Zprávy | Z archivu rubriky


Zpřísnění trestů za nejzávažnější kriminální činy, zavedení nových druhů trestních sankcí či dělení trestných činů na přečiny a zločiny přinese od 1. ledna nový trestní zákoník. Kodex nahrazuje nesčetněkrát novelizovanou normu z roku 1961 a na první místo staví ochranu života a zdraví. Zároveň klade důraz na mimosoudní prostředky při řešení protiprávního jednání a uvádí, že se trestní právo má používat až v krajních případech. Trestní zákoník na jedné straně zvyšuje trestní sazbu u závažných zločinů, jako je vražda, na druhé straně umožňuje postihovat pachatele méně závažné kriminální činnosti alternativními tresty, např. domácím vězením. Odlišuje tak především trestné činy proti životu a zdraví, proti svobodě a proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti od majetkové a hospodářské kriminality.

Úmyslné usmrcení bude od počátku příštího roku možné trestat až 18 lety vězení. Výjimečným trestem bude kromě doživotí i dvacetileté až třicetileté vězení. Naopak snížení trestní sazby se týká například krádeže nebo podvodu, při kterých pachatel způsobí škodu velkého rozsahu, tedy více než pětimilionovou. Soudci, státní zástupci a policisté se budou od ledna také zabývat novými kriminálními činy. Jde například o zabití nebo ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky. Oba tyto činy musí člověk spáchat v silném rozrušení ze strachu, úleku nebo zmatku. Nově se do kodexu dostalo také nebezpečné pronásledování. Zákoník se také více zabývá drogovou kriminalitou.

Od Nového roku budou muset vysoké školy zaměstnávat některé akademiky na dobu neurčitou. Novela se týká těch akademiků, kteří už na škole pracují čtyři až deset let. Návrh ve sněmovně prosadila ČSSD. Podle jejího poslance Ivana Ohlídala tak konečně začne platit zákoník práce i pro akademické pracovníky. Vedení vysokých škol se ale norma nelíbí, budou tak prý muset zaměstnávat i vyučující, pro které nemají práci. Akademiky mohly dosud zaměstnávat vysoké školy na dobu určitou, zpravidla na pět let bez dalšího omezení. Od příštího roku však mohou školy tyto smlouvy uzavírat maximálně na deset let, přičemž akademici by měli smlouvu nejméně na dva roky. Po deseti letech by škola mohla mít s akademickým pracovníkem smlouvu jen na dobu neurčitou. Akademici by navíc mohli o změnu smlouvy předem sami požádat. Podle Ohlídala totiž dávaly omezené pracovní smlouvy šéfům univerzit "klacek" na akademiky. Zaměstnávání na dobu neurčitou prý bude navíc motivovat i asistenty na vysokých školách. "Ti mladí pracovníci musí teprve na té vysoké škole ukázat, jestli tam patří, jestli jsou schopni vykonávat funkci učitele a zároveň vědecky pracovat. To neprokážou za rok, za půl roku už vůbec ne," řekl ČTK Ohlídal. Takto se prý budou moci za čtyři až deset let habilitovat a pak získat práci nastálo. Zaměstnání na dobu určitou je navíc podle odborářského předáka Milana Štěcha (ČSSD) problematické, například když si vysokoškolský učitel žádá o půjčku nebo hypotéku.