Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident republiky Václav Klaus při příležitosti 20. výročí vzniku České republiky vyhlásil dílčí amnestii. Vstoupí v platnost 2. ledna. Amnestie promíjí některé nevykonané nepodmíněné i podmíněné trestné činy a zastavuje některá trestní stíhání. Rozhodnutí prezidenta promíjí nepodmíněné tresty uložené na jeden rok a méně, s podmínkami i některé delší. U lidí starších může jít o tresty až desetileté. Amnestie patří mezi pravomoci, které dává prezidentovi ústava a kde rozhodnutí společně s prezidentem podepisuje předseda vlády. Premiér Petr Nečas částečnou amnestii již spolupodepsal. Amnestie je první od doby, kdy se Klaus ujal prezidentského úřadu. Před svým prvním usednutím v křesle hlavy státu uváděl, že by prezident neměl milostmi či amnestií opravovat soudní systém.

Klaus svou amnestií promíjí nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody, které byly uloženy do konce loňského roku a nepřevyšují jeden rok v cele. Amnestie se vztahuje i na zbytky těchto trestů. Hlava státu dále promíjí nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky lidem, kterým letos bude 75 let a délka jejich trestu nepřesáhla deset let. Klaus také nařídil, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání od jehož zahájení k 1. lednu uplynulo více než osm let. Nařízení se dotýká trestných činů, za které zákoník stanovuje trest odnětí svobody nepřevyšující deset let. Výjimkou z prezidentova nařízení jsou trestní stíhání proti uprchlému.

Hlava státu promíjí nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud za ně byl uložen trest nepřevyšující 24 měsíců a zároveň nebyl trest uložen za zločin, při němž byla způsobena smrt nebo těžká újma na zdraví, nebo za zločin proti životu a zdraví, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, anebo proti rodině a dětem. Prominutí trestu se také nevztahuje na lidi, kteří byli v uplynulých pěti letech před letošním 1. lednem odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo kteří byli ve stejném období propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody, pokud se na ně nehledí, jako by nebyli odsouzeni. Další prominutí trestů či jejich zbytků se vztahuje na odsouzené, kterým letos bude 70 let. Podmínkou je, aby trest nepřesáhl tři roky odnětí svobody. Prezident také prominul podmíněně odložené tresty lidem, kteří dosáhnou 70 let věku v tomto roce či lidem, kterým byl trest uložen ve výměře nepřevyšující dva roky. Amnestie se týká i nevykonaných trestů obecně prospěšných prací a stejně tak nevykonaných trestů domácího vězení.

V rámci prezidentské amnestie by podle předběžného odhadu mohlo být propuštěno až 7000 odsouzených. Na tiskové konferenci to řekl náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že jednotlivé případy přezkoumají soudy, které o propuštění fakticky rozhodnou. Propouštět se podle něj bude ve všech českých věznicích. V České republice je nyní zhruba 23.000 vězňů. Generální ředitel vězeňské služby Petr Dohnal a ministr Blažek Klausovo rozhodnutí přivítali, přeplněným věznicím pomůže. Rozsáhlá amnestie ale podle Blažka se situací ve vězeňství přímo nesouvisí. Milosti se podle něj budou nejčastěji vztahovat na pachatele trestných činů maření úředního rozhodnutí a drobné majetkové kriminality, jako jsou krádeže. Vězeňská služba už pracuje na tom, aby stihla připravit podklady soudům, které o propuštění vězňů budou rozhodovat.

Věznice, které rozhodnutí Václava Klause v den státního svátku překvapilo, zjišťují, na kolik lidí se amnestie vztahuje. Z mediálně sledovaných případů to může být například zpěvačka Dara Rolins, které soud v prosinci udělil 18měsíční podmíněný trest za smrtelnou dopravní nehodu. Další kauzou může být dvouletý trest vězení podmíněně odložený na čtyři roky, který nedávno potvrdil vrchní soud Aleši Trpišovskému za agresivní jízdu a ohrožování pomalejších řidičů na dálnici D1. V úvahu také připadá pravomocných 18 měsíců podmíněně odložených na zkušební dobu tří let za poškozování věřitele pro herce a producenta Jiřího Pomeje, nebo případ bývalého fotbalového reprezentanta Tomáše Skuhravého, který byl odsouzen k dvouleté podmínce kvůli podvodu s autem. Podle Aktuálně.cz by mělo být zastaveno i stíhání někdejšího šéfa českého fotbalu Františka Chvalovského.

