Zprávy | Z archivu rubriky

Hrozba, že by Česko mohlo zablokovat jednání o rozpočtu Evropské unie na období 2014-2020, podle českého premiéra Petra Nečase pomohla Praze zvýšit množství peněz, které bude moci čerpat z evropských fondů. V rámci kohezní politiky, zaměřené na pomoc chudším regionům, bude moci ČR v příštím rozpočtovém období získat přes 20,5 miliardy eur (přes 517 miliardy korun). Jednání bylo podle premiéra velmi komplikované a náročné. Trvalo více než 24 hodin a skončilo až v pátek v podvečer. Lídři unie se nakonec dohodli, že výše rozpočtu se bude pohybovat v závazcích zhruba na úrovni 957 miliard eur. Výdaje tak v porovnání se současným rozpočtem klesnou. Množství peněz z eurofondů pro ČR proti období 2007-2013 se citelně zmenší, neboť v končícím sedmiletém rozpočtu mělo Česko k dispozici zhruba 26,7 miliardy eur. Pokles se ale vzhledem k celkovým úsporám v chystaném unijním rozpočtu i kvůli bohatnutí ČR v rámci EU čekal. Nečas zdůraznil, že získaná suma bude v přepočtu na obyvatele čtvrtá nejvyšší v Evropské unii. V končícím rozpočtovém období je ČR na prvním místě.

Ministr zahraničí a šéf vládní TOP 09 Karel Schwarzenberg navštívil budoucího prezidenta Miloše Zemana v jeho pražské kanceláři. Hovořili spolu především o zahraniční politice. Oproti současnému prezidentu Václavu Klausovi má Zeman kladný vztah k Evropské unii. Po svém nástupu na Hrad chce nad prezidentským sídlem vyvěsit unijní vlajku, což Klaus odmítal. Schwarzenbergova strana TOP 09 je také proevropská. Zeman setkáním uzavírá sérii jednání s představiteli vládních a opozičních stran. Hovořil už předsedy ODS, ČSSD, KSČM a VV, se zástupci nejmenší vládní strany LIDEM se setkat odmítl. Podle serveru iDnes.cz se Zeman setkal také s velvyslancem v Austrálii Hynkem Kmoníčkem, který by se prý mohl stát spolupracovníkem nového prezidenta poté, co bude začátkem března uveden do úřadu hlavy státu. Podle informací Zemanova štábu bude tým hradních spolupracovníků znám do konce února.

Míra nezaměstnanosti přesáhla v lednu podle staré metodiky 10 procent, čímž se dostala na nejvyšší hodnotu v novodobé historii České republiky. Historicky nejvyšší nezaměstnanost byla registrována při velké hospodářské krizi v roce 1933. Tehdy bylo bez práce 738.000 osob a míra nezaměstnanosti překročila 21 procent. Nezaměstnanost v Česku se v lednu podle nové metodiky, která stanovuje podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu, zvýšila na osm procent. Bez práce bylo v lednu podle pracovních úřadů 585.809 lidí, meziměsíčně o 40.498 více. Na jedno volné pracovní místo tak připadalo v průměru 17,3 uchazeče, z toho nejvíce v okrese Jeseník, a to 122,9. V Havlíčkově Brodě to bylo více než 100 lidí, v Mostě téměř 90 lidí, v Bruntále zhruba 73 lidí a v Děčíně téměř 60 uchazečů. "Na trhu práce začátkem roku citelně přituhlo. Zvýšení počtu lidí bez práce za jediný měsíc o 40.000 je nejhorším výsledkem od prosince 2010, kdy propouštěla státní správa," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Vývoj zapadá do kontextu vleklé recese v české ekonomice, která se koncem loňského roku zřejmě teprve blížila svému dnu, dodal.

Opoziční ČSSD stáhla ze Sněmovny návrh na odklad důchodové reformy o dva roky. Druhý penzijní pilíř už byl totiž zaveden od ledna. Fondy zatím mají několik tisíc klientů. Zástupce předkladatelů Roman Sklenák poukázal na to, že sociální demokraté předlohu podali už loni na podzim, na pořad se ale dostala až nyní. Návrh ČSSD předpokládal, že se start důchodové reformy posune na rok 2015, tedy na dobu po parlamentních volbách. Odklad reformy prosazovala největší opoziční strana i dříve, ale neúspěšně. Sociální demokraté se netají tím, že pokud budou u moci, druhý pilíř změní nebo úplně zruší. Předseda strany Bohuslav Sobotka zopakoval, že je nevýhodný pro většinu občanů. Vyzval je proto, aby tento pilíř ignorovali, a aby do něj nevstupovali. ČSSD rovněž představila webovou stránku http://www.nevstupujtedodruhehopilire.cz www.nevstupujtedodruhehopilire.cz, na níž chce prý "objektivně" informovat o důchodové reformě.

