Zprávy | Z archivu rubriky


Lisabonská smlouva je v EU ratifikována. Český prezident Václav Klaus oznámil, že ji podepsal po rozhodnutí Ústavního soudu, že je dokument v souladu s českou ústavou. Česko bylo poslední zemí EU, která zbývala k dokončení ratifikace dokumentu. Podle Klause Česko vstupem smlouvy v platnost ztratí svou suverenitu. Vláda nyní chce splnit formální náležitosti tak, aby smlouva mohla začít platit v prosinci. Premiér Jan Fischer smlouvu kontrasignoval a ratifikaci v ČR tím definitivně dokončil, dokument ještě musí předat do Říma. Klaus oznámil, že rozhodnutí Ústavního soudu očekával, přesto ho ale ostře zkritizoval. "Nález Ústavního soudu není neutrální právní analýzou, ale zaujatou politickou obhajobou lisabonské smlouvy ze strany jejích stoupenců," prohlásil. Zpracování nálezu i jeho prezentaci označil za neadekvátní a konfrontační. V rozporu s názorem Ústavního soudu prezident trval na tom, že "Lisabon" zásadně mění povahu českého státu. "Vstoupením lisabonské smlouvy v platnost, navzdory politickému názoru Ústavního soudu, Česká republika přestane být suverénním státem," uvedl. Legitimizuje to podle něj snahy té části české veřejnosti, které není "věc národní státní existence lhostejná a která se s tímto výsledkem nechce smiřovat". Klaus už dříve podmínil svůj podpis pod smlouvou výjimkou pro Česko z listiny základních práv EU. Tu mu slíbil evropský summit na konci minulého týdne, výjimka by měla být včleněna do textu přístupové smlouvy Chorvatska k EU. Schvalování lisabonské smlouvy v ČR trvalo téměř dva roky. Pro EU skončila Klausovým podpisem několikaletá složitá debata o reformě institucí.

Zákon trestající praktiky obchodních řetězců vůči jejich zejména drobným dodavatelům až desetimilionovými pokutami bude v Česku platit. Sněmovna přehlasovala rozhodnutí prezidenta republiky, který návrh tohoto zákona vetoval. Kontrola řetězců se bude týkat výlučně prodeje potravinářských a zemědělských produktů. Zákon podpořili hlavně poslanci ČSSD, KSČM, přidali se i zelení. Případně pokuty řetězcům by měl udělovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Zákon o významné tržní síle a jejím zneužití loni předložila skupina poslanců ČSSD. Nejprve ho sněmovně vrátil Senát. Připojil k němu pozměňovací návrh, aby se kontrola týkala jen prodeje zemědělských a potravinářských produktů. Sněmovna na to přistoupila. Zákon má platit první den třetího měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Obchodním řetězcům hrozí za zneužití tržní síly pokuta až deset milionů korun nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu. Praktiky, které jsou zneužitím tržní síly, zákon vyjmenovává. Návrh poslanců ČSSD ukládá hlavně řetězcům, aby poskytovaly dodavatelům své všeobecné obchodní podmínky, které musí obsahovat třeba cenové podmínky nebo údaje o snižování cen. Zákon pevně stanovuje, že za zboží musí být zaplaceno nejdéle do 30 dnů od jeho dodání. Řetězce také nebudou smět prodávat zboží za nižší cenu, než za jakou ho nakoupily, což se nemá vztahovat na rychle se kazící zboží nebo sezonní výrobky.