Zprávy | Z archivu rubriky


Vláda ještě do říjnových voleb předloží Poslanecké sněmovně balíček návrhů legislativních změn, které mají zajistit nižší schodek státního rozpočtu. Řekl to premiér Jan Fischer s tím, že tyto návrhy vláda projedná 9. září. Pokud návrhy poslanci neschválí, vláda ke 30. září navrhne rozpočet s rekordním schodkem 230 miliard korun. "Nevím jestli seženeme dostatečnou podporu, cítím ale povinnost přijít s takovým návrhem, za který se tato vláda nebude muset profesionálně stydět," řekl Fischer. Pokud jej politici ze svých důvodů odmítnou, měli by to podle něj také veřejně říci. Legislativní změny ještě pro nynější parlament už odmítli lídři ČSSD a ODS Jiří Paroubek i Mirek Topolánek. "Vláda s ohledem na základní prioritu programového prohlášení považuje za nutné, potřebné, přijít i s návrhy legislativních změn a to na straně příjmové i výdajové stránky státního rozpočtu," zdůraznil premiér. Vláda podle něj bude žádat co nejrychlejší projednání a schválení navrhovaných novel s tím, že většina z nich by platila pouze pro příští rok. Vláda uložila ministru financí Eduardu Janotovi, ministryni zdravotnictví Daně Juráskové a ministru práce a sociálních věcí Petru Šimerkovi, aby ve spolupráci s ministryní spravedlnosti Danou Kovářovou připravili příslušné návrhy legislativních změn a předložili je na večerním jednání vlády 9. září. Až poté se vláda rozhodne, jak je sněmovně předá. Ministr Janota musí také do 9. září vymyslet, jak se vypořádat s tím, že celkový schodek rozpočtu nesmí být vyšší než 230 miliard korun.

Ministři schválili novely tří nařízení vlády, které umožní, aby pomoc lidem postiženým povodněmi směřovala také ze Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB). Například občané, které povodeň připravila o střechu nad hlavou, budou moci u fondu zažádat o nízkoúročený úvěr do 850.000 korun. Po zasedání vlády to řekl premiér Jan Fischer. Pokud domek nebo byt zasažený povodněmi vyžaduje opravy nebo modernizaci konstrukčních částí, nabídne SFRB nízkoúročený úvěr do 150.000 korun. Úvěry s nízkým úrokem budou moci z fondu bydlení získat také obce. Určené budou na opravy bytových domů, nejvíce ale do 50 procent celkových nákladů. "Z těchto prostředků postižená obec může opravit vlastní obecní majetek nebo pomoci financovat opravy objektů určené k trvalému bydlení, které jsou v majetku soukromých vlastníků v dané obci," řekl již dříve mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Martin Ayrer. Celkově by SFRB mohl obcím a lidem poškozeným letošními povodněmi pomoci částkou až 420 milionů korun. Vyplývá to z návrhu změn v letošním rozpočtu fondu, které vláda už schválila a nyní o nich mají ještě rozhodnout poslanci. Sněmovna se má sejít 8. září. Letošní záplavy byly třetí nejtragičtější v novodobé historii a vyžádaly si celkem 15 životů. Dohromady způsobily škody za zhruba 8,5 miliardy korun. Od konce června, kdy intenzivní deště zvedly vodu v Moravskoslezském kraji, záplavy postupně zasáhly také sedm dalších krajů. Nejhůře bylo postiženo Novojičínsko, Jesenicko, Prachaticko, Strakonicko a Děčínsko.

