Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Miloš Zeman navrhne Senátu čtyři kandidáty na ústavní soudce. Vybral soudkyni Nejvyššího správního soudu Miladu Tomkovou a profesory právnických fakult Jaroslava Fenyka, Vladimíra Sládečka a Jana Filipa. Rozhodla jejich odborná zkušenost, praxe a publikační i pedagogická činnost, řekl Zeman. Jména prezident konzultoval s předsedou soudu Pavlem Rychetským. S kandidáty a vrcholnými představiteli justice se v úterý sešel v Brně. U Ústavního soudu jsou momentálně tři volné pozice. Letos se ale postupně uvolní dalších sedm míst soudců, proto mají šanci všichni čtyři kandidáti. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) přivítal, že Zeman s návrhy neotálel. Další čtveřici jmen oznámí Zeman pravděpodobně v červnu po jednání v Praze. Mezi navrženými bude téměř jistě i Rychetský, jehož by Zeman rád znovu viděl v křesle předsedy.

Prezident Miloš Zeman chce příští rok vypsat volby do Sněmovny a do Evropského parlamentu v jednom termínu. Důvodem je úspora nákladů na organizaci voleb i šance na vyšší účast voličů. Uvedl to při návštěvě Ústavního soudu v Brně. Spojení termínů voleb prosazuje také sociální demokracie. Podle jejího šéfa Bohuslava Sobotky by tím stát ušetřil několik stovek milionů korun. Díky spojené kampani by volby přišly levněji také politické strany. Sobotka konkrétně navrhoval pátek a sobotu 23. a 24. května. O roce 2014 se často hovoří jako o supervolebním. Nejprve lidé rozhodnou o složení Poslanecké sněmovny a o českých zástupcích v Evropském parlamentu. Na podzim 2014 pak zemi čekají obecní volby a dvoukolový výběr senátorů ve třetině obvodů.

Text novely o odpadech, kterou přijal Parlament, obsahuje kvůli chybě ve Sněmovně i odmítnutou spornou úlevu pro provozovatele solárních elektráren. Do textu se dostala kritizovaná úprava poslance ODS Františka Sivery (ODS), která o šest měsíců prodlužuje lhůtu, v níž musí provozovatelé solárních elektráren uzavřít smlouvu o financování likvidace elektroodpadu ze solárních panelů. Předsedkyně dolní komory Miroslava Němcová (ODS) si vyžádala expertní posudky, jak by se situace dala zachránit. Podle ní na tom svůj díl viny má ministerstvo životního prostředí, které text novely před odesláním do Senátu kontrolovalo. Němcová poznamenala, že Senát pochybení neodhalil, novelu schválil beze změn a poslal k podpisu prezidentu Miloši Zemanovi. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) byl o problému informován, dodala Němcová.

České tajné služby by měly mít možnost nahlížet do daňových přiznání. Uvádí to novela zákona o zpravodajských službách, kterou podpořila Sněmovna. Novela předpokládá prolomení mlčenlivosti daňových správců z Generálního finančního ředitelství směrem ke zpravodajským službám. Musel by s tím ale souhlasit soudce. Stát dosud nemá možnost ověřit původ peněz, které byly například potřeba ke koupi státního majetku či majetku, jehož ziskovost je závislá na rozhodování státních institucí. Obdobně zatím nebylo v silách tajných služeb ověřit, že jsou pravdivé informace, které o sobě poskytují soukromé společnosti se zájmem například o strategické státní zakázky.

Policie obvinila pražské radní kvůli kritizovanému projektu opencard. Rozhodnutí jim přinesla přímo na jednání rady. Policie radní podezírá z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Obvinění se týká zakázky, kterou loni získala firma Haguess. Vybrána byla v takzvaném jednacím řízení bez uveřejnění, kdy magistrát oslovil pouze tohoto dodavatele. Obvinění se týká deseti členů rady, podle informací ČTK nebyla obviněna pouze radní Aleksandra Udženija (ODS), která se tehdejšího rozhodování rady nezúčastnila. Radní loni v dubnu souhlasili s tím, že město s hlavním dodavatelem opencard, firmou Haguess, uzavře dvě nové smlouvy na podporu systému celkem za zhruba 74 milionů korun. Rada města se navíc opírala o stanovisko advokátní kanceláře, která městu tvrdila, že zakázka byla zadána v souladu se zákonem. Policie se zabývá kauzou předražené karty opencard dlouhodobě. Na konci října pražské státní zastupitelství obžalovalo pět úředníků z pražského magistrátu, kteří prý zvýhodnili jednu firmu v zakázkách předražených o desítky milionů korun.

