Zprávy | Z archivu rubriky

Téma takzvaných Benešových dekretů není pro současnou českou společnost tak významné, aby zásadně ovlivnilo prezidentskou volbu. Roli v rozhodování voličů ale podle expertů může hrát způsob, jakým se soupeři v boji o Hrad s nastolením tohoto tématu vyrovnali. "Nepokládal bych to téma za tak fatální, ale času je málo a při zkratkovité, klipovité podobě kampaně může žít svým životem," řekl ČTK sociolog Jan Hartl ze společnosti STEM. Už před zhruba deseti lety se podle Hartla zdálo, že otázka dekretů a poválečného odsunu sudetských Němců je "vyhaslá a překonaná". Politolog Bohumil Doležal míní, že prezidentský kandidát Miloš Zeman i nynější hlava státu Václav Klaus nosnost tématu Benešových dekretů přeceňují.

Kandidát na prezidenta Karel Schwarzenberg v televizní debatě prohlásil, že "to, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta Beneše ocitla v Haagu." Později řekl, že Benešovy dekrety nelze zrušit a dějiny se nedají vrátit zpět. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z loňského ledna chce 49 procent Čechů ponechat takzvané Benešovy dekrety v platnosti. Zastánců názoru, že by měly dál platit, ale postupně ubývá. Do roku 2005 se pro další platnost dekretů vyslovovaly asi dvě třetiny respondentů. Průzkum také ukázal, že 42 procent Čechů si loni myslelo, že odsun sudetských Němců po druhé světové válce byl spravedlivý. Téměř stejný podíl občanů - 39 procent - ale odsun označil za nespravedlivý.

Scénárista Jiří Stránský se omluvil herci Martinu Dejdarovi za kritiku podpory prezidentského kandidáta Miloše Zemana. Uvedl to Český rozhlas 1 - Radiožurnál. Dejdar hrál hlavní roli ve Stránského seriálu Zdivočelá země, který popisuje poválečné osidlování pohraničí, pobyt v komunistickém vězení či dobu normalizace. Stránský řekl, že ho rozzlobilo, že se Dejdar rozhodl volit člověka, který prosil KSČM o hlasy. Stránský v prohlášení zveřejněném v neděli sdělil, že s Dejdarem kvůli podpoře Zemana končí spolupráci. "Kdybych býval použil svoji zkušenost a své stáří a počítal do padesáti, tak bych to býval asi napsal jinak," uvedl scénárista ve vysílání Radiožurnálu.

Ministerstvo zemědělství chce do budoucna více podpořit upadající živočišnou výrobu a pěstování ovoce a zeleniny. Zároveň hodlá zemědělce motivovat, aby lépe využívali půdu a vodu. Vyplývá to z návrhu strategie českého zemědělství a potravinářství po roce 2014, který novinářům představil ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). České zemědělství se má podle strategie do budoucna podílet především na trvalém zajištění potravinové bezpečnosti na národní i evropské úrovni. Podle Bendla to znamená soběstačnost pohybující se u jednotlivých komodit alespoň mezi 70 a 90 procenty. Například u vepřového masa nebo zeleniny se pohybuje pod touto hranicí. Od roku 2014 má začít platit nová unijní Společná zemědělská politika. Česku se nelíbí zejména návrh, podle něhož by 30 procent plateb bylo vázáno na dodržování přísných ekologických pravidel. Pro Česko by to znamenalo nechat ležet asi 250.000 hektarů půdy ladem.

Ministerstvo zemědělství chybovalo při nákupu informačních technologií ve veřejných zakázkách za víc než miliardu korun. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Kontrola se zaměřila na léta 2005 až 2011. NKÚ nyní přezkoumává trestněprávní odpovědnost MZe a připravuje trestní oznámení. Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) považuje zjištění NKÚ za vážná. Budu trvat na takové změně metodik a postupů, aby se kritizované pochybení a prohřešky z předchozích období již nemohly opakovat, uvedl Bendl, který je ministrem zemědělství od 6. října 2011.

Zákon o veřejných zakázkách ministerstvo porušilo už při startu projektu "integrace sítě MZe" v roce 2005. "Zjednodušeně řečeno, ministerstvo udělalo nákup za půl miliardy korun, aniž by přesně vědělo, co, za kolik a proč chce získat. A k tomu nakupovalo od jednoho předem vybraného dodavatele bez otevřené soutěže," uvedl Jan Vedral z NKÚ. U další zakázky sice MZe vypsalo otevřenou soutěž, ale mělo nepřiměřené technické požadavky, které zvýhodňovaly předcházejícího dodavatele. Přestože Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zadávací řízení zrušil, MZe jeho rozhodnutí nerespektovalo a s vybraným uchazečem podepsal smlouvu za 142,6 milionu Kč. V roce 2008 MZe podepsalo smlouvu na poradenské služby za 46,3 milionu korun. MZe nebylo schopné doložit, jak výstupy a doporučení vzešlé z těchto služeb využilo. V roce 2009 pak ministerstvo pořídilo softwarovou aplikaci za 4,1 milionu Kč a nikdy ji nepoužilo.

