Zprávy | Z archivu rubriky

Premiér Petr Nečas (ODS) jménem vlády podepsal smlouvy se 16 církvemi a náboženskými obcemi o finančním vyrovnání. Učinil tak navzdory silným protestům opozice a přesto, že Ústavní soud zatím nerozhodl o trojici stížností na církevní restituce. Podobu vyrovnání s církvemi tvrdě kritizovali opoziční sociální demokraté, komunisté i Věci veřejné. Všechny tři strany podaly stížnost na zrušení restitucí k Ústavnímu soudu. ČSSD ve čtvrtek soud také požádala, aby předběžným opatřením zakázal podpis smluv. ÚS však o její žádosti nestačil rozhodnout, jeho plénum se sejde až příští týden. Smlouvy se týkají jen peněžní části restitucí. Za zabavený majetek získají náboženské obce během 30 let náhradu 59 miliard korun navýšených o inflaci, stát jim naopak postupně přestane vyplácet pravidelné roční příspěvky na činnost. Finanční odškodnění jako jediná ze 17 církví, které na něj mají nárok, nepřijala Bratská jednota baptistů. Smlouva s každou církví obsahuje konkrétní sumu, kterou stát dané společnosti vyplatí jako jednu z forem vypořádání majetkových křivd. Největší částka, 47,2 miliardy korun, připadá na církev římskokatolickou. Zákon o církevních restitucích počítá vedle finanční náhrady i s vydáváním majetku v hodnotě zhruba 75 miliard. Církve a náboženské společnosti jej mohou dostat, pokud prokážou, že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990.

Případné zrušení zákona o církevních restitucích Ústavním soudem se zřejmě nijak nedotkne platnosti smluv o finančním vyrovnání, které s církvemi uzavřela vláda. Shodli se na tom ústavní právníci. "Smlouvy jsou v rámci zákona o církevních restitucích zavedeny právě proto, aby zabránily budoucímu zákonodárci, ale i současnému Ústavnímu soudu v provedení následných změn," uvedl profesor ústavního práva Václav Pavlíček. Podle něj je takové opatření zcela nestandardní a obvyklé by bylo, kdyby o finančních částkách pro církve rozhodoval parlament. Odhadovat, jaký by případné zrušení zákona mělo vliv na uzavřené smlouvy, je podle něj obtížné z toho důvodu, že stát zatím nikdy podobnou záležitost neřešil smlouvou.

Prezident Václav Klaus si po odchodu z funkce nechce "zabouchnout dveře před aktivní politikou". Uvedl to v rozhovoru, který otiskly regionální Deníky. Potvrdil tak, že se politice dál chce věnovat. "Mou prvotní ambicí je posadit se do mnou nedávno založeného Institutu Václava Klause, který je vybudován ve stylu amerických prezidentských knihoven, a být tedy vedle politiky. Ne přímo v politice. Ale před aktivní politikou si nechci zabouchnout dveře. Uvidíme," řekl. Klaus dříve uváděl, že se po skončení mandátu bude zapojovat do veřejné politiky svými analýzami, studiemi a podobně. Klaus končí ve funkci prezidenta 7. března. Ve čtvrtek při rozloučení s diplomaty v Česku na Pražském hradě uvedl, že plánuje nadále cestovat do zahraničí, a věří, že bude mít více času na různá mezinárodní setkání a konference.

Historická řeč, která zanechala velký dojem - tak hodnotí bavorský tisk čtvrteční vystoupení českého premiéra Petra Nečase v bavorském zemském sněmu, kde zopakoval, že Česko lituje křivd způsobených poválečným vysídlením sudetských Němců. Od jejich představitelů se Nečasovi za jeho slova dostalo také chvály. Podle Passauer Neue Presse jím začala nová éra česko-bavorských vztahů a "roztála největší kra politické doby ledové od války". "Byla to chytrá a uvážlivá řeč, která zdůrazňovala to, co nás spojuje, aniž by vynechávala to, co nás rozděluje. Vyzdvihovala vůli po usmíření místo dalšího zaklínání se revanšismem minulosti," napsal pasovský deník. Řada bavorských listů cituje reakce nejvyššího představitele sudetských Němců Bernda Posselta, který byl projevu přítomen a podle něhož jím Nečas dal česko-bavorským vztahům "novou kvalitu". Podle předsedy sudetoněmecké Ackermannovy obce Martina Kastlera prokázal Nečas velkou odvahu a označil předsedu pražské vlády za "stavitele mostů" mezi Čechy, Bavory a sudetskými Němci.

