Zprávy | Z archivu rubriky

Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel 40 stížností na první přímou volbu prezidenta republiky, z níž jako vítěz vzešel Miloš Zeman. Lhůta pro podávání stížností vypršela v úterý v 16:00. Sedmičlenný volební senát má na rozhodnutí 15 dnů. Mezi stěžovateli není žádný z registrovaných kandidátů, řekl ČTK předseda volebního senátu Vojtěch Šimíček.

Sociální demokracii se ani napodruhé nepovedlo prosadit návrh, aby se Sněmovna zabývala novoroční amnestií a odsoudila zastavení trestních stíhání, které toto rozhodnutí prezidenta Václava Klause přineslo. Sociální demokraté se o to neúspěšně snažili už v půli ledna, kdy nepřesvědčili dolní komoru, aby kvůli amnestii vyslovila nedůvěru kabinetu Petra Nečase (ODS).

Prezidentu Václavu Klausovi v lednu, tedy již po kritizované amnestii, důvěřovalo 26 procent lidí, o 27 procentních bodů méně než loni v prosinci. Je to také vůbec nejméně od roku 2003, odkdy zastává nejvyšší ústavní funkci. Uvedlo to Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) na základě průzkumu, kterého se mezi 14. a 21. lednem zúčastnilo asi tisíc lidí starších patnácti let. Prezident se proti nevoli vyvolané amnestií několikrát ohradil, její kritiku přirovnal k takzvanému sarajevskému atentátu z roku 1997.

Vítězem voleb do Poslanecké sněmovny by se i únoru stala ČSSD, volilo by ji 24,6 procenta lidí. Druhá zůstává ODS, rychle ji ale dotahuje TOP 09, která na čtvrté místo odsunula komunisty. Do Sněmovny by se dostali ještě zástupci Strany práv občanů - zemanovců (SPOZ) a KDU-ČSL. Vyplynulo to z dnes zveřejněného průzkumu agentury ppm factum. Agentura provedla průzkum v době od 27. ledna do 5. února, tedy po vyhlášení výsledků 2. kola prezidentské volby, a zúčastnilo se ho 958 lidí starších 18 let.

Před závěrečným schvalováním je ve Sněmovně ústavní novela, která by zrušila doživotní imunitu zákonodárců a ústavních soudců. Trvala by jen po dobu mandátu. Ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek navrhl v druhém čtení omezit imunitu poslanců a senátorů ještě víc - jen na jejich projevy v Parlamentu. Poslanci budou o novele rozhodovat patrně příští týden. Nadále by podle předlohy platilo, že poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Pokud by ale Sněmovna nebo Senát s vydáním nesouhlasily, nic by nebránilo stíhání zákonodárce po zániku mandátu.

Ministerstvo obrany zrušilo plánovaný prodej nepotřebných letadel L-159 soukromým firmám. Zájemci o nákup letounů nenabídli dostatečnou finanční částku. Uvedl to mluvčí ministerstva Jan Pejšek. Podle představ vedení obrany měl stát za osm bitevníků získat kolem čtvrt miliardy korun. Ministerstvo nyní bude hledat jiný způsob prodeje letadel, pro které armádní letectvo nemá využití. Ambiciózní projekt nových cvičných bojových letounů L-159 měl být záchranou společnosti Aero Vodochody i jedním z pilířů českého zbrojního průmyslu. Z předpokládaného prodeje zhruba 200 kusů, který měl zaplatit nákladný vývoj, se podařilo získat zákazníka pro pouhých 72 strojů, které objednala česká armáda. Vojsko ale využívá jen třetinu letadel.

Exministr obrany Alexandr Vondra (ODS) dostal od premiéra Petra Nečase (ODS) nabídku práce v dozorčí radě Českého Aeroholdingu a přijal ji. Vondra, který z čela ministerstva odešel loni v prosinci, doplnil, že od února bude také přednášet. Půjde o ústeckou Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) a pražskou liberální a konzervativní akademii CEVRO.

Někdejší velvyslanec v USA a ministr pro evropské záležitosti Vondra loni z ministerstva obrany odešel oslabený táhnoucí se aférou Promopro a po prohraných senátních volbách. Jeho nástup do holdingu zřejmě končí spekulace o jeho možném návratu do diplomacie, například na velvyslanecký post v Rusku či v Kanadě.

Na tajném programu americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) týkajícím se únosů a ilegálních letů s podezřelými teroristy a jejich zadržování v tajných věznicích v zahraničí se podílelo 54 zemí, včetně České republiky, Polska a dalších evropských států. Uvádí to zpráva, kterou zveřejnila americká nevládní organizace Open Society Justice Initiative (OSJI). "Výbor pro lidská práva vyzval k vyšetření těchto letů přes česká letiště, ale česká vláda popřela, že by o tom cokoli věděla," píše OSJI. Celý program CIA zahájila za vlády bývalého prezidenta George Bushe po teroristických útocích v USA z 11. září 2001.

Premiér Petr Nečas (ODS) chce s ministry financí a průmyslu a šéfkou Energetického regulačního úřadu (ERÚ) hledat způsoby, jak utlumit vliv deformovaných cen elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové ceny elektrické energie. Nečas to řekl novinářům v reakci na podezření ERÚ, že jeho bývalí pracovníci zřejmě postupovali nezákonně při stanovování výkupních cen fotovoltaické elektřiny. Věc pokládá premiér za velmi důležitou a závažnou. Připomněl také, že jeho vláda byla první, která proti trendu dotované elektrovoltaiky v roce 2010 zasáhla.

Vnitřní audit ERÚ, jehož výsledky zveřejnila v pondělí předsedkyně úřadu Alena Vitásková, vyplynulo, že ceny byly stanovovány nad rámec zákona v letech 2005 až 2011. Bývalý předseda ERÚ Josef Fiřt se v médiích hájil tím, že on i bývalé vedení úřadu vydávali cenové rozhodnutí na "základě perfektních rozborů a na základě platné legislativy".

Česko má v přepočtu na obyvatele třetí největší instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v Evropské unii. Vyplývá to ze statistik Evropské fotovoltaické průmyslové asociace (EPIA), podle kterých mají větší výkon na obyvatele pouze solární elektrárny v Německu a v Itálii. Největší výkon v ČR má komplex Ralsko Ra 1, který leží v okrese Česká Lípa a který provozuje energetická společnost ČEZ. Boom solárních elektráren nastal v Česku v roce 2010. Od ledna 2011, kdy stát výrazně snížil garantované výkupní ceny pro nově připojené velké zdroje nad 100 kilowattů z 12.150 korun na 5500 korun za megawatthodinu, zájem velkých investorů o výstavbu nových zdrojů opadl. Elektřinu ze solárních elektráren musí distributoři vykupovat výrazně dráže, než za kolik ji poté prodají. Rozdíl cen se pak projevuje v konečných cenách spotřebitelům.