Zprávy | Z archivu rubriky


Výběr prvního prezidenta EU a ministryně zahraničí EU čeští politici, které oslovila ČTK, vesměs přivítali. Na čtvrtečním summitu v Bruselu si sedmadvacítka do svého čela vybrala belgického premiéra Hermana Van Rompuye, evropskou diplomacii povede Britka Catherine Ashtonová. To, že nejde o politicky profilované a známé osobnosti, může být prý spíše výhodou. Místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) upřednostňuje to, že oba zástupci EU mají pověst výborných vyjednavačů. Podle senátora a bývalého ministra pro EU Alexandra Vondry (ODS) jsou oba dobrou volbou s ohledem na to, kdo další byl ve hře. "Věřím, že Van Rompuy bude působit jako moderátor hledající konsenzus, a ne jako parní válec, který jede hlava nehlava," zhodnotil Vondra. Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda především přivítal fakt, že Van Rompuy zastupuje evropskou křesťansko-lidoveckou frakci. Pozitivně vnímá také to, že prezident EU pochází z malé země s podobnou vahou, jakou má ČR. "To je argumentem proti tvrzení, že se EU bude řídit pouze zájmy mocných zemí," sdělil ČTK Svoboda.

Větší pochybnosti panují v případě baronky Ashtonové v čele evropské diplomacie. Například podle předsedy senátního výboru pro EU Luďka Sefziga (ODS) by měl mít tuto funkci na starosti někdo silnější a výraznější typu Tonyho Blaira, který by v rámci koordinační role byl schopen domluvit větší množství společných názorů. Podle senátora Jiřího Dienstbiera (za ČSSD) vzhledem k malé známosti a předvídatelnosti konkrétních kandidátů bude třeba teprve vyčkat, jak se všechno vyvine.

Podle premiéra Jana Fischera Rompuy i Ashtonová jsou pro Česko dobrou volbou. Především Ashtonová prý pomohla Česku během předsednictví EU dojednat mimo jiné smlouvu o volném obchodu s Kanadou. "Ta jména nám plně vyhovují. To jsou všechno lidé, kteří k nám mají blízký vztah. Jsem plně přesvědčen, že všichni mají potenciál a předpoklady ty posty zastávat velice dobře," uvedl Fischer, který má podle svých slov blízko především k Van Rompuyovi, který je podobně jako on sám vzděláním ekonom. Ashtonová má podle něj zase blízko nejen k Česku, ale i k celému regionu střední a východní Evropy.

S politickou situací je nespokojeno 87 procent lidí. "Hluboká nespokojenost" trvá od té doby, co sněmovna na jaře vyslovila nedůvěru vládě Mirka Topolánka (ODS), uvedla agentura STEM na základě listopadového průzkumu. Vyplývá z nich také, že práci prezidenta kladně hodnotí 61 procent, s vládou Jana Fischera je spokojeno 58 procent a s parlamentem 30 procent dotázaných. Zatímco prezident si od října o šest procentních bodů polepšil, vláda v listopadu dva body ztratila.

Nespokojenost občanů s celkovou politickou situací je podle STEM v tuzemsku dlouhodobou záležitostí. "Více než 30 procent lidí bylo spokojeno naposledy před posledními volbami do Poslanecké sněmovny na jaře roku 2006," uvedli autoři průzkumu. "Nepatrné zlepšení" podle nich nastalo v souvislosti s převzetím evropského předsednictví, ale "tím hlubší byl pak propad po vyslovení nedůvěry vládě". V dubnu 2009 bylo s politickou situací nespokojeno 90 procent lidí. Nyní vyjádřilo spokojenost 13 procent respondentů, drtivá většina z těchto spokojených však uvedla, že jsou "spíše" spokojeni. Odpověď "určitě" spokojen si vybralo jen jedno procento dotázaných.

Na velmi kritickém pohledu na politickou situaci nemění nic ani to, že většina lidí je spokojena s prací prezidenta a vlády. "Úřednické vládě a prezidentovi lidé přisuzují jen malý podíl viny na tom, že politická situace je podle nich špatná," napsali autoři.

V Česku za posledních 18 let znatelně klesl zájem o politiku. Lidé jí přikládají menší důležitost a méně ji sledují. Pokles se projevuje i tím, že se Češi o politice méně baví s přáteli. Vyplývá to z průzkumů, na nichž řadu let pracovali odborníci z Masarykovy univerzity v Brně a společnosti SC&C. Publikaci nazvanou Hodnoty a postoje v ČR 1991-2008 odborníci představili novinářům.