Předseda Evropské komise José Barroso má velký zájem se co nejdříve setkat s budoucím českým prezidentem Milošem Zemanem. Novinářům to po jednání se zvolenou hlavou státu řekl eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle. Zpět do Bruselu prý odjíždí "s některými pozitivními vzkazy" od Zemana. Vlajka Evropské unie zavlaje nad Pražským hradem mezi 16. a 30. březnem. Novinářům to na závěr svého pracovního týdne řekl budoucí prezident Miloš Zeman. Přesné datum vyvěšování evropské zástavy podle něj zatím není známo. Na slavnost pozval předsedu Evropské komise (EK) Josého Barrosa. Zástavu EU nad svým sídlem vytrvale odmítal končící prezident Václav Klaus, který je známým kritikem unie.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg nečekaně přijel za budoucím prezidentem Milošem Zemanem. Setkal se s ním již podruhé za uplynulé dva týdny. Po asi hodinové schůzce řekl, že ho informoval o zahraniční politice. Podle Zemana spolu hovořili o obsazení míst velvyslanců ve světě. Oba politici spolu již jednali před 14 dny, kdy Schwarzenberg Zemana navštívil poprvé od jeho volebního vítězství. Hovořili tehdy například o obsazení postu velvyslance v Moskvě, kterým by se mohl stát bývalý kosmonaut Vladimír Remek. Budoucí prezident se s ministrem zahraniční zřejmě shodne v evropské politice, rozpory budou mít pravděpodobně v názoru na Kosovo. Podle Zemanova dřívějšího vyjádření se zřejmě shodnou i v postojích k Izraeli. Zeman jednal i s velvyslancem Francie, který mu přišel vyřídit gratulaci od prezidenta Françoise Hollandea. Ambasador s budoucí hlavou státu jednal také o krizi v Mali nebo dostavbě jaderné elektrárny Temelín. O jihočeské elektrárně Zeman ve čtvrtek jednal také s americkým velvyslancem Normanem Eisenem. Podle ambasadora je strategická zakázka další možností, jak prohloubit partnerství obou zemí.

Úřady práce musí stanovit jasně termíny, v nichž budou vyplácet lidem sociální dávky. Kvůli zpoždění dávek to nařídila ministryně práce Ludmila Müllerová (TOP 09). Peníze od státu se nyní zpozdily. Jako obvykle je nedostalo na 30.000 lidí.

České úřady loni odmítly necelá dvě procenta žádostí o víza, což je méně v porovnání se zhruba šestiprocentním průměrem v zemích schengenského prostoru. České konzulární úřady tak nepatří podle statistik ministerstva zahraničí ani Evropské komise mezi nejstriktnější při vyřizování vízových žádostí, i když to tvrdí některé nevládní organizace například na Ukrajině. Uvedli to zástupci ministerstva. Největší počet žádostí o víza byl loni v Rusku, a to 384.000. V porovnání s rokem 2010 se zvýšil o více než 114.000 žádostí. Na Ukrajině se naopak snížil z předloňských zhruba 100.000 na 75.000. Za Ruskem a Ukrajinou následují Kazachstán a Čína. Celkový počet vyřizovaných žádostí se loni zvýšil na 593.000. Přes nárůst počtu žádostí i agend s tím spojených se výrazně nezměnil počet konzulárních a diplomatických úředníků, který se z 205 z roku 2010 snížil na loňských 187.

Policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) vyšetřují několik lidí z řad justice. Uvedla to šéfka Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenka Bradáčová. Jedním z vyšetřovaných je soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 Ondřej Havlín. ÚOOZ zasahoval za přítomnosti šéfa útvaru Roberta Šlachty již ve čtvrtek, jeho mluvčí Pavel Hanták ale nesdělil, čeho se zásah týkal. Bradáčová bližší údaje zveřejní v sobotu. Situaci už začal řešit i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). "Ministr neprodleně zahájí řízení o dočasném zproštění výkonu funkce soudce. Nic víc mu zákon neumožňuje," uvedla Blažkova mluvčí Štěpánka Čechová. Havlína loni v květnu kárně potrestal Nejvyšší správní soud desetiprocentním snížením platu na dobu šesti měsíců. Hlavním proviněním soudce bylo to, že se pokusil ovlivňovat kolegyni, která měla na starosti případ z kauzy kolem konkurzního soudce Jiřího Berky.

Vrchní soud v Praze vyloučil advokátku Kláru Samkovou z případu takzvaného mačetového útoku v Novém Boru, při němž byli zraněni tři lidé. ČTK to řekla předsedkyně senátu Krajského soudu v Liberci Eva Drahotová, která má případ na starosti. Stížnost na Samkovou podala při minulém líčení u Krajského soudu v Liberci Romana Staňková, nová obhájkyně obžalovaného Antonína Sina. Samková ho přestala obhajovat loni v prosinci poté, co obžalovaný muž v dopise částečně popsal, co se při útoku stalo. Dostal se tak do rozporu s tím, co vypovídají další tři obžalovaní zastupovaní Samkovou. Někteří tvrdí, že na místě útoku ani nebyli.