Zprávy | Z archivu rubriky

Premiér Petr Nečas (ODS) pokládá za normální, že zvolený prezident Miloš Zeman po své březnové inauguraci navštíví první pracovní jednání české vlády. Nečas to řekl po své skoro dvě hodiny trvající úterní schůzce se Zemanem v jeho kanceláři v pražské Loretánské ulici. Zeman, který v lednu zvítězil v první přímé volbě hlavy státu, dával v rozhovorech krátce po zvolení jasně najevo, že Nečasova středopravá vláda opírající se o poslance strany LIDEM by měla skončit a měly by se konat předčasné volby. Nečas ale po schůzce poznamenal, že je potřeba odlišovat výroky pronesené ve volební kampani od "realistického postupu vysokého ústavního činitele". Jednání se Zemanem označil za korektní. Miloše Zemana ve středu odpoledne navštívil v jeho kanceláři na pražských Hradčanech statutární místopředseda ČSSD Michal Hašek. K budoucí hlavě státu byl prý pozván jako šéf Asociace krajů České republiky. Poté ho navštívil i šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Chtěl s ním jednat o tom, jak by bylo možné ukončit pravicovou vládu Petra Nečase (ODS), a o doplnění členů Ústavního soudu. Podle Sobotky by se Zeman po nástupu do funkce hlavy státu měl zasadit o přistoupení ČR k evropskému fiskálnímu paktu. Prezident by se měl také vymezit vůči výjimce z lisabonské smlouvy, kterou prosadil současný prezident Václav Klaus.

Ústavní soud (ÚS) obdržel návrh na zrušení církevních restitucí, který z iniciativy Věcí veřejných podalo 19 senátorů. Soudcem zpravodajem se podle rozvrhu práce stal Stanislav Balík, o návrhu bude rozhodovat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Senátoři se konkrétně domáhají toho, aby soud zrušil celý zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Alternativou je zrušení alespoň části zákona, uvedl mluvčí Ústavního soudu Vlastimil Göttinger. Věci veřejné tvrdí, že současná úprava restitucí povede k navracení majetku podle neprůhledných kritérií, že finanční náhrada za nevydaný majetek je diskriminační vůči ostatním restituentům, že zákon porušuje Listinu základních práv a svobod a prolamuje restituční hranici února 1948 a takzvané Benešovy dekrety. Napadají také způsob projednávání zákona v Parlamentu. Délku rozhodování ÚS nelze předjímat, záleží na tom, jak rychle připraví soudce zpravodaj návrh nálezu a zda pro něj získá podporu pléna.

Vláda souhlasila s vysláním až 50 českých vojáků do výcvikové mise Evropské unie v Mali, kde tamní armáda za pomoci francouzských jednotek bojuje s islamisty ovládajícími sever země. Češi by se měli podílet na výcviku maliské armády, do bojů s islamisty nezasáhnou. Po jednání vlády to řekl premiér Petr Nečas (ODS). S vysláním vojáků musí dát ještě souhlas Parlament. Největší opoziční strana ČSSD již dala najevo, že při splnění určitých podmínek krok vlády podpoří. Parlament by podle premiéra o vyslání českých vojáků měl rozhodovat na březnové schůzi, zahájení operace se prý předpokládá v dubnu. Náklady na misi, které jsou limitovány částkou 220 milionů korun, budou hrazeny z rozpočtu ministerstva obrany.

Sněmovna podpořila v úvodním kole projednávání návrh finanční ústavy, která zavádí opatření proti zadlužování státu. Protože jde o ústavní předlohu, koalice se o její podobě musí dohodnout s opozicí. Opozice ale žádá ve vládním návrhu změny a volá po prováděcím zákonu. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) deklaroval, že je přístupný kompromisům a připustil úpravy ústavní novely podle požadavků ČSSD. Takzvaná dluhová brzda v předloze ukládá vládě v případě zadlužení mezi 40 a 45 procenty HDP, aby předložila Sněmovně zdůvodnění takového vývoje a navrhla opatření ke snížení zadlužení. V případě zadlužení mezi 45 až 48 procenty HDP vláda bude muset navíc zmrazit alespoň tři procenta výdajů schváleného státního rozpočtu na daný rok. Při růstu zadlužení na 48 až 49,99 procenta HDP vláda bude muset předložit Sněmovně návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů. Pokud by zadlužení vzrostlo na 50 a více procent HDP, vláda by musela požádat Sněmovnu o vyslovení důvěry. Předloni byl veřejný dluh podle údajů Českého statistického úřadu 41,2 procenta HDP.

Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní novelu zákona o stavebním spoření, která kromě jiného umožní, aby stavební spoření nabízely i univerzální banky a nejenom stavební spořitelny. Návrh také zavádí účelovost státní podpory. Bude možné ji použít pouze na bydlení nebo na důchodové připojištění. Opozice návrh kritizovala a chtěla ho zamítnout. Také stavebním spořitelnám se změna nezamlouvá. Banky budou moci podle ministra financí Miroslava Kalouska /TOP 09/ žádat o povolení na stavební spoření nejdříve k 1. lednu 2015 a stavební spořitelny budou moci naopak žádat o bankovní licenci.

Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie v původní, vládou schválené podobě, počítal s možností každoročně snižovat výkupní ceny elektřiny o deset procent. Pozměňovací návrhy sociálnědemokratických poslanců Ivy Šedivé a Břetislava Petra ale zmenšily prostor pro takové snižování na polovinu, zjistila ČTK z materiálů Poslanecké sněmovny. Toto ustanovení přispělo k zachování vysokých výkupních cen elektřiny, které vedly v roce 2010 k takzvanému solárnímu boomu. Diskuse o podpoře fotovoltaiky se ve středu strhla ve Sněmovně. Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková tento týden uvedla, že bývalí pracovníci úřadu v minulosti zřejmě nastavovali výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických zdrojů nad rámec stanovený zákonem. Úřad podle ní zpočátku nevyužíval možnost meziročně snižovat výkupní ceny. Takové jednání mohlo způsobit škodu za desítky miliard korun. ERÚ k podezření o možném nezákonném jednání dospěl na základě auditů, které hodnotily fungování úřadu před nástupem Vitáskové.

Česká národní banka ve své nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok na minus 0,3 procenta z předchozí předpovědi růstu o 0,2 procenta. Pro příští rok odhad naopak zlepšila z listopadových 1,9 procenta na 2,1 procenta. Uvedl to guvernér ČNB Miroslav Singer. Nejistota podle něj panuje okolo rozsahu a dopadů rozpočtové konsolidace a chování domácností v oblasti spotřeby a úspor. Ministerstvo financí minulý týden ve své nové makroekonomické prognóze rovněž zhoršilo odhad vývoje ekonomiky v letošním roce. Hrubý domácí produkt by měl letos růst jen mírně o 0,1 procenta, ještě v říjnu úřad počítal s růstem o 0,7 procenta. Následně v roce 2014 by mělo nastat ekonomické oživení a ekonomika by měla stoupnout o 1,4 procenta. Bankovní rada České národní banky ponechala podle očekávání úrokové sazby beze změny na rekordně nízké úrovni. Informoval o tom mluvčí centrální banky Marek Petruš. Základní úrokové sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,05 procenta.

Kraje budou zřejmě muset proplatit až 2,5 miliardy korun za projekty, které schválilo vedení Regionálního operačního programu Severozápad (ROP SZ) a které měla proplatit Evropská komise. Ta to však kvůli dotačním pochybením odmítla. O rozhodnutí Evropské komise, jejíž komisaři nalezli pochybení v dotovaných projektech, informoval mluvčí dotačního úřadu Vojtěch Krump.

Stavební výroba loni meziročně klesla o 6,5 procenta, tedy více než dvojnásobným tempem než o rok dřív. V samotném prosinci se snížila v porovnání s rokem 2011 o 17,3 procenta, a výrazně tak prohloubila předchozí celoroční propad. Počet dokončených bytů se proti předchozímu roku v prosinci snížil o 2,3 procenta. Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR Václava Matyáše neposkytly údaje za prosinec žádné informace o očekávaném zlepšení. "Naopak potvrdily, že situace je stále horší," dodal. Pokles podle něj překonal i původní pesimistické odhady vedení svazu. Růst odvětví podle svazu nezačne, dokud vláda nezahájí slibovaná prorůstová opatření.

Čeští exportéři si loni připsali nový rekord, když vývoz tuzemských firem v roce 2012 poprvé v historii překonal hranici tří biliónů korun. Na výsledku se ve výraznější míře podílely i vývozy do zemí mimo Evropskou unii. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) a ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Výsledky prosincového zahraničního obchodu podle některých analytiků mohou ukazovat na začínající oživování ekonomiky. Podle ministerstva průmyslu a obchodu byla uspokojující i struktura českého vývozu, ve kterém převládají stroje, dopravní prostředky a další finální výrobky. Výhled na letošní rok je zatím podle MPO ovšem značně rozporuplný. Přebytek zahraničního obchodu Česka byl loni rekordní. Činil 310,8 miliardy korun, což je meziročně o 119,6 miliardy korun lepší výsledek. Zahraniční obchod se státy Evropské unie (EU) skončil loni přebytkem 710 miliard korun a byl meziročně o 36,6 miliardy korun vyšší. Se státy mimo EU se schodek zmenšil o 83,1 miliardy korun na 399,2 miliardy korun.