Zprávy | Z archivu rubriky


Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) v minulých letech uzavřelo podle týdeníku Euro několik nevýhodných smluv na nákup a správu informačních technologií. Údajně tak ročně úřad zbytečně přišel až o 80 milionů korun. Nedostatky odhalil audit, který si ministerstvo objednalo, aby zjistilo, kde ušetřit prostředky a jak řádně nastavit smlouvy s dodavateli. Na základě výsledků auditu už se prý s dotyčnými firmami sepisují dodatky smluv, které mají problémy vyřešit. Firma Asseco měla dodat vízový systém za 150 milionů korun. Ministerstvo nicméně ve smlouvě nedostatečně specifikovalo, co vlastně od firmy bude požadovat. "Úřad mohl zaplatit 150 milionů, aniž by dostal funkční systém, případně by mohlo teoreticky dojít k prodražení celého řešení," řekl Euru ředitel auditorské společnosti Conceptica Tomáš Hamr. Ve druhém případě ministerstvo platilo firmě S.ICZ deset milionů korun ročně za komplexní smlouvu na servisní činnosti včetně výjezdů techniků do zahraničí. Problém spočívá podle auditu v tom, že se za operativní návštěvy mělo platit předem. "Jako kdybyste měl televizor, za jehož opravu zaplatíte předem, i když je dosud zcela v pořádku," popsal Euru Hamr. Zástupci firem pochybení odmítají, stejně jako bývalý náměstek a generální sekretář ministerstva Martin Čermák, jenž za smlouvy odpovídal. Audit si objednalo současné vedení ministerstva. Do redakce Eura přitom přišel anonymní vzkaz o tom, že audit má jen odvést pozornost od současných problémů. Konkrétně se má jednat o podezření, že generální sekretář MZV Milan Sedláček údajně zneužil prostředky při pořádání seminářů v jihovýchodní Asii. Sedláček to popírá s tím, že vedení ministerstva zvažuje právní kroky proti anonymním útokům.

Dotaci 35 milionů eur (903 milionů korun) na budování a rozšíření tuzemských zásobníků se zemním plynem pravděpodobně získá společnost RWE. S odvoláním na informace náměstka ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera o tom v pondělním vydání píše týdeník Euro. Pokud RWE peníze získá, využije je zřejmě na rozšíření kapacity zásobníků plynu Tvrdonice a Třanovice. Česká skupina RWE je součástí stejnojmenného německého koncernu. "Máme neoficiální informace, že zmíněný příspěvek získá právě česká skupina RWE," sdělil Euru Hüner. Mluvčí RWE Martin Chalupský uvedl, že společnost zatím rozhodnutí z Bruselu neobdržela a očekává je do konce letošního roku. Druhý z žadatelů o finance, společnost MND Gas Storage, podle Hünera zřejmě nezíská žádné peníze. MND Gas Storage je součástí skupiny Moravské naftové doly, kterou ovládá podnikatel Karel Komárek. "Firma byla zařazena na rezervní seznam. Mrzí nás takové neparitní rozdělení. MPO, potažmo stát požadoval, aby byla částka rozdělena mezi více subjektů," uvedl Hüner. MPO podle informací týdeníku Euro zaslalo Evropské komisi dopis, ve kterém vyslovilo názor, že je lepší rozdělit 35 milionů eur mezi více firem, a to i kvůli větší konkurenci na českém trhu se zemním plynem. Euro připomíná, že státní úředníci o finanční podpoře, která má být použita na projekty, jež zaručí větší bezpečnost a spolehlivost dodávek zemního plynu do Evropské unie, už několikrát jednali v Bruselu se členy Evropské komise. "Pokaždé bez většího úspěchu," upozornil týdeník.

Nejsilnější český odborový svaz KOVO, pod který patří odborová organizace v automobilce Hyundai, bude řešit problémovou situaci v nošovickém závodě na mezinárodní úrovni. Informovat o ní bude Světovou federaci kováků (IMF). Také kvůli údajnému porušování odborových práv zvažuje podání k Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Chce, aby se o zacházení s českými zaměstnanci dozvědělo vedení firmy v Jižní Koreji. ČTK to řekl předseda odborového svazu KOVO Josef Středula. Podle mluvčího automobilky Petra Vaňka by se měl Středula nejdříve osobně seznámit se situací ve firmě. Porušování zákonů odmítl. Vyjednávání v nošovické automobilce se minulý týden zkomplikovalo. Hrozba vyhlášení stávky se kvůli tomu zvýšila. Odbory nechtějí připustit, aby byli potrestáni zaměstnanci, kteří na hodinu zastavili výrobu a začali protestovat proti špatným pracovním podmínkám, zejména proti povinným přesčasům. Ty pak vedení firmy zrušilo. "Další jednání se zaseklo na jediném bodu. Oni (vedení) chtějí stále postihovat zaměstnance, kteří přerušili práci 2. prosince. Chtějí je nějakým způsobem sankcionovat. To rezolutně odmítáme," řekl ČTK šéf odborů Hyundai Radek Kuchař. Nošovická automobilka Hyundai nyní zaměstnává 2000 lidí. Sériovou výrobu firma rozjela loni v listopadu. Do letošního září vyrobila zhruba 80.000 vozů, její současná výrobní kapacita je 200.000 automobilů ročně.

Brněnská zoologická zahrada nabídne domov mláďatům mohutných medvědů kamčatských, které se podaří zachránit ve volné přírodě na Sibiři. Příští rok na podzim otevře nový medvědinec za asi 75 milionů korun. Měl by být domovem právě těchto hnědých medvědů. Jsou to největší hnědí medvědi, řekl ČTK ředitel zoo Martin Hovorka. Zoo bude možná chovat tříčlennou skupinu šelem. "V oblasti nejvýchodnější části Sibiře se ročně najde v divočině asi pět medvědích mláďat, která přišla o matky a bez pomoci člověka by prostě uhynula," vysvětlil Hovorka. Tři z nich, dvě samice a samce, by v budoucnu rád převezl do Brna. Medvědi by podle plánu obývali nejmodernější výběh zahrady. Jeho stavba je nejdražším projektem v 55leté historii zoo. V okolí medvědince vzniknou expozice pro zvířata z Beringie - oblasti Sibiře a severní Ameriky. Počítá se s výběhy rosomáků, slepokurů a sněžných králíků. Medvědí výběh bude hektarový, tím i největší v zahradě. Bude jej tvořit bazén s potůčkem a malým umělým gejzírem. Cílem je vytvořit kopii domova medvědů. Expozici protne stezka, která seznámí příchozí s životem medvědů i s tím, jak byly v minulosti v Evropě na mnoha místech jejich chovy zlikvidovány. Poučí návštěvníky o tom, jak medvědy ve volné přírodě chránit. Na Moravě lze nahodile na stopy medvěda hnědého - takzvaného brtníka, narazit v Beskydech, v Čechách byly tyto šelmy vyhubeny.