Zprávy | Z archivu rubriky

Počet vězňů, kterých by se měla týkat amnestie vyhlášená prezidentem Václavem Klausem, odhaduje ministerstvo spravedlnosti na 7416. Sdělil to tiskový odbor úřadu. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek ale již dříve na tiskové konferenci upozornil, že tento odhad se může v následujících dnech ještě změnit. Prvními propuštěnými byly podle něj dvě ženy z věznice v Teplicích. Blažkův náměstek Daniel Volák uvedl, že vězeňská služba i soudci jsou připraveni pracovat na provádění amnestie 24 hodin denně. Soudci o jednotlivých případech rozhodují přímo ve věznicích. Samotné rozhodnutí soudce v neveřejném zasedání může být velmi rychlé, propouštění vězňů tak budou brzdit spíše technické možnosti věznice. Prezident Klaus oznámil částečnou amnestii v úterý na konci svého novoročního projevu. Odcházející hlava státu udělila amnestii poprvé za svá dvě prezidentská období.

Opoziční ČSSD uvažuje o vyvolání mimořádné sněmovní schůze k amnestii, kterou vyhlásil prezident Václav Klaus. Premiér Petr Nečas (ODS) by na ní měl vysvětlit, proč prezidentovo rozhodnutí podepsal. Uvedl to předseda poslanců ČSSD Jeroným Tejc. Podle stranického místopředsedy a prezidentského kandidáta Jiřího Dienstbiera je rozsah amnestie extrémní a nemá v současnosti obdoby. Za skandální pokládá Dienstbier to, že z amnestie nebyli vyloučeni lidé souzení za korupci a ekonomické trestné činy. Soudí, že byla "šita na míru" na některé kauzy a je dárkem Klausovým přátelům z oblasti ekonomiky z 90. let. Rovněž podle Tejce je amnestie široká a může demoralizovat společnost. Navíc podle něj hrozí to, že se lidé budou potýkat s vyšší kriminalitou. Vyvolání mimořádné schůze bude Tejc navrhovat poslaneckému klubu ČSSD.

Většina prezidentských kandidátů má výhrady k amnestii vyhlášené prezidentem Václavem Klausem. Jako hlava státu by ji prý buď neudělovali vůbec, nebo v menším rozsahu. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, prezidentský kandidát ČSSD Jiří Dienstbier a europoslankyně Zuzana Roithová ostře kritizují to, že amnestie zřejmě osvobodí od trestu i lidi, kteří figurovali ve velkých skandálech spojených s tunelováním či korupcí. Pochybnosti o amnestii ale mají i další kandidáti, včetně Miloše Zemana či Jany Bobošíkové, které s Klausem spojují vzájemné sympatie. Prezidentskou kandidátku Táňu Fischerovou amnestie překvapila. Za nedobrý zásah do justice označila to, že se odpouštějí i dlouhodobější tresty. Podle Vladimíra Franze by se s amnestií mělo nakládat velmi opatrně.

Ženskou věznici ve Světlé nad Sázavou začaly ve středu před 14:00 opouštět první ze zhruba 340 žen, jichž by se měla týkat amnestie. Soudci rozhodují o jednotlivých případech přímo ve věznici, v níž bylo více než sedm stovek odsouzených žen. Stovky odsouzených by měly odejít také z druhé věznice na Vysočině v Rapoticích na Třebíčsku. Tři soudci havlíčkobrodského okresního soudu podle informací ČTK pracují už od rána ve světelské věznici, čtyři soudci z Okresního soudu v Třebíči řeší jednotlivé případy ve věznici v Rapoticích. Policie v kraji posiluje hlídky.

Dílčí amnestie, kterou v úterý vyhlásil prezident Václav Klaus, se vztahuje také na členy bývalého vedení Dělnické strany (DS), kteří byli odsouzeni k podmíněným trestům za projevy na prvomájové demonstraci v Brně v roce 2009. Na svém webu o tom informovala Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), do níž se vedoucí představitelé DS přesunuli, poté co Nejvyšší správní soud (NSS) v únoru 2010 Dělnickou stranu rozpustil. Vedení DSSS amnestování předsedy Tomáše Vandase a místopředsedů Jiřího Štěpánka, Petra Kotába a Martina Zbely označilo za "pozdní zadostiučinění". Tehdejší předseda Dělnické strany Vandas byl v lednu 2012 mimo jiné za výrok o "ničivé imigrantské vlně tsunami" odsouzen ke čtyřem měsícům podmíněně s odkladem na 20 měsíců. Nejvyšší správní soud rozpustil Dělnickou stranu před dvěma lety na návrh vlády, kvůli tomu, že v jejím programu, idejích a symbolech našel xenofobní a šovinistické prvky, rasistický podtext a návaznost na nacionální socialismus, ideologii Adolfa Hitlera. Řada členů zakázané strany se posléze přesunula do Dělnické strany sociální spravedlnosti.

