Zprávy | Z archivu rubriky

V Česku začalo v pátek ve 14:00 finále prezidentských voleb. Výsledek by měl být znám do sobotního večera. Vítěz má složit prezidentský slib 8. března ve Vladislavském sále Pražského hradu. Lidé mohou volit v pátek až do 22:00. Po noční přestávce bude 14.802 volebních místností v Česku znovu otevřeno v sobotu od 08:00 do 14:00. Pak začnou výsledky hlasování počítat volební komisaři.

Kvůli časovému posunu začalo druhé kolo volby prezidenta již ve čtvrtek na americkém kontinentu. Jako první mohli hlasovat čeští občané v Brazílii, poté na českých úřadech v Argentině. Ve Spojených státech a Kanadě byl v první den o hlasování větší zájem než před 14 dny v prvním kole. Více voličů zaznamenaly konzuláty v New Yorku, Chicagu, Los Angeles i Torontu, ale i na ambasádě ve Washingtonu. Naopak v kanadském hlavním městě Ottawě na českou ambasádu zřejmě i kvůli velkým mrazům přišlo o něco méně hlasujících.

Několik desítek Čechů si hned po otevření volební místnosti na české ambasádě v Bratislavě nenechalo ujít rozhodující kolo přímé volby. Zájem o hlasování byl tak ze začátku vyšší než před dvěma týdny, kdy se konalo první kolo voleb. Řada z nich přišla s voličským průkazem, který si nechali vystavit ve vlasti a který umožňuje zúčastnit se voleb mimo trvalé bydliště v ČR. V Berlíně a Düsseldorfu mají Češi o druhé kolo zatím zhruba stejně velký zájem jako o kolo první před dvěma týdny, naopak v Mnichově je zájem o hlasování citelně vyšší. Sdělili to ČTK pracovníci tamních českých zastupitelských úřadů. V bavorské metropoli odvolila podle tamního konzula Vladimíra Krňávka v pátek odpoledne více než stovka krajanů.

Ostravská policie vyhlásila pátrání po bývalém poslanci za ČSSD, dvaapadesátiletém Petru Wolfovi, který byl odsouzen k šestiletému vězení za zneužití dotace. Wolf si nepřebíral poštu. Výzvu k nástupu do vězení se mu nepodařilo doručit ani prostřednictvím policie, která se o to také pokoušela několikrát. Soudce dospěl k názoru, že se nástupu do vězení vyhýbá. Soud uznal Wolfa vinným, že podvedl ministerstvo životního prostředí, od něhož dostal dotace na základě nepřesných, zkreslených a lživých informací. Na dva projekty spolu s manželkou v letech 2005 až 2007 čerpal 11 milionů korun. Ostravský krajský soud bývalému poslanci uložil pět let vězení a pokutu milion korun. Vrchní soud v Olomouci trest zpřísnil na šest let vězení a pokutu pět milionů korun. Odsouzena byla i Wolfova manželka k podmínečnému tříletému trestu a pokutě milion korun. Na svých internetových stránkách Wolf uvedl, že rozhodnutí soudu považuje za nesprávné a nespravedlivé a prostřednictvím svého obhájce podává dovolání k Nejvyššímu soudu.

Poslanec Otto Chaloupka (VV) u hodonínského soudu odmítl vinu v korupčním případu. Hrozí mu až osm let vězení za to, že údajně svého někdejšího asistenta Vratislava Vařejku nutil, aby mu dával dvě třetiny platu. Chaloupka tvrdí, že si Vařejka vše vymyslel, aby se mu pomstil za propuštění. Vařejka trvá na své verzi; byl prý nucen odvádět poslanci část své mzdy, aby mu asistenta mohl dělat. Chaloupka stojí před soudem za přijetí úplatku a Vařejka, jemuž hrozí šest let vězení, za podplácení.

Na kampaň pro VV v regionu strana původně slíbila přes 130.000 korun. Ve skutečnosti ale dostala krajská organizace z úsporných důvodů 30.000 korun. Proto podle Chaloupky nezbylo nic jiného, než aby se na kampaň složili členové strany. Vařejka měl přispět 60.000 korunami. Zaplatil je prý poslanec, asistent mu peníze postupně splácel. Dosud údajně uhradil přibližně polovinu. Tvrdí, že po několika týdnech zjistil, že Vařejka vůbec není dobrý asistent, proto s ním ukončil spolupráci. Kauzou se začala policie zabývat, poté co Vařejka podal na Chaloupku po svém propuštění trestní oznámení pro korupci.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dostane od Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) pokutu. "Tam určitě nějaká pokuta bude," uvedla mluvčí Hana Štěpánková s tím, že kontrola odhalila pochybení ministerstva při zavedení sKaret. Výši sankce úřad určí až po uplynutí lhůty pro případné námitky proti výsledkům kontroly, dodala. Také ombudsman Pavel Varvařovský kritizoval sKarty za to, že mají mít platební i identifikační funkci. Ministerstvo se bránilo tím, že ochrana soukromí držitelů karet je upravena ve smlouvě s Českou spořitelnou, která systém karet provozuje, případně ve vyhlášce. Ombudsmanovi ale vadilo právě to, že rozsah osobních údajů upravuje jen vyhláška.

