Zprávy | Z archivu rubriky

Scénárista Jiří Stránský se omluvil herci Martinu Dejdarovi za kritiku podpory prezidentského kandidáta Miloše Zemana. Uvedl to Český rozhlas 1 - Radiožurnál. Dejdar hrál hlavní roli ve Stránského seriálu Zdivočelá země, který popisuje poválečné osidlování pohraničí, pobyt v komunistickém vězení či dobu normalizace. Stránský řekl, že ho rozzlobilo, že se Dejdar rozhodl volit člověka, který prosil KSČM o hlasy. Stránský v prohlášení zveřejněném v neděli sdělil, že s Dejdarem kvůli podpoře Zemana končí spolupráci. "Kdybych býval použil svoji zkušenost a své stáří a počítal do padesáti, tak bych to býval asi napsal jinak," uvedl scénárista ve vysílání Radiožurnálu.

Největší tuzemská telekomunikační firma Telefónica plánuje letos propustit zhruba desetinu z téměř 6000 zaměstnanců. Loni v září se počet pracovníků meziročně snížil o 11 procent na 5900 lidí. Propouštění je součástí dlouhodobého optimalizačního programu, který byl zahájen v roce 2010. ČTK to sdělil mluvčí firmy Hany Farghali. Změna organizační struktury jde napříč celou společností, nedotkne se ale například péče o zákazníky nebo pracovníků call center.

Ochutnávku vybraných moravských vín nabídnou od května speleologové návštěvníkům mířícím do jeskyně Na Turoldu u Mikulova. Podávat se nebudou mezi krápníky, ale ve starém vinařském sklepě, který našli před časem zazděný. Byl zapomenutý, řekl ČTK vedoucí správy jeskyně Jiří Kolařík. Ročně jeskyni navštíví 30.000 lidí. Mikulovsko patří k nejslavnějším moravským vinařským oblastem. Po ochutnávce tamních vín se léta ptají četní návštěvníci. V regionu jsou sice stovky sklípků, ty se ale otvírají až večer, kdy už jsou mnohé výpravy s turisty pryč. Problém pomohla vyřešit náhoda. Speleologové získali nedávno do užívání pozemky za správní budovou jeskyně. Byl na nich malý sklep. Když si jej prohlédli důkladněji, zjistili, že je v něm zazděná zeď. Po jejím vybourání odhalili, že se za ní ukrývá vinařský sklep ze čtyřicátých let minulého století.

Albánský regulační úřad se rozhodl odebrat české energetické společnosti ČEZ licenci na distribuci elektřiny. Firma podle úřadu nezajistila dovoz elektřiny a neinvestovala do rozvodné sítě. Podle ČEZ je postup albánských úřadů v rozporu s tamními zákony a společnost podá proti rozhodnutí formální protest. Zároveň ČEZ podnikne kroky k zahájení mezinárodní arbitráže, reagovala pro ČTK mluvčí Barbora Půlpánová.

V prosinci albánská vláda firmu obvinila, že jí dluží miliardu dolarů (cca 19 miliard korun) na škodách, které v zemi údajně způsobila. Albánský regulátor zároveň s odebráním licence distribuční společnosti CEZ Shpërndarje určil administrátora, který převezme správu firmy. Podle Půlpánové ztrácí Skupina ČEZ tímto rozhodnutím svá akcionářská práva v albánském distributorovi. Skupina ČEZ vstoupila do Albánie v roce 2009, když za zhruba 102 milionů eur (asi 2,6 miliardy korun v dnešním kurzu) koupila 76 procent v tamním distributorovi. Loni se ale dostala do problémů, když státní regulátor téměř dvojnásobně zvýšil tarify, které distribuční firma CEZ Shpërndarje platí státem vlastněné elektrárenské společnosti. Zároveň ale nepovolil distribuční firmě promítnout zdražení do cen pro odběratele. CEZ Shpërndarje se také potýká se špatnou platební morálkou albánských odběratelů.

Vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd experimentálně potvrdili princip takzvaného světelného tažného paprsku, který dokáže přitahovat mikroskopické objekty ke zdroji světla. Dosud jej experti sice teoreticky připouštěli, ale jinak se objevoval spíše ve vědeckofantastických dílech včetně sérií Star Trek a Hvězdné války, sdělila ČTK Adriana Hollandová z mediálního zastoupení ústavu. Objev brněnských výzkumníků získal publicitu v novém čísle vědeckého časopisu Nature Photonics. Experiment také prokázal, že proud fotonů v laserovém světle dokáže objekty nejen přitahovat, ale také samovolně třídit a organizovat. Paprskem lze rozpohybovat objekty o velikostech jednotek mikrometrů, tedy například živé mikroorganismy, volné buňky či jejich shluky. Praktické využití v blízké budoucnosti se rýsuje především v biologii a medicíně, například při třídění různých druhů bakterií nebo buněk přímo v optickém mikroskopu.

Ministerstvo zemědělství chybovalo při nákupu informačních technologií ve veřejných zakázkách za víc než miliardu korun. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Kontrola se zaměřila na léta 2005 až 2011. NKÚ nyní přezkoumává trestněprávní odpovědnost MZe a připravuje trestní oznámení. Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) považuje zjištění NKÚ za vážná. Budu trvat na takové změně metodik a postupů, aby se kritizované pochybení a prohřešky z předchozích období již nemohly opakovat, uvedl Bendl, který je ministrem zemědělství od 6. října 2011.

