Zprávy | Z archivu rubriky


Vláda s podporou odborů i zaměstnavatelů schválila návrh balíčku úsporných opatření, který by měl příští rok snížit rekordní schodek státního rozpočtu z 230 miliard na 155,3 miliardy korun. K opatřením avizovaným v pátek přibylo snížení platů ústavních činitelů o čtyři procenta. Oba návrhy má sněmovna projednat ve stavu legislativní nouze. Parlamentní strany dosud ale shodu na opatřeních nenašly. Premiér Jan Fischer se proto s jejich šéfy chce sejít ještě před zahájením čtvrteční schůze. Přijetí balíčku bude podle premiéra Jana Fischera testem důvěry vlády. "Po jeho projednání se rozhodneme, zda pokračovat, či ne," uvedl na tiskové konferenci. Opatření navrhuje vláda přijmout na jeden rok, což umožní podle premiéra lepší východisko z hospodářské krize.

Sociální demokraté potvrdili, že navrhnou v balíčku změny při zachování sníženého schodku. Podle prvního místopředsedy Bohuslava Sobotky se ČSSD nelíbí zvýšení nižší sazby DPH, spotřební daně u pohonných hmot a škrty směřující k rodinám s dětmi. Tyto věci chtějí kompenzovat zvýšením daní právnických osob o dvě procenta a zavedením daňové progrese u příjmů fyzických osob. Komunisté pro balíček v nynější podobě ruku nezvednou.

Před změnami v Janotově balíčku, které prosazuje levice, varoval místopředseda ODS Petr Nečas. "Pokud by se z něj opravdu měl stát trhací kalendář a výsledkem by bylo pouze jednorázové, plošné, masivní navýšení daní, tak to bychom ho mohli podpořit jen s obrovskými potížemi," řekl. Už nyní podle něj úsporná opatření na straně příjmů a výdajů rozpočtu nejsou vyvážená. Výsledkem je podle Nečase nejvýznamnější navýšení daní v Česku za posledních deset let.

Lídr TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek nabádá ostatní strany, aby nepodporovaly žádné pozměňovací návrhy. TOP 09 podle něj také žádné změny proti návrhu nepodpoří. Poslanec KSČM Petr Braný v tiskovém prohlášení uvedl, že jako celek soubor úsporných opatření jeho strana nepodpoří. Zopakoval, že KSČM navrhla využít na pokrytí 60 miliard schodku zisk společnosti ČEZ a České národní banky.

Podle analytika Next Finance Vladimíra Pikory je Janotův přístup k balíčku čistě účetní. "Není ekonomický, nemá filozofický rozměr. Týká se pouze roku 2010 a tím pádem problém neřeší, ale pouze ho odsouvá. Navíc jej odsouvá na lepší časy, kdy světová ekonomika bude v lepší kondici, což bude politiky svádět k tomu, aby problém opět odsunuli," uvedl. Zajímavé podle Pikory je, že vláda se rozhodla snížit deficit včetně omezení sociálních položek. Pokud by se totiž podle něho zvýšily daně u tabáku, alkoholu a pohonných hmot dvojnásobně, než se nyní navrhuje, nebylo by třeba sahat na rodičovský příspěvek, porodné, sociální služby ani nemocenskou a ještě by se schodek rozpočtu snížil skoro o čtyři miliardy korun.

Učitelům může v příštím roce klesnout plat až o 2000 korun. ČTK to řekl předseda školských odborů František Dobšík. Průměrný plat učitele v regionálním školství je 23.968 korun. Při snížení o čtyři procenta by jejich měsíční výplata klesla asi na 23.000. Podle Dobšíka znamená 1,2 miliardy, o které se sníží rozpočet ministerstva, pokles na platech o dalších zhruba tisíc korun. Ministerstvo školství se snaží úbytek peněz z rozpočtu zčásti nahradit financemi z EU.

Zdražením pohonných hmot o korunu na litru po přijetí úsporného balíčku ministra financí by přišla o práci polovina z tisíce zaměstnanců čerpacích stanic na hranicích s Německem. Snížil by se počet turistů, kteří v příhraničí tankují naftu a benzin a využívají služeb pohostinství, kadeřnictví a jiných, řekl ČTK mluvčí iniciativy prodejců a distributorů pohonných hmot Pavel Trůka. Šestnáct firem dopisem vyzvalo vládu, parlament a Senát, aby tento krok odmítly. Podle Tůrky vláda přijde o zhruba 50 procent daní z částky deseti miliard vybraných v současnosti na spotřební dani a DPH.

Zvýšení spotřební daně o 50 haléřů z jednoho půllitru piva, se kterým počítá úsporný balíček vlády, může ohrozit existenci malých pivovarů. V otevřeném dopise adresovaném členům obou komor parlamentu to tvrdí prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek. U hektolitru desetistupňového piva se tím podle něj spotřební daň zvýší ze 240 na 340 korun, tedy o 42 procent. Další zdražování piva přinese plošné zvýšení DPH o jedno procento. Vládou navržené změny podle něj dopadnou především na malé pivovary, které mají oproti velkým nadnárodním koncernům omezené ekonomické možnosti. Jejich situaci dále zhoršuje špatná platební morálka obchodních řetězců.