Zprávy | Z archivu rubriky

V prvním kole prezidentské volby by podle průzkumu podle agentury ppm factum nyní vyhrál Miloš Zeman, podpořilo by ho 25,6 procenta občanů. Těsně za ním by skončil 25 procenty hlasů Jan Fischer, který průzkumy zatím vedl. Zemanova podpora ale dlouhodobě stoupá, naopak Fischerova klesla, uvedla agentura. Na třetím místě by podle ní skončil se ziskem 10,6 procenta hlasů Jiří Dienstbier následovaný Vladimírem Franzem s 9,8 procenta hlasů, Karlem Schwarzenbergem (9,2 procenta) a Přemyslem Sobotkou (6,8 procenta). Nejméně hlasů by dostaly kandidátky Táňa Fischerová, Zuzana Roithová a Jana Bobošíková. Shodně by je volila přibližně čtyři procenta Čechů. Volby prezidenta by podle něj zúčastnilo 65,4 procenta voličů.

Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil ministerstvu vnitra, aby pro přímou volbu hlavy státu zaregistrovalo předsedkyni Suverenity Janu Bobošíkovou. Naopak ekonom Vladimír Dlouhý a senátor Tomio Okamura u soudu neuspěli. Soud zamítl také stížnosti kandidátů, kteří vůbec neshromáždili potřebných 50.000 podpisů. Výhrady nezaregistrovaných kandidátů vůči zákonné úpravě přímé volby sdílela jen část soudců. Většina volebního senátu dospěla k závěru, že zákon není protiústavní. Okamura, Bobošíková a Dlouhý měli podpisů původně dost, ale ministerstvo vnitra je po odpočtu neplatných hlasů vyřadilo z volby. Všichni tři pak u NSS zpochybnili zejména výpočet podílu neplatných podpisů. Ministerstvo totiž sčítalo chybovost v obou kontrolních vzorcích, ačkoliv ji podle některých odborníků mělo zprůměrovat. Podle NSS vnitro skutečně postupovalo nesprávně. "Zákonné řešení je takové, že se to má zprůměrovat, a teprve ten průměr se má promítnout do všech těch podpisů z hlediska posuzování jejich chybovosti," uvedl předseda senátu Vojtěch Šimíček. Pouze Bobošíková má po změně výpočtu více než 50.000 platných podpisů. Soudci jí konkrétně uznali 50.810 signatářů. "Ministerstvo vnitra je povinné provést registraci," uvedl Šimíček. Vnitro už potvrdilo, že Bobošíkovou zaregistruje.

Ministerstvo vnitra stále odmítá, že by jeho způsob výpočtu neplatných podpisů v boji o Hrad byl zásadně chybný. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který mu dnes nařídil zaregistrovat předsedkyni Suverenity Janu Bobošíkovou, však respektuje. ČTK to řekl ředitel odboru odpovědného za registraci prezidentských kandidátů Václav Henych. Soud přitom to, že úřad sčítal chybovost v obou kontrolních vzorcích, místo aby ji zprůměroval, označil za nesprávný postup. "Nejvyšší správní soud se přiklonil k jinému výkladu, já jeho právo nebudu nikdy zpochybňovat. Ano, takto to rozhodl, tak to tak uděláme. Ale určitě bych se bránil tomu, že to byla zásadní chyba," uvedl Henych. Podle něho se soud pouze přiklonil k jinému typu výpočtu, než zvolilo vnitro. Trvá však na tom, že oba způsoby výpočtu neplatných hlasů bylo možné použít.

Nová ministryně obrany Karolína Peake (LIDEM) odvolala z funkce svého prvního náměstka Vlastimila Picka. Bývalý náčelník generálního štábu vedl tým, který se Švédskem vyjednával podmínky pokračování pronájmu stíhaček Gripen. Ve funkci skončili také šéf sekce vyzbrojování Pavel Bulant a poradce František Šulc. Informoval o tom mluvčí úřadu Jan Pejšek. Peake změny provedla po jediném dnu ve funkci. Při nástupu na ministerstvo ve středu řekla, že není nakloněna velkým personálním změnám provázejícím výměny ministrů. Dnešní krok vysvětlila mimo jiné tím, že chce nad ministerstvem obrany civilní kontrolu. "Upřímně doufám, že pochopí důvody mého rozhodnutí a že se dohodneme na jiné formě spolupráce," uvedla Peake k Pickovu odvolání. Podle mluvčího obrany Jana Pejška nová ministryně považuje Pickovu funkci prvního náměstka za politickou. "Obsazení této politické funkce bývalým náčelníkem generálního štábu bezprostředně po skončení jeho aktivní služby je v příkrém rozporu s principem civilní kontroly armády tak, jak jej ministryně vnímá," uvedl Pejšek. Podle něj bude funkce obsazena na základě shody koaličních stran. Důvodem Bulantova odvolání je podle Peake nezvládnutá veřejná zakázka na dodávku nových uniforem pro armádu.

