Zprávy | Z archivu rubriky

Senát v pondělí rozhodne na neveřejné schůzi o tom, zda prezidenta Václava Klause pár dní před koncem mandátu zažaluje pro velezradu. Navrhla to potřebná třetina převážně levicových členů horní komory. Předložení žaloby Ústavnímu soudu musí schválit nadpoloviční většina přítomných senátorů. Zatím není jisté, zda se jí podaří dosáhnout. Senátoři nejsou v postoji k žalobě jednotní. Kritici žaloby označují snahu o její prosazení za opožděné politické vyřizování účtů s Klausem, který za čtyři dny prezidentské křeslo opustí. Navrhovatelé žaloby mluví o tom, že Ústavní soud by jejím prostřednictvím měl hlavně stanovit mantinely pro Klausovy nástupce. Podle senátora a místopředsedy ČSSD Jiřího Dienstbiera by Senát dal najevo, že nebude tolerovat porušování ústavy. Velezradou je podle zákona o Ústavním soudu "jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu". Trestem je ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt. Odsouzený prezident také ztrácí nárok na plat a požitky po skončení výkonu funkce.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) připustil, že úřadu práce chybí v souvislosti s nynějšími technickými potížemi systému 300 až 500 úředníků. Přijímání pracovníků by podle něho nemuselo být nutné, pokud se nedostatky podaří rychle odstranit. Zvýšila by se efektivita práce, řekl Kalousek v Otázkách Václava Moravce České televize. Ministerstvo práce a sociálních věcí dělá podle ministra financí všechno pro to, aby systém fungoval každý den lépe. Kde bude nezbytné úřad personálně posílit, budeme to řešit, uvedl Kalousek. Loni měl úřad podle rozpisu celkem 6556 zaměstnanců. Centralizaci úřadu práce a výplaty sociálních dávek Kalousek hájil.

Policie odložila případ zveřejnění telefonních čísel českých politiků uměleckou skupinou Ztohoven. Dospěla k názoru, že nebyl spáchán trestný čin. Věc ale předala Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Jeho předseda Igor Němec označil zveřejnění telefonních čísel za útok na soukromí. Čísla politiků skupina Ztohoven zveřejnila v listopadu roku 2012 v rámci výstavy Kartografie naděje v pražském centru DOX. Někteří z nich, včetně premiéra Petra Nečase (ODS), ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) nebo tehdejšího ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) poté dostávali vulgární nebo výhrůžné zprávy. Skupina Ztohoven je známa svým vstupováním do veřejného prostoru. K nejznámějším patřila akce Mediální realita, při které se napojila do televizního vysílání se simulovaným atomovým výbuchem.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) navrhne ve středu vládě navýšení pojistné kapacity Státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) o deset miliard korun na 280 miliard Kč. Kalousek to řekl v diskusním pořadu České televize s tím, že v souvislosti s navýšením navrhne změnu zákona o státním rozpočtu. Podle Kalouska se zástupcům EGAP za pomoci ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva financí podařilo v Iráku již téměř uzavřít projekt na výstavbu elektrárny Churmala. To je velký paroplynový komplex, kam by české firmy dodávaly zhruba 70 procent celkové investice, což představuje sumu zhruba 500 milionů dolarů. "Zcela přímo to představuje zhruba 2000 pracovních míst v Česku," dodal Kalousek. Naopak podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Zavadila je třeba se soustředit podstatně více na podporu aktivní politiky zaměstnanosti, která je výrazně nižší než v některých zemích EU. Podle něho je třeba na aktivní politiku zaměstnanosti čerpat více peněz z evropských fondů, rozvinout tzv. kurzarbeit (částečné pracovní úvazky), soustředit se na rekvalifikační programy za podpory podnikatelů a na garance pro mladé, tedy na podporu zaměstnávání mladých lidí.

Pro odbory je přijatelný návrh ministerstva práce a sociálních věcí na zvýšení minimální mzdy o 600 korun. Budou o něm s ministerstvem jednat, řekl v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce předseda Českomoravské konference odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Zavadil. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) s návrhem nesouhlasí. Minimální mzda se nezměnila od ledna 2007, v prosinci 2011 vláda projednávala návrh na její zvýšení z 8000 korun o 400 nebo 500 korun. Kabinet tehdy návrh neschválil s poukazem na nejistý vývoj ekonomiky České republiky. Odboráři minulý týden předali Sněmovně návrh na zvýšení minimální mzdy ze současných 8000 na 9000 korun. Bohumír Dufek z Asociace samostatných odborů přitom řekl, že zároveň žádají uzákonění každoročního povinného zvyšování minimální mzdy alespoň o polovinu inflace předchozího roku.

Státu došla trpělivost s průtahy kolem chybějícího pozemku potřebného pro dostavbu dálnice D11 do Hradce Králové. Stavba bude zahájena i bez něho, sdělil ČTK generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) David Čermák s tím, že práce začnou z opačné strany od křižovatky v Kuklenech. Spory o pozemky pod dálnicí D11 trvají déle než 17 let a na dokončení dálnice státu zbývá získat poslední nevelký pozemek patřící Jaroslavě Štrosovové. Ministerstvo dopravy ještě počátkem ledna věřilo v dohodu se zástupcem majitelky, Davidem Štrosem, a vyvlastnění považovalo za poslední možnost. Jednání ale v poslední době váznou, což potvrdil i Štros. V roce 2011 se ministerstvo dohodlo s farmářkou Ludmilou Havránkovou, sestrou Štrosové, na prodeji jejích pozemků za 90 milionů korun a výměně za náhradní pozemky. Po několika měsících ale připustilo, že stále všechny nezbytné pozemky nemá a že o získání poslední nemovitosti jedná se Štrosovou. Ta vloni pozemek darovala státu, ministerstvo financí ale darovací smlouvu zpochybnilo s odůvodněním, že právní zástupce majitelky neměl pro uzavření darovací smlouvy platnou plnou moc.

