Zprávy | Z archivu rubriky

V Česku začala poprvé v historii přímá volba prezidenta. Volební místnosti se otevřely v pátek ve 14:00 a první den voleb končí ve 22.00. V sobotu volby probíhají od 8.00 do 14.00 hodin. Lidé si mohou vybrat z devíti kandidátů. Mohli by hlavu státu vybrat už v nynějším prvním kole voleb, pokud některý z kandidátů dostane nadpoloviční většinu hlasů. V opačném případě rozhodnou podobně jako při senátních volbách o tom, kteří dva uchazeči se střetnou za dva týdny ve volebním finále.

Češi na americkém kontinentu ve čtvrtek hlasovali v první přímé volbě prezidenta České republiky. Nejprve šli k volebním urnám v budovách českých zastupitelských úřadů voliči v Brazílii a v Argentině. Následovali pak čeští občané ve Spojených státech a Kanadě. Ve Spojených státech a v Kanadě v první den prvních přímých voleb českého prezidenta volilo přes 200 lidí. Například v New Yorku na český konzulát zatím dorazilo téměř 70 voličů, na ambasádu ve Washingtonu zhruba o deset méně. ČTK to řekli tamní pracovníci zastupitelských úřadů. Na ambasádu v Ottawě v první den voleb nové hlavy státu přišlo asi 40 krajanů. Celkem jich tam mají k volbám registrovaných 138, stejně jako jinde v zahraničí jsou ale mezi hlasujícími také lidé s voličským průkazem. "Zájem voličů byl zatím větší než při posledních parlamentních volbách," řekla ČTK Ivana Krahulcová z ottawského konzulátu. Dodala, že na druhém českém konzulátu v Kanadě v Torontu, kde žije hodně krajanů, během voleb očekávají zhruba polovinu z více než 300 registrovaných voličů. Do volebních místností v Chicagu a v Los Angeles jich podle Martina Pizingera z české ambasády ve Washingtonu ve čtvrtek dorazilo několik desítek. Celkem je v USA a v Kanadě registrováno ve volebních seznamech kolem 1100 českých občanů.

Do první přímé volby prezidenta se zapojili také Češi na Slovensku. Na otevření volební místnosti na české ambasádě čekal v centru Bratislavy hlouček lidí, další voliči přicházeli průběžně. Během prvních tří hodin své voličské právo využilo kolem 120 občanů ČR. Velvyslanectví má na zvláštním seznamu voličů 417 jmen. Český velvyslanec na Slovensku Jakub Karfík uvedl, že podle dřívějších zkušeností se obvykle voleb účastní méně než polovina voličů zapsaných ve voličském seznamu.

V budově chráněné před dopadem raket volí prezidenta ČR i příslušníci českého Provinčního rekonstrukčního týmu (PRT) v afghánské provincii Lógar a členové poradního a výcvikového týmu z provincie Vardak. Volební místnost na základně Shank v Lógaru se otevřela v pátek ve 14:00 hodin místního času (10:30 SEČ), na voličském seznamu je zapsáno 254 jmen. Volební komise je složena ze zástupce české ambasády v Kábulu a vojáků rekonstrukčního týmu. Hlasovací lístky vojáci získali přímo ve volební místnosti. V Afghánistánu volí čeští občané na dvou místech, kromě volební místnosti na základně Shank se volí i v areálu velvyslanectví v hlavním městě Kábulu.

Lidé by měli prezidenta volit podle své hlavy, ne podle vzedmuté mediální kampaně. Novinářům to řekl prezident Václav Klaus poté, co přišel v přímé volbě hlavy státu volit svého nástupce. Současný český prezident odvolil v pražských Kobylisích. Novým prezidentem by podle něj měl být ten, kdo s Českou republikou cítí a něco pro ni už udělal. Už dříve uvedl, že mezi prezidentskými kandidáty vidí jediného politika, tím je podle něj Miloš Zeman. Nevidí ale prý nikoho, komu by bez váhání prezidentský úřad předal. Před novináři vyvracel také úvahu o tom, že si po pravděpodobném nástupu více proevropského prezidenta oddechne české ministerstvo zahraničí. "Evropská unie je naše vnitřní záležitost a je pouze historickým omylem, že si někdo myslí, že se to týká ministerstva zahraničí," poznamenal Klaus. V odpovědi na dotaz novinářů nevyloučil, že bude za pět let na prezidenta znovu kandidovat.

