Zprávy | Z archivu rubriky


Balíček úsporných opatření na příjmové i výdajové straně rozpočtu pro příští rok, který v pátek politickým stranám představil ministr financí Eduard Janota, může schodek rozpočtu srazit až na 157 miliard korun. Přesto není jisté, zda strany na Janotovy návrhy kývnou. Po jejich ekonomických odbornících budou s ministrem o návrzích ještě jednat šéfové politických stran. Ministerstvo financí chce v opatřeních plánovaných jen pro příští rok mimo jiné šetřit na sociálních a mandatorních výdajích a zvednout některé daně. Podle analytiků jsou Janotovy návrhy maximálně možným kompromisem. Přesto není podle nich jisté, zda nebude pro vládu Jana Fischera smrtelný. Pro podnikatele je upravený balík úsporných opatření přijatelný. Předsedové stran by se nad balíčkem opatření měli sejít ještě v příštím týdnu, nejspíše v úterý nebo ve středu. Vláda by se jím měla zabývat v pondělí.

Janota prosazuje zvýšení obou sazeb daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod. Nyní jsou sazby DPH na 19 procentech a devíti procentech. Spornou položkou na straně příjmů je podle ministra sazba daně z příjmu fyzických osob, která je nyní na jednotných 15 procentech. Ministr doporučí vládě kromě zvýšení stropu na sociální pojištění na 145.000 korun měsíčně, aby byla přijata nad tuto sumu sazba daně 23 procent. "To znamená, jako kdyby se u těchto příjmů platilo pojistné. Není to v žádném případě nějaká sazba z přepychu, nebo něco podobného," řekl Janota. Na straně výdajů balíček podle Janoty v sociálních a mandatorních výdajích ušetří 12 miliard korun. Ve státní sféře by například měly klesnout mzdy na jeden rok o čtyři procenta. Zároveň se podle ministra Janoty uvažuje o zvýšení plateb státu do zdravotního pojištění za státní pojištěnce.

Proti návrhům se ohradili zdravotně postižení i Česká lékařská komora. Chystané škrty výdajů státního rozpočtu by prý mohly vést ke kolapsu systému sociálních služeb. Součástí balíčku je totiž také snížení výdajů na postižené. Snížit by se měly zejména příspěvky na sociální služby celkem o 1,9 miliardy korun a příspěvky pro postižené na provoz auta o 0,6 miliardy korun. Sociálním demokratům se nelíbí devět z celkových 26 navrhovaných bodů. Postrádají návrh na zvýšení důchodů, nesouhlasí se zvýšením spotřební daně na pohonné hmoty, zvýšení dolní sazby DPH na deset procent i zdvojnásobení daně z nemovitostí. Na straně výdajů nesouhlasí se škrty namířenými proti rodinám s dětmi, například se snížením porodného. Žádnou radost ze seznamu návrhů nemá ani ODS. Straně se nelíbí poměr opatření na redukci výdajů a zvýšení daní, podle ní je nevyvážený. Na daních by se totiž mělo vybrat o 50 miliard korun navíc, výdaje se ale budou škrtat jen o 25 miliard. Občanským demokratům se nezamlouvá ani zavedení další sazby daně z příjmů fyzických osob. KDU-ČSL se nelíbí například krácení rodičovského příspěvku a porodného, chtějí větší zdanění hazardních her a loterií. Zcela spokojeni nejsou ani představitelé TOP 09. Zeleným se zase nelíbí krácení peněz na platy učitelů i omezování rodičovského příspěvku, úspory chce hledat v provozu státní správy, chce o pět procent krátit rozpočty sněmovny, Senátu a Kanceláře prezidenta republiky. Komunisté navrhují snížit schodek ve státním rozpočtu pomocí dvou jednorázových příjmů. Využít chtějí 30 miliard korun z dividend elektrárenské skupiny ČEZ a 30 miliard z loňského zisku České národní banky.