Zprávy | Z archivu rubriky


Projednávání státního rozpočtu, rozhodnutí o vydání poslance Petra Wolfa k trestnímu stíhání a hlasování o snížení platů ústavních činitelů čeká sněmovnu na její říjnové schůzi. Poslanci se sejdou v úterý odpoledne. Měli by také například volit tři členy komise, která má prošetřit údajné porušování soukromí politiků v souvislosti s případem exposlance ODS Jana Moravy. Ve středu chce premiér Jan Fischer představit programové priority svého kabinetu do jarních řádných voleb. Jedním z nejsledovanějších bodů bude zřejmě první čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Sněmovní rozpočtový výbor už poslancům doporučil, aby schválili jeho základní parametry - příjmy, výdaje a schodek. Pokud sněmovna jeho doporučení vyhoví, dostanou rozpočet k projednání jednotlivé výbory. Předpokládaný schodek rozpočtu činí 162,7 miliardy korun. Aby mohl schodek klesnout z hrozících 230 miliard na zhruba 163 miliard, schválil parlament vládní balíček protischodkových opatření. Ten počítá se zvýšením spotřebních daní i daně z přidané hodnoty a naopak škrtá některé výdaje, například krátí platy zaměstnanců státu. To se ale nelíbí například ČSSD, která chce pomocí pozměňovacího návrhu během dalšího projednávání navrhnout navýšení objemu peněz na platy. Chtějí také navýšit dotace provozovatelům sociálních služeb o tři miliardy korun.

Nezařazeného poslance Wolfa (dříve ČSSD) policie podezírá z úvěrového podvodu a porušování autorských práv. Protože má poslaneckou imunitu, musí o jeho vydání k trestnímu stíhání rozhodnout sněmovna. Je ale možné, že návrh poslanci probírat nebudou. Mandátní a imunitní výbor o něm bude jednat patrně až za dva týdny.

Generální ředitel Letiště Praha Miroslav Dvořák střídá ve funkci předsedy představenstva Českých aerolinií Radomíra Lašáka. Změny doznala i dozorčí rada ČSA, místo odstoupivšího Václava Nováka radu nově povede ekonom Miroslav Zámečník. Jednání dozorčí rady pokračuje v úterý, kontrolní orgán by mohl dospět k definitivnímu plánu záchrany aerolinií. ČSA vykázaly v pololetí ztrátu 1,8 miliardy korun. Klíčový problém, kterým je snížení mezd zaměstnanců, však zůstává nevyřešen. Lašák zdůraznil, že představenstvo rezignovalo po dohodě s odbory. Zaměstnanci prý souhlasili se snížením mezd od 1. listopadu - u pilotů o 15 procent, u letušek o deset procent, u ostatních zaměstnanců o pět procent. Firma tím údajně ušetří až 600 milionů korun ročně. Lašák dohodu považuje za velký úspěch, ačkoliv sám sliboval svůj odchod pouze v případě, když si piloti sníží mzdu o 30 procent. S odhadovanou výší úspor však nesouhlasí Novák. "Je to o hodně méně. Mně vychází úspora 650 milionů korun u snížení mezd o 30 procent u pilotů a 15 procent u ostatního personálu," řekl Novák ve vysílání Radiožurnálu."Není to tak, že by na stole byla dohoda, kterou bychom dojednali s panem Lašákem a která by byla před podpisem," komentoval Lašákova slova šéf odborové organizace pilotů CZALPA Filip Gaspar. Personální změny podle něj situaci ve firmě uklidní a dodají čas na jednání s Dvořákem; Gaspar předpokládá, že by dohoda o platech mohla být hotova do konce týdne.

Ve firmě zatím pokračuje Lašákův ozdravný plán. Ten počítá například s redukcí flotily z 50 letadel na 45, společným odbavováním cestujících a zavazadel s pražským letištěm, prodejem bezcelních obchodů, dalšími úvěry od bank nebo propuštěním 860 lidí. Redukce počtu zaměstnanců podle Lašáka firmě ročně ušetří 1,1 miliardy korun, náklady na odstupné se odhadují na 350 milionů.

Letos v listopadu se uskuteční "cvičení", které vyzkouší připravenost České republiky na možné nové přerušení dodávek plynu. Týkat se bude hlavně velkých firem a dalších významných subjektů, řekl ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský. Dlouhodobá opatření budou až součástí jednání o aktualizaci státní energetické koncepce. Na začátku října vydala vláda nařízení, které určuje postup "velkých subjektů" v okamžiku, když se dodávky plynu z Ruska opět přeruší. Náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner v České televizi uvedl, že omezení ve spotřebě plynu by postihlo nejdříve velké odběratele a až nakonec domácnosti, nemocnice nebo školy. "Vývoj mezinárodní situace bych si nedovolil podcenit," řekl premiér Jan Fischer. Obranu před opakováním plynové krize podle něj hledá Evropská unie jako celek. Přijatá krátkodobá opatření pracují s možností "katastrofického" průběhu případného nového přerušení dodávek. Dlouhodobá opatření předcházející výpadkům v dodávkách plynu budou podle šéfa kabinetu až součástí debaty o aktualizované státní energetické koncepci. I tak je podle Tošovského v současné době připravená výstavba čtyř nových zásobníků plynu. Ministerstvo průmyslu nevylučuje ani zavedení státních hmotných rezerv zemního plynu, jako je tomu v případě ropy. Pozitivní dopad na zajištění bezpečnosti dodávek by vytvoření rezerv mělo prý ale jen tehdy, pokud by rezervy byly vytvořeny nad úrovní stávajících komerčních zásob plynu. Užití rezerv by bylo možné jen v předem definovaných, netržních situacích, jako je například úplné zastavení dodávek ze zahraničí nebo teroristický útok.