Amnestie vyhlášená prezidentem Václavem Klausem by se měla týkat mimo jiné i kauzy údajných daňových deliktů podnikatele Tomáše Pitra z roku 1994. Uvedl to jeho advokát Daniel Tetzeli. Na základě prezidentova rozhodnutí by totiž měla být zastavena trestní stíhání, která trvají déle než osm let a u nichž trestní sazba nepřekračuje deset let vězení. Pitrovo stíhání trvá již o několik let déle. Amnestie by se mohla vztahovat i na velké podvody a machinace v kauzách investičního fondu Trend, firmy Progres Invest a na obchodníka s cennými papíry KTP Quantum. Manažeři těchto společností podle žalobců údajně způsobili akcionářům či vkladatelům škody přibližně za tři miliardy korun. Zastavení trestního stíhání v případu zřejmě vytunelovaných investičních fondů Trend a Mercia je podle mluvčí hradeckého soudu Jany Klikové v kompetenci předsedy senátu hradeckého soudu. V kauzách Progres Invest a KTP Quantum, které řešil hradecký soud, bude rozhodnutí o zastavení stíhání v kompetenci pražského vrchního soudu, kde aktuálně leží spisy obou případů.

Prezident Václav Klaus ve čtvrtek pohostí na Hradě šéfy parlamentních komor. Tradiční novoroční oběd pro předsedkyni Sněmovny a předsedu Senátu uspořádá naposledy ve funkci hlavy státu. Miroslava Němcová (ODS) a Milan Štěch (ČSSD) se tradiční schůzky na Pražském hradě zúčastní. Premiér Petr Nečas (ODS) Klausovo pozvání na středeční novoroční oběd na lánském zámku nevyslyšel, absenci zdůvodnil rodinnými důvody. Společné novoroční obědy s předsedy komor, které navazovaly na setkání s ministerským předsedou, pořádal Klaus i pro oba předchůdce nynějších představitelů dolní a horní komory, a to od ledna 2007, kdy se takto sešel s Miloslavem Vlčkem (ČSSD) a Přemyslem Sobotkou (ODS). Němcová a Štěch je nahradili předloni.

Prezident Václav Klaus na Pražském hradě jmenoval bývalého ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše předsedou Vrchního soudu v Praze. Osmapadesátiletý Bureš byl dosud na pražském vrchním soudu místopředsedou. Bureše, který byl v letech 2001 až 2002 a 2004 až 2005 ministrem spravedlnosti, navrhl do funkce nynější šéf resortu Pavel Blažek. Podle týdeníku Respekt byl Bureš, který v justici působí od roku 1980, jediným přihlášeným. Dosavadní šéf soudu Stibořík se z funkce rozhodl odejít kvůli svému věku, úřad o tom informoval již v červnu.

Ústavní soud (ÚS) dosud obdržel šest podnětů souvisejících s prezidentskými volbami. Zatím poslední stížnost na Silvestra podala Anna Kašná ze Šumperka, kterou ministerstvo vnitra nezaregistrovalo pro přímou volbu. ČTK to potvrdil generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek. Ústavní soud dosud o žádné ze stížností nerozhodl. V pátek bude o dalším postupu rokovat plénum, tedy sbor všech soudců. Kašná v řízení o registraci pro první přímou volbu prezidenta tvrdila, že její kandidaturu podpořilo deset senátorů a čtyři poslanci. Nijak to ale nedoložila. Ministerstvu vnitra nedodala ani další podklady, které vyžaduje zákon. Proto ji vnitro nezaregistrovalo. Nevyhověl jí ani Nejvyšší správní soud. Patrně nejsledovanější stížnost podal v souvislosti s volbami senátor Tomio Okamura, který po odpočtu neplatných hlasů klesl pod hranici 50.000 podpisů, a vnitro jej proto do přímé volby nepustilo. Jeho stížnost je spojena s návrhem na odklad voleb a zrušení ústavní podmínky 50.000 podpůrných podpisů pro nezávislé kandidáty. Požaduje také zrušit několik paragrafů v prováděcím zákoně. Další stížnosti podali Jiří Kesner z Kolína a někdejší disident Petr Cibulka, kteří chtěli kandidovat, ale nezískali dostatek podpisů. Na Ústavní soud se už v listopadu obrátil také aktivista Lukáš Kohout.

Novým náměstkem nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana je namísto odvolaného Stanislava Mečla Pavel Pukovec. Dosud působil coby žalobce v Kroměříži, přednáší na tamní Justiční akademii a zaměřuje se na boj s korupci. ČTK to dnes řekla mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Helena Markusová. Pukovce jmenoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek na Zemanův návrh do funkce náměstka k 1. lednu. Mečl byl odvolán z postu náměstka zhruba před měsícem, a to na návrh nejvyššího státního zástupce. Podle Zemana s ním totiž Mečl již "nebyl naladěn na stejnou vlnovou délku".