Nižší zájem o politiku lze politologa Romana Chytilka vysvětlovat několika způsoby. První možnost je, že lidé začínají hledat štěstí a spokojenost v soukromé sféře, a proto se méně zajímají o veřejné dění. Podle dalšího výkladu se politika Čechům vzdaluje. "Je také možné, že výsledek ovlivnilo to, že loňský rok, kdy se sbírala data, byl obdobím relativního politického klidu," uvedl Chytilek. Průzkum patří k největším svého druhu. "Studie se zaměřila na širokou škálu postojů české veřejnosti od vztahu k rodině, trávení volného času přes otázky na důvěru občanů v demokracii až po zájem o politiku a věci veřejné," uvedl koordinátor projektu a sociolog Ladislav Rabušic z Fakulty sociálních studií.

Úpadek zájmu o politiku patří ke zřetelným výsledkům studie. "Trend k poklesu rozhodně nezasáhl jen mladší věkové skupiny, ale projevil se ve všech zkoumaných věkových a vzdělanostních skupinách," stojí v dokumentu. Klesla také sledovanost politiky. Zatímco před deseti lety ji pravidelně, tedy každý den nebo několikrát týdně, sledovalo asi 80 procent lidí, dnes už je to jen polovina. Třetina dotázaných politiku sleduje méně než jednou týdně, v roce 1999 to přitom byla jen desetina. Zatímco v letech 1991 a 1999 se alespoň příležitostně bavilo s přáteli o politice skoro 90 procent odpovídajících, dnes už je to méně než 75 procent.

Dalším výrazným výstupem studie je to, že Češi 20 let od společenských změn v roce 1989 více tíhnou k rovnostářství. Rovnost začínají upřednostňovat před svobodou. Projevuje se to například v názorech na příjmy. "Od roku 1991 dramaticky výrazně poklesl názor, že příjmy jednotlivce by měly být závislé na výkonu jednotlivce. Naopak narostl názor, že by příjmy měly být více rovnostářské," uvedl Chytilek. Zdůraznil, že respondenti dostali otázky na platy ještě před nástupem ekonomické krize.

Od roku 1991 se znatelně zvýšila tolerance k některým menšinám. Vyšší míra tolerance se v průzkumu projevila například ve vztahu většinové společnosti k nemocným AIDS, homosexuálům a Romům. "Tolerance patří k základním znakům demokratické společnosti," uvedl Rabušic. Demokracii dnes považuje za velmi dobrý nebo alespoň poměrně dobrý způsob řízení země velká většina lidí. Podíl osob tohoto mínění ale klesl z 92 procent v roce 1999 na 80 procent v roce 2008, a to ve všech věkových i vzdělanostních skupinách. Podle sociologa Petra Mareše je poměrně vysoký podíl lidí přesvědčen o tom, že systém řízení státu nefunguje příliš dobře.

Předseda ODS Mirek Topolánek se o víkendu utká se svými vnitrostranickými kritiky na 20. kongresu ODS. Chce s nimi definovat dlouhodobý program, který má občanským demokratům vrátit ideové základy, a bojovat s hrozbou "privatizace strany zezdola" změnou pravidel pro přijímání nových členů. Kdyby ale převážili v jednacím sále jeho odpůrci, kongres by mohl dostat jiný scénář, v něm by hlavní nota patřila kritikům vedení. Nicméně, i když během posledního měsíce některé organizace volaly po tom, aby byl sjezd volební, vedení delegáti zřejmě měnit nebudou. Většinové podpoře se netěší ani návrh, aby byl v únoru svolán nový tentokrát volební kongres. K jeho prosazení stačí hlasy třetiny oblastních sdružení, což dává určitou šanci Topolánkovým odpůrcům. Místopředseda ODS Petr Gandalovič, který otevřeně hovoří o své ambici nahradit Topolánka v čele strany, se upíná právě k možnosti nového volebního sjezdu. "Mým zájmem je, aby začátkem příštího roku ODS zvolila nové vedení," řekl ČTK. Tento scénář podle něj podporuje "významná menšina". Šance na svolání dalšího sjezdu ale hodnotí opatrně. Možné podle něj je, že tento návrh nakonec neuspěje.

Uspořádání dalšího sjezdu by podle Topolánka mohlo ohrozit výsledky ODS ve sněmovních volbách. Topolánek se počátkem podzimu neočekávaně vzdal poslaneckého mandátu, straničtí oponenti mu vyčítají, že svůj krok předem neprodiskutoval se širším vedením. Kongres se v sobotu sejde na stejném místě jako před rokem. Ve vysočanském hotelu Clarion Congress Hotel Prague podle mluvčího strany Martina Kupky ODS našla optimální podmínky pro pořádání sešlosti stovek delegátů.