Zprávy | Z archivu rubriky


Spotřebitelské ceny se podle analytiků oslovených ČTK vrátily po říjnovém poklesu opět k růstu. Listopadovou meziroční inflaci odhadují ekonomové o 0,4 nebo 0,5 procenta. Nejvíce ceny podle analytiků rostly u pohonných hmot. Podle odhadů by měla pokračovat v růstu i míra nezaměstnanosti, a to na 8,6 procenta z říjnových 8,5 procenta. "Nejvýraznější skoky v míře nezaměstnanosti jsou ale teprve před námi," uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Údaje o nezaměstnanosti zveřejní ministerstvo práce a sociálních věcí 8. prosince, údaje o inflaci zveřejní ČSÚ 9. prosince. Spotřebitelské ceny se v říjnu meziročně snížily o 0,2 procenta, což byl první meziroční pokles od srpna 2003. Ekonomika se tak na chvíli ocitla v deflaci. "Listopadová inflace by měla potvrdit, že mírný meziroční pokles cenové hladiny pozorovaný v říjnu byl jen pomíjivou záležitostí. Vývoj cen pohonných hmot a potravin totiž listopadovou meziroční inflaci vytlačí dle našeho názoru zpět nad nulu," uvedl hlavní analytik Generali PPF Asset Management Radomír Jáč. O návrat k inflaci by se měl podle analytika Raiffeisenbank Michala Brožky postarat rovněž efekt klesající srovnávací základny z minulého roku. "Na přelomu roku by se míra inflace měla pohybovat poblíž jednoho procenta," dodal. I podle analytika ČSOB Petra Dufka se na konci roku inflace zřejmě ještě zvýší. "Avšak stále je třeba vzít v úvahu, že prim hrají regulované ceny, zatímco ty tržní povětšinou klesají. Inflace tak není a ani nebude problémem české ekonomiky," dodal.

V případě nezaměstnanosti je pak podle Marka na trhu vidět snaha firem nadále snižovat náklady, což se projevuje snižováním počtu zaměstnanců. "V říjnu tento faktor pomohla kompenzovat příznivá sezónnost. V listopadu je sezónní faktor zhruba stejně velký," uvedl. V prosinci pak čeká nezaměstnanost nad devíti procenty. "Míra nezaměstnanosti se v listopadu zřejmě vydala po měsíční přestávce opět vzhůru, když pozvolné propouštění z podniků přestalo být bržděno nabíráním lidí na sezónní práce," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Zakázku na distribuci státních dluhopisů pro občany za 100 miliard korun získala bez tendru společnost ASD Software ze Šumperka. Uvedl to server iHNed. Náměstek ministra financí Bohdan Hejduk v České televizi řekl, že výjimku z výběrového řízení udělil ÚOHS a ministerstvo již se společností uzavřelo smlouvu. Firma zajistí programování softwaru a některé technické služby pro ministerstvo financí. Z desetiprocentní srážky z kuponového výnosu má získat asi 7,5 procenta. Úroková sazba bude podle Hejduka teprve nastavena podle tržních podmínek, ekonomové ji odhadují kolem pěti procent. Podle iHNed.cz by ASD během deseti let získala až 750 milionů korun.

Během pěti let by měl stát vydávat dluhopisy v objemu 20 miliard korun ročně. Dluhopisy pro občany budou splatné za deset let. Stát se však zaváže kdykoli je odkoupit zpátky - i když s nižším výnosem. Pokud lidé dodrží celou dobu splatnosti dluhopisu deseti let, budou mít průměrný výnos 4,5 procenta, řekl v ČT ministr financí Eduard Janota. Výnosy by ale měly být zdaněny 15 procenty. "V současné době probíhá programování softwaru, který musí být nastaven velmi přesně, aby nedošlo k žádné chybě. Pak se bude software testovat a zároveň probíhá schvalování příslušné legislativy," uvedl Hejduk. Po otestování a změně zákonů bude podle Hejduka možné systém spustit. Dluhopisy se mají prodávat na internetu a pobočkách České pošty. Stát by mohl začít dluhopisy vydávat již v lednu, sdělil serveru iHNed Janota. O zákonech, které mají pro dluhopisy připravit půdu, bude sněmovna jednat příští týden.

