Zprávy | Z archivu rubriky


Předseda občanských demokratů Mirek Topolánek na 20. kongresu strany uhájil svoji pozici. Topolánek má za to, že kongres potvrdil jeho mandát. V závěrečných usneseních sněm drtivou většinou hlasů odmítl uspořádání nového volebního sněmu v únoru či březnu. Kongres změnil stanovy tak, že bude jednodušší vyloučit ze strany jednotlivce. Napříště už se nebudou moci základní organizace bránit vyloučení svých členů, záležet bude na postoji kraje a širšího vedení ODS. Sněm také uložil širšímu vedení, aby ve výběru delegátů pro příští kongres zohlednil výsledky krajů ve sněmovních volbách. Je to krok, kterým se občanští demokraté snaží zamezit nabírání "černých duší" regionálními organizacemi a delegáti o něm bouřlivě diskutovali. Předseda strany Topolánek v souvislosti s bojem proti "černým duším" zmínil i elektronickou evidenci členské základny.

Ustoupit musel Topolánek v žádosti o schválení programového dokumentu. Kongres odhlasoval, že na Vizi 2020, kterou připravil Topolánkův programový tým, ještě budou pracovat odborné sekce a regiony a schvalovat ji bude ideová konference nejpozději v únoru. Jednání se má současně stát startem volební kampaně. Podle výsledku voleb se pak bude odvíjet další Topolánkův osud. Šéf ODS už v sobotu řekl, že pokud ODS nevyhraje, odejde. Jako o poslední Topolánkově šanci hovoří po kongresu o volbách i jeho oponenti.

Vnitrostranické spory v neděli delegáti řešili za uzavřenými dveřmi. Uzavřené jednání stranického kongresu nebylo tak ostré, jak by napovídala napjatá atmosféra na kongresu. Nepadly prý na něm žádné návrhy, aby z vedení někdo odešel. Velký aplaus sklidila místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová, která v minulých týdnech dala najevo ambici nahradit Topolánka v čele strany. Topolánkovi vytkla, že se s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem "velmi rychle" dohodl na vládě Jana Fischera, na neuskutečněných předčasných volbách a na eurokomisaři. Dalšího svého kritika a neoficiálního kandidáta na nejvyšší stranický post - místopředsedu Petra Gandaloviče, Topolánek nepřímo vyzval k odstoupení z vedení ODS. Gandalovič výzvu nevyslyšel. Na tiskové konferenci na závěr kongresu ale šéf ODS svá slova zmírnil a uvedl, že s Gandalovičem hodlá dál spolupracovat.

Představitelé ODS na jejím kongresu oživovali podle místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka stereotypy studené války proti všem, což znemožňuje dohodu na české zahraniční politice. Zaorálek to uvedl v diskusním pořadu Partie televize Prima. Bývalý vicepremiér Alexandr Vondra (ODS) označil tvrzení o studené válce za "absolutní nesmysl". Projevy na kongresu ODS jsou podle Vondry v zásadě vnitrostranickou debatou a nesouvisí se schopností ODS se dohodnout o některých základních zahraničněpolitických záležitostech. Podotkl, že ODS je proevropská strana, ale vždycky hájila sebevědomější přístup vůči Bruselu. Pohled ČSSD na evropskou politiku se Vondrovi "někdy zdá identický s tím, jak komunisté přistupovali k tomu, co přichází z Moskvy". Předseda ODS Mirek Topolánek na kongresu ve svém projevu varoval jak před silnou EU, tak před příklonem k Rusku. "Centralistická unie je pro nás potenciální hrozbou. Závislost na Rusku je pro nás hrozbou aktuální," uvedl Topolánek. Za hlavní zájem označil udržet pozornost USA k Evropě. "Dosavadní přístup nové americké administrativy, která více sází na vztahy s Ruskem a Asií, je pro nás nebezpečný," uvedl. Vondra a Zaorálek se nicméně shodli na tom, že je třeba posilovat vliv ČR v EU, pomoci zabránit ochranářským tendencím jednotlivých zemí kvůli společnému trhu, zajistit energetickou bezpečnost a zabývat se kontrolou imigrace kvůli tlaku jihoevropských zemí.

