Zprávy | Z archivu rubriky

Do Česka v úterý zamíří předseda Evropské komise (EK) José Barroso, který se setká s prezidentem Milošem Zemanem a ve středu také s premiérem Petrem Nečasem. Návštěva má potvrdit prezidentův vstřícnější přístup k evropské integraci, kterým se chce odlišit od svého euroskeptického předchůdce Václava Klause. Zeman během návštěvy podepíše dodatek lisabonské smlouvy, který umožňuje vznik nového záchranného fondu eurozóny, kterou trápí finanční krize. Vyvěsí též na Hradě evropskou vlajku. Zeman už dříve uvedl, že podpis eurovalu vnímá především jako symbolickou věc. Evropský stabilizační mechanismus (ESM) se totiž týká jen zemí platících eurem a podle Zemanova odhadu se ČR k jednotné evropské měně připojí nejdříve až za pět let. Česko je kvůli chybějícímu prezidentskému podpisu poslední zemí EU, která ratifikaci eurovalu zatím nedokončila. Česku před zavedením eura nevzniknou kvůli souhlasu s fondem žádné finanční závazky.

Čeští vojáci by měli začít plnit své povinnosti na misi v africkém Mali hned 1. dubna, tedy od Velikonočního pondělí. Uvedl to mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Mise EU není bojová, Češi budou nejprve hlídat základnu v hlavním městě Bamaku a následně se zapojí do výcviku jednotek tamní armády, která bojuje proti islamistům. Do Mali zatím odcestovalo 34 českých vojáků, všichni jsou muži. Mandát mise je navržen na 15 měsíců, v první fázi mají Češi chránit velitelství francouzské armády. Velitel jednotky Marek Štěpánek neočekává, že by museli čelit útokům muslimských radikálů, protože boje se vedou daleko od hlavního města. O zřízení výcvikové mise bylo rozhodnuto na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN a žádosti malijské armády. Česká vláda vyslání vojáků posvětila v únoru, následně ho schválily obě komory Parlamentu. Náklady mise pro letošní rok se odhadují na 135 milionů korun, obdobnou částku by mělo Česko vydat také příští rok.

Česká armáda vyvíjí vlastní systém aktivní ochrany bojových vozidel před nepřátelskými střelami. Bude schopný zachytit a zničit střelu na dva až tři metry. Jeho uvedení do praxe bude stát 50 milionů korun, armáda by ho měla začít používat v roce 2017, informovala Česká televize (ČT). Systém aktivní ochrany bojových vozidel má zatím jen ruská a izraelská armáda, české řešení ale má být podle ČT levnější a účinnější. Pomocí detektoru a plastické trhaviny zničí střelu směrovým výbuchem těsně před jejím nárazem do stěny vozidla. Účinnost systému je téměř stoprocentní. Zneškodní protitankové řízené střely i raketové granáty. Jeho hlavní výhodou je, že dokáže zničit i střely vypálené z velmi krátkých vzdáleností. Hodí se proto do boje v horském terénu i ve městech.

V Jaderné elektrárně Dukovany na Třebíčsku začala plánovaná odstávka druhého bloku. Odstávka potrvá 34 dní, měla by skončit 3. května. ČTK to oznámil mluvčí elektrárny Petr Spilka. Je to druhé letošní plánované odstavení bloku v této elektrárně. První letošní odstávka třetího bloku skončila 25. března. Blok číslo tři stál 43,5 dne, oproti plánu o 1,5 dne déle. Prodloužení způsobily technické problémy při zprovozňování systému. Odstávky zbývajících bloků by měly trvat 27 a 35 dní. Elektrárna má čtyři bloky o celkovém výkonu 2000 MW. Jaderná elektrárna Dukovany pokrývá přibližně pětinu tuzemské spotřeby elektřiny. Loni vyrobila rekordních 15,022 terawatthodin (TWh) proudu. Letošní plán počítá s dalším růstem produkce na 15,576 TWh. celkovém výkonu 2000 MW. Jaderná elektrárna Dukovany pokrývá přibližně pětinu tuzemské spotřeby elektřiny. Loni vyrobila rekordních 15,022 terawatthodin (TWh) proudu. Letošní plán počítá s dalším růstem produkce na 15,576 TWh.

Mikulášovicemi na Děčínsku projel průvod velikonočních jezdců. Starou lužickosrbskou tradici obnovili ve městě s asi 2200 obyvateli ve Šluknovském výběžku podle starostky Miluše Trojanové před třemi lety. Předtím skončila v roce 1939, kdy ji zakázali Němci. Tehdy bylo město pětinásobné a průvod objížděl i okolní statky a žehnal polnostem. Velikonoční jízdy zvané také Jízdy křižáků či Jízdy kolem osení jsou starý velikonoční zvyk, který se do současnosti dochoval v německé Lužici a také v Lukavci v českém Slezsku. S obnovením tradice v Mikulášovicích přišel Roman Klinger, jehož pradědeček se podílel na organizaci jízd ještě před druhou světovou válkou. Prvního ročníku se v roce 2011 zúčastnilo sedm jezdců a pěší muzikanti, od té doby jejich počet narostl a roste i zájem diváků.