Zákon o veřejných zakázkách ministerstvo porušilo už při startu projektu "integrace sítě MZe" v roce 2005. "Zjednodušeně řečeno, ministerstvo udělalo nákup za půl miliardy korun, aniž by přesně vědělo, co, za kolik a proč chce získat. A k tomu nakupovalo od jednoho předem vybraného dodavatele bez otevřené soutěže," uvedl Jan Vedral z NKÚ. U další zakázky sice MZe vypsalo otevřenou soutěž, ale mělo nepřiměřené technické požadavky, které zvýhodňovaly předcházejícího dodavatele. Přestože Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zadávací řízení zrušil, MZe jeho rozhodnutí nerespektovalo a s vybraným uchazečem podepsal smlouvu za 142,6 milionu Kč. V roce 2008 MZe podepsalo smlouvu na poradenské služby za 46,3 milionu korun. MZe nebylo schopné doložit, jak výstupy a doporučení vzešlé z těchto služeb využilo. V roce 2009 pak ministerstvo pořídilo softwarovou aplikaci za 4,1 milionu Kč a nikdy ji nepoužilo.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se připojí do platformy vývojářů a uživatelů satelitních komunikačních technologií (GNSS Center of Excellence), kterou nedávno založilo Řízení letového provozu (ŘLP), České dráhy a řada dalších firem. Společně chtějí prosadit využití satelitních technologií při řízení jednotlivých druhů dopravy, které mají v budoucnu využívat signál evropského satelitního systému Galileo. Zatím je nejdále obor letectví, který se připravuje pro testování satelitního navigačního systému EGNOS. Ten má zejména malým letištím, která nemají prostředky na budování dražších naváděcích systémů, umožnit používat satelitní navigaci letadel.Výsledkem spolupráce by měly být složitější systémy, než běžná satelitní navigace používající signál GPS, kterou využívá řada řidičů. Vzniknout by měly například aplikace umožňující sledování trasy kamionů převážejících nebezpečné náklady. Na železnici by se satelitní technologie mohly uplatnit v zabezpečovacích zařízeních.

Rychlobruslařka Karolína Erbanová překonala na Světovém poháru v Calgary vlastní české rekordy na 500 i 1000 metrů. Na kratší trati jí čas 37,88 vynesl desáté místo, na kilometru byla výkonem 1:14,25 čtvrtá. Za medailovými pozicemi nicméně Erbanová zaostala o tři desetiny, nejlepší trio jelo pod 1:14. Zvítězila Američanka Heather Richardsonová, která vede i v průběžném pořadí disciplíny o 87 bodů před českou rychlobruslařkou.

Pětinásobné zastoupení bude mít české krasobruslení na nadcházejícím mistrovství Evropy, které bude od středy hostit Záhřeb. Hned tři čeští reprezentanti se představí v závodě mužů, kde je společně s Michalem Březinou a Tomáše Vernerem v nominaci i Pavel Kaška. Mezi ženami dostala důvěru Eliška Březinová, v závodě tanečních párů se představí Lucie Myslivečková a Neil Brown.

Vedení extraligového Liberce se podruhé v sezoně rozhodlo změnit hlavního trenéra. Hokejisty Bílých Tygrů povede nově Pavel Hynek, který aktuálně předposlední tým tabulky převezme po Filipu Pešánovi. Ten se na post hlavního kouče posunul z pozice asistenta v listopadu, kdy nahradil odvolaného Mariana Jelínka. Hynek nové angažmá potvrdil v rozhovoru pro hokej.cz.

Téma takzvaných Benešových dekretů není pro současnou českou společnost tak významné, aby zásadně ovlivnilo prezidentskou volbu. Roli v rozhodování voličů ale podle expertů může hrát způsob, jakým se soupeři v boji o Hrad s nastolením tohoto tématu vyrovnali. "Nepokládal bych to téma za tak fatální, ale času je málo a při zkratkovité, klipovité podobě kampaně může žít svým životem," řekl ČTK sociolog Jan Hartl ze společnosti STEM. Už před zhruba deseti lety se podle Hartla zdálo, že otázka dekretů a poválečného odsunu sudetských Němců je "vyhaslá a překonaná". Politolog Bohumil Doležal míní, že prezidentský kandidát Miloš Zeman i nynější hlava státu Václav Klaus nosnost tématu Benešových dekretů přeceňují.

Kandidát na prezidenta Karel Schwarzenberg v televizní debatě prohlásil, že "to, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta Beneše ocitla v Haagu." Později řekl, že Benešovy dekrety nelze zrušit a dějiny se nedají vrátit zpět. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z loňského ledna chce 49 procent Čechů ponechat takzvané Benešovy dekrety v platnosti. Zastánců názoru, že by měly dál platit, ale postupně ubývá. Do roku 2005 se pro další platnost dekretů vyslovovaly asi dvě třetiny respondentů. Průzkum také ukázal, že 42 procent Čechů si loni myslelo, že odsun sudetských Němců po druhé světové válce byl spravedlivý. Téměř stejný podíl občanů - 39 procent - ale odsun označil za nespravedlivý.

Energetický a průmyslový holding (EPH) si zajistil úvěr 1,5 miliardy eur (asi 38,4 miliardy Kč), s jehož pomocí může financovat převzetí podílu ve společnosti Slovenský plynárenský priemysel (SPP). Agentuře Reuters to sdělily zdroje z bank v Londýně. EPH minulý týden oznámil, že od německé společnosti E.ON a francouzského podniku GDF Suez kupuje za 2,6 miliardy eur zhruba 49 procent akcií SPP.Převzetí podílu v SPP, kde bude mít EPH i manažerskou kontrolu, má firmě pomoci realizovat plán expanze na trzích v České republice, Německu a na Slovensku.