Zprávy | Z archivu rubriky

Předseda ČSSD Jiří Paroubek vyzval ODS, aby se spolu se sociálními demokraty podílela na vytvoření memoranda o slušném vedení kampaně. Dokument by podle něj měl zamezit narušování mítinků a zabránit útokům na kandidáty jednotlivých stran. Paroubek výzvu nadnesl v souvislosti s pátečním incidentem, kdy na šéfa ODS Mirka Topolánka házeli čtyři útočníci kameny. Podle Paroubka by občanští i sociální demokraté měli v memorandu odmítnout narušování mítinků, a to i prostřednictvím svých sympatizantů. "Myslím, že když navzájem vyzveme své příznivce, aby nenarušovali mítinky té soupeřící politické strany, že bude fungovat," popsal svou představu Paroubek. ODS a ČSSD by v memorandu měly odmítnout také osobní útoky na protikandidáty v reklamách politických stran. Podle Paroubka by tak neměly reklamy zobrazovat politického soupeře, aniž by zároveň nesly vlastní programové sdělení. Paroubek vyjádřil rovněž přesvědčení, že se k memorandu připojí všechny strany, které kandidují v říjnových volbách.

Čtyři muži, kteří údajně zaútočili v pátek v Hustopečích u Brna na předsedu ODS Mirka Topolánka, se v pondělí podle serveru tn.cz přihlásili na jedné z pražských policejních služeben. Pražská policejní mluvčí Andrea Zoulová ČTK potvrdila, že muži jsou vyslýcháni příslušníky břeclavské policie, kteří se případu věnují. Čtveřice na Topolánka na koupališti v Hustopečích házela kameny a podle některých svědků i vejce. Předsedovi ODS způsobila tržnou ránu na čele. Policisté již v sobotu uvedli, že znají jména dvou útočníků, jeden z nich měl údajně řídit auto, kterým muži odjeli. Registrační značku auta útočníků ohlásili policistům svědkové incidentu. Jeden z kompliců se následně ozval televizi Nova. Řekl prý, že útok si u něj někdo objednal. Policie nejdřív říkala, že domněnku nepotvrzují žádné indicie. Později možnost objednaného ataku nevyloučila. Nyní uvedla, že další informace o případu nezveřejní. Podle Čechové by to mohlo mařit vyšetřování.

S heslem "To lepší v nás" odstartovali lidovci v pondělí na pražském Žofíně předvolební kampaň. Ve volebním programu navrhují zavedení dvou pásem daně z příjmu fyzických osob, a to 15 a 18 procent pro lidi s výdělkem nad 50.000 korun měsíčně. Zároveň navrhují zavést nový daňový bonus na děti až do 30.000 korun ročně, od počtu vychovaných dětí by se podle nich měly v budoucnosti odvíjet i důchody. Program obsahuje také slib potírání hazardu a korupce. Poplatek 30 korun za recept v lékárně chce KDU-ČSL vyměnit za to, že běžné léky nebudou placeny ze zdravotního pojištění. Kampaň křesťanských demokratů bude podle stranického předsedy Cyrila Svobody jednoznačně pozitivní. Voliče budou z billboardů, plakátů a obrazovek volební lídři oslovovat pozdravem "Dobrý den", který má být projevem slušnosti, výrazem dobré vůle a vstřícnosti. Na setkání na Slovanském ostrově lidovci představili nové webové stránky. Stejně jako v evropských volbách chce strana využít v kampani své "domácí stříbro", tedy širokou členskou základnu. Osloví sympatizanty, aby vylepovali volební plakáty na své domy a ploty, akci rozšíří i o nalepování hesel a symbolů na automobily.

