Zprávy | Z archivu rubriky


Premiér Jan Fischer se podle předsedy ODS Mirka Topolánka nezúčastní pondělní schůzky šéfů stran nad programem vlády, a to na přání předsedy ČSSD Jiřího Paroubka. Šéf ČSSD ČTK řekl, že ani on nepřijde. Topolánek v pořadu České televize Otázky Václava Moravce varoval, že když vláda v diskusi o novém mandátu přistoupí na levicový program, není vyloučené, že ministři nominovaní občanskými demokraty z kabinetu odejdou. "Předseda vlády koncem týdne dopisem požádal předsedu ODS Mirka Topolánka, aby znovu zvážil smysluplnost setkání bez účasti ČSSD," řekl ČTK na dotaz, zda se premiér schůzky skutečně nezúčastní, mluvčí vlády Roman Prorok. Paroubek podle svých slov nechce jednat o mandátu vlády pouze se členy bývalé koalice, měli být pozváni i zástupci KSČM a Demokratické strany zelených.

Z pondělní schůzky podle Topolánka mohou vyjít doporučení pro práci vlády, která vznikla na jaře pouze jako překlenovací, po zrušení termínu předčasných voleb ale její mandát potrvá zřejmě rok. Nad doporučeními se pak podle Topolánka sejdou předsedové parlamentních stran s premiérem. Chce, aby se politici domluvili na některých tématech s dlouhodobým výhledem, vláda podle něj například může pokračovat v přípravách spořícího pilíře důchodové reformy. Je podle něj třeba nechat vládu pracovat na projektech, na kterých se strany shodnou. Kriticky se v tomto ohledu Topolánek vrátil ke schvalování takzvaného Janotova úsporného balíčku, původní návrhy podle něj byly pod tlakem sociálních demokratů pozměněny, a to jak ve vládě, tak později ve sněmovně. Za smrtící označil Topolánek levicové koncepty rozpočtu. V případě, že Fischer odmítne s ODS spolupracovat, nechá Topolánek na rozhodnutí ministrů nominovaných jeho stranou, zda ve vládě zůstanou. "V případě, že ta vláda bude levicová a že se Jan Fischer přihlásí fakticky k mandátu levice ve sněmovně, bude to téměř nezbytné," komentoval možnost odchodu ministrů nominovaných ODS z vlády Topolánek.

Ministerstvo vnitra neposvětilo senátorský návrh na zrušení KSČM. Z posudku úředníků vnitra přitom bude vycházet vláda, která má o dalším osudu návrhu na zrušení třetí nejsilnější parlamentní strany rozhodnout. Senátoři tak s návrhem s největší pravděpodobností neuspějí. Uvedl to server Týden.cz. "Za stavu, kdy faktické počínání KSČM, a to zejména projevy jejích představitelů, spočívá v kritice stávajících poměrů, v proklamování snahy změnit poměry či ve vyjádření jiného politického názoru, nelze konstatovat bezprostřední ohrožení demokratické společnosti, kdy jediným prostředkem nápravy by bylo rozpuštění či pozastavení činnosti KSČM," stojí v posudku. Úředníci také nesouhlasí s argumentem senátorů, že projevy komunistických lídrů jsou za hranou zákona. Podle vnitra jsou pojmy používané předsedou KSČM Vojtěchem Filipem natolik "vágní a obratné", že neumožňují právní postih. Komunistické straně navíc nahrává, že nikdy nebyla zmiňována ve spojitosti s problematikou levicového extremismu. Proti zákazu hovoří podle ministerstva i skutečnost, že se komunisti za uplynulých dvacet let etablovali na politické scéně. Iniciátora senátního návrhu Jaromíra Štětinu (za SZ) ministerský posudek rozladil. "Pokud vláda náš návrh odmítne, schválí existenci poslední stalinistické komunistické strany v Evropě," řekl serveru. Přesto senátor Štětina počítá alespoň s jedním hlasem. Ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb se nechal už dříve slyšet, že pro senátorský návrh zvedne ruku.

Senátoři vybídli vládu, aby se kvůli KSČM obrátila na Nejvyšší správní soud, už koncem loňského října. Ve svém návrhu vycházeli z dvouleté práce Štětinovy komise. Ta shromáždila řadu indicií, které podle ní nasvědčují porušování ústavy a nedodržování zákonů současnou komunistickou stranou. Komunisté podle dokumentů, které si komise opatřila, podporují režimy používající násilí. KSČM na sebe podle Štětiny vzala úlohu sjednocení komunistického hnutí světa.