Zprávy | Z archivu rubriky

Mezi Českou republikou a Slovenskem nejsou bolavé, neřešené a nevyřešené otázky, shodli se v Praze prezidenti obou zemí. Ivan Gašparovič ocenil také osobní vztahy s Václavem Klausem, který Bratislavu příští rok před ukončením mandátu ještě navštíví. Prezidenti připomněli, že na konci letošního roku to bude 20 let od rozpadu Československa. Podle Klause konec federace ekonomicky prospěl více Slovensku než ČR. Slovenská společnost podle něj také není tak poškozena "nepolitickou politikou" jako česká. Slovenského prezidenta těší, že o výborných vzájemných vztazích nehovoří jen politici, ale stejný názor mají také občané jak na Slovensku, tak v ČR. Podle Klause slovenská ekonomika letos roste a není v krizi, na rozdíl od Evropy a ČR. Připomněl statistické údaje, kdy se za dvacet let hrubý domácí produkt na hlavu v ČR zvýšil o 50 procent a na Slovensku o celých 100 procent.

Česká a Slovenská republika nepřipouští revizi Benešových dekretů, řekla ČTK po jednání se slovenským prezidentem Ivanem Gašparovičem ve Sněmovně její předsedkyně Miroslava Němcová (ODS). O Benešových dekretech hovořili oba politici v souvislosti se zářijovým jednáním petičního výboru Evropského parlamentu. Výbor se v reakci na maďarskou petici namířenou proti pět let starému usnesení slovenské Národní rady o neměnnosti dekretů obrátil na Bratislavu, aby vysvětlila okolnosti deklarace. Slovensko už tehdy uvedlo, že k otevírání tématu dekretů nevidí žádný důvod. Stejný je podle vyjádření Němcové i český pohled na dekrety, které po druhé světové válce zasáhly do majetkových a občanských práv maďarské a německé menšiny. Slovenský prezident se setkal také s předsedou Senátu Milanem Štěchem (ČSSD).

Růst nezaměstnanosti, nelepšící se kondice českého průmyslu a stavebnictví a volnější tempo růstu inflace potvrzují slabost české ekonomiky. Podle zveřejněných údajů se v listopadu zvýšila nezaměstnanost na 8,7 procenta, inflace zpomalila meziročně na 2,7 procenta a říjnová stavební výroba propadla o 4,3 procenta. Průmyslová produkce v říjnu meziročně sice stoupla o 4,1 procenta, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů ale klesla o 3,3 procenta. "Český průmysl mírně překonal odhady, jeho kondice se však nelepší," uvedl Tomáš Vlk z Patria Finance. Výsledky průmyslové výroby podle analytiků neznamenají návrat k růstu. Analytik ČSOB Petr Dufek konstatoval, že lepšího výsledku v souladu s očekáváními dosáhlo strojírenství, výroba elektrických zařízení a chemický průmysl. Výroba aut podle něj "nijak výrazně neoslnila", ale automobilový průmysl má dost nových zakázek.

Počet nezaměstnaných se v listopadu vrátil po osmiměsíční přestávce nad půl milionu. Jejich meziměsíční přírůstek je podle Pavla Sobíška z UniCredit Bank ve srovnání listopadů historicky nejvyšší. Na počty nezaměstnaných doléhá stále silněji recese ekonomiky - podniky nenabízejí nová pracovní místa, ale naopak začínají s jejich snižováním, shodují se analytici. Podle nové metodiky ministerstva podíl nezaměstnaných vůči obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let činil na konci měsíce 6,8 procenta. Dosavadní metodika poměřuje míru nezaměstnanosti pouze k ekonomicky aktivním lidem, proto je její percentuální podíl vyšší. Nezaměstnanost bude zřejmě dále stoupat, neboť konec recese české ekonomiky je stále v nedohlednu. Pravděpodobnost, že nezaměstnanost zlomí devítiprocentní hranici už letos v prosinci, podle analytika Home Creditu Michala Kozuba velmi výrazně roste.

Ochránci lidských práv žádají premiéra, aby kabinet upustil od škrtů v Úřadu vlády a od přesunu vládních rad pod jednotlivá ministerstva. Obávají se zhoršení ochrany lidských práv v Česku. Podle aktivistů by se totiž snížil význam a oslabil vliv těchto poradních sborů, zmocněnkyně pro lidská práva i vládní agentury pro sociální začleňování. V otevřeném dopise to při příležitosti dnešního Mezinárodního dne lidských práv uvedlo sedm neziskových organizací, ženská lobby a bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl.

Podle Českého helsinského výboru se stav lidských práv v Česku v poslední době zhoršil. Podle výroční zprávy za loňský rok škrty dopadly na seniory, neúplné rodiny, děti, nezaměstnané i postižené. Zastavilo se začleňování romských dětí do běžných škol, nenávist vůči Romům rostla, přibývalo výpadů proti sexuálním menšinám či věznice byly čím dál přeplněnější. Ženské organizace zas poukazují třeba na to, že váznou opatření ke slaďování práce a rodiny.

