Zprávy | Z archivu rubriky

Čeští vojáci začali plnit své úkoly v rámci vojenské mise Evropské unie v Mali. Chrání velitelství mise v hlavním městě Bamaku. Řekl to mluvčí českého ministerstva obrany Jan Pejšek. V Mali slouží 34 českých mužů. Mise EU není bojová, ale výcviková. Má pomoci připravit a vybavit malijskou armádu, která bojuje proti islamistům. Češi by měli základnu střežit půl roku. Poté by měli přejít k výcviku příslušníků maliských ozbrojených sil, pokud o to EU požádá. V takovém případě by se český tým vyměnil a do Mali by odjeli vojenští instruktoři. Mise má mandát zatím na 15 měsíců. Maliské armádě čeští vojáci poskytnou vybavení, které už sami nepotřebují: zbraně, munici i elektrocentrály. Velitel české jednotky Marek Štěpánek už dříve řekl, že neočekává, že by čeští vojáci museli čelit útokům muslimských radikálů. Boje se totiž vedou daleko od hlavního města.

Dneškem nabývá účinnosti novela transplantačního zákona. Umožní, aby čeští pacienti dostali orgán od cizince, který zemřel v ČR. Ode dneška je také legální užití konopí pro léčebné účely, i když to zatím bude jen konopí dovážené. Pěstování konopí pro léčebné účely začne povolovat lékový ústav českým firmám až za rok. Lidé si konopí platí. Povolení léčebného konopí vítají hlavně pacienti s rakovinou, roztroušenou sklerózou, Parkinsonovou chorobou či AIDS. Ulevuje jim od obtíží, které jejich onemocnění provázejí. Účinná je ode dneška rovněž novela o boji proti padělkům, která zavádí s platností od roku 2015 elektronické recepty. Zjednodušují se lékařské prohlídky pro některé pracovníky. Už dva týdny nemusejí lékaři žádat souhlas rodičů s léčbou dítěte.

Zahraniční pachatelé závažných dopravních přestupků v ČR by do budoucna neměli mít možnost uniknout bez pokuty. Snazší vymáhání postihů za porušení dopravních pravidel po občanech jiných zemí Evropské unie umožňuje novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, kterou se bude ve středu zabývat vláda. V současnosti nelze majitele vozidla v zahraničí vypátrat podle státní poznávací značky. Valná většina přestupků tak zůstává bez potrestání. Nově by ale přeshraniční výměna informací o pachatelích dopravních přestupků měla být povinná a členské země ji musí promítnout do národní legislativy. Dopravní přestupky se před soudem projednávají například v Rakousku. Existuje tak paradoxní situace, kdy český řidič může být za přestupek v Rakousku pokutován, kdežto rakouského řidiče, který spáchá přestupek v ČR, české úřady s největší pravděpodobností nedohledají.

Finanční správa očekává, že do úterý odevzdá přiznání daně z příjmu 1,3 milionu fyzických osob. Termín pro doručení úřadům vyprší právě 2. dubna, a to pro ty, kteří nevyužívají služeb daňového poradce. Celkem by podle odhadů Finanční správy letos měli lidé odevzdat asi 1,96 milionu daňových přiznání. Zbylých zhruba 660.000 lidí by daňové přiznání mělo odevzdat do 1. července, kdy končí termín pro ty, kteří služeb daňového poradce využívají. V případě, že poplatník podá daňové přiznání po zákonné lhůtě a se zpožděním delším než pět pracovních dnů, finanční úřad ze zákona přistupuje k výpočtu pokuty. Pokud ale vypočtená pokuta nedosáhne 200 korun, úřad ji nepředepíše a neplatí se. Stejně jako každý rok Finanční správa rozšířila v souvislosti s daňovými přiznáními úřední hodiny na finančních úřadech. Všechny finanční úřady a jejich územní pracoviště jsou otevřeny od 25. března do 2. dubna v pracovních dnech od 8:00 do 18:00 hodin.

Hospodaření ODS za rok 2012 skončilo ztrátou ve výši přes 43 milionů korun. Podle strany ale část volebních výdajů pokryjí dary, které budou započítány až letos. Uvedl to mluvčí strany Jiří Sochor. Celkové výdaje ODS činily loni zhruba 290 milionů korun a příjmy asi 247 milionů. Do výdajů ODS se nejvíce zapsaly právě volby. Loni lidé volili krajské zastupitele a senátory, a navíc se konala kampaň před přímou volbou prezidenta. ODS vydala na volby 129,6 milionu korun, z toho 39,5 milionu na krajské, 26,8 na senátní a 13,7 na prezidentské. Druhou nejvyšší položkou bylo zhruba 99,2 milionu na provozní výdaje. Naopak největší příjmy měla loni ODS ze státních příspěvků, a to 119,7 milionu korun. Sponzoři straně loni poslali přibližně 95,4 milionu korun. Dalších 16,4 milionu získala ODS z pronájmů a dalších činností a přes 14 milionů z členských příspěvků.

Energetická společnost ČEZ zvažuje, že vodní elektrárnu Orlík částečně přebuduje na přečerpávací elektrárnu. Výměna dvou ze čtyř současných turbín za reverzní turbíny by umožnila v době přebytku elektrického výkonu čerpat vodu z vyrovnávací nádrže Kamýk nad orlickou hráz, a tím tuto elektřinu uložit ve formě zásoby vody pro pozdější využití. ČEZ nedávno požádal o posudek dopadu přebudování orlické elektrárny na životní prostředí (EIA). Podle předloženého záměru by měl instalovaný výkon elektrárny i po výměně dvou turbín zůstat na současné úrovni 364 megawattů. Polovina výkonu by ale mohla fungovat i v reverzním režimu. V Česku jsou v současnosti tři přečerpávací vodní elektrárny. Pro výstavbu nových je vybráno šest možných lokalit, stavba by ale v každé z nich znamenala závažný zásah do krajiny. Přestavba Orlíka naopak podle materiálů pro EIA žádný zásah představovat nebude.

Za deset let 274 umělých srdcí voperoval přednosta kardiocentra Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) profesor Jan Pirk. Prvního pacienta v ČR, který dostal mechanické srdce, operoval 3. dubna 2003. Dokud přístroj nebyl, umírala třetina lidí na čekací listině, nyní desetina. Také přežití s darovaným orgánem se díky přístroji zlepšilo. Z 274 srdečních podpor bylo 160 dlouhodobých a 114 krátkodobých. Souhlas pojišťovny získal profesor i pro ojedinělý projekt, kdy pacientovi se zhoubným nádorem v srdci se pokusil zachránit život tím, že jeho srdce z těla vyňal a krev poháněly jen dvě pumpy. Jakub Halík jako první člověk na světě žil bez vlastního srdce přes 200 dní. Dárcovského srdce se ale nedočkal, zemřel na infekci. Program mechanických podpor rozvíjí od ledna 2009 také brněnské Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH). První pacient na umělém srdci se dárce nedočkal.

Českou turistku v neděli večer ve