla být neplacená a čestná. Výsledek podle analytiků SANEP zřejmě souvisí s dlouhodobou nízkou důvěryhodností horní komory parlamentu v očích veřejnosti. Devět z deseti respondentů také odmítá, aby strany, které neuspěly ve volbách, dostaly státní příspěvek za získané hlasy. Na příspěvek má v parlamentních volbách nárok ta strana, která dostane přes tři procenta hlasů, při evropských volbách je limit pouze jedno procento. Účastníci průzkumu kritizovali i další způsoby financování politických stran. Skutečnost, že strany dostávají příspěvek za každý získaný mandát, vadila 87 procentům dotázaných. Dvě třetiny respondentů také chtějí, aby byl zákonem stanoven nejvyšší možný sponzorský dar pro politickou stranu. Internetový průzkum se uskutečnil minulý týden a zúčastnilo se ho přes 7000 lidí ve věku od 18 do 65 let. SANEP se na on-line průzkumy specializuje, podle vyjádření na své webové stránce je prvním internetovým střediskem pro výzkum veřejného mínění v ČR. Informace získává od vzorku z asi 100.000 registrovaných uživatelů rozdělených do různých sociálních skupin.

Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová zvažuje návrh, který by odsouzeným lidem uložil povinnost ve výkonu trestu pracovat. Domnívá se, že zvláště v současné ekonomické situaci je zaměstnávání vězňů více než potřebné. "Ze zahraničí máme zkušenosti, že práce vězňů může být uplatňovaná i v jiných sférách, takže například uklízejí nebytové prostory, města a obce. Je třeba, aby se zaměstnanost vězňů zvýšila a byla jim uložena pracovní povinnost," poznamenala ministryně. Zaměstnanost vězňů v ČR v současnosti mírně poklesla a je to kolem 56 - 57 procent. Jsou i věznice, které mají třeba 90 procent, ale to je vždycky dáno jednak skladbou vězňů, kteří tam jsou, a jednak místními podmínkami, jestli je v tom regionu práce nebo ne. V Česku je celkem 35 věznic, které se momentálně potýkají také s přeplněností. Tyto problémy jsou nejzávažnější hlavně ve věznicích určených pro výkon trestu. "Víme, že stav je napjatý a naplněnost věznic je v současné době překročena o 14 procent. Vymýšlíme kroky, jak ji snížit. Mohl by nám pomoci připravovaný projekt domácího vězení, který pojede od příštího roku," uvedla Kovářová. Plánovaný projekt domácího vězení, který ministryně hodlá podrobněji představit na chystané tiskové konferenci, by měl fungovat s pomocí speciálních náramků monitorujících pohyb odsouzených. Současně bude těmto lidem v místě bydliště instalováno zařízení, které bude do centrálního snímače vysílat informace o pohybu této osoby. Náklady na projekt by měli přitom nést sami odsouzení.

Česká levice podceňuje snahy Moskvy uplatňovat svůj vliv ve střední Evropě, včetně Česka. Na tiskové konferenci u příležitosti připomenutí obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 to řekl senátor Alexandr Vondra (ODS). Výročí okupace Československa podle něj také vybízí k otázkám, zda chtějí předseda a místopředseda ČSSD Jiří Paroubek a Lubomír Zaorálek vrátit ČR do područí Ruska. Proti zapomínání na minulost se vyslovil stínový ministr zahraničí za ČSSD Zaorálek. Podle něj by ale přesto neměly 40 let staré události ovlivňovat soudobé vztahy mezi Ruskem a Českem a vyvolávat touhu po pomstě. Naproti tomu Paroubek na inzertní straně dnešní Mladé fronty Dnes uvedl, že Rusko se dosud s invazí do Československa jednoznačně nevypořádalo. Mělo by se proto podle něj k problému srpna 1968 jako k zásadní morální politické otázce vzájemných vztahů "poctivě a zodpovědně" vrátit. Vondra s poslancem ODS Markem Bendou nicméně dnes znovu kritizovali přístup ČSSD k Rusku, zejména červnovou návštěvu Paroubka v Moskvě, při níž šéf ČSSD jednal s ruským premiérem Vladimirem Putinem. Benda napadl i stínového ministra zahraničí ČSSD Zaorálka, který podle něj otevřeně hájí ruské ambice v Gruzii. Podobně mluvil i předseda ODS Mirek Topolánek v předtočené depeši, kterou občanští demokraté novinářům pustili. "Nesmíme už nikdy připustit, aby nás vedli politici, kteří se jezdí radit do Moskvy," prohlásil.