Ústavní soud (ÚS) snížil pokutu, kterou koncem listopadu uložil skupině levicových zákonodárců, na 41.000 Kč. Původně měli poslanci KSČM, doplnění několika sociálními demokraty, platit 100.000 Kč za to, že se jejich zástupce nezúčastnil veřejného jednání o vládním reformním balíčku. Jednání se přitom konalo právě kvůli komunistům, protože jako jediní z účastníků trvali na veřejném rokování. ČTK to dnes zjistila ze soudní databáze. Poslanci zastoupení předsedou KSČM Vojtěchem Filipem požádali soud o úplné prominutí pořádkové pokuty. Filip připustil administrativní chybu, kvůli níž se jednání nezúčastnil nikdo za KSČM.

V sobotu zemřel ve věku 96 let v domově důchodců v Praze bývalý komunistický prokurátor a soudce Karel Vaš. ČTK to dnes řekl první náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů Eduard Stehlík s odvoláním na důvěryhodné zdroje. Podle historiků se Vaš podílel na justičních vraždách. V minulosti stanul před soudem za účast na vraždě generála Heliodora Píky, ale kvůli promlčení nebyl potrestán.

Karel Vaš se narodil 20. března 1916 na Podkarpatské Rusi, v 17 letech vstoupil do KSČ. Po roce 1948 se stal prokurátorem a vyšetřujícím soudcem. V červnu 2001 Městský soud v Praze poslal Vaše na sedm let do vězení. Odvolací Vrchní soud v Praze ale verdikt zrušil a trestní stíhání zastavil kvůli promlčení.

Ministerstvo kultury a Ministerstvo pro místní rozvoj při čerpání evropských dotací na obnovu památek podpořila podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i projekty nesplňující podmínky příslušného programu. NKÚ v tiskové zprávě uvedl, že chyby se staly v letech 2007 až 2011 při čerpání peněz z Integrovaného operačního programu, který prý navíc postrádal funkčně nezávislý dohled. Kontroloři prověřili dotace za 980,6 milionu korun u 12 příjemců. V osmi případech našli porušení zákona o veřejných zakázkách. Například římskokatolická farnost Velehrad prý u jedné zakázky nejenže nevyřadila nabídku, která nesplňovala požadavek zadavatele, ale dokonce ji vybrala jako vítěznou.

V Česku letos opět klesne podíl lidí, kteří dostanou 13. plat nebo finanční odměny. Klesající trend trvá již pět let. V roce 2008 dostalo 13. plat 26 procent zaměstnanců, letos jen 15 procent. Nicméně průměrný 13. plat konstantně roste, a to z 14.402 Kč v roce 2008 na 19.036 Kč letos. Vyplývá to z průzkumu platů a benefitů na serveru Platy.cz.

Společnost ČD Cargo v příštím roce prodá 87 nadbytečných lokomotiv, nechá sešrotovat téměř 5000 vagonů a zvažuje propuštění až 2220 zaměstnanců. Počítá s tím plán restrukturalizačních opatření na příští rok, který má ČTK v dispozici. Rozsáhlé propouštění firma ještě projedná s odboráři. Ti se obávají, že mzdové úspory související s masivním propouštěním firmě k vyrovnanému hospodaření nepomohou, protože kvůli němu přijde o značnou část tržeb. Restrukturalizační plán musí ještě schválit valná hromada dopravce. Nyní ČD Cargo zaměstnává zhruba 9500 lidí a vlastní téměř 30.000 vagonů, z nichž je však značná část v havarijním stavu a nevyužívá se.

Výnosy penzijních fondů za rok 2012 budou zřejmě nižší než za minulý rok a nepřekročí letošní inflaci. Vesměs se budou pohybovat mezi jedním až dvěma procenty. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Ministerstvo financí čeká inflaci za tento rok 3,2 procenta. Odhady expertů potvrzují i ojedinělí zástupci fondů, kteří se k očekávaným výnosům vyjádřili. "Očekáváme, že výnos Penzijního fondu České spořitelny za letošní rok se bude pohybovat okolo jednoho procenta, což při současných sazbách ČNB hodnotíme jako pozitivní," uvedla ČS. Ředitel ING PF Jiří Rusnok odhadl, že jeho fond dosáhne podobné zhodnocení jako v loňském roce, kdy bylo 2,14 procenta.

Na důchod si koncem září spořilo 4,68 milionu Čechů, ale v dalších dvou měsících se jejich počet přiblížil pěti milionům. Do konce listopadu bylo totiž možné vstoupit do penzijních fondů za nynějších podmínek. Poté přeměněné fondy nebudou ručit za to, že případný prodělek nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naproti tomu nabídnou také odvážnější investiční strategie s vidinou možného vyššího zhodnocení.

Zdravotní pojišťovny se dohodly na smlouvách platných od ledna 2013 už se 133 ze 158 nemocnic akutní péče, seznam dal Svaz zdravotních pojišťoven na web. Se všemi zařízeními následné péče a LDN budou uzavřeny smlouvy na pět let. U akutních nemocnic není ale vyznačena délka smluvní doby ani rozsah péče. Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) na svém webu varuje, že péči v nemocnicích mají zdravotní pojišťovny pro své pojištěnce zajištěnu k dnešku jen na 22 dní.

Některé nemocnice sníží v příštím roce počty akutních lůžek tím, že uzavřou nevyužitá oddělení. Jiné se změní na zařízení následné lůžkové péče se zachováním ambulantní péče pro občany. Pojišťovny očekávají, že s 15 až 20 procenty nemocnic se dohoda do konce roku nepodaří. Dají jim smlouvu na překlenovací dobu půl až jednoho roku a jednání budou pokračovat.