Rakousko chce svou část "dálnice", která má spojit Brno s Vídní, dokončit v termínu i přes dopady krize a škrty v rozpočtu. Po pondělním setkání s českým premiérem Janem Fischerem to ve Vídni řekl kancléř Werner Faymann. Zatím ale není jasné, kudy cesta na české straně vůbec povede. Čeští ekologičtí aktivisté si totiž stěžují u soudu. Oba státníci mluvili i o dopadech krize či o dostavbě Temelína. Proti dobudování jaderné elektrárny Rakousko dlouhodobě vystupuje. Politici se podle svých slov shodli na tom, že oba státy mají stejný názor na energetickou bezpečnost a považují ji za prioritu. Odlišný pohled mají ale na "zdroje energie". Český premiér prohlásil, že jsou ale schopny hledat "mechanismy" k překonání rozdílů. Faymann připustil, že Rakousko je se svou pozicí v Evropě téměř osamoceno. Většina států EU totiž výrobu energií z jádra podporuje. Zatímco proti dostavbě Temelína Rakousko vystupuje, silnici do Brna by rádo dokončilo podle plánů. "Práce z rakouské strany jsou v plném proudu," řekl rakouský kancléř. Pokud by ale Česko své plány a trasu změnilo, mělo by to dopad i na rakouskou stranu. Musela by prý volit nový postup a nejspíš i změnit trasu. Pak by znovu musela provádět posouzení dopadů stavby na životní prostředí, podotkl kancléř. To by dokončení cesty mohlo výrazně oddálit.

Chomutov opět přikročí k exekucím majetku dlužníků města, zabavovat bude nadále i část peněz vyplacených dlužníkům na sociálních dávkách. Město už ale nebude využívat služeb exekutorů, dlužníkům zabaví majetek pracovníci ekonomického odboru radnice za asistence strážníků. Radnice se k tomuto kroku rozhodla poté, co stát v pomoci s bojem proti nepřizpůsobivým a neplatičům selhal a kdy se na stranu lidí porušujících zákony postavil i ústecký krajský soud, sdělila ČTK primátorka Ivana Řápková (ODS). Exekuce město obnoví v nejbližších hodinách, doplnil mluvčí Chomutova Tomáš Branda. "Na exekutory je vyvíjen takový tlak, že odstupují od spolupráce. Nezbývá nám, než si dělat exekuce sami. Posílili jsme odbor ekonomiky fyzicky zdatnými zaměstnanci, kteří jsou schopni takovou práci v terénu provádět. Zabavovat se bude i ve dnech výplaty sociálních dávek. Město přitom využije všech dostupných prostředků, aby své peníze vymohlo," uvedla Řápková.

Mezi běženci, kteří neoprávněně vstupují na území Česka, jsou stále častěji Gruzínci. Policie v pátek na jižní Moravě zadržela již třetí skupinu za několik posledních týdnů. "Gruzínští běženci jsou novinkou na poli nelegální migrace. Dosud jsme se nejčastěji setkávali s migranty z Čečenska," uvedl mluvčí brněnské cizinecké policie Roman Pitner. Poslední skupinku cizinecká policie zadržela nedaleko bývalého hraničního přechodu Mikulov při silniční kontrole osobního auta s německou registrační značkou. Ve voze bylo pět mužů od 19 do 40 let, všichni z Gruzie. "Při kontrole policistům nepředložili žádné cestovní doklady, pouze průkazy žadatelů o mezinárodní ochranu vydané v Polsku. Tyto doklady cizince opravňují k pobytu pouze na území vydávajícího státu, nikoliv k cestování," uvedl Pitner. Policie cizince vyhostila na tři roky z českého území. Čtyřicetiletý řidič navíc čelí trestnímu stíhání kvůli organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice. Zatím jsou běženci v zařízení pro zajištění cizinců a podle mezinárodní smlouvy budou předáni zpět do Polska.

Ministerstvo školství (MŠMT) pozastavilo práci na učitelských standardech. ČTK to sdělil Ondřej Gabriel z tiskového odboru. Kvůli krizi totiž musí úřad šetřit a dvousetmilionový rozpočet vyčleněný na učitelské standardy se zdál šéfce českého školství Miroslavě Kopicové příliš vysoký. Profesní standardy mají definovat, co by měl správný pedagog umět a zvládat. První pracovní verzi standardů představil tým odborníků loni v prosinci. Na stránkách projektu pak mohli učitelé jejich návrhy připomínkovat. Měřítka pro kvalitu pedagogické práce někteří z nich vítali, jiní je však považovali za zbytečné papírování. Exministr školství Ondřej Liška považoval standardy za jeden z hlavních úkolů pro svou nástupkyni, Kopicová však druhé kolo diskuzí přerušila. "Po určité organizační změně a přepracování rozpočtu projektu budeme ve standardu kvality profese učitele určitě pokračovat dál," řek ČTK Gabriel. Další změny se prý budou týkat samotných autorů standardů. Zatímco dříve připravovali stanovy převážně externí odborníci, nově by je měli vytvářet hlavně lidé z ministerstva.

