Zprávy | Z archivu rubriky

Opoziční sociální demokracii před sněmovní debatou o ústavním zákoně o finanční odpovědností vadí, že k této normě zatím chybí prováděcí zákon. V diskusi v televizi Prima Family to uvedl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) připustil možnost změn v ústavním zákoně tak, aby norma získala ústavní většinu, tedy i hlasy přinejmenším části opozice. Jeho strana proto prý bude ve Sněmovně apelovat na vládu, aby prováděcí zákon k finanční ústavě co nejdříve předložila. Loni poslanci vložili do Ústavy přímou volbu hlavy státu, dlouho však nebylo jasné, jak konkrétně bude prezident volen, protože chyběl právě prováděcí zákon. O podobě finanční ústavy vedli diskusi zástupci všech stran při přípravě zákona na půdě ministerstva financí. Jeho šéf Kalousek připustil, že "jisté obavy týkající se absence prováděcího zákona jsou na místě".Vláda loni v říjnu finanční ústavu schválila. Mezi základní prvky normy patří stanovení maximálního limitu pro výši vládního dluhu a vznik Národní rozpočtové rady. Obsažena v něm je dluhová brzda, která stanoví, že pokud veřejný dluh stoupne na 50 a více procent hrubého domácího produktu (HDP), bude muset vláda požádat o vyslovení důvěry.

Nominální pojistné, variabilní plány zdravotních pojišťoven či snazší přechody pro pojištěnce plánuje ministr Leoš Heger (TOP 09) v balíku novel, které dá vládě v březnu. Chystaný zákon o zdravotních pojišťovnách neprosadilo ministerstvo v legislativní radě vlády, proto se rozhodlo jít cestou novel, řekl ČTK legislativní náměstek Martin Plíšek (TOP 09). Změny mají být od roku 2014. Nominální pojistné zmínil ministr už dřív v návrzích úsporných opatření. Jde o dvousložkové pojistné, výši jedné složky stanoví samy pojišťovny. Lépe hospodařící ústavy by mohly pojistné snížit. Příplatek by se odvozoval od výdělku občana. Osvobozeni by byli státní pojištěnci, kteří nemají výdělek. Nejde mu prý jen o to dostat do pojišťoven víc peněz, ale také naznačit pojištěnci, když jeho pojišťovna nepatří k těm nejlepším a zvyšuje pojistné, že by mohl zvážit přechod ke zdravější pojišťovně.

Vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM) zvažuje, že jako poslanecký návrh opět předloží zákonodárcům ústavní novelu rozšiřující pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), kterou ve středu odmítl Senát. Se zástupci Senátu chce nyní o situaci jednat. Uvedla to v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle předsedy opoziční ČSSD Bohuslava Sobotky mají politici povinnost začít jednat o dalším návrhu ústavní změny tak, aby pravomoci NKÚ rozšířeny nakonec byly. Senátoři ve středu odmítli rozšířit ústavní novelou pravomoci NKÚ, a ukončili tak legislativní cestu dlouho připravovaného návrhu. NKÚ měl dostat možnost nově prověřovat obce, kraje a další instituce a rovněž některé firmy s majetkovou účastí státu, krajů a obcí. Senátoři kritizovali hlavně to, že kontroly by se týkaly také samospráv.

Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) bude generálního ředitele Lesů ČR vybírat ze tří kandidátů, které si pozval k rozhovoru. Jeho jméno by rád oznámil v příštím týdnu. Řekl to v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Ještě v pátek ministerstvo zemědělství uvedlo, že ve hře o funkci ředitele Lesů ČR zůstává pět kandidátů. Předchozí šéf Lesů ČR Svatopluk Sýkora ke konci listopadu rezignoval a řízením firmy je od té doby pověřen finanční ředitel Michal Gaube. Podle informací zveřejněných minulý týden na lesnickém serveru Silvarium.cz údajně mezi devítkou postupujících do druhého kola byli Bendlův poradce Miloš Pochobradský, kvestor České zemědělské univerzity a bývalý šéf Vojenských lesů a statků Josef Vojáček, Ivan Klik, Pavel Indra, Miroslav Švec, Václav Šebek, Daniel Szorád, Jiří Červenka a prozatímní šéf LČR Gaube.Protikorupční policie aktuálně vyšetřuje zakázky LČR na informační technologie, při nichž údajně vznikla škoda zhruba 350 milionů korun. Policisté případ prověřují pro podezření z trestných činů porušení povinnosti při správě cizího majetku a legalizace výnosů z trestné činnosti. Zatím policie v případu nikoho neobvinila, ani nezadržela.

Předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka se sejde se zvoleným prezidentem a někdejším šéfem strany Milošem Zemanem. Sobotka to uvedl v diskusním pořadu Partie televize Prima. S budoucí hlavou státu bude chtít hovořit o tom, že nejsilnější parlamentní strana si přeje mít s novým prezidentem korektní a věcné vztahy. "Popravdě řečeno nevím, kolik si na mne nový prezident udělá času, ale témat, o kterých bychom chtěli hovořit, je celá řada. Takže doufám, že časový prostor bude dostatečný," prohlásil Sobotka v televizi. Zeman byl úspěšným předsedou strany, vedl její menšinovou vládu. Se sociální demokracií se ovšem rozešel poté, co jej někteří její zákonodárci v roce 2003 nepodpořili v parlamentní prezidentské volbě. S ČSSD se rozešel a spoluzaložil neparlamentní Stranu práv občanů - zemanovci (SPOZ), jejímž je nyní čestným předsedou. Ministr financí za TOP 09 Miroslav Kalousek podotkl, že on schůzku se Zemanem nyní naplánovanou nemá, ale pokud by jej nastupující prezident pozval, samozřejmě by přišel. Čeká prý ale, že se Zeman sejde se ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Taková schůzka bude podle Kalouska mít dvojí rozměr. Půjde nejen o diskusi s předsedou strany, ale také o rozhovor zvoleného prezidenta s ministrem zahraničí.