Hlavnímu ekonomovi Patria Finance Davidu Markovi se projekt zdá relativně drahý. Jako příklad uvedl, že stát obsluhuje dluh přes jeden bilion korun s technickými náklady 300 milionů korun. Důvodem zadání zakázky bez tendru byla podle Hejduka potřeba zakázku zadat osvědčené firmě. S ASD podle něj ministerstvo spolupracuje 13 let. Cesta přes banky by údajně byla dražší.

Ministerstvo zdravotnictví by mělo dokončit takzvanou úhradovou vyhlášku v nejbližších dnech a její konečná podoba by měla být známa do konce příštího týdne. V České televizi to řekla ministryně zdravotnictví Dana Jurásková. Ministerstvo ji má vydat do konce roku, protože lékaři ani nemocnice se s pojišťovnami v dohodovacím řízení na cenách péče pro příští rok neshodli. Navržená norma zavádí limity, nad které už pojišťovny péči nezaplatí. Jurásková však připouští, že se ve vyhlášce objeví body, které se nebudou některým zainteresovaným stranám líbit. Zdůraznila přitom, že možnosti státního rozpočtu jsou omezené.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek již minulý týden varoval, že kvůli nedostatku peněz od pojišťoven budou lékaři nuceni omezit péči. Své výhrady k vyhlášce chtějí ministerstvu v pondělí předložit i hejtmani, kteří s jejím současným zněním nesouhlasí. Svaz zdravotních pojišťoven ale ujišťuje, že peněz na kvalitní lékařskou péči bude v příštím roce dostatek. Stínový ministr zdravotnictví ČSSD, středočeský hejtman David Rath již minulý týden prohlásil, že podle nynější podoby návrhu vyhlášky nastane příští rok výrazné zhoršení dostupnosti zdravotní péče. Vyhláška podle něj počítá s propady v úhradách a bude velký problém udržet krajské nemocnice nezadlužené. Podle náměstka ministryně Marka Šnajdra (ODS) ale úhrady tři roky po sobě významně rostly a v příštím roce zůstane zachována jejich letošní výše. Peněz by tedy být méně nemělo.

Volby do Poslanecké sněmovny by nyní vyhráli sociální demokraté s mírným náskokem před ODS. Poslanecké mandáty by získaly ještě TOP 09, KSČM a těsně také KDU-ČSL. Vyplývá to z internetového průzkumu společnosti SANEP z přelomu listopadu a prosince. Sociální demokracii by dalo hlas 26,3 procenta voličů a pro občanské demokraty by hlasovalo 23,6 procenta lidí. Nový hráč na české politické scéně - TOP 09 - by podle SANEP získal 13,9 procenta hlasů. Na čtvrtém místě v průzkumu skončila KSČM, kterou by volilo 11,2 procenta lidí. Lidovci by získali rovných pět procent, které jsou zároveň nutné pro vstup do sněmovny. Strana zelených by se do sněmovny nedostala, průzkum jí předpovídá tři procenta hlasů. Necelá tři procenta by získala také strana Věci veřejné. Statistickou chybu uvádí SANEP v rozmezí plus minus 1,5 procenta.

V případě teoretického převedení voličských hlasů na poslanecké mandáty by ČSSD získala 68 křesel, což by jí neumožnilo většinovou levicovou koalici s komunisty, kterým model předpovídá 28 poslanců. Naopak na pravé straně politického spektra je možná většinová koalice ODS s 58 mandáty s TOP 09, která by podle průzkumu získala v dolní komoře parlamentu 34 postů, a KDU-ČSL, jež by měla 12 poslanců. Výsledky umožňují i sestavení několika pravolevých koalic. Minimální možná odchylka je podle SANEP plus minus dva mandáty. SANEP provedl průzkum ve dnech 19. listopadu až 4. prosince a zúčastnilo se ho 14.140 lidí ve věku 18 až 69 let.