Zprávy | Z archivu rubriky

Bývalý prezident Václav Klaus se nebude zodpovídat před Ústavním soudem (ÚS) z údajné velezrady. Soud zastavil řízení o žalobě podané Senátem. Důvodem je to, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel. Lidé kolem Klause označili postup ÚS za očekávatelný. "Je pozitivní, že se Ústavní soud v této kauze nenechal zatáhnout do politického boje," sdělil Petr Macinka z Institutu Václava Klause. Podle premiéra Petra Nečase (ODS) by měli senátoři, kteří žalobu podpořili, zvážit rezignaci. "38 senátorů touto blamáží a svým zcela nezodpovědným chováním dosáhlo jen toho, že zásadním způsobem poškodili ČR v zahraničí," uvedl Nečas. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) rozhodnutí soudu respektuje, stejně jako senátor Jiří Dienstbier (ČSSD), jeden z iniciátorů žaloby. Podle Dienstbiera je škoda, že se soud nevyjádřil ke konkrétním tvrzením o protiústavních skutcích.

Prezident Miloš Zeman chce, aby se velvyslankyní na Slovensku stala bývalá první dáma Livia Klausová. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg informaci nevyvrátil, informovala Česká televize (ČT). Podle serveru iDnes.cz ale se záměrem nesouhlasí. "Je to velmi neobvyklá myšlenka. Bylo by to demotivující pro celý diplomatický sbor. Na tom místě by měl být profesionální diplomat," řekl Schwarzenberg serveru. Na Slovensku je momentálně velvyslancem Jakub Karfík. Livia Klausová se narodila 10. listopadu 1943 v Bratislavě. Vystudovala zahraniční obchod na VŠE. Roli první dámy plnila od března 2003. V nedávné kampani před druhým kolem přímé volby prezidenta podpořila Miloše Zemana. Bývalý prezident Václav Klaus je přesvědčen, že by jeho manželka na Slovensku měla respekt. Sdělil to Klausův mluvčí Petr Macinka. Slováci by Livii Klausovou coby novou českou velvyslankyni na Slovensku přijali vřele. ČTK to řekla bývalá slovenská diplomatka a známá herečka a politička Magda Vášáryová. Překážkou by podle ní nebylo, že bývalá první dáma ČR není kariérní diplomatkou.

Rusko vyznamenalo čtyři české vojáky, kteří loni v květnu zachránili své ruské kolegy z hořícího letadla po havárii na letišti v Čáslavi. Medaili Za záchranu smrtelně ohrožených jim v Praze předal ruský velvyslanec Sergej Kiseljov. Oceněnými vojáky jsou Josef Knapík, Igor Minčík, David Plavka a Jan Sucharda, které před časem vyznamenala i česká armáda. ČTK o tom informovalo ministerstvo obrany.

Ruský stroj Antonov havaroval loni 23. května, když se vracel z průzkumného letu v rámci programu Otevřené nebe, při němž monitoroval české území. Při přistávacím manévru se zřejmě zlomila přední noha podvozku letadla, stroj opustil přistávací dráhu a začal hořet. Na palubě bylo 23 lidí, šest z nich bylo zraněno, bylo mezi nimi pět ruských a jeden český voják, většinou utrpěli popáleniny.

Ministerstvo financí se ostře ohradilo proti výroku Evropské komise (EK), podle níž má podíl na chybách při čerpání evropských peněz v rámci Regionálního operačního programu (ROP) Severozápad. Odpovědnost je plně na krajích a jejich vedení, argumenty krajů jsou ostudné, řekl novinářům ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM) ale bere informaci komise jako potvrzení názoru, že by se na platbě kvůli chybám při udělování evropských dotací měl podílet i stát. Výrok EK přivítal i karlovarský hejtman Josef Novotný (ČSSD).

Podle premiéra Petra Nečase (ODS) nesou odpovědnost za regionální operační programy kraje, nikoliv stát. "Jsem přesvědčen, že by tady vzniklo velké riziko morálního hazardu, když by kraje špatně hospodařily v rámci regionálních operačních programů a spoléhaly se na to, že jednu či dokonce významnou část zaplatí stát," řekl předseda vlády. "Činit auditora spoluzodpovědným je logika stejně třeskutá, jako požadovat po revizorovi, aby zaplatil pokutu za černého pasažéra, kterého nepřistihl," uvedl Kalousek.

Premiér Petr Nečas (ODS) doporučil co nejrychlejší ukončení kontroverzního projektu sociálních karet. Řekl to na briefingu po jednání s ministryní práce Ludmilou Müllerovou (TOP 09). Stopnutí sKaret označil za "nejméně špatné řešení". Müllerová připraví návrh řešení situace do příštího týdne, rozhodnutí je podle ní na kabinetu. Systém kritizuje opozice, odbory, rada postižených, ochránci soukromí, ombudsman i někteří koaliční politici. Podle premiéra je sice myšlenka sKaret dobrá a v budoucnu "bude oprášena", nynější provedení prý ale celý projekt zdiskreditovalo.

Systém sociálních karet provozuje Česká spořitelna. Má na něj smlouvu do roku 2024. Generální ředitel banky Pavel Kysilka před nedávnem uvedl, že zatím systém stál kolem 300 milionů. Premiér řekl, že stát uznává, že spořitelně vznikly náklady. Jednalo by se tedy o případném vyrovnání.