Politické strany s reálnou nadějí pro vstup do sněmovny se až na několik menších výjimek téměř neshodují ve svých volebních návrzích na řešení hospodářské krize. Každá strana má například svůj vlastní názor na změny v daních. Pravicové strany více volají po snižování výdajů, levice se shoduje na zvyšování stropů na sociální pojištění. ČSSD navrhuje zvýšit daně pro právnické osoby na 21 procent, zavést daňovou progresi a sazbu 38 procent pro příjem nad 100.000 korun měsíčně. Dále chce zavést dědickou daň a zvýšit strop sociálního pojištění ze čtyřnásobku na šestinásobek. Sociální demokraté ale nesouhlasí se zvyšováním nepřímých daní. ODS zvyšování daní spíše odmítá. Zároveň navrhuje, aby si částky, které zaměstnavatel poskytne zaměstnancům na zajištění péče o děti (například náklady na miniškolky a nový příspěvek na péči o děti), staly daňově uznatelnými náklady. ODS rovněž navrhuje, aby bylo možné výdaje, které budou rodiče mít se zajištěním péče o děti mimo veřejná předškolní zařízení, odečíst z daní. Komunisté chtějí úplnou reformu daňového systému včetně obnovení daňové progrese u fyzických osob a nahrazení daně z příjmu právnických osob daní z obratu. U daní z příjmu fyzických osob strana navrhuje pět daňových pásem; lidé s příjmem do 12.500 měsíčně by platili jen devět procent, naopak lidé s příjmy nad 83.500 měsíčně 40 procent. KSČM hodlá snížit zvýhodněnou sazbu DPH z devíti na pět procent a prosadit v EU výjimku, aby mohla být zavedena třetí, nulová sazba DPH na základní potraviny. KDU-ČSL navrhuje zavést dvě sazby daně z příjmu fyzických osob, a to 15 a 18 procent. Vyšší sazbě by podléhali lidé s příjmem přes 600.000 korun ročně. Lidovci zároveň navrhují zavést nový daňový bonus na děti až do 30.000 korun ročně. Lidovci spolu s tím navrhují opětovné zavedení společného zdanění manželů a snížení slev na daňového poplatníka

Podnikatelsko-lobbistické skupiny měly v minulém roce přístup k citlivým informacím o veřejných soutěžích, státních dotacích a legislativním procesu. Zároveň ve svůj prospěch uplatňovaly vliv na důležitá rozhodnutí při správě státního majetku, uvedla ve výroční zprávě za rok 2008 Bezpečnostní informační služba (BIS). Podle ní se podnikatelská uskupení zajímala zejména o obchodní činnost Správy státních hmotných rezerv (SSHR), o resort ministerstva zemědělství a o státní podnik Lesy České republiky (LČR). "Tyto skupiny využívají nestandardních praktik od lobbismu na hraně zákona, klientelismu, až po klasickou korupci," konstatovala zpravodajská služba na svých internetových stránkách. Uskupení se podle ní snaží získat neopodstatněné výhody a zvětšovat zisk na úkor státu. Významně tak deformují podnikatelské prostředí v České republice. V případě ministerstva zemědělství se podle BIS snažili lobbisté ovlivnit rozhodování úřadu a jeho podřízených organizací, u SSHR se pak střetly různé zájmy podnikatelských skupin v otázkách způsobu prodeje zásob podniku, zprostředkování jeho obchodů a nákupu ropy. U Lesů České republiky chtěli mít uskupení vliv zejména na personální a obchodní záležitosti společnosti. Tajná služba zaznamenala také zájem lobbistů o organizace spadající pod ministerstvo dopravy. Nátlakovými metodami se podle ní snažili prosadit své zájmy například při výstavbě silnice R52 nebo v Českých drahách a na železnici.

Loňský rok byl pro české pravicové extremisty přelomový. Uvedla to dnes Bezpečnostní informační služba (BIS) ve své výroční zprávě za rok 2008. Neonacisté se podle BIS již v předchozích letech stále více profesionalizovali a radikalizovali, minulý rok však nastala největší změna. Extremistické akce začaly mít relativně vysokou úroveň, pravicoví radikálové začali šířit své názory i mimo okruh svých sympatizantů, uvedla BIS. Demonstrace Dělnické strany na litvínovském sídlišti Janov, které obývají převážně Romové, loni v listopadu se vymykala podobným akcím extrémní pravice. Radikály podpořilo i velké množství lidí stojících mimo jejich struktury. Například podle politologa a na extremismus Jana Charváta nedokázali extremisté podporu při litvínovském pochodu využít ke svému prospěchu. Dalších akcí se už ale tak vysoký počet stoupenců krajní pravice nezúčastnil, ani se nedočkaly větší odezvy mezi místními obyvateli. Další novinkou podle ní bylo, že pravicoví radikálové začali využívat k šíření svých myšlenek výstavy a semináře a pouštěli se do veřejných diskusí. Seminář chtěl v Praze uskutečnit například bývalý vůdce rasistického hnutí Ku Klux Klan David Duke. První z Dukových přednášek měla být na půdě Univerzity Karlovy, škola ale akci zrušila a Duke byl později zadržen a vyhoštěn z ČR. Následně zrušila také například Vysoká škola ekonomická v Praze plánované vystoupení šéfa Dělnické strany Tomáše Vandase.