Zprávy | Z archivu rubriky

Pětačtyřicetiletá Jiřina Sýkorová z Moravských Budějovic drží hladovku, kterou protestuje proti rozhodnutí Senátu podat na prezidenta Václava Klause ústavní žalobu pro velezradu. Senát by měl podle ní uznat chybu a pochopit, že "ztrapňuje Českou republiku po celém světě". Žena je prý rozhodnutá držet hladovku až do úplného konce. Hladovku drží už sedmý den, od doby, kdy se dozvěděla, že o této možnosti bude Senát jednat. "Držím ji opravdu poctivě, případně mě mohou kdykoli zkontrolovat v nemocnici," řekla. Pije prý pouze bylinkový čaj a vodu. Je prý to její první hladovka v životě. Žena je v invalidním důchodu, údajně trpí depresemi a fobií z vycházení z domu. O svém činu prý Sýkorová napsala předsedovi Senátu Milanu Štěchovi.

Vláda může plnit smlouvy o majetkovém vyrovnání s církvemi. Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh poslanců ČSSD na předběžné opatření, které tomu mělo zabránit. Novinářům to řekl generální sekretář soudu Ivo Pospíšil. Sociální demokraté chtěli, aby soud plnění smluv pozastavil, dokud nerozhodne o návrhu na zrušení celého zákona o církevních restitucích. V daném typu řízení ale podle ÚS nelze předběžné opatření požadovat. Sporné smlouvy se týkají peněžní části církevních restitucí. Vláda je v pátek podepsala s 16 církvemi a náboženskými společnostmi. Jako náhradu za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat během 30 let 59 miliard korun navýšených o inflaci.

Ústavní soud (ÚS) se nebude věcně zabývat kontroverzní novoroční amnestií prezidenta Václava Klause. Návrh skupiny senátorů na zrušení druhého článku amnestijního rozhodnutí, tedy zastavení kauz trvajících déle než osm let, soudci odmítli. Novinářům to oznámil generální sekretář soudu Ivo Pospíšil. Důvody zatím soud nezveřejnil. Přezkoumávání amnestie by tím mělo skončit. Čtyři soudci měli jiný názor. Předseda soudu Pavel Rychetský, soudci Ivana Janů a Vojen Güttler nesouhlasili s výrokem, soudce Miloslav Výborný uplatnil odlišné stanovisko pouze k odůvodnění. Návrh senátorů směřoval proti nejkritizovanější části amnestie, která zastavila vleklá trestní stíhání. Konkrétně šlo o stíhání, která trvala déle než osm let s trestní sazbou do deseti let vězení.

Končící prezident Václav Klaus představil svou novou knihu s názvem Rok desátý. Poslední svazek desetileté série shrnuje prezidentovy texty, projevy a rozhovory z jeho posledního celého roku působení na Hradě. Svazky pokládá Klaus za dokument doby, který odráží, co skutečně hlava státu ten který rok dělala. Poslední ze série knih obsahuje stejně jako předchozí svazky v první části zásadnější texty k "české státnosti". Další kapitoly se zabývají "evropskou integrací bez iluzí", domácí politikou, zahraniční politikou, ekonomikou či bojem za svobodu a demokracii nebo textům o "osobnostech našich dnů". Jedna z kapitol, kterou dnes Klaus označil za možná užitečné čtení, se týká zákonů a jejich prezidentských vet. V knize jsou také jeho zápisky z cest, které v roce 2012 posílal do novin ze svých návštěv v cizině. Jeho první zahraniční cesta mimo úřad hlavy státu už v pátek povede do USA.

Václav Klaus udělil svým spolupracovníkům z Hradu Plaketu prezidenta republiky. Odcházející prezident tak ocenil vedoucího své kanceláře Jiřího Weigla, zástupce kancléře Petra Hájka, ředitele svého sekretariátu Zuzanu Rýcovou a Martina Slaného. Plaketu dostali také ředitel odboru hradního protokolu Jindřich Forejt, šéf tiskového odboru Radim Ochvat, zástupce ředitele zahraničního odboru Jiří Brodský a ředitel Správy Pražského hradu Ivo Velíšek. Klausův předchůdce Václav Havel udělil nedlouho před odchodem z funkce několika svým bývalým spolupracovníkům vysoká státní vyznamenání. V říjnu 2002, tedy čtvrt roku před koncem svého funkčního období, propůjčila hlava státu Řád Tomáše Garrigua Masaryka Luboši Dobrovskému, jenž v letech 1992 až 1996 vedl Kancelář prezidenta republiky. Stejné ocenění Havel propůjčil i Karlu Schwarzenbergovi, jenž byl vedoucím prezidentské kanceláře počátkem 90. let.

