Téma takzvaných Benešových dekretů není pro současnou českou
společnost tak významné, aby zásadně ovlivnilo prezidentskou volbu.
Roli v rozhodování voličů ale podle expertů může hrát způsob,
jakým se soupeři v boji o Hrad s nastolením tohoto tématu vyrovnali.
"Nepokládal bych to téma za tak fatální, ale času je málo a při
zkratkovité, klipovité podobě kampaně může žít svým
životem," řekl ČTK sociolog Jan Hartl ze společnosti STEM. Už
před zhruba deseti lety se podle Hartla zdálo, že otázka dekretů a
poválečného odsunu sudetských Němců je "vyhaslá a
překonaná". Politolog Bohumil Doležal míní, že prezidentský
kandidát Miloš Zeman i nynější hlava státu Václav Klaus nosnost
tématu Benešových dekretů přeceňují.
Kandidát na prezidenta Karel Schwarzenberg v televizní debatě
prohlásil, že "to, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo
odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší
vláda včetně prezidenta Beneše ocitla v Haagu." Později řekl,
že Benešovy dekrety nelze zrušit a dějiny se nedají vrátit zpět.
Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z loňského ledna
chce 49 procent Čechů ponechat takzvané Benešovy dekrety v platnosti.
Zastánců názoru, že by měly dál platit, ale postupně ubývá. Do
roku 2005 se pro další platnost dekretů vyslovovaly asi dvě třetiny
respondentů. Průzkum také ukázal, že 42 procent Čechů si loni
myslelo, že odsun sudetských Němců po druhé světové válce byl
spravedlivý. Téměř stejný podíl občanů - 39 procent - ale odsun
označil za nespravedlivý.