Zprávy | Z archivu rubriky


Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vytvořil pevný precedent, podle nějž není možné domáhat se restitucí časově neomezeně. Po jednáních v České republice to řekl předseda soudu Jean-Paul Costa. Je podle něj otázkou, zda by se po přijetí lisabonské smlouvy restitučními nároky zabýval i Evropský soudní dvůr v Lucemburku. V této souvislosti ale upozornil právě na jasné rozhodnutí svého soudu. "Nechci předjímat, jak by rozhodovali kolegové u lucemburského soudu a zda-li je vůbec možné, aby k tomuto soudu byla podána stížnost v této věci. Nicméně musím konstatovat, že náš soud vytvořil poměrně pevnou judikaturu v těchto věcech, pokud se týká restitucí nejen v České republice. A v té konstatoval, že není možné se domáhat restitučních zákonů časově neomezeně," řekl Costa. Soud ve Štrasburku už v roce 2005 odmítl žalobu devadesáti odsunutých Němců o náhradu za majetek zabavený podle Benešových dekretů. Odvolávali se přitom na Evropskou úmluvu. Soud v Lucemburku o ničem takovém ještě nejednal. Prezident Václav Klaus nyní žádá pro ČR výjimku z Listiny základních práv EU související s lisabonskou smlouvou právě kvůli obavám o zpochybnění dekretů a majetkových poměrů v ČR. Zdůvodňuje to mimo jiné právě možností, že by soudní spory mezi jednotlivci a státy EU řešil soud v Lucemburku podle Listiny práv EU, na níž odkazuje lisabonská smlouva. Costa, kterého do ČR pozval předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, se v Praze setkal s Klausem i premiérem Janem Fischerem. Obsah jednání s prezidentem nechtěl komentovat s tím, že chce zachovat důvěrnost. Hovořili prý ale hlavně o další spolupráci mezi ČR a štrasburským soudem. "Návštěva v Praze a Brně byla plánována dlouhou dobu dopředu a nerad bych jakkoliv zasahoval do rozhodování o této záležitosti v České republice," zdůraznil. Pozvánku do ČR prý dostal už před rokem a je pouze náhoda, že přijel právě v této "zajímavé době".

Poslanecká stálá komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby (BIS) chce za dva týdny do sněmovny pozvat šéfa Sazky Aleše Hušáka i ředitele kontrarozvědky Jiřího Langa. Novinářům to řekl šéf komise Jeroným Tejc (ČSSD) s tím, že Hušák by měl sdělit informace a případné důkazy, které má o údajně nezákonném vyšetřování, které BIS vůči Sazce vedla. Lang by měl ve stejný den prezentovat pohled BIS na kauzu. Komise už nyní požádá službu, aby písemně sdělila, zda jí byl zákonně zadán úkol prošetřovat Sazku a pokud byl, tak jak byla v této věci definována v této věci pravomoc a působnost. Poslanci také budou chtít vědět na základě jakých informací a z jakých důvodů se civilní kontrarozvědka začala Sazkou zabývat. "Očekáváme, že tyto informace obdržíme ještě před jednáním komise, aby je komise mohla prozkoumat před tím, než o této věci budou hovořit pan Hušák a pan ředitel BIS Lang," podotkl Tejc. Situaci uvnitř Sazky jako takovou ale komise zkoumat nemůže, připustil poslanec. Komise může jen prověřit zda BIS či její příslušníci porušovali zákon. "Já jsem pro to, ať klidně v Sazce proběhne audit, ať se vyšetří vše po stránce finanční i trestněprávní, ale k tomu jsou odpovídající orgány státu ať už finanční úřady či policie," poznamenal. Server Aktuálně.cz před několika dny informoval, že bývalý premiér Mirek Topolánek (ODS) a jeho ministr školství Ondřej Liška (SZ) chystali razantní akci proti managementu Sazky a údajně zadali prověření firmy u BIS. Na základě zpráv kontrarozvědky dospěli k závěru, že některé aktivity Sazky ohrožují vnitřní bezpečnost státu. Topolánek pak uvedl, že o zvláštní pozornost BIS směrovanou k Sazce "nežádal a žádat ani nemusel" neboť monitorování loterijních společností je běžnou součástí její práce.