Místopředseda ČSSD a šéf Asociace krajů Michal Hašek vyzval pražského primátora Bohuslava Svobodu (ODS) k rezignaci. Odejít by podle něj měl kvůli obvinění v kauze opencard. Se stejnou výzvou se na Svobodu obrátili i sociálnědemokratičtí zastupitelé v hlavním městě. Svoboda nařčení spojená s opencard odmítl, rezignovat nehodlá. Podle zastupitelského klubu ČSSD by měla odejít i radní Eva Vorlíčková (TOP 09), která je prý za projekt opencard odpovědná. Další pražští radní obvinění kvůli opencard by podle zastupitelů ČSSD měli své působení ve funkcích zvážit. Premiér a předseda ODS Petr Nečas naopak primátora Svobodu podpořil. Tvrdí, že ČSSD celý případ zpolitizovala. Za radou i svými radními stojí i předsednictvo TOP 09.

Pražský městský soud potvrdil zprošťující rozsudek v trestní kauze předsedy Věcí veřejných Víta Bárty a poslance Jaroslava Škárky. Nevyhověl odvolání státního zastupitelství, které politiky vinilo z podplácení a z přijetí úplatku. Obžaloba tvrdila, že Bárta dal tehdejším stranickým kolegům, poslancům Škárkovi a Kristýně Kočí, 170.000 a 500.000 korun za to, aby k němu byli loajální a prosazovali jeho zájmy ve straně. Škárka údajně úplatek přijal a část peněz také použil. Bárta, který kvůli kauze rezignoval na post ministra dopravy, se hájil tím, že Škárkovi a Kočí peníze jen půjčil. Rozhodnutí je pravomocné, žalobce Vladimír Hackl však plánuje iniciovat dovolání v neprospěch obou politiků. Soud v této kauze rozhodoval již loni na podzim, kdy zrušil původní rozsudek obvodního soudu, který Bártu potrestal za podplácení osmnáctiměsíční podmínkou a Škárku za podvod třemi lety vězení a desetiletým zákazem činnosti poslance. Odvolací soud už tehdy dospěl k závěru, že Bárta ani Škárka se trestného činu nedopustili, a nařídil obvodnímu soudu, aby případ znovu projednal. Obvodní soud byl následně vázán názorem soudu odvolacího, a tak v lednu rozhodl o nevině obou politiků.

Slib zastupitele Libereckého kraje složil bývalý komunistický poslanec Josef Vondruška. Je souzen za to, že jako vězeňský dozorce za minulého režimu údajně týral vězně. Jeho účast v zastupitelstvu odmítli jak zastupitelé z koaličních stran Starostové pro Liberecký kraj a Změna pro Liberecký kraj, tak zastupitelé z ODS. Dohromady 26 zastupitelů na protest v době, kdy skládal slib, opustilo jednací sál. Svůj nesouhlas s Vondruškovou účastí vyslovila i skupina mladých lidí s plakáty: Nechceme dozorce politických vězňů v krajském zastupitelstvu. Podle předsedy zastupitelského klubu komunistů Františka Peška je ale Vondruškova účast v zastupitelstvu v pořádku. "Ten člověk ve volbách získal hlasy voličů a mandát a má právo ho vykonávat," řekl ČTK Pešek. Vondruškovi hrozí až desetileté vězení za to, že v 80. letech, kdy působil ve věznici v Minkovicích u Liberce, údajně bil politického vězně Jiřího Wolfa. Vondruška od začátku obžalobu odmítá. Pravomocný rozsudek zatím nepadl.

Náklady na pracovní sílu v českém soukromém sektoru byly v loňském roce ve srovnání s průměrem v celé Evropské unii méně než poloviční. Vyplývá to z údajů německého statistického úřadu. Soukromí zaměstnavatelé v EU loni zaplatili za hodinu práce v průměru 23,50 eura (přes 600 Kč), což představuje meziroční nárůst o 2,1 procenta. V českém soukromém sektoru náklady na hodinu práce stouply o 2,8 procenta na 10,70 eura (276 Kč), napsal německý statistický úřad. Česká republika je v Evropské unii z hlediska výše těchto nákladů na 19. místě. V Německu, které je největší ekonomikou Evropské unie, loni stála hodina práce 31 eur.

Ceny bytů a rodinných domů v Česku klesly od roku 2008, kdy dosáhly svého vrcholu, do loňska o 9,1 procenta. Uvedl to ředitel odboru statistiky cen Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jiří Mrázek. U nových bytů, jejichž cenový vývoj ČSÚ sleduje zatím pouze v Praze, dosáhly ceny svého maxima v prvním čtvrtletí roku 2009. Ceny kupovaných nemovitostí v Česku se výrazně regionálně liší. V oblastech s nízkou nezaměstnaností se byty a rodinné domy prodávají až několikanásobně dráž než v regionech, kde je těžké sehnat práci. Například v Praze stál v letech 2009 až 2011 metr čtvereční nemovitosti v průměru 46.000 korun, zatímco v Ústí nad Labem to bylo 11.800 Kč, tedy zhruba čtvrtinu pražské ceny.