České zemědělství se letos nejspíše poprvé od vstupu země do EU dostane do ztráty. ČTK to řekl předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Je tak v odhadu pesimističtější než prezident Agrární komory Jan Veleba. Ten neděli v České televizi uvedl, že zisk tuzemských farmářů propadne z loňských 9,7 miliardy na asi dvě miliardy korun. Napřesrok by prý v případě, že stát omezí v rámci úspor dotace, mohl obor poprvé od roku 2003 skončit v červených číslech. "Já se obávám, že ta ztráta už bude letos," řekl ČTK Jirovský. Její výši však vzhledem k těžko odhadnutelnému vývoji odvětví odmítl specifikovat. Koncem května odhadoval, že letošní ztráta by mohla přesáhnout pět miliard. Přestože v posledních měsících v důsledku minimální inflace zemědělcům zlevnily některé vstupy, stále se potýkají s nízkými výkupními cenami komodit. Například producenti mléka podle něj dosud letos kvůli propadu jeho ceny prodělali šest miliard korun.

České aerolinie nebudou až do konce procesu privatizace prodávat žádný majetek. Po pondělním jednání dozorčí rady ČSA to ČTK řekl její předseda Ivan Kočárník. Nevyloučil však prodej částí firmy v případě, že se jí stát v privatizaci nezbaví. Rada dala managementu předběžné povolení k jednání o prodeji či vrácení šesti letadel z padesátky strojů ve flotile. To dle šéfa dozorčí rady souvisí s chystaným omezením letového řádu na zimu a příští rok. Údajně se zruší dvě linky, z Prahy do New Yorku a z Prahy do Manchesteru. Firma také zásadně omezí frekvenci ostatních spojů. Rada také vzala na vědomí propouštění 860 zaměstnanců, které by se mělo uskutečnit v následujících sedmi měsících. Aerolinky nyní zaměstnávají 4600 lidí. Velkou část propuštěných mají tvořit piloti a letušky. Jak uvedl Ivan Kočárník, příští rok by se tím mělo ušetřit až 800 milionů Kč. Pololetní ztráta společnosti činí 1,8 miliardy korun, za celý rok očekávají ČSA rekordní dvoumiliardovou ztrátu. I proto se jednání mimořádně zúčastnili ministři financí a dopravy Eduard Janota a Gustáv Slamečka. "Je to odhad managementu, já doufám, že to nebude horší," řekl ČTK ministr Janota. Právě on stojí za zákazem prodeje majetku. "Do doby rozhodnutí o privatizaci nesmí management provádět žádné kroky, které by snižovaly hodnotu společnosti," uvedl ministr financí. Vedení firmy má však podle něj za povinnost hledat další zdroje peněz pro případ, že aerolinie zůstanou státní.

Významem díla slavného německého astronoma, astrologa a matematika Johannese Keplera pro současnost se zabývá mezinárodní vědecká konference Keplerův odkaz v kosmickém věku, která v pondělí začala v Praze. Konference potrvá do čtvrtka. Součástí programu bude v úterý otevření Keplerova muzea v domě v Karlově ulici, kde učenec počátkem 17. století prožil pět let života. "Uvědomujeme si, že kosmický věk vyšel z myšlenek, které Kepler tehdy rozvíjel," řekl ČTK předseda organizačního výboru Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Johannes Kepler (1571 až 1630) působil v Praze za vlády Rudolfa II. Habsburského od roku 1600 do roku 1612. Keplerovi současníci podle něj nebyli schopni docenit význam jeho objevů. "Ukázalo se, že Keplerovy zákony jsou daleko univerzálnější, než si mohl Kepler sám myslet," prohlásil Grygar. Platnost jeho myšlenek věda experimentálně potvrdila až před půlstoletím. "Právě Keplerovy zákony posloužily konstruktérům raket k tomu, aby začali vypouštět umělé družice a kosmické sondy," vysvětlil Grygar.