Vedle omezení užívání alkoholu a konopí mladistvými zůstává prioritou státu v oblasti protidrogové politiky výroba a užívání pervitinu. Uvedl to národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Uživatelům pervitinu by podle něj pomohla substituční léčba, která zatím ale v České republice není dostupná. Problémové užívání drog se v ČR dlouhodobě pojí právě s pervitinem. Z odhadovaných zhruba 40.000 pravidelných či dlouhodobých uživatelů drog jich více než 30.000 užívá pervitin.

Vnější havarijní plán pro zónu Jaderné elektrárny Dukovany na Třebíčsku pro případ jaderné havárie je zpracován reálně a je funkční. To je jeden ze závěrů třídenního cvičení Zóna 2013, které skončilo tento čtvrtek. Mělo prověřit ochranná opatření a součinnost jednotlivých státních úřadů, ministerstev a složek integrovaného záchranného systému. Zúčastnilo se ho téměř 1600 lidí, použito bylo skoro sto kusů techniky. Podle hejtmana Vysočiny Jiřího Běhounka (za ČSSD) vše probíhalo bez větších problémů a cvičení nemělo žádný dopad na běžný chod regionu, obcí a domácností. Námětem cvičení byla porucha na zařízení elektrárny, která později přerostla v jadernou havárii s únikem radioaktivity do okolí.

Prezident Miloš Zeman vyjádřil podporu snahám o výrazné snížení dotací na solární energetiku. Hrad to oznámil po setkání nové hlavy státu s předsedkyní Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenou Vitáskovou. Setkání se uskutečnilo na její vlastní žádost, informovala na webu Zemanova mluvčí Hana Burianová. ERÚ má podle Vitáskové podezření, že jeho bývalí pracovníci zřejmě postupovali nezákonně při stanovování výkupních cen fotovoltaické elektřiny. Vyplývá to z vnitřního auditu, který úřad představil v únoru. Vyšlo prý najevo, že výkupní ceny energie ze solárních elektráren v letech 2005 až 2011 byly stanovovány netransparentně. Škody podle ERÚ mohou být v řádu desítek miliard korun.

Sama Vitásková ale čelí obvinění z napomáhání trestnému činu zneužití pravomocí úřední osoby. Podle žalobce dopomohla k trestnému činu své podřízené v případu údajně podvodného získání licence na dvě fotovoltaické elektrárny na Chomutovsku na konci roku 2010. Při údajném podvodu podle žaloby mohlo dojít ke škodě ve výši dvou miliard korun. Vitásková obvinění odmítá a považuje ho za účelový materiál, který ji má poškodit a destabilizovat ERÚ.

Zahraniční dluh České republiky vloni vzrostl o 63,5 miliardy korun na 1,941 bilionu korun. Představoval tak 50,5 procenta hrubého domácího produktu. Za čtvrté čtvrtletí se dluh zvýšil o 52,3 miliardy korun, informovala Česká národní banka. K růstu zahraničního zadlužení přispěl především podnikový sektor. Za zvýšením ve čtvrtém čtvrtletí stojí zejména růst čistých závazků tuzemských dceřiných společností vůči zahraničním přidruženým podnikům. Zahraniční závazky bankovního sektoru včetně ČNB činí 22 procent zahraničního dluhu. Mírný růst zadluženosti vládního sektoru je důsledkem čerpáním úvěrů od Evropské investiční banky na rozvoj infrastruktury a kurzových vlivů. Podíl vládního sektoru na zahraničním zadlužení je 28,3 procenta.

Majitel dopravní skupiny Student Agency Radim Jančura se chystá založit nadační fond, který bude financovat kontrolu nezákonných dohod při výstavbě silnic a dálnic. Fond chce založit v případě, že ministr dopravy Zbyněk Stanjura nezruší všechny soutěže na opravu dálnice D1. Podle Jančury zvolilo Ředitelství silnic a dálnic zbytečně zdlouhavou a nákladnou metodu opravy, když chce kompletně vyměnit betonový povrch vozovky. Zároveň nepřipravilo objízdné trasy a kvůli plánovanému rozšíření vozovky o tři čtvrtě metru, které ale nezvýší počet jízdních pruhů, se bude muset přestavět většina nadjezdů a mostů. Ministerstvo dopravy odmítlo, že by připravovaná modernizace D1 byla předražená.

Jančura navrhuje opravit D1 metodou tzv. fragmentace, kdy se stávající betonový povrch rozbije na menší části a pak se na něj položí asfaltová vrstva. Údajně by se tak ušetřilo deset z plánovaných 22 miliard Kč a dvě třetiny času. Dalších zhruba 900 milionů si vyžádá vybudování objízdných tras na krajských komunikacích. Navrhuje taky rozšíření vozovky směrem ke středovým svodidlům, aby nebylo nutné přestavovat nadjezdy a mosty. Takovýto postup je ale podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic Davida Čermáka čistokrevná oprava, na kterou by Česko nezískalo dotace z Evropské unie. Ty se totiž vztahují výhradně na rozvoj, nikoliv opravy stávající dopravní sítě. Asfaltová vrstva je navíc nevyhovující kvůli vysokému zatížení, kterému bude povrch dálnice vystavený.