Zprávy | Z archivu rubriky

Rozsah novoroční amnestie kritizuje ve Sněmovně opozice i část koalice. Pád vlády by ale podle TOP 09/STAN znamenal zvýšení nestability, pro nedůvěru kabinetu hlasovat nebude, řekl šéf této frakce Petr Gazdík. Naopak Věci veřejné pád vlády podpoří, ústy stranického předsedy Radka Johna jí vyčetli i ekonomickou a sociální politiku a podobu církevních restitucí. Amnestie podle stanoviska klubu TOP 09/STAN pohoršila většinu veřejnosti oprávněně. Poslance této frakce podle Gazdíka mrzí, že prezident Václav Klaus odmítl přijít do Sněmovny a vysvětlit ji. Předseda NS-LEV21 Jiří Paroubek vyzval Nečase, aby svůj podpis odvolal. Vláda by se tím podle jeho názoru od amnestie distancovala.

Vicepremiéra a prezidentského kandidáta Karla Schwarzenberga (TOP 09) obsah amnestie, konkrétně fakt, že také zastavuje trestní stíhání, zděsila. Schwarzenberg ve Sněmovně označil to, že premiér Petr Nečas (ODS) o ní předem neinformoval vládu, za projev nedůvěry. Pak z jednání na znamení nesouhlasu s tímto postupem odešel. Jako první místopředseda vlády se prý Schwarzenberg o amnestii dozvěděl stejně jako ostatní obyvatelé z Klausova novoročního projevu. Proti amnestii vystoupil už dříve i druhý finalista prezidentské volby Miloš Zeman (SPOZ).

Miroslav Provod stíhaný s Tomášem Pitrem za daňové delikty nechce, aby případ ukončila prezidentská amnestie. Uvedl to server iDnes.cz. Provod prý doufá, že bude očištěn. Místopředseda Městského soudu v Praze Libor Vávra oznámil ČTK ve středu, že soud již stíhání Pitra a Provoda na základě amnestie prezidenta Václava Klause zastavil. Pitr zatím neoznámil, jak bude postupovat. Podle obžaloby připravili Pitr a Provod stát na daních za pomoci fiktivních faktur o zhruba 23,5 milionu korun. V roce 2006 byli odsouzeni k pětiletým trestům, ale soudy loni rozsudky zrušily a případ začaly znovu projednávat.

Prezident Václav Klaus si přeje, aby se jeho nástupcem ve funkci stal člověk, který patří do této země a strávil v ní svůj život. Klaus to řekl ČTK a Českému rozhlasu při návštěvě lyžařského areálu Monínec u Sedlce-Prčice. Nepřímo tak podle očekávání podpořil Miloše Zemana. Karel Schwarzenberg, druhý z finalistů prezidentské volby, strávil velkou část svého života v zahraničí. Schwarzenberg řekl, že Klausovu podporu svému soupeři očekával, Zeman uvedl, že si prezidentova názoru váží. "Mně jde prostě o to, aby prezidentem se stal člověk, který patří do této země, který je součástí této země, který tady strávil svůj život, období těžká, lepší, nejlepší, horší," uvedl Klaus. Dodal, že jeho zájmem je, aby "tahleta zemička přežila a vydržela a nerozplynula se v té Evropě jako kostka cukru v kávě".

Štáb prezidentského kandidáta Karla Schwarzenberga do kampaně nově zapojil i telefonické centrum. Dobrovolníci z něj volají lidem a vysvětlují, proč by měli v druhém kole podpořit právě šéfa TOP 09. Pro následující dny plánuje i intenzivnější kontaktní kampaň - návštěvy a debaty v hospodách ve městech po celém Česku. Miloš Zeman se chce podle mluvčí svého štábu Jany Burianové zaměřit na internetové diskuse a co možná nejvíc chce mluvit s médii.

Odbory se při vyjednávání zaměstnavateli snaží dosáhnout pro letošní rok nárůst mezd o 2,5 procenta a více. Snahou je udržet alespoň reálnou výši mezd, když pro letošek odhadují inflaci 2,5 procenta. Na tiskové konferenci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) o tom informoval šéf Svazu KOVO Josef Středula. Zároveň ale dodal, že hlavní snahou odborů je zachovat pracovní místa a ne růst mezd. Středula současně kritizoval poslance, že v závěru loňského roku si díky změnám u výdajových paušálů zvýšili fakticky příjem o 25 procent. Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí loňského roku meziročně vzrostla o 348 korun na 24.514 Kč. Nárůst o 1,4 procenta byl ale od roku 2000 druhý nejmenší a reálně, po odečtení inflace, se průměrná mzda snížila o 1,8 procenta.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie se shodli na vyslání výcvikové mise EU do Mali, kde zuří boje mezi vládou a islamisty ovládajícími sever této africké země. O zapojení do operace podle náměstka ministra zahraničí Jiřího Schneidera zvažuje i Česko. Rozhodnuto ale zatím nic nebylo, jasná není ani podoba, jakou by případná český příspěvek mohl mít. Česko by mohlo vyslat nějaké vojenské experty na výcvik. Možností je třeba i podpora maliské armády například dodávkou munice či nějakého materiálu.

Bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová se nemusela omlouvat za výroky o justiční mafii, které pronesla v roce 2007 například na adresu bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké. Rozhodl tak Nejvyšší soud. ČTK to řekl jeho mluvčí Petr Knötig. Případem se bude znovu zabývat Vrchní soud v Praze.

Do Prahy přiletěli dva čeští vývojáři počítačových her, kteří byli od září zadržováni v Řecku kvůli podezření ze špionáže. Martin Pezlar a Ivan Buchta se z tamější vazby dostali na svobodu poté, co zaplatili požadovanou kauci 5000 eur za každého. Muže čekalo na ruzyňském letišti emotivní přivítání od členů rodin, přílet provázel také velký zájem médií. Řecké úřady podezírají vývojáře z toho, že jako zaměstnanci softwarové firmy pořizovali pro novou hru snímky vojenských objektů v citlivé oblasti u hranice s Tureckem. Po jejich zářijovém zadržení se hovořilo o tom, že za údajnou špionáž mohou dostat až dvacetiletý trest odnětí svobody. Trestní řízení bude i po jejich propuštění pokračovat.

Řečtí neonacisté ze strany Zlatý úsvit ostře odsoudili propuštění dvou českých vývojářů počítačových her. Na své internetové stránce tvrdí, že se tak jednoznačně projevilo, jak současná řecká vláda nedbá na národní bezpečnost.

Městské státní zastupitelství v Praze (MSZ) zpřísnilo právní kvalifikaci v případu nehody lobbisty Romana Janouška na pokus o vraždu. Hrozí mu tak až osmnáctileté vězení, původně to bylo až deset let za těžké ublížení na zdraví. ČTK to řekl Janouškův advokát Vít Široký. Policie obvinila podnikatele loni v březnu kvůli nehodě, při které srazil autem ženu. Státní zastupitelství rozhodnutí údajně opírá o výpovědi svědků, znalecké posudky a použití zbraně, kterou prý bylo Janouškovo auto.