Zprávy | Z archivu rubriky

Čeští daňoví poplatníci zaplatí kvůli špatně nastavenému systému podpory fotovoltaiky až bilion korun. V pořadu televize Prima to uvedl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS). Energetický regulační úřad tento týden oznámil, že někteří jeho pracovníci v letech 2005 až 2011 zřejmě postupovali nezákonně při stanovování výkupních cen fotovoltaické elektřiny. Kvůli netransparentně stanoveným vyšším cenám měly vzniknout státu miliardové škody. Elektřinu ze solárních elektráren musí distributoři vykupovat výrazně dráže, než za kolik ji poté prodají. Rozdíl cen se projevuje v konečných cenách spotřebitelům. Podle Chalupy za současný stav mohou poslanci, kteří v roce 2005 zákon odhlasovali, a poté končící vláda, ve které byla i ODS, a následně vláda premiéra Jana Fischera, které hrozivou situaci neřešily. Chalupa varoval, že až u některých solárních elektráren skončí životnost, hrozí nebezpečí, že po nich zůstanou nezlikvidované solární panely.

Chalupova oponentka v debatě, poslankyně KSČM Kateřina Konečná, obvinila Chalupu a jeho ministerstvo z nečinnosti a chtěla od něj vědět, kdy už vydá vyhlášku o nakládání s elektroodpadem, která by řešila i problém se solárními panely. Chalupa připustil, že jde o selhání ministerstva, které v minulosti nedokázalo vytvořit zdroje peněz pro likvidaci vysloužilých solárních zařízení, jako je tomu třeba u spotřební elektroniky. Ujistil však, že situaci řeší a hledá způsob, jak zajistit dostatek peněz na budoucí likvidaci panelů.

Na předsedkyni Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou se připravuje trestní oznámení, a to za údajnou záměrnou manipulaci s daty. Jde o propočty týkající se zavedení solární daně na elektřinu ze slunečních elektráren. V pořadu České televize to řekla výkonná ředitelka České fotovoltaické průmyslové asociace Zuzana Musilová. Aktuální vyjádření vedení Energetického regulačního úřadu se ČTK nepodařilo získat. Náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku Pavel Šolc v debatě potvrdil, že ministerstvo hodlá zastavit podporu pro fotovoltaické zdroje i provozní podporu bioplynových zdrojů s výjimkou těch, které například úzce navazují na živočišnou výrobu, nebo třeba bioplyn ze skládkových kalů.

Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) tvrdil, že se chystá po "fotovoltaickém tunelu" ještě "jaderný tunel". Vysvětlil to tak, že podle návrhu státní energetické koncepce by měla být provozní podpora obnovitelných zdrojů přenesena na výrobu z jádra. Spotřebitelé by podle něj měli platit v ceně rozdíl mezi tržní cenou a cenou garantovanou provozovateli jaderných elektráren. Jak řekl, nyní je tržní cena 40 eur za megawatthodinu, ale jaderné elektrárny se v Evropě stavějí s plánovanou rentabilitou na cenu 70 eur za MWh, takže rozdíl 30 eur na MWh bude muset doplatit zákazník.

Nastupující prezident Miloš Zeman zveřejnil oficiální portrét. Na fotce od Herberta Slavíka má ruce sepjaté u brady. Oficiální portrét často visí ve školách a na úřadech. Na obdobných snímcích předchozích prezidentů byl jen detail obličeje. "Trvalo to necelé dvě hodiny včetně přípravy a všechno proběhlo naprosto profesionálně a bez problémů," řekl známý fotograf. Zeman podle něj do práce na svém portrétu nezasahoval. Nechal si od fotografa sdělit jeho představu, podle ní se vše odehrálo. Na snímku má tmavý oblek, bílou košili, klasickou kravatu. Na tom, jak rychle dostane portrét k dispozici Česká pošta, záleží, kdy bude moci začít pracovat výtvarník na podobě nové známky s prezidentem. Podle dřívějších vyjádření pošty by známka mohla být v prodeji nejdříve koncem května.

ČSSD odmítá myšlenku sjednocení levicových stran, řekl ve vysílání České televize místopředseda sociální demokracie Lubomír Zaorálek. Malé levicové či středolevé strany by se podle něj měly rozpustit a jejich členové vstoupit do ČSSD. Otázka sjednocování levice se objevila počátkem týdne poté, co budoucího prezidenta a čestného předsedu levicové strany SPOZ Miloše Zemana navštívila místopředsedkyně sociální demokracie Marie Benešová. Po jednání řekla, že Zeman je myšlence integrace na levici nakloněn. Podle Zaorálka to ale Zeman nemyslí vážně. Připomněl, že Zeman v 90. letech objížděl sjezdy levicových stran a vyzýval je k tomu, aby se rozpustily a jejich členové rozšířili řady sociálních demokratů. Zaorálek k rozpuštění vyzval zemanovu stranu SPOZ, stejně jako další levicový subjekt vedený bývalým sociálnědemokratickým předsedou Jiřím Paroubkem NS-LEV 21.

