Zprávy | Z archivu rubriky


Žádný expert na mezinárodní právo nesdílí názor českého prezidenta Václava Klause, že by lisabonská smlouva o reformě Evropské unie mohla sudetským Němcům umožnit po ČR žádat vrácení vyvlastněného majetku. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici Deutschlandfunk to uvedl místopředseda Evropské komise Günter Verheugen. "Mezi těmi, kdo se v těchto věcech vyznají, a také mezi experty na mezinárodní právo není nikdo, kdo by sdílel názor, že lisabonská smlouva v sobě skrývá nebezpečí použití Benešových dekretů k prosazení majetkových nároků vůči České republice," prohlásil Verheugen, který je zároveň eurokomisařem pro podnikání a průmysl. EU si však podle Verheugena s Klausovými požadavky poradí.

Český prezident Václav Klaus podle Verheugena sáhl po tématu, "u něhož si může být jistý, že má zcela širokou podporu českého obyvatelstva", neboť v Česku podle něj stále existuje strach z toho, že "by jednoho dne mohly přijít německé požadavky a miliony lidí by musely opustit své domy". Spoluvinu za zvedání sudetoněmecké karty bavorské však zároveň připsal vládní Křesťanskosociální unii (CSU), která dlouhodobě hájí zájmy milionů Němců vysídlených z poválečného Československa. Verheugen připomněl, že poslanci CSU kvůli Benešovým dekretům odmítali vstup Česka do EU a CSU oficiálně prohlašovala, že téma dekretů nastolí na evropské úrovni. "Kdyby to vše nebylo, spadlo by téma tam, kam patří: do odpadkového koše světových dějin," poznamenal místopředseda Evropské komise.

Ministr pro lidská práva Michael Kocáb na pondělním zasedání vlády předloží kolegům věcný záměr zákona o ochránci dětských práv. Jeho cílem je zřídit úřad dětského ombudsmana, jenž by měl hájit práva dětí, šetřit stížnosti na porušení jejich práv a ovlivňovat tvorbu zákonů, tak aby braly větší ohled na práva dětí. Dohlížet by měl také na dodržování mezinárodní Úmluvy o právech dítěte. Ochránce má zároveň působit jako "tlumočník" mezi dětmi a politiky. Prošetřovat jednotlivé stížnosti na porušování práv dětí by měl způsobem šetrným k dětem. Úřad by byl nezávislou institucí, ombudsman má být jmenován parlamentem. Parlamentu by měl být také odpovědný (formou předkládání výročních zpráv o činnosti). Rada vlády pro lidská práva, nevládní organizace zabývající se dětskými právy a také Výbor Organizace spojených národů (OSN) pro práva dítěte dlouhodobě poukazují na fakt, že v České republice chybí orgán, který by hájil a prosazoval práva dětí, píše se v předkládací zprávě.

Dohledem a kontrolou dodržování Úmluvy o právech dítěte je v ČR pověřen Výbor pro práva dítěte Rady vlády pro lidská práva. Výbor pro práva dítěte OSN ale podle zprávy činnost českého výboru kritizuje a považuje jeho pravomoci za naprosto nedostatečné. Kritizuje i to, že problematika dětí je v systému české státní správy velmi roztříštěna, uvádí zpráva.

Stále více žen, mužů i dětí je podle společnosti La Strada v důsledku současné krize ohroženo rizikem obchodování s lidmi. "Pro obchod s lidmi zůstává ČR zemí zdrojovou, tranzitní i cílovou," řekla ČTK mluvčí La Strady Jana Seidlová. Právě na neděli 18. října den připadl Den proti obchodování s lidmi, který na podporu boje s dávným fenoménem od roku 2007 vyhlašuje Evropská unie. Podle La Strady jsou obchodem s lidmi v Česku ohroženy zejména ženy vykořisťované jako prostitutky; obchoduje se však také s lidmi pracujícími v lesnictví, stavebnictví, zemědělství a dalších oborech. Podle odborníků je obtížné vůbec odhadnout, kolika lidí se tento problém týká. Předpokládají, že v ČR pracuje asi 10.000 prostitutek a prostitutů; podle některých nevládních organizací jich však může být až trojnásobek tohoto počtu.

Obchodováním s lidmi se obvykle zabývají organizované mezinárodní řetězce pachatelů. Pod různými záminkami oběti nejprve vylákají z vlasti do jiné země, zařídí formality nutné k jejich odcestování a potom je vykořisťují. Z obchodu mívají vysoké zisky. Oběti bývají v cizím prostředí naprosto vykořeněné a zcela bezbranné. V případě, že jsou oběti novodobého otroctví osvobozeny, mají právo na finanční odškodnění za přestáté újmy. "V realitě však málokdy k samotnému odškodnění dojde," uvedla Seidlová. La Strada je proto jednou z devíti organizací účastnících se mezinárodního projektu, který má těmto lidem otevřít cestu k odškodnění. Získané peníze jim podle La Strady mohou pomoci od návratu do nesvobody. "Zajištění práv obchodovaným osobám stále zůstává výzvou," dodala Seidlová.