Zprávy | Z archivu rubriky


Český rozhlas bude na všech 17 stanicích připomínat letošní 90. výročí od svého vzniku novým cyklem Devadesátka. Ten na základě archivních ukázek mapuje, co se v daný den během devadesátileté historie rozhlasu vysílalo. Na tiskové konferenci to uvedl ředitel Centra vysílání Ondřej Nováček. Další programovou specialitou bude 12 dílů pořadu Devadesát let s vámi, kdy na každý měsíc roku 2013 vznikl jeden rozhlasový dokument. Cyklus dokumentů natočilo 12 rozhlasových dokumentaristů. Velké dějinné události jsou zpracovány na základě příběhů účastníků dění a autentického rozhlasového vysílání. Generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan podotkl, že Český rozhlas se pohybuje na nejvíce liberalizovaném trhu v Evropě. Jeho tržní podíl je 21 procent, zatímco v okolních zemích je to u veřejnoprávních organizací běžně více než dvojnásobek.

Součástí oslav jsou i speciální webové stránky 90.rozhlas.cz. Jejich součástí je projekt Příběh rozhlasu, který představuje historii rozhlasu a události, o kterých vysílal, zákulisí rozhlasového vysílání a zajímavosti o rozhlasové tvorbě. Rozhlas začal vysílat 18. května 1923. Letošní oslavy zahájí v sobotu 23. března slavnostní Ples Českého rozhlasu v Obecním domě. V sobotu 18. května se uskuteční tradiční Den otevřených dveří, jak v historické budově Českého rozhlasu na Vinohradské třídě, tak ve většině budov regionálních stanic.

Téma takzvaných Benešových dekretů není pro současnou českou společnost tak významné, aby zásadně ovlivnilo prezidentskou volbu. Roli v rozhodování voličů ale podle expertů může hrát způsob, jakým se soupeři v boji o Hrad s nastolením tohoto tématu vyrovnali. "Nepokládal bych to téma za tak fatální, ale času je málo a při zkratkovité, klipovité podobě kampaně může žít svým životem," řekl ČTK sociolog Jan Hartl ze společnosti STEM. Už před zhruba deseti lety se podle Hartla zdálo, že otázka dekretů a poválečného odsunu sudetských Němců je "vyhaslá a překonaná". Politolog Bohumil Doležal míní, že prezidentský kandidát Miloš Zeman i nynější hlava státu Václav Klaus nosnost tématu Benešových dekretů přeceňují.

Kandidát na prezidenta Karel Schwarzenberg v televizní debatě prohlásil, že "to, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta Beneše ocitla v Haagu." Později řekl, že Benešovy dekrety nelze zrušit a dějiny se nedají vrátit zpět. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z loňského ledna chce 49 procent Čechů ponechat takzvané Benešovy dekrety v platnosti. Zastánců názoru, že by měly dál platit, ale postupně ubývá. Do roku 2005 se pro další platnost dekretů vyslovovaly asi dvě třetiny respondentů. Průzkum také ukázal, že 42 procent Čechů si loni myslelo, že odsun sudetských Němců po druhé světové válce byl spravedlivý. Téměř stejný podíl občanů - 39 procent - ale odsun označil za nespravedlivý.