Útraty běloruských turistů v českých obchodech rychle rostou, v pořadí mimounijních národností podle počtu nákupů se dostali už na desátou příčku. Nejvíc v Česku z cizinců ze zemí mimo EU, kteří mohou žádat o vrácení daně z přidané hodnoty, utrácejí Rusové. ČTK to sdělila společnost Global Blue, která vracení DPH zprostředkovává. Ještě v roce 2010 byli Bělorusové z hlediska počtu nákupů v ČR na 17. místě, do první desítky zahraničních turistů podle počtu tax free nákupů se dostali v závěru loňského roku. Bělorusové mají nižší průměrnou útratu, konkrétně 5656 Kč, v pořadí podle tržeb tak v první desítce nefigurují a jsou na 14. pozici. I tak ale jejich útraty meziročně stouply o desítky procent.

Pracovní trh v Česku se víc otevře cizincům, zvýší se počet zemí, jejichž občané budou moct žádat o zelené karty, tedy o povolení k pobytu a zaměstnání. Informovala o tom eská televize (ČT). Do nynějška o zelené karty mohli usilovat lidé z 12 zemí, v budoucnu dostanou šanci v dalších 52 státech včetně asijských. Rozšířený seznam zemí pro zelené karty začne platit pravděpodobně od února 2013. O dalších změnách se podle televize bude jednat příští rok. Lidé z vybraných zemí mimo Evropskou unii mají možnost získat volné místo tehdy, pokud ho nikdo z EU nevezme do měsíce. Od roku 2009, kdy Česko začalo zelené karty vydávat, nabídku využilo zhruba čtyři sta cizinců. Těžko předjímat, zda bude s rozšířením počtu států o zelené karty větší zájem, řekla televizi mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová. "Každopádně se dá říct, že počet volných míst, která lze využít pro zelené karty, tak postupně stoupá," dodala.

Počet vyhlášených osobních bankrotů v Česku v lednu stoupl na 1695 případů, což bylo o 399 více než v prosinci 2012. Je to druhý nejvyšší počet od ledna 2008, tedy za dobu existence institutu osobního bankrotu. Více jich bylo jen loni v říjnu. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau. Počet návrhů na osobní bankrot se naopak v lednu o deset případů snížil na 1862. "Očekáváme, že počet osobních bankrotů se sice bude i nadále zvyšovat, ale tempo růstu se zpomalí," uvedla analytička CRIF - Czech Credit Bureau Věra Kameníčková.

Režisér Miloš Forman získal v Los Angeles cenu za celoživotní dílo, což je nejvyšší ocenění, jaké uděluje Sdružení amerických režisérů (DGA). Předseda sdružení Taylor Hackford při této příležitosti připomněl například Formanovy oscarové filmy Přelet nad kukaččím hnízdem a Amadeus a označil Formana za jednoho z největších filmařů naší doby. Sám režisér se slavnosti podle agentury AP nemohl osobně zúčastnit kvůli nemoci. "Ať se zaměří na jakékoli téma nebo na jakýkoli žánr, Miloš najde v každém příběhu univerzalitu lidské zkušenosti a umožní nám, svému uchvácenému obecenstvu, abychom se poznali v boji za svobodu výrazu a za sebeurčení, který tak dobře zobrazuje na stříbrném plátně," uvedl dříve Hackford. Osmdesátiletý Forman se proslavil v 60. letech v tehdejším Československu filmy jako Lásky jedné plavovlásky a Hoří, má panenko. Po odchodu do USA získal největším úspěch snímky Přelet nad kukaččím hnízdem (1975) a Amadeus (1984). Za oba dostal Oscara. Přelet nad kukaččím hnízdem byl teprve druhým snímkem v historii Oscarů, který získal cenu ve všech pěti hlavních kategoriích.

Několikaminutový potlesk sklidila ve Stavovském divadle v Praze premiéra nového nastudování světoznámé opery Orfeus a Eurydika německého skladatele Christopha Willibalda Glucka. Na repertoár první české scény se klasická opera vrátila po více než půl století. Zpracování režie a scény se ujal rakouský režisér a výtvarník Hartmut Schörghofer, hudebního nastudování Angličan Jan Latham-Koenig. V hlavních rolích se představili Roman Janál a Alžběta Poláčková. Operu Gluck poprvé uvedl v roce 1762. Kromě nejstarší, takzvané vídeňské verze, přežily do dnešních dnů ještě pařížská z roku 1774 a smíšená z konce 19. století. Každá z verzí je určena pro jiný hlas představitele Orfea. Nové pražské nastudování, zpívané italsky, vychází z nejstarší verze. Inscenace režiséra Schörghofera navazuje na původní Gluckův reformní styl, ve kterém hojně využil i sbor a balet.