Zprávy | Z archivu rubriky


Jen necelá třetina Čechů si myslí, že by stát měl vrátit církvím majetek, který jim zabavil komunistický režim. Za užitečné instituce církve pokládají dvě pětiny lidí. Ukazují to ve středu zveřejněné výsledky průzkumu Střediska empirických výzkumů (STEM), které má ČTK k dispozici. Ochota lidí k restitucím církevního majetku proti loňskému průzkumu STEM poklesla o tři procentní body. Jednoznačně nakloněni restitucím jsou pouze lidé, kteří o sobě říkají, že "určitě věří v Boha". S navrácením majetku církvím souhlasí tři čtvrtiny z nich. Mezi vlažnějšími věřícími a ateisty podpora církevních restitucí klesá.

Letos v březnu sněmovní komise zablokovala hlasy levice a bývalého poslance ODS Vlastimila Tlustého vládní návrh na vyrovnání s církvemi. Tehdejší kabinet Mirka Topolánka (ODS) navrhoval vrátit církvím zhruba třetinu majetku zabaveného v roce 1948, zbytek měla nahradit finanční částka 83 miliard korun. Její splácení mělo být rozloženo do 60 let a za tuto dobu by se s úrokem zvýšila na 273 miliard korun. Úřednický kabinet Jana Fischera, který Topolánkovu vládu v květnu nahradil, se církevními restitucemi kvůli svému omezenému mandátu nechtěl zabývat. Při zářijové návštěvě papeže v Česku Fischer navíc uvedl, že vzhledem k hospodářské krizi nepovažují česká vláda ani katolická církev otázku majetkového vyrovnání za prioritní.

Pro snížení sazeb o čtvrt procentního bodu hlasovali na posledním měnovém zasedání bankovní rady ČNB guvernér Zdeněk Tůma, viceguvernér Miroslav Singer a členové bankovní rady Vladimír Tomšík a Eva Zamrazilová. Ostatní tři členové bankovní rady hlasovali pro sazby beze změny. Vyplývá to ze zveřejněného zápisu o jednání rady 16. prosince. O změně tak rozhodla Zamrazilová, která proti minulému listopadovému jednání změnila názor. Bankovní rada ČNB snížila úrokové sazby na historicky nejnižší úroveň. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak klesla na jedno procento. Členové bankovní rady, kteří byli pro snižování úrokových sazeb, zdůrazňovali především předpoklad prognózy banky o potřebě nižších tržních sazeb. Nesnížení úrokových sazeb na posledním měnovém zasedání podle nich vedlo k tomu, že tržní sazby jsou proti prognóze již delší dobu vyšší. Příznivci stability úrokových sazeb naopak poukazovali na to, že je vývoj ekonomiky poznamenán některými proinflačními riziky. Bankovní rada také diskutovala o vývoji hrubého domácího produktu, který vykázal proti prognóze nižší meziroční pokles. K této odchylce přispěl především výraznější než očekávaný nárůst spotřeby domácností a také vyšší růst spotřeby vlády. Na bankovní radě zaznělo, že nárůst spotřeby domácností není v souladu s poklesem objemu mezd.