Zprávy | Z archivu rubriky


Ministerstvo zemědělství chybovalo při nákupu informačních technologií ve veřejných zakázkách za víc než miliardu korun. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Kontrola se zaměřila na léta 2005 až 2011. NKÚ nyní přezkoumává trestněprávní odpovědnost MZe a připravuje trestní oznámení. Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) považuje zjištění NKÚ za vážná. Budu trvat na takové změně metodik a postupů, aby se kritizované pochybení a prohřešky z předchozích období již nemohly opakovat, uvedl Bendl, který je ministrem zemědělství od 6. října 2011.

Zákon o veřejných zakázkách ministerstvo porušilo už při startu projektu "integrace sítě MZe" v roce 2005. "Zjednodušeně řečeno, ministerstvo udělalo nákup za půl miliardy korun, aniž by přesně vědělo, co, za kolik a proč chce získat. A k tomu nakupovalo od jednoho předem vybraného dodavatele bez otevřené soutěže," uvedl Jan Vedral z NKÚ. U další zakázky sice MZe vypsalo otevřenou soutěž, ale mělo nepřiměřené technické požadavky, které zvýhodňovaly předcházejícího dodavatele. Přestože Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zadávací řízení zrušil, MZe jeho rozhodnutí nerespektovalo a s vybraným uchazečem podepsal smlouvu za 142,6 milionu Kč. V roce 2008 MZe podepsalo smlouvu na poradenské služby za 46,3 milionu korun. MZe nebylo schopné doložit, jak výstupy a doporučení vzešlé z těchto služeb využilo. V roce 2009 pak ministerstvo pořídilo softwarovou aplikaci za 4,1 milionu Kč a nikdy ji nepoužilo.

Téma takzvaných Benešových dekretů není pro současnou českou společnost tak významné, aby zásadně ovlivnilo prezidentskou volbu. Roli v rozhodování voličů ale podle expertů může hrát způsob, jakým se soupeři v boji o Hrad s nastolením tohoto tématu vyrovnali. "Nepokládal bych to téma za tak fatální, ale času je málo a při zkratkovité, klipovité podobě kampaně může žít svým životem," řekl ČTK sociolog Jan Hartl ze společnosti STEM. Už před zhruba deseti lety se podle Hartla zdálo, že otázka dekretů a poválečného odsunu sudetských Němců je "vyhaslá a překonaná". Politolog Bohumil Doležal míní, že prezidentský kandidát Miloš Zeman i nynější hlava státu Václav Klaus nosnost tématu Benešových dekretů přeceňují.

Kandidát na prezidenta Karel Schwarzenberg v televizní debatě prohlásil, že "to, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta Beneše ocitla v Haagu." Později řekl, že Benešovy dekrety nelze zrušit a dějiny se nedají vrátit zpět. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z loňského ledna chce 49 procent Čechů ponechat takzvané Benešovy dekrety v platnosti. Zastánců názoru, že by měly dál platit, ale postupně ubývá. Do roku 2005 se pro další platnost dekretů vyslovovaly asi dvě třetiny respondentů. Průzkum také ukázal, že 42 procent Čechů si loni myslelo, že odsun sudetských Němců po druhé světové válce byl spravedlivý. Téměř stejný podíl občanů - 39 procent - ale odsun označil za nespravedlivý.