Na páteční inauguraci nastupujícího prezidenta Miloše Zemana přijede speciálními autobusy z regionů do Prahy zhruba 800 až 900 členů Strany práv občanů - zemanovců (SPOZ) a sympatizantů. Uvedl to předseda strany Vratislav Mynář. Nastupující prezident přijede na Pražský hrad v 9:00 hodin. O hodinu později začne ve Vladislavském sále Hradu slavnost, na níž složí prezidentský slib. Následovat bude vojenská přehlídka. Zeman pak položí květiny k ostatkům patrona českých zemí svatého Václava a věnec k soše prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na Hradčanském náměstí. Slavnostní den nový prezident zakončí obědem s nejvyššími ústavními činiteli. Zemanovi příznivci metropoli opustí zřejmě odpoledne, uvedl Mynář.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) navrhne ve středu vládě navýšení pojistné kapacity státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) o deset miliard korun na 280 miliard Kč. Podle Kalouska se zástupcům EGAP za pomoci ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva financí podařilo v Iráku již téměř uzavřít projekt na výstavbu elektrárny Churmala. To je velký paroplynový komplex, kam by české firmy dodávaly zhruba 70 procent celkové investice, což představuje sumu zhruba 500 milionů dolarů. Kalousek v České televizi řekl, že to přímo představuje zhruba 2000 pracovních míst v Česku.Zástupci EGAP a České exportní banky spolu s náměstkem ministra financí Janem Gregorem v Iráku o plánované spolupráci už jednali. K podpisu smlouvy o spolupráci by mělo dojít v řádu týdnů.

Ministři financí Lucemburska a České republiky v Bruselu podepsali smlouvu o zamezení dvojího zdanění, která nahrazuje dosavadní dohodu z roku 1991. Podle prohlášení českého ministerstva financí nová smlouva zajišťuje také "výměnu informací ohledně daní všeho druhu, tedy včetně informací bankovních". Mezi ČR a Lucemburským velkovévodstvím dosud platila smlouva z roku 1991, kterou uzavřela vláda tehdejšího Československa. Podle českého ministerstva financí tato smlouva již neodpovídala "současným politickým, hospodářským, ale zejména daňovým podmínkám".

Státní agentury CzechTrade a CzechInvest se sloučí k letošnímu 31. prosinci. Počet zahraničních zastoupení agentur, spadajících pod ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), má letos stoupnout na 70; v polovině loňska jich bylo 38. MPO se také po letech sporů dohodlo s ministerstvem zahraničí na spolupráci ohledně obchodního zastupování ČR v zahraničí. Na tiskové konferenci to oznámil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS). Značka CzechTrade bude podle něj zachována a integrována v rámci převodu zbývající agendy pod CzechInvest jako divize. České obchodní zájmy budou zastupovat kmenoví zaměstnanci MPO. K posílení zahraniční sítě dojde letos v Číně, Brazílii, Turecku, Peru, Kolumbii, Chile a Indonésii.

Ministerstvo financí (MF) připravuje zavedení takzvaného centrálního úložiště. Podnikatelé a firmy z vybraných oborů by do něj měli elektronicky průběžně odesílat některé účetní údaje, především o nákupu zboží a následných tržbách. Uvedly to Hospodářské noviny (HN). Podle MF je zavedení úložiště lepší a levnější řešení než roky diskutované registrační pokladny. Nový plán MF má přispět ke snížení daňových úniků. Sběr informací z části účetnictví by se týkal pouze některých oborů podnikání, jako je třeba obchod s lihovinami, realitní kanceláře nebo prodej zboží a služeb přes internet.