Místopředsedovi ČSSD Lubomíru Zaorálkovi Hrad nesdělil, kdo je autorem amnestie, kterou vyhlásil prezident Václav Klaus. Zaorálek o údaje žádal podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Proti odpovědi Hradu se chce odvolat přímo ke Klausovi. Poté bude případně zvažovat žalobu. Zaorálek to řekl v České televizi. Podle odpovědi Klausovy kanceláře má prezident z ústavy plynoucí právo udělit amnestii a není povinen ji dále vysvětlovat, uvedl Zaorálek. Místopředseda ODS Jiří Pospíšil souhlasí se Zaorálkovým názorem, že by Klausova kancelář měla tak důležitý čin, jakým je amnestie, vysvětlit.

Dosluhující prezident vyhlásil amnestii na Nový rok na závěr svého tradičního projevu. Milost kromě odpuštění krátkých trestů ukončila trestní stíhání v kauzách trvajících déle než osm let se sazbou do deseti let. Bez závěru tak možná skončily některé ostře sledované kauzy týkající se korupce či závažné hospodářské kriminality. Amnestie byla široce kritizována.

V jaderné elektrárně Dukovany začala odstávka třetího bloku. Energetici během ní provedou mimo jiné výměnu zhruba pětiny jaderného paliva. Výkon třetího bloku je tedy nyní nulový, řekl ČTK mluvčí Dukovan Petr Spilka. Jedná se o první plánovanou odstávku v tomto roce. Podle Spilky bude trvat 42 dní a bude nejdelší. Kromě výměny jaderného paliva energetici provedou revize a připravené investice zaměřené na zvýšení bezpečnosti tohoto zařízení.

Tisíce naštvaných Bulharů ve zhruba 15 městech po celé zemi demonstrovaly proti údajně předraženým cenám elektrické energie. Protestující se podle agentury DPA mimo jiné dožadovali znárodnění regionálních struktur zahraničních poskytovatelů energie - české společnosti ČEZ a rakouské EVN. ČEZ uvedl, že v Bulharsku dostal několik stovek stížností na vyšší faktury, ale nezjistil prý na své straně žádné pochybení. Obě firmy v této balkánské zemi podnikají do roku 2005. Bulharsko není jedinou balkánskou zemí, kde se také ČEZ potýká s kritikou veřejnosti. Velké problémy má v Albánii, které vyústily i v rozsáhlý spor s Tiranou.

Pět desítek lidí hledalo v noci na dnešek na Vsetínsku jednapadesátiletého muže, který zabloudil v mlze na běžkách. Záchranáři silně podchlazeného běžkaře našli až po několika hodinách pátrání v korytě Pulčínského potoka. Muž volal manželce z mobilního telefonu, že se ztratil, ale že prý bez problémů dojde. Trasu totiž znal, chodíval do těchto míst několik let. Když se však nevrátil ani po hodině, kontaktovala žena policii, která zorganizovala pátrací akci. Silně podchlazeného muže se podařilo najít po třetí hodině ráno v korytě Pulčínského potoka. Promáčeného běžkaře odvezla záchranná služba do nemocnice.

Třídílné drama Hořící keř, které natočila režisérka Agnieszka Hollandová pro HBO, obohacuje internetová encyklopedie Věrný zůstanu, kde zájemci naleznou spoustu doplňujících faktů. Součástí projektu je podle Pavly Brožkové z HBO interaktivní časová osa, jež alarmující čin Jana Palacha a jeho následky řadí do kontextu novodobé historie. Průhled do českých dějin 20. století zahrnuje údobí od vzniku ČSR v roce 1918 po sametovou revoluci v roce 1989 a následné demokratizační proměny. Po kliknutí na příslušný rok zobrazený na časové ose se uživateli objeví fotografie, vysvětlivky a odkazy na další prameny z daného období včetně názvů klíčových filmů. Jednoduchá navigace a ovládání nabízí návštěvníkovi stránek virtuální procházku 20. stoletím. Projekt Věrný zůstanu obsahuje i rozhovory s významnými osobnostmi.

Veřejné knihovny v České republice mají stále dost čtenářů. Nabízejí také mnohem více služeb, než jen tradiční půjčování tištěných knih. Všem trendům ale stačit nemohou, třeba půjčování elektronických knih jim totiž neumožňuje autorský zákon. Příslušné instituce ale mají své e-knihovny s díly, na něž se již autorské právo nevztahuje, a některé navíc půjčují čtenářům domů i čtečky. V dostupnosti veřejných knihoven Česko patří ke světové špičce, ročně zaznamenají 24 milionů návštěvníků a jejich zájem trvale roste, uvedl předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků Vít Richter. Většina z obcí v ČR zřizuje knihovnu, existuje jich teď kolem 5500.