Zprávy | Z archivu rubriky

Švédská nabídka prodloužení pronájmu nadzvukových gripenů je o deset procent levnější, než byla v létě. Nabídka platí do konce prvního čtvrtletí 2013. Novinářům to v pondělí po jednání Bezpečnostní rady státu řekl odcházející ministr obrany Alexandr Vondra (ODS). O dalším postupu rozhodne vláda. Bylo by korektní, kdyby o osudu nadzvukových stíhaček jednala i s opozicí, uvedl Vondra. Minulý týden prohlásil, že švédská nabídka je "řádově asi o miliardu nebo miliardu a půl" levnější než předchozí. Ministr obrany měl od vlády mandát, aby do konce listop adu jednal exkluzivně se Švédskem o pokračování stíhaček Gripenu českého vojska. "Stíhací letectvo je a bude pevnou součástí armády ČR. Je to jeden ze základních znaků státní suverenity," řekl Vondra. "Současná nabídka je bezmála o deset procent lepší, než byla ta letní. Jde o jednoznačný pokrok," dodal Vondra. Pokud by se Češi se švédskou stranou nedohodli, podle premiéra Petra Nečase (ODS) měl následovat nový tendr, jehož by se účastnili i další výrobci letecké techniky. O případném pokračování pronájmu gripenů rozhodne vláda.

Americko-japonská společnost Westinghouse nabízí v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín nejspolehlivější technologii a nejlepší bezpečnostní záruky. Po jednání s českým protějškem Karlem Schwarzenbergem to v Praze novinářům řekla americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. "Český národ si zaslouží tu nejlepší technologii a nejspolehlivější technologii. Právě záležitost bezpečnosti zařízení Westinghouse slibuje opravdu ty nejlepší záruky. Spojené státy stojí o takovou investici, která bude prospěšná pro české i americké spojence," řekla Clintonová. ČR je podle šéfky americké diplomacie jedničkou ve střední Evropě v prosazování bezpečné jaderné energie. Američané podle ní už v této oblasti spolupracují s českými partnery a snaží se vybudovat společné centrum pro bezpečnou jadernou energetiku v Praze. O zakázku za 200 až 300 miliard korun se vedle Westinghousu uchází česko-ruské Konsorcium MIR.1200 a francouzská Areva, která sice byla ze soutěže vyřazena, ale odvolala se proti tomu.

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová označila Česko za jednoho z nejbližších amerických partnerů a přátel na evropském kontinentu. Ocenila mimo jiné spolupráci v Afghánistánu nebo přípravu výcvikového vrtulníkového centra NATO v Česku. Spolupráce mezi USA a Českem v Afghánistánu bude podle ní pokračovat až do roku 2014, kdy by se podle plánů amerického prezidenta Baracka Obamy měly mezinárodní síly z této asijské země zcela stáhnout. Na civilní úrovni ale pomoc Afghánistánu bude pokračovat i po tomto termínu, a to i z české strany, uvedla Clintonová. Partnerství mezi Washingtonem a Prahou vychází ze společných zájmů a zakládá se na třech pilířích, civilní spolupráci, technologické spolupráci a společné podpoře lidských práv na celém světě. Clintonová je na své závěrečné pracovní cestě po Evropě, počátkem příštího roku hodlá z úřadu odejít.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka na pondělní schůzce s americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou zdůraznil, že pro Česko je důležité mít garance konečné ceny, termínu dokončení a bezpečnosti jaderné elektrárny Temelín. Sobotka to řekl po skončení asi půlhodinové schůzky, které se zúčastnil také stínový ministr zahraničí za ČSSD Lubomír Zaorálek. V souvislosti s dostavbou Temelína se podle Sobotky debatovalo také o možné spolupráci Spojených států a Česka v oblasti vědy a výzkumu atomové energie a pracovních místech, která by v obou zemích mohla výstavba dvou bloků jaderné elektrárny přinést. Je důležité, aby dostavba Temelína znamenala impulz pro celou českou ekonomiku, uvedl předseda ČSSD. Výběrové řízení podle něj ČSSD nechce a ani nemůže žádným způsobem ovlivňovat. Vedle Temelína jednal Sobotka se šéfkou americké diplomacie také o Evropské unii, Sýrii nebo Afghánistánu.

Kosovo má zájem o větší spolupráci s Českou republiko, potřebuje pomoc a investice do infrastruktury, uvedl v pondělí ministr zahraničí Karel Schwarzenberg po jednání se svým kosovským protějškem Enverem Hoxhajem. Šéf kosovské diplomacie označil českého ministra za velkého přítele Kosova. Česká vláda uznala před lety jednostranně vyhlášenou nezávislost Kosova na Srbsku. Proti se však postavil prezident Václav Klaus. Schwarzenberg na dotaz ČTK řekl, že tento názor hlava státu nezměnila. "Pokud vím, při svém postoji zůstává," uvedl český ministr. Klaus je dlouhodobě na straně Srbska, uznání Kosova kritizovala i opozice.