Dílčí amnestie, kterou vyhlásil prezident Václav Klaus, je podle některých odborníků poměrně velkorysá a bude se vztahovat na velký počet vězňů. Podle některých právníků, které oslovila ČTK, pomůže odlehčit justici od bagatelních věcí a uvolní přeplněné věznice. Vztahovat by se měla na drobné majetkové trestné činnosti, ale i na větší hospodářskou kriminalitu. Politology amnestie překvapila, Klaus se totiž v minulosti stavěl proti udělování milostí či amnestií. "Vyprázdnit věznice tímto způsobem, který má i velmi silný sociální aspekt, je jediný způsob, jak přinutit vězeňskou službu změnit své neúčinné programy. Justice se bude moci nadechnout a třeba i vymyslet efektivnější způsoby do budoucna," řekl ČTK pražský advokát Miroslav Krutina, který v minulosti dlouhodobě pracoval pro Český helsinský výbor. Přeplněné věznice trápí Česko několik let. Počty vězňů rostou nepřetržitě od roku 2002, v současnosti jich je přes 23.000, celková ubytovací kapacita je ale pouze mírně přes 20.000.

Prezident Václav Klaus v posledním novoročním projevu zhodnotil uplynulých deset let, kdy stál v čele státu. Kritizoval Evropskou unii a množství regulací, které podle něj brzdí ekonomiku. Prezident také vyzval k návratu k tradičním hodnotám a národní soudržnosti. V závěru projevu vyhlásil dílčí amnestii. Podle hlavy státu česká ekonomika v uplynulých deseti letech znatelně rostla. "Přes všechny problémy, které nás právě teď provázejí, neprožíváme žádnou katastrofu," řekl Klaus v projevu. Zároveň varoval před některými osobnostmi nebo hnutími, které se podle něj v době recese snaží zvyšovat neklid a zpochybňovat demokracii. Za jeden ze zdrojů nespokojenosti občanů označil Klaus turbulence na české politické scéně. "Jak mimo jiné ukázal poslední předvánoční týden," poznamenal prezident. Před Vánocemi se opět otřásla vládní koalice, když nejprve v čele ministerstva obrany stanula předsedkyně LIDEM Karolína Peake. Premiér Petr Nečas (ODS) ale po několika dnech Klausovi navrhl, aby ji odvolal. Důvodem mělo být, že v ni předseda vlády ztratil důvěru. Prezident jeho návrhu vyhověl, liberální demokraté následně pohrozili odchodem z koalice.

Prezident Václav Klaus ve svém novoročním projevu podle opoziční ČSSD realisticky přiznal zhoršení situace v zemi. Nenabídl však řešení, uvedl předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka. Podobně se vyjádřil i šéf komunistů Vojtěch Filip. Premiér Petr Nečas (ODS) projev pochválil jako kritickou analýzu postavenou na pevných hodnotách. Šéfka vládní strany LIDEM Karolína Peake ocenila, že Klaus varoval před "spasiteli" nabízejícími rychlá řešení v době hospodářského útlumu. Podle předsedy koaliční TOP 09 Karla Schwarzenberga byl prezidentův projev spíše kázáním. Klaus zmínil nešvary, ale cestu ke zlepšení nenaznačil, poznamenal Schwarzenberg. Podle předsedy opoziční strany NS-LEV 21 Jiřího Paroubka byl Klausův projev zřejmě nejlidštějším a nejstřízlivějším z jeho deseti novoročních projevů.