Prezidenta Václava Klause překvapilo, že nová ministryně obrany Karolína Peake (LIDEM) odvolala z funkce svého prvního náměstka Vlastimila Picka. Klaus servru Novinky.cz řekl, že podle premiéra Petra Nečase (ODS) Picek měl zajistit kontinuitu fungování resortu po odchodu ministra Alexandra Vondry (ODS). "Buď jsem byl oklamán já panem premiérem, nebo byl oklamán pan premiér paní ministryní," prohlásil podle webu prezident.

Ještě tento týden se mimořádně sejde vláda a pošle do Poslanecké sněmovny předlohu umožňující vypočítávat od 1. ledna 2013 platy soudcům. Sněmovna by materiál měla projednat ve stavu legislativní nouze, řekli dnes večer po jednání vlády novinářům premiér Petr Nečas (ODS) a ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09). Vláda se večer situací narychlo zabývala poté, co dnes poslanci kvůli sporu o zdanění svých paušálních náhrad odmítli celou novelu zákona o platech ústavních činitelů, která platy soudců řešila. Od mezd soudců se odvíjejí i platy státních zástupců. Nyní platnou úpravu, podle níž se soudcovské platy vypočítávají, zrušil ke konci letošního roku Ústavní soud. "My jsme se shodli na řešení, které je poměrně jednoduché," poznamenala ministryně Müllerová. Vláda bude novelou jednoznačně řešit jen platy soudců a žádné jiné návrhy Sněmovně předkládat nebude. Podle Nečase vláda zasedne mimořádně ve čtvrtek nebo v pátek, norma by tak mohla být schválena Poslaneckou sněmovnou už příští týden.

Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09) předloží poslancům příští týden návrh zákona, který má vyřešit vzniklý problém s výplatou podpor v nezaměstnanosti. Řekla to ve Sněmovně, která zařadila na program dnešního jednání zprávu ministryně o tomto problému. Podpory se mají podle zákona od příštího roku vyplácet prostřednictvím sKaret, nezaměstnaní je ale ještě nedostali. Na problém upozornil ve středu server Aktuálně.cz. Napsal, že poslanci do zákona zapomněli vložit přechodné ustanovení, které by řešilo výplatu podpor do doby, než nezaměstnaní karty dostanou. Zákon o zaměstnanosti však od 1. ledna 2013 jinou možnost výplaty než prostřednictvím sKarty nepřipouští. Ministerstvo podle serveru dosud plánovalo, že karty nezaměstnaným vydá postupně až v poslední vlně během prvního čtvrtletí příštího roku. Müllerová dnes potvrdila, že kvůli chybě v zákoně o zaměstnanosti neexistuje přechodné ustanovení, které by upravovalo výplatu podpor do doby předání sKarty. Poslancům řekla, že do doby, než začne platit připravovaná úprava zákona, která má stav napravit, budou úřady práce i nadále vyplácet podpory v nezaměstnanosti dosavadním způsobem.

Elektronické monitorovací náramky pro domácí vězně by se mohly v Česku zavést od května příštího roku. Ministerstvo spravedlnosti se chystá v únoru vypsat veřejnou zakázku na pětiletou smlouvu za 275 milionů korun. Uvedli to náměstci úřadu Daniel Volák a Radomír Daňhel. Ministerstvo náramky testovalo zhruba pět měsíců a pilotní projekt zaměřený na ověření funkcí a nákladů na provoz skončil podle úřadu úspěšně. Zkušební provoz se uskutečnil v celé České republice, monitorovacím programem prošlo 47 lidí - 43 odsouzených a čtyři probační úředníci. Podmínky domácího vězení nesplnilo pět vězňů. Častější využití domácího vězení pro lidi odsouzené za méně závažné zločiny by mělo pomoci snížit přeplněnost věznic. Stát chce nasazováním náramků také ušetřit. Zatímco hlídání jednoho vězně stojí v káznici denně zhruba 1000 korun, elektronický dozor během zkušebního provozu náramků vyšel na 165 korun.

Čeští diplomaté pravděpodobně ve čtvrtek sdělí v Praze svým izraelským kolegům, že nesouhlasí s izraelským plánem na rozšíření židovských osad na palestinských územích. Na dotaz ČTK to řekl mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář. České negativní stanovisko by podle něj mělo zaznít na pravidelném celodenním česko-izraelském politickém dialogu. Izraelský plán vyvolává znepokojení v Evropské unii, šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg věří, že Izrael v této věci ustoupí. Podle ministra se jedná o velkou překážku pro blízkovýchodní smíření. Česká republika je v rámci EU považována za výrazně "proizraelskou". Svědčí o tom i to, že ČR jako jediná ze zemí EU nedávno hlasovala v OSN proti udělení pozorovatelského nečlenského statusu Palestině.

České velvyslanectví v Jordánsku bude od ledna takzvanou kontaktní ambasádou NATO. Naopak české velvyslanectví v Srbsku, které tuto roli plnilo pro NATO od roku 2009, nyní s touto agendou končí a předává ji Slovensku. Uvedlo to ministerstvo zahraničí na svém webu. Síť aliančních kontaktních ambasád buduje Severoatlantická aliance od roku 1992 na podporu spolupráce s partnerskými zeměmi. Jeden mandát kontaktní ambasády trvá dva roky, v Srbsku Češi zastupovali celé NATO dvě funkční období.