Protikorupční policie se znovu zabývá okolnostmi, za jakých polostátní energetický gigant ČEZ koupil solární elektrárny od firmy Amun. Re. Případ otevřela koncem loňského roku, řekl její mluvčí Jaroslav Ibehej. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) předtím v České televizi řekl, že je "hluboce šokován" tím, že policie případ odložila. Podle něho tak učinila, přestože měla k dispozici "znepokojivé" informace od finančně analytického útvaru ministerstva financí. ČEZ od firmy Amun. Re koupil za pět miliard korun obří solární parky u Ralska a Mimoně na Českolipsku. V médiích se objevily informace o tom, že firma Amun. Re má nejasnou vlastnickou strukturu, za kterou se mohou skrývat vlivní lobbisté. ČEZ slova ministra financí ponechal bez komentáře. Podle Ibeheje policie na případu intenzivně pracovala půl roku. "V lednu 2012 jsme došli k závěru, že ve věci nejde o podezření z trestného činu, a proto byla uložena," řekl. ČEZ v nedávné minulosti odkoupil od různých investorů jejich solární elektrárny. Některé obchody v médiích vyvolávají pochybnosti. ČEZ je přitom podle některých zdrojů největším příjemcem peněz, kterými domácnosti a firmy přispívají na dotování obnovitelných zdrojů energie.

Přibližně tisícovka lidí uctila e Frenštátě pod Radhoštěm ekumenickou bohoslužbou pod širým nebem památku obětí tragického výbuchu domu. est lidí včetně možného viníka zemřelo, mezi nimi tři děti. Další byli zraněni. "Město tímto setkáním uzavře tragickou kapitolu své historie. Ti, kterých se neštěstí osobně dotklo, budou jistě truchlit dál," řekl frenštátský farář Rudolf Swienczek. Město se podle starostky stále vzpamatovává z tragické události. Během bohoslužby kromě římskokatolického faráře promluvili také zástupci dalších tří církví a Armády spásy. Vystoupil i místní pěvecký sbor. Zástupci Frenštátu ještě před bohoslužbou zveřejnili podrobnosti k chystanému benefičnímu koncertu na podporu přeživších obyvatel domu číslo 39. Mezi největší hvězdy by měl patřit Michal David či kapela Ready Kirken. Výtěžek ze vstupného, které by podle něj nemělo překročit 300 korun, bude převeden na konto, které na podporu rodin založilo těsně po výbuchu město. Dosud se na něm sešlo víc než 15 milionů korun.

Gorilí sameček, který se narodil v pražské zoo loni krátce před Vánoci, dostal jméno Nuru. Slovo znamená ve svahilštině světlo. Jméno oznámil za velkého zájmu veřejnosti a médií na slavnostním křtu ředitel zoo Miroslav Bobek. Mládě je čtvrtým potomkem gorily Kijivu, otcem je samec Richard. Podle ošetřovatelů se mláděti daří velmi dobře. Zoo vybírala jméno ze 14.000 návrhů, které dostala. Podle kurátora chovu primátů Víta Lukáše je mládě již od začátku poměrně silné a poslední dobou se snaží stavět na nohy. Gorily se v Česku chovají od 60. let, v zajetí se množí obtížně. Významnou kapitolu v historii chovu těchto zvířat začali o 40 let později psát členové současné skupiny: samec Richard, samice Shinda a Kijivu a později i Kamba a Bikira. První mládě, samička Moja se v Praze narodila v roce 2004. Brzy se stala miláčkem návštěvníků, v listopadu 2011 pak odcestovala do Španělska za vhodným partnerem a nyní už sama čeká mládě.

František Drtikol pozvedl českou fotografii na světovou úroveň, jeho život ale provázely vzlety i bolestné pády, mezinárodní úspěchy i bankroty, opovržení i osamělost. Narodil se před 130 lety, 3. března 1883. Po studiích na gymnáziu v rodné Příbrami se Drtikol vyučil fotografem a další vzdělání získal na odborné fotografické škole v Mnichově. Jeho talent se formoval v období secese a symbolismu a těmto směrům zůstal Drtikol věrný jak ve fotografii, tak v malbách a kresbách. Za počátek své fotografické dráhy on sám označil rok 1910, kdy si po letech učení a vandrování otevřel v Praze ve Vodičkově ulici portrétní ateliér, který byl pro nápaditost obrazů brzy obdařen skvělou pověstí. Umělcovými klasickými motivy byly především expresivní ženské akty zachycené v dynamických polohách. Méně známé je jeho pozdní dílo v podobě symbolistních a meditativních maleb. Tajuplné krajiny a spirituální obrazy zachycují autorovo psychické zrání, kdy se stále intenzivněji věnoval východním naukám, především buddhismu. František Drtikol zemřel 13. ledna 1961. Jeho odkaz vzkřísila teprve přední historička a teoretička fotografie Anna Fárová, která v roce 1972 prosadila Drtikolovu senzační retrospektivní výstavu.