Společná ochrana vzdušného prostoru České republiky a Slovenské republiky by mohla začít podle premiéra Petra Nečase (ODS) v roce 2016 nebo 2017. Podle jeho slovenského protějšku Roberta Fica (Smer-SD) by bylo takové řešení lacinější a efektivnější. Premiéři obou zemí v Otázkách Václava Moravce ale připustili, že proti němu ve velitelských strukturách existuje odpor. "Kdyby se skutečně vytvořil projekt společné letecké obrany, bylo by to lacinější, efektivnější, více by se létalo, bylo by více tréninku," podotkl Fico. Nečas poznamenal, že se připravuje konkrétní projekt a provádějí se propočty. Léta 2016 nebo 2017 označil za reálné datum. Oba politici debatovali u příležitosti 20. výročí rozdělení někdejší československé federace v brněnské vile Tugendhat, v jejíž zahradě se tehdejší premiéři české a slovenské vlády Václav Klaus a Vladimír Mečiar na tomto kroku dohodli. Diskusi přenášela také slovenská televizní a rozhlasová stanice. Nečas označil rozdělení federace za správný a jediný možný krok. "Dnes by nikdo nevolal po tom, aby se vytvářel nějaký společný stát," uvedl.

Český nákladní železniční dopravce ČD Cargo a slovenská Železničná spoločnosť Cargo Slovakia by se mohly spojit fúzí. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce se pro to vyslovili český premiér Petr Nečas a jeho slovenský protějšek Robert Fico. Obě firmy mají hospodářské problémy, v Česku a na Slovensku se o tomto záměru hovořilo už v minulosti. Společnosti ČD Cargo hrozí insolvence, zachránit ji má restrukturalizační plán. Firma chce letos prodat 87 nadbytečných lokomotiv, hodlá sešrotovat téměř 5000 vagonů a zvažuje propuštění až 2220 zaměstnanců. Nyní dopravce zaměstnává zhruba 9500 lidí a vlastní téměř 30.000 vagonů, z nichž je však značná část v havarijním stavu a nevyužívá se. O rozsáhlém propouštění bude ještě firma jednat s odboráři.

Silvestrovské oslavy si vyžádaly životy dvou mužů, na Blanensku a na Náchodsku. Záchranáři ošetřili řadu zranění způsobených zábavní pyrotechnikou, některá velmi vážná. Policisté zasahovali převážně u výtržností a potyček, hasiči vyjížděli zejména k požárům po výbuchu rachejtlí. Většina protialkoholních záchytných stanic měla plno. Letošní oslavy přelomu roku se tak od předešlých příliš nelišily, zjistili zpravodajové ČTK. Tragicky skončila silvestrovská noc na Blanensku, kde opilý mladý muž upadl na skleničku a vykrvácel. V Jetřichově na Náchodsku srazilo rychle jedoucí auto mladíka, který kolem půlnoci s kamarády odpaloval před restaurací rachejtle. Mladík při převozu do nemocnice zemřel, řidiče, který je podezřelý, že ho srazil, policie zadržela. V Praze kriminalisté také vyšetřují smrt třiapadesátiletého muže, který byl ráno nalezen na náplavce u Vltavy. Podle policie jde ale zřejmě o sebevraždu.

Výbuch neznámé pyrotechniky v úterý odpoledne v Hranicích na Přerovsku způsobil vážné popáleniny dvěma dětem, které pyrotechnický výrobek odpálily. Záchranáři zraněné děti převezli na popáleninové centrum Fakultní nemocnice v Ostravě. Zatím neznámou pyrotechniku odpálily čtyři děti, přičemž popálen byl desetiletý chlapec a patnáctiletá dívka. Policisté nyní zjišťují, o jakou pyrotechniku se jednalo a kde ji děti získaly.

V prvních deseti minutách nového roku se v Česku narodilo sedm dětí, tři holčičky a čtyři kluci. Úplně první se letos na svět podívala dvě děvčátka v Jihomoravské kraji. Justýna Jarošová z Brna a Bára Bulová ze Staroviček na Břeclavsku se narodily v první minutě po půlnoci. O minutu později je následoval Vladimír Šmídák z Brna a holčička Mariana z Prahy, která přišla na svět ve vrchlabské porodnici. Rodiče volili pro své potomky tradiční česká jména jako Jan, Jiří, Vladimír nebo Bára. Objevila se však i jména méně obvyklá jako Justýna, Zoe nebo Kýril. Kraje tradičně dávají prvnímu občánkovi finanční dar. Výjimkou je Praha, která obdaruje všechny děti narozené 1. ledna. Chce tak zabránit soutěžení porodnic o prvenství.