Mezi prvními volil v pátek v prvním kole výběru hlavy státu premiér Petr Nečas (ODS). Krátce po otevření volebních místností dorazil do volební místnosti, která vznikla prostorách Poslanecké sněmovny. Nečas doufá, že k urnám přijde hodně lidí. Poznamenal, že zůstal zastáncem nepřímé volby hlavy státu. "Nicméně jsem respektoval politický kompromis, který byl uzavřen v obou komorách Parlamentu na zavedení přímé volby. Je to premiéra a já pevně doufám, že občané se účastní těchto voleb v co největším množství," dodal. Předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka odvolil ve Slavkově u Brna. Přímou volbu naopak ocenil. Je to podle něho lepší varianta, která dává občanům "novou demokratickou šanci ovlivnit situaci v zemi".

České prezidentské volby budou kromě tradičních pozorovatelů z OBSE monitorovat také zástupci běloruských nevládních organizací. Jejich mise je součástí projektu Pozorování voleb: teorie a praxe. Zajišťuje jej nevládní organizace Belarus Watch. Čtyři desítky účastníků plánují navštívit stovku volebních okrsků a vyhodnotit, nakolik průběh voleb odpovídal českému a mezinárodnímu právu. "Projekt poskytuje mladým Bělorusům jedinečnou příležitost podívat se zevnitř na organizaci voleb v demokratickém státě, seznámit se se zkušenostmi nezávislých pozorovatelů z jiných zemí a získat v procesu monitoringu voleb praktické dovednosti," uvedla vedoucí mise Anastasija Matčenková.

Ať vyhraje volby kdokoli, nového českého prezidenta uvítá Evropa s úlevou. Bude to totiž znamenat konec Václava Klause, popudlivého prezidenta, který jednou přirovnal Evropskou unii k Sovětskému svazu. Napsal to britský list Financial Times (FT). Klaus, který je architektem liberálních reforem z počátku 90. let, měsíce zdržoval ratifikaci lisabonské smlouvy, stavěl se proti připojení země k euru a je skeptický vůči krokům k jednotnější Evropě, napsaly FT a připomněly, že český prezident odmítl nad svým sídlem vyvěsit evropskou vlajku. Podle listu by první přímé prezidentské volby v České republice měly přinést proevropského vůdce. "Není pochyb o tom, že pověst Prahy jako nejvíce euroskeptického hlavního města po Londýnu se po Klausově odchodu nejspíš změní," napsal britský ekonomický deník. Podle něj jsou volby také rozptýlením od hospodářských potíží. "Malá a otevřená česká ekonomika se propadla, když její export do eurozóny stagnuje. Vláda premiéra Petra Nečase je hluboce nepopulární kvůli utahování opasků, které zavedla kvůli omezení rozpočtového deficitu," píší FT.

Schůze Sněmovny k vyslovení nedůvěry vládě bude ve čtvrtek 17. ledna. Svolala ji na žádost poslanců opoziční ČSSD předsedkyně dolní komory Miroslava Němcová (ODS). Opozice schůzi podnítila kvůli amnestii, kterou vyhlásil prezident Václav Klaus a podepsal ji premiér Petr Nečas (ODS). Opozici se nelíbí zejména rozsah a obsah amnestie, která osvobodila i lidi čelící podezření ze závažných ekonomických deliktů. Opozice poukazuje také na to, že Klaus a Nečas neřekli podrobnosti o přípravě amnestie. Výhrady k ní vznesli také koaliční politici, například TOP 09 se od amnestie distancovala. Premiér tvrdí, že amnestii spolupodepsat musel, jde prý o ústavní zvyklost.

Platy soudců v ČR se od začátku roku opravdu zvýší na 2,75 násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Prezident Václav Klaus totiž podepsal novelu zákona, která to umožňuje. Platová základna pro soudce bude činit podle normy asi 62.900 korun, zhruba o 5600 korun více než loni. Rozpočtové náklady se zvýší asi o 556,7 milionu korun. Od soudcovských se odvíjejí platy státních zástupců, o něco se zvýší také příjmy zákonodárců. Přijetí předlohy o růstu platů soudců umožnil Senát, když 28. prosince vyhověl návrhu senátního hospodářského výboru, aby se novelou nezabýval. Vláda předlohou reagovala na verdikt ústavního soudu, jenž zrušil původní vzorec pro výpočet soudcovských platů. Činily 2,5 násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, podle soudu byly příliš nízké. Někteří zákonodárci navrhovali zvýšení soudcovských platů dokonce až na trojnásobek průměru.