Seznam významných českých dnů se pravděpodobně rozšíří o 16. leden jako Den památky Jana Palacha. Sněmovna to v prvním kole podpořila po hodinové bouřlivé debatě. Tu vyvolalo vystoupení komunistického poslance Miroslava Grebeníčka, který zpochybnil, že by Palachův čin v r. 1969 směřoval proti totalitnímu režimu. Koalice na protest opustila jednací sál dolní komory. Grebeníček v projevu nejprve připustil, že "je rozumné oběť Jana Palacha připomínat". Předkladatele novely ale vzápětí obvinil ze svérázného výkladu historických událostí a účelové úpravy minulosti. Proti zákonu se ze 152 přítomných poslanců postavila pouze komunistka Marta Semelová, 11 poslanců včetně pěti komunistů se hlasovaní zdrželo.

Sněmovna v prvním čtení podpořila novelu zákona, která zpřísňuje podmínky pro obchodování s pohonnými hmotami, aby se zamezilo daňovým únikům. Norma například stanoví, že obchodníci budou muset pro získání licence složit kauci 20 milionů korun. Budou rovněž muset prokázat beztrestnost a bezdlužnost. Výši kauce kritizují malí provozovatelé čerpacích stanic. Daňové úniky se podle předkladatelů odhadují na pět až osm miliard korun ročně. Kauce má proto omezit vznik a zneužívání účelově založených firem, které podle předkladatelů z řad poslanců hrají roli ve všech známých kriminálních deliktech na trhu s pohonnými hmotami.

Poslanci v prvním čtení podpořili novelu, která umožní státu čerpat do státního rozpočtu peníze ze státních podniků, zejména z Lesů ČR. Rozpočet tak může získat miliardy korun ročně. Současná právní úprava použití peněz ze státního podniku ve prospěch státního rozpočtu neumožňuje. Vláda svůj návrh zdůvodňuje právě snahou získat v současné situaci víc peněz do rozpočtu. Poslanci ji nabádali, aby s takto získanými penězi neplýtvala. Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) poslancům řekl, že Lesy ČR mají v současné době k dispozici asi 12 miliard korun. Národní podnik Budvar má podle něj na účtech asi dvě miliardy korun. V Česku funguje 25 ekonomicky aktivních státních podniků.

Strana LIDEM asi bude moci založit poslanecký klub, jenž bude dostávat i příspěvky na činnost. Novelu jednacího řádu, která to umožní, schválila navzdory odporu opozice Sněmovna. Předloha, která také omezuje možnost obstrukcí, míří k posouzení do Senátu. Návrhy koaličních poslanců se dostaly do senátní novely, která měla původně zpřísnit a zpřehlednit pravidla pro schvalování zákonů. Zákonodárci by například museli řádně zdůvodňovat pozměňovací návrhy a nebyly by přípustné nesouvisející úpravy, takzvané přílepky. Předloha nově snižuje nutný počet členů pro klub, který vznikne během volebního období, z nynějších deseti na šest. Poslanců nejmenší vládní strany LIDEM, která vznikla po rozpadu VV, je osm, z nich dva nejsou ve straně.

Albánská vláda odmítla snahu společnosti ČEZ o uhrazení škody z investice české firmy v zemi jako nepodloženou. Albánské ministerstvo energetiky obhajovalo své rozhodnutí vzít ČEZ licenci poukazem na její špatné řízení distribuční společnosti CEZ Shpërndarje. ČEZ ve čtvrtek zahájila proti Albánii proces mezinárodní arbitráže a chce dosáhnout uhrazení škody, která jí vznikla v důsledku neochráněné investice do CEZ Shpërndarje. ČEZ v Albánii v lednu přišel o licenci na distribuci elektřiny. Skupina koncem ledna odhadla, že ztráta z tohoto kroku se bude blížit 200 milionům eur (pěti miliardám korun). ČEZ se bude snažit v arbitrážním řízení získat zpět co největší část ze sumy, kterou do investice v Albánii vložil. Albánské úřady obviňují ČEZ, že v zemi nedostál svým závazkům. V prosinci albánská vláda české skupině sdělila, že jí dluží miliardu dolarů (zhruba 19 miliard korun) na škodách, které v Albánii údajně firma způsobila. ČEZ ale vyjádřil o výši dluhu pochybnosti.

Městský soud v Brně na základě prezidentské amnestie prominul šesti představitelům krajní pravice podmíněné tresty za projevy na prvomájové demonstraci v Brně v roce 2009. Mezi amnestovanými je také předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) Tomáš Vandas, který za výrok o "ničivé imigrantské vlně cunami" dostal čtyřměsíční trest s podmíněným odkladem na 20 měsíců. O soudním rozhodnutí informoval ČTK místopředseda DSSS Jiří Štěpánek. Dělnickou stranu rozpustil v roce 2010 Nejvyšší správní soud. Jedním z důvodů byly právě extremistické projevy na stranických shromážděních a demonstracích. Většina představitelů i řadových členů strany pak přešla do DSSS.