Slovanské hradiště v Mikulčicích na Hodonínsku se po zimě otevřelo turistům. Oproti minulé sezóně nabízí několik nových stezek. Opravený je také kostel, uvnitř kterého je možné vidět původní archeologické výzkumy. Kromě oprav kostela přibylo v areálu hradiště 11 nových informačních tabulí a místa na posezení. Hradiště je národní kulturní památkou a aspiruje na zápis do seznamu UNESCO. V devátém století tu stál velkomoravský hrad s rozsáhlým podhradím, archeologové objevili základy 12 kostelů a pohřebiště s více než 2500 hroby. Morava se letos připravuje na velké oslavy 1150 let od příchodu věrozvěstů Cyrila Metoděje, kteří v Mikulčicích také působili. Hradiště proto bude společně s Velehradem 5. července jedním z hlavních míst oslav. Očekává se příjezd nejvyššího představitele pravoslaví - Bartoloměje I.

Kolem stovky kanoí, kajaků, raftů a dalších plavidel se v sobotu vydalo na první plavbu po Lužnici. Tradiční odemykání řeky se uskutečnilo už počtyřiatřicáté. Přihlížela mu přibližně stovka diváků. Rituál odemykání řeky začal tradičně zvoněním zvonu. Poté se Lužnice symbolicky odemkla velkým, 40 centimetrů dlouhým železným klíčem. Vodáků sem přijíždějí v sezoně tisíce. Jejich zájem o tuto řeku dokládají různé akce - kromě zamykání poslední říjnovou sobotu a odemykání poslední sobotu v březnu to je i pravidelná Vánoční jízda.

Ve Francii pokračuje pátrání po zmizelém českém podnikateli, který byl zřejmě 6. března unesen na jihu Francie. Podle informace serveru listu Nice-Matin vyšetřovatelé v pátek prohledali vilu, kde pohřešovaný dvaasedmdesátiletý Petr Vlach údajně strávil tři dny po svém příletu do Nice. Žádné nové informace o jeho osudu francouzské zdroje neuvádějí. Český podnikatel přiletěl podle francouzských zdrojů 6. března do Nice na schůzku s blíže nejmenovanými krajany ohledně prodeje luxusních vil v ČR. Jeden z krajanů na něj čekal na letišti. Na cestě z letiště byl podle místní policie nejspíš unesen. Nyní policie zjišťuje, co se s ním stalo a zda ještě žije. Deník Právo napsal, že podle informací jeho redakce už mělo být Vlachovo tělo nalezeno ve francouzské části Alp poblíž hranic s Itálií. Francouzská policie ale dosud takovou informaci nezveřejnila.

Dva Čechy pašující kokain v hodnotě 300.000 eur (přes 7,7 milionu korun) zadržela ve středu policie na vídeňském letišti Schwechat. Informovala o tom dolnorakouská zemská policie, podle níž k zadržení pašeráků významně přispěl pes speciálně vycvičený k hledání drog. Kokain pašovali 65letý muž a 51letá žena, kteří přiletěli do Vídně z Ria de Janeiro přes Madrid. Droga byla rozpuštěná v devíti lahvích vína, uložených ve dvou kufrech. Zadržení při výslechu uvedli, že chtěli pokračovat v cestě do Prahy. Tam měli lahve předat neznámým osobám. Oba Češi zůstávají v Rakousku ve vazbě.

Jedličkův ústav a škola v Praze slaví 100 let od svého založení. Podle svého vedení připravuje ucelenou rehabilitací děti a mládeže s postižením na začlenění do života. Jedličkův ústav se otevřel 1. dubna 1913. Od počátku byla jeho součástí škola. Postupně se rozrůstal a za první republiky si získal pověst moderní instituce. Po roce 1948 byl zestátněn. Po změně režimu v roce 1991 ho převzala Praha. Nyní je v něm mateřská, základní a střední škola, internát či speciální pedagogické centrum. V roce 2002 se postavil bazén. O pět let později přibyl rehabilitační pavilon. V plánu je další pavilon za 60 až 80 milionů, kde by měly být hospodářské prostory i místo pro různé aktivity. Praha na budovu zatím nevyčlenila peníze. Do škol Jedličkova ústavu chodí asi 150 dětí, další klienti využívají nabídku služeb.