Karty sociálních systémů prosadila vláda na návrh bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) s cílem ušetřit náklady spojené s výplatou sociálních dávek. Po kritice ale nakonec souhlasila s tím, že jejich platební funkce bude použita jen pro dávky v hmotné nouzi, aby se zamezilo jejich zneužívání. Opoziční ČSSD se rozhodla projekt napadnout u Ústavního soudu a prostřednictvím Senátu hodlá navrhnout jejich úplné zrušení.

Ministryně práce Ludmila Müllerová (TOP 09) se chystá příští týden předat premiérovi Petru Nečasovi (ODS) návrh nové legislativní úpravy používání sociálních karet. Materiál zohledňuje výsledek dohody politiků s vedením spořitelny, s níž má ministerstvo na systém smlouvu, i výhrady ombudsmana, ochránců soukromí a z praxe. Ministryně to řekla sněmovnímu sociálnímu výboru. Nová úprava sKaret by měla být hotova do konce května.Ministerstvo ČTK podrobnosti k navrhovaným změnám zatím sdělit nechtělo. Nejprve je ministryně chce předložit předsedovi vlády.

Na Letišti Václava Havla Praha se loni snížil počet přilétajících a odlétajících letadel meziročně o téměř 13 procent. Největší letiště v zemi zaznamenalo necelých 132.000 startů a přistání. Intenzita leteckého provozu vloni klesla nad celou Českou republikou, počet přeletů se snížil o necelá dvě procenta. Jediným velkým dopravním letištěm, kterému loni intenzita provozu vzrostla, bylo Letiště Brno v Tuřanech. Vyplývá to ze statistik Řízení letového provozu (ŘLP), které má ČTK k dispozici. Podle pražského letiště může za pokles příletů a odletů letadel restrukturalizace Českých aerolinií, které jsou největším partnerem letiště a které redukují počet provozovaných linek.

Plzeňský Prazdroj prodal loni v Česku a ve více než 50 zemích světa necelých 9,9 milionu hektolitrů piva, to je téměř stejný objem jako v loňském roce. Na domácím trhu pivovarská skupina prodala 6,8 milionu hektolitrů piva, což znamenalo meziroční mírný pokles o necelé jedno procento. Rekordní byl loni export. Loni vůbec poprvé přesáhl hranici 900.000 hektolitrů, a projevila se na něm mimo jiné prezentace značky Pilsner Urquell během olympijských her v Londýně. I díky olympiádě se ve Velké Británii loni prodej zvýšil o více než 20 procent. V Asii byl růst prodeje víc než padesátiprocentní. "Dařilo se v zemích jako je Jižní Korea, Japonsko, Vietnam či Tchaj-wan," uvedl Mareček.

Na Žďársku má ještě letos začít průzkum kvůli úložišti jaderného odpadu. Státní podnik Diamo podá na ministerstvo životního prostředí žádost o stanovení průzkumného území Kraví Hora. Průzkum potrvá šest až osm let. Napsaly to páteční Hospodářské noviny (HN). Vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků společnosti ČEZ se nyní ukládá do meziskladů. Ty ale přestanou stačit a všechny evropské země musí vybudovat sklad v hloubce 100 až 700 metrů pod povrchem, píše deník. Kraví hora patří mezi sedm vytipovaných lokalit pro úložiště v ČR. Lidem na Žďársku vadil záměr méně než jinde, a to kvůli letitým zkušenostem s těžbou uranu. Zasažené obce by měly dostat desítky milionů korun z jaderného účtu.

Největším popřením památky obětí holokaustu by podle místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové (ČSSD) bylo, pokud by lidé dovolili, aby se podobná tragédie kdekoli opakovala. Gajdůšková to uvedla na shromáždění, které se konalo v sídle horní komory při příležitosti Dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Gajdůšková varovala před ignorancí plynoucí z neznalosti historických faktů a rozdmycháváním nenávisti, nacionalismu, rasismu a xenofobie, které vždy vedly ke zločinům proti lidskosti. Předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek vyzval přítomné, aby podepsali studentskou petici na podporu nominace britského zachránce židovských dětí Nicholase Wintona na Nobelovu cenu za mír.

Vojenskému lékaři Jiřímu Lysákovi, který byl na třech misích v Afghánistánu v letech 2008, 2009 a 2011, udělil Lékařský odborový klub Cenu za statečnost za rok 2012. Lysák ji převezme na sobotním reprezentačním plese lékařů na pražském Žofíně. ČTK to řekl šéfredaktor časopisu lékařské komory Tempus Medicorum Michal Sojka. Lysák poskytoval v Afghánistánu zdravotní péči vojákům 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Zajišťoval ošetření i při hromadných neštěstích.