Krajské pobočky Úřadu práce ČR již kvůli rozhodnutí Ústavního soudu přestaly postihovat lidi, kteří neplnili nařízenou veřejnou službu. Dříve zahájená správní řízení budou zastavena. Veřejná služba je nyní nabízena jen jako doplňková a dobrovolná aktivita. ČTK o tom v pondělí informovala Táňa Kozelková z tiskového odboru ministerstva práce a sociálních věcí. Na veřejnou službu bez odměny mohly úřady práce od letoška posílat lidi, kteří byli aspoň dva měsíce bez práce. Pokud by odmítli, přišli by o podporu a dávky a museli by si platit i pojištění. Ústavní soud v úterý část zákona o zaměstnanosti, která zaváděla toto opatření, zrušil. Je podle něj v rozporu se zákazem nucené práce i některými základními právy. Uchazeči o zaměstnání, kteří veřejnou službu nyní vykonávají a nemají o ni zájem, by měli požádat úřad práce o aktualizaci takzvaného individuálního akčního plánu. Úřad práce z něj veřejnou službu vyjme. Ministerstvo práce chce veřejnou službu nezaměstnaných zachovat. Změní ale její podmínky tak, aby vyhověla výtkám Ústavního soudu.

V KSČM podle místopředsedy Jiřího Dolejše, zvláště v krajích, převažují pod vlivem uzavřených koalic po nedávných volbách, hlasy pro prezidentského kandidáta ČSSD Jiřího Dienstbiera. Místopředseda si ale přesto netroufl odhadnout, zda ústřední výbor, který je nejvyšším stranickým orgánem mezi sjezdy, v sobotu podpoří Dienstbiera nebo Miloše Zemana. Není podle něj také jasné, co se ještě stane a jak šéf KSČM Vojtěch Filip zareaguje na dopis šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky, ve kterém intervenoval za Dienstbiera jako za jediného levicového kandidáta. Sobotka Filipovi napsal, že by pokládal za selhání levicových stran, pokud by vinou roztříštění hlasů a nespolupráce postoupili do druhého volebního kola jen kandidáti hlásící se k neúspěšným neoliberálním představám, prosazující konzervativní politiku škrtů a omezovánní sociálního státu, nebo kandidáti, kteří v minulosti nebo docela nedávno zabředli do korupčních afér, klientelismu či netransparentního financování politiky. "No tak, aby na nás nepadla hanba, tak bychom se měli sejít a dohodnout," poznamenal Dolejš. Zeman a Dienstbier v pátek navštívili zasedání výkonného výboru KSČM, aby požádali o podporu.

Vazebně stíhaný poslanec David Rath (dříve ČSSD) sepsal novely hned čtyř zákonů. Dvě se týkají daní, mimo jiné daně z přidané hodnoty. Další předloha by zavedla hrazenou antikoncepci pro některé ženy, poslední mění příspěvky na děti. Rath čelí jako bývalý středočeský hejtman obvinění z korupce. Řadu měsíců pobývá ve vazební věznici v Litoměřicích. Předlohy, které obdržela Sněmovna, projdou obvyklým legislativním procesem. V pondělí je dolní komora rozeslala poslancům. K novelám se nejprve vyjádří vláda. Rozhodne o nich Parlament.

Schodek státního rozpočtu v listopadu stoupl na 77,9 miliardy korun z říjnových 51,3 miliardy korun. Loni v listopadu byl deficit o více než 48 miliard korun vyšší. ČTK o tom informovalo ministerstvo financí. Na celý letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 105 miliard korun a podle ministra financí Miroslava Kalouska by měl být schodek dodržen. "Mojí prvořadou prioritou je dodržení schválené výše deficitu za letošní rok. V bilanci národních příjmů a výdajů plán deficitu určitě splníme. Rizikem zůstávají platby z Evropské unie," uvedl Kalousek. Celkové příjmy rozpočtu ke konci listopadu meziročně stouply o 6,1 procenta na 961,3 miliardy korun. Schválený rozpočet počítá s růstem o 7,6 procenta. Daňové příjmy se zvýšily o 3,2 procenta na 482,1 miliardy korun, schválený rozpočet předpokládá růst o 7,3 procenta. "Na meziročním růstu daňových příjmů se nejvíce podílely daně z příjmu právnických osob a DPH," uvedlo MF. Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát vybral ke konci listopadu 182,7 miliardy korun, což je meziročně o 3,9 procenta více. Rozpočet ale počítá s meziročním růstem o 15,5 procenta v důsledku novely zákona o DPH, která zvýšila od letošního roku sníženou sazbu daně z přidané hodnoty z deseti na 14 procent. "Za nízkým meziročním růstem i nízkým plněním stojí zejména pokles spotřeby soukromého sektoru a mimořádný vliv týkající se změny legislativy (úprava uplatňování daně na vstupu) v minulém roce," uvedlo MF.

Ohrožení chudobou či sociálním vyloučením bylo loni v Česku vůbec nejnižší z celé Evropské unie. Uvedl to Evropský statistický úřad. Zatímco v ČR se toto riziko týkalo 15 procent lidí, v celé unii to v průměru bylo 24,2 procenta obyvatel. Nejmenší byla tato hrozba kromě Česka v Nizozemsku a Švédsku (16 procent) a dále v Lucembursku a Rakousku (17 procent). I Slovensko je v tomto ohledu pod unijním průměrem (20,6 procenta). Naopak v Bulharsku, které je na opačném pólu tabulky než Česko, se chudoba či sociální vyloučení v loňském roce dotýkaly 49 procent lidí a v Rumunsku a Litvě 40 procent. Do kategorie ohrožení chudobou spadají lidé žijící v domácnostech, kde je příjem nižší než 60 procent mediánu tamních příjmů domácnosti. Podle statistiků počet ohrožených proti roku 2010 narostl, neboť předloni jich bylo 23,5 procenta. Na vině jsou dopady hospodářské krize. Celkově loni bylo chudobou či sociálním vyloučením ohroženo ve zhruba půlmiliardové EU 119,6 milionu lidí.