Protikorupční policie zasáhla v centrále státního podniku Lesy České republiky (LČR) v Hradci Králové kvůli vyšetřování údajně předražených zakázek na informační technologie. Vedení LČR podle něj s policisty spolupracuje. Lesům ČR patří polovina lesů v zemi.Podle mluvčího Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Jaroslava Ibeheje nebyl nikdo zadržen. "Provádíme určité úkony trestního řízení týkající se Lesů ČR," řekl Ibehej. Podle mluvčího LČR Zbyňka Boublíka prohlídka kanceláří souvisí s vyšetřováním zakázek na dodávky informačních technologií zadaných společnostem Dynn a Time Import. Počátek těchto zakázek v hodnotě stovek milionů korun spadá do roku 2008. Lesy ČR podle Boublíka loni v prosinci vydaly policii na její žádost veškerou dokumentaci k veřejným zakázkám, na základě které byly podepsány smlouvy se společnostmi Dynn a Time Import.

Kraje by mohly v budoucnu získat od státu desítky až stovky milionů navíc na výkon státní správy. V současné době podle předsedy Asociace krajů Michala Haška hradí stát pouze asi 65 procent nákladů na tyto činnosti, od roku 2016 by je pak financoval plně, řekl Hašek novinářům. Návrh chce ministerstvo vnitra předložit do konce června vládě. "Od roku 2015, respektive 2016 by stát nově poskytoval už 100procentní náhradu za výkon agend, které jménem státu vykonávají územní samosprávy," prohlásil Hašek. Mezi tyto činnosti patří například agenda stavebního řízení nebo matriky.

Albánský regulační úřad se rozhodl odebrat české energetické společnosti ČEZ licenci na distribuci elektřiny. Firma podle úřadu nezajistila dovoz elektřiny a neinvestovala do rozvodné sítě. Podle ČEZ je postup albánských úřadů v rozporu s tamními zákony a společnost podá proti rozhodnutí formální protest. Zároveň ČEZ podnikne kroky k zahájení mezinárodní arbitráže, reagovala pro ČTK mluvčí Barbora Půlpánová.

V prosinci albánská vláda firmu obvinila, že jí dluží miliardu dolarů (cca 19 miliard korun) na škodách, které v zemi údajně způsobila. Albánský regulátor zároveň s odebráním licence distribuční společnosti CEZ Shpërndarje určil administrátora, který převezme správu firmy. Podle Půlpánové ztrácí Skupina ČEZ tímto rozhodnutím svá akcionářská práva v albánském distributorovi. Skupina ČEZ vstoupila do Albánie v roce 2009, když za zhruba 102 milionů eur (asi 2,6 miliardy korun v dnešním kurzu) koupila 76 procent v tamním distributorovi. Loni se ale dostala do problémů, když státní regulátor téměř dvojnásobně zvýšil tarify, které distribuční firma CEZ Shpërndarje platí státem vlastněné elektrárenské společnosti. Zároveň ale nepovolil distribuční firmě promítnout zdražení do cen pro odběratele. CEZ Shpërndarje se také potýká se špatnou platební morálkou albánských odběratelů.

Pobídky, které Česká republika nabízí investorům, loni přilákaly 48 firem, což je nejvíc od finanční krize v roce 2008. V projektech za celkem 20 miliard korun přihlášených u vládní agentury CzechInvest chtějí firmy vytvořit 5472 pracovních míst, uvedly Hospodářské noviny (HN). Deník píše, že zájem investorů povzbudila změna pravidel pro čerpání daňových výhod, která nastala v polovině roku. Do té doby prý CzechInvest registroval pouhých sedm žádostí o veřejnou podporu. Novela zákona například prodloužila lhůtu na čerpání slevy z daně z příjmu na deset let, což je sice v okolních státech doba obvyklá, v Česku byla ale v roce 2007 zkrácena na polovinu. "Změna pomůže zejména technologicky vyspělejším projektům, u nichž bývá delší doba návratnosti," citují HN ředitele CzechInvestu Petra Očka.

Energetický a průmyslový holding (EPH) si zajistil úvěr 1,5 miliardy eur (asi 38,4 miliardy Kč), s jehož pomocí může financovat převzetí podílu ve společnosti Slovenský plynárenský priemysel (SPP). Agentuře Reuters to sdělily zdroje z bank v Londýně. EPH minulý týden oznámil, že od německé společnosti E.ON a francouzského podniku GDF Suez kupuje za 2,6 miliardy eur zhruba 49 procent akcií SPP.Převzetí podílu v SPP, kde bude mít EPH i manažerskou kontrolu, má firmě pomoci realizovat plán expanze na trzích v České republice, Německu a na Slovensku.

Největší tuzemská telekomunikační firma Telefónica plánuje letos propustit zhruba desetinu z téměř 6000 zaměstnanců. Loni v září se počet pracovníků meziročně snížil o 11 procent na 5900 lidí. Propouštění je součástí dlouhodobého optimalizačního programu, který byl zahájen v roce 2010. ČTK to sdělil mluvčí firmy Hany Farghali. Změna organizační struktury jde napříč celou společností, nedotkne se ale například péče o zákazníky nebo pracovníků call center.