Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Václav Klaus v neděli odpověděl na otázky Práva a Novinek.cz ke kontroverzní amnestii, kterou vyhlásil k dvacátému výročí vzniku ČR. Zdůraznil, že svého rozhodnutí nelituje, a je přesvědčen, že čas ukáže, že bylo správné. Podstatou každé amnestie je podle něj výraz velkorysosti. Amnestie má dát šanci vrátit se k normálnímu životu pro ty, kteří pochybili. Prezident věří, že drtivá většina amnestovaných a zejména jejich rodin amnestii právě takto chápe. Ocenil, že takto zareagoval na amnestii i kardinál Duka, což podle Václava Klause vyžadovalo nemalou odvahu. „Ostatní buď mlčí, nebo se chtějí svézt na vlně emocí. Nesmírně si cením každého, kdo zachoval chladný rozum a nebál se této smršti postavit,“ uvedl prezident.

Návrh na zrušení části prezidentské amnestie, který chystá skupina senátorů, by mohl Ústavní soud dostat už příští týden. ČTK to v neděli řekla senátorka Alena Dernerová (za Severočechy.cz) s tím, že pro podání má slíbené podpisy nejméně 17 svých kolegů napříč politickým spektrem. Ústavní stížnost proti amnestii by si mohli osvojit senátoři opoziční ČSSD a vládní TOP 09. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce to připustili předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka i první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Stížnost připravují právníci Milan Hulík a Hana Marvanová kvůli abolici, čili zastavení trestních stíhání vedených déle než osm let se sazbou do 10 roků. Marvanová už dříve uvedla, že Klausova amnestie mohla porušit práva poškozených. Mluvčí Hradu Radim Ochvat označil stížnost za politické gesto.

Premiér Petr Nečas (ODS) nese spoluodpovědnost za amnestii prezidenta Václava Klause. V pořadu Otázky Václava Moravce to v neděli řekla předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová. Rozsah amnestie hodnotí jako škodlivý. Podle ní nemá premiér funkci poštovního doručovatele. „Pokud je předsedou vlády, lze těžko jeho participaci na amnestii, takto vyprázdnit,“ reagovala Brožová na Nečasův argument, že amnestii nemohl nepodepsat. Brožová už dříve ve vyjádření pro Právo kritizovala rozsah amnestie. Poukazuje zejména na to, že hrozí propuštění osob stíhaných kvůli podezření za korupční a závažnou hospodářskou trestnou činnost. „Alarmující“ je podle ní například možnost zastavení stíhání soudce Jiřího Berky, který byl loni odsouzen na devět let kvůli tomu, že na základě údajně zfalšovaných dokumentů poslal do konkurzu deset firem. Spolu s ním bylo obžalováno 12 lidí, konkurzní gang podle obžaloby způsobil škodu 264 miliónů korun.

Ministr financí Miroslav Kalousek v nedělních Otázkách Václava Moravce v ČT odmítl, že by vláda nesla spoluodpovědnost za prezidentovu amnestii, i když ji premiér Petr Nečas spolupodepsal. Proto Kalouskova strana TOP 09, které vadí amnestie, nemíní opouštět vládní koalici. „Já, a nejenom já, celá TOP 09 pochopitelně s rozsahem té amnestie nesouhlasí, je pobuřující, nemělo se to stát. Odpovědnost vlády ale není za důsledky, ale za provedení,“ řekl Kalousek. Podle něj důvod, proč premiér kontrasignuje amnestii, je ten, že prezident nemá, jak ji vykonat. Kalousek odmítl snahu sociální demokracie vzít si podpis jako záminku pro odvolání vlády.

Do nedělního poledne bylo na základě amnestie propuštěno 6069 vězňů. Na svém webu to uvedla vězeňská služba. Ministerstvo spravedlnosti původně odhadovalo, že po amnestii získá svobodu 7416 vězňů. Rozdíl oproti počtu skutečně propuštěných může být podle úřadu v tom, že propočty zahrnovaly i ty, kteří si odpykávají další trest odnětí svobody. Někteří amnestovaní krátce po propuštění opět překročili zákon. Dohromady se dopustili od čtvrtka do nedělního poledne podle informací na webu policie 36 trestných činů a 30 přestupků. Část amnestovaných byla znovu zadržena pro potyčky. Jeden propuštěný je stíhán pro napadení s následkem smrti. Další byl zadržen pro loupežné přepadení důchodkyně.