Šrotovné zřejmě v Česku nebude. Sociální demokraté už nyní jeho zavedení vzhledem ke stabilizaci poptávky po autech nedoporučují, v budoucnu by se ovšem k jeho prosazování mohli vrátit. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl místopředseda ČSSD a stínový ministr financí Bohuslav Sobotka. ČSSD dosud šrotovné prosazovala. Odstoupení od šrotovací prémie se nelíbí Sdružení automobilového průmyslu (SAP). Šrotovné bylo podle Sobotky vždycky jen nástrojem k překonání prudkého poklesu odbytu aut. "My jsme šrotovné prosadili do zákona jako možnost a svěřili jsme vládě kompetenci rozhodnout o jeho zavedení, pokud to bude nezbytně nutné," uvedl Sobotka. "Jestliže v tuto chvíli se ten trh bude vyvíjet kontinuálním způsobem, není naléhavý důvod, abychom do něj vstupovali ještě s nějakými dalšími rozpočtovými impulzy," dodal. "Jedná se o zásadní nepochopení funkce šrotovného," reagoval pro ČTK ředitel sekretariátu SAP Antonín Šípek. Šrotovné má totiž podle něj motivovat k vyřazování ekologicky a bezpečnostně nevyhovujících vozidel. Se stejným cílem prý toto opatření používaly například Francie či Německo již před vznikem ekonomické krize. "Jelikož je vozový park v ČR značně přestárlý, jeho obnova má smysl v každém okamžiku," podotkl Šípek. Poslanecká sněmovna v září přehlasovala prezidentské veto sociálnědemokratického zákona, který v Česku zavedení šrotovného umožňuje. O jeho spuštění má rozhodovat vláda. "Šrotovné bylo navrženo jako protikrizové opatření. V tuto chvíli by byly náklady na jeho zavedení větší než jeho celkový ekonomický efekt. Vláda o jeho zavedení neuvažuje," řekl ČTK mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský.

Tradiční zabíjačka se stává v České republice stálé méně obvyklým jevem. Jitrnice, ovar či tlačenku z vlastnoručně vykrmeného pašíka si dopřeje rok od roku stále méně lidí. Zatímco v roce 2000 byla hmotnost při zabíjačkách poražených prasat vyčíslena na 75.000 tun, v loňském roce to bylo již jen 25.000 tun, tedy zhruba 185.000 prasat. V letošním roce odhaduje ministerstvo zemědělství další pokles na 20.000 tun. Podle předsedy Českého svazu zpracovatelů masa Jaromíra Klouda je důvodů, proč dříve tolik rozšířená tradice z českého a moravského venkova mizí, více. Kromě ekonomických jsou to zejména příčiny společenské. Český venkov se v posledních letech výrazně změnil, lidí na něm ubývá, populace stárne, mladí se stěhují do měst. Lidé k sobě nemají tak blízko jako v minulosti. O pořádání zabíjaček, které byly také společenskou událostí, při níž se o pochoutky lidé vždy automaticky dělili se sousedy, tak podle Klouda není takový zájem jako dřív. Počet lidí, kteří starý zvyk nadále provozují, ovšem i tak není zanedbatelný. "Dvacet tisíc tun není málo, pořád to ještě přetrvává," uvedl Kloud. Očekává ovšem, že počet zabíjaček by mohl v následujících letech oproti dnešku ještě klesnout zhruba na polovinu. Pak se podle něj pokles zastaví a není třeba se obávat, že by zvyk zcela vymizel. Nejvíce zabíjaček se pořádá v jižních a západních Čechách, na Vysočině a na jižní Moravě, kde je největší tradice domácích chovů. Hlavní období je přes zimu. Zabíjačky se dělají zhruba od listopadu do března - do Velikonoc, což vychází z historické tradice, která je středoevropskou záležitostí. Kromě českých zemí je domácí zabíjačka obvyklá také na Slovensku nebo v Polsku.