Premiér Petr Nečas (ODS) jménem vlády podepsal smlouvy se 16 církvemi
a náboženskými obcemi o finančním vyrovnání. Učinil tak navzdory
silným protestům opozice a přesto, že Ústavní soud zatím nerozhodl o
trojici stížností na církevní restituce. Podobu vyrovnání s
církvemi tvrdě kritizovali opoziční sociální demokraté, komunisté i
Věci veřejné. Všechny tři strany podaly stížnost na zrušení
restitucí k Ústavnímu soudu. ČSSD ve čtvrtek soud také požádala,
aby předběžným opatřením zakázal podpis smluv. ÚS však o její
žádosti nestačil rozhodnout, jeho plénum se sejde až příští
týden. Smlouvy se týkají jen peněžní části restitucí. Za zabavený
majetek získají náboženské obce během 30 let náhradu 59 miliard
korun navýšených o inflaci, stát jim naopak postupně přestane
vyplácet pravidelné roční příspěvky na činnost. Finanční
odškodnění jako jediná ze 17 církví, které na něj mají nárok,
nepřijala Bratská jednota baptistů. Smlouva s každou církví obsahuje
konkrétní sumu, kterou stát dané společnosti vyplatí jako jednu z
forem vypořádání majetkových křivd. Největší částka, 47,2
miliardy korun, připadá na církev římskokatolickou. Zákon o
církevních restitucích počítá vedle finanční náhrady i s
vydáváním majetku v hodnotě zhruba 75 miliard. Církve a náboženské
společnosti jej mohou dostat, pokud prokážou, že jim byl zabrán v
době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990.