Favority prezidentských voleb podle všech průzkumů, které provedly agentury od září do prosince 2012, byli bývalí premiéři Miloš Zeman a Jan Fischer. Podpora prvního jmenovaného však ke konci roku stoupala. Třetí příčku by měl podle většiny průzkumů obsadit místopředseda a senátor ČSSD Jiří Dientsbier, kterého jen občas sesadil vicepremiér a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Na dalších dvou pozicích byli místopředseda Senátu Přemysl Sobotka /ODS/ a výtvarník a skladatel Vladimír Franz. Všechny tři kandidátky na prezidentku zůstávaly v průzkumech na konci žebříčku. Zisk europoslankyně Zuzany Roithové /KDU-ČSL/, šéfky Suverenity Jany Bobošíkové i herečky a předsedkyně Klíčového hnutí Táni Fischerové se podle šetření agentur pohybovat kolem tří procent. Výsledky průzkumů lze před prvním kolem voleb prezidenta naposledy zveřejnit v pondělí. Od úterý až do sobotního ukončení hlasování platí zákaz jejich publikace.

Bývalý ministr vnitra v úřednické vládě Jana Fischera Martin Pecina vystoupil z ČSSD. Vadí mu, že levice nepostavila společného prezidentského kandidáta a že ČSSD nenavrhla do této funkce svého bývalého předsedu Miloše Zemana. Pecina avizoval odchod z ČSSD už v půlce prosince s tím, že vstoupí do Strany práv občanů - Zemanovců (SPOZ). V neděli sepsal rezignační e-mail. K podpoře Zemanovy kandidatury vyzval loni členy ČSSD i její čestný předseda Valtr Komárek. Zemana podpořili také bývalý moravskoslezský hejtman Jaroslav Palas, který v prosinci oznámil odchod z ČSSD, aby pomohl založit v Senátu klub zemanovců, a místopředsedkyně ČSSD Marie Benešová. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka začátkem prosince řekl, že si Benešová bude muset vybrat, zda bude dál podporovat jako prezidentského kandidáta Zemana, nebo bude dál zastávat svou stranickou funkci.

Sociální demokraté podpoří při volbě zástupce veřejného ochránce práv svého kolegu, poslance a právníka Stanislava Křečka. V nedělních televizních Otázkách Václava Moravce to řekl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Prezident navrhl na post dvě jména, kromě Křečka ještě bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou. Zástupce ombudsmana volí sněmovna. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že o kandidátech na zástupce ombudsmana bude ještě jednat poslanecký klub této strany. Zatím to podle něj nevypadá, že by měl některý z dosavadních kandidátů podporu TOP 09. Další dva kandidáty na zástupce ombudsmana bude vybírat Senát. Volba by se měla uskutečnit do poloviny února, kdy končí mandát nynější zástupkyni veřejného ochránce práv Jitce Seitlové.

Vítězství zaznamenala v sobotních obecních volbách v Krhové, Poličné, Študlově a Lačnově na Vsetínsku sdružení nezávislých kandidátů. Obsadí většinu křesel v tamních obecních zastupitelstvech. Nezávislí uspěli i v dalších pěti obcích, kde se konaly místní volby. I tam byl až na dvě výjimky zájem voličů vysoký.

Stále více Čechů nemá na splátky hypoték a půjček, a tak přichází o střechu nad hlavou. Počet případů, kdy je dům či byt věřitelem zabaven a dán do dražby, vytrvale roste. Minulý rok jich bylo více než 900. Většinu dražeb spouštějí banky u klientů, kteří nemají peníze na splátky. „Reálné příjmy reálně klesají. Spotřeba domácností se bude i nadále propadat. Své dno stále nenašlo například stavebnictví, IT, reklama, reality,“ shrnul analytik ČSOB Petr Dufek. Nezaměstnanost letos celorepublikově vzroste až na úroveň deseti procent. V řadě okresů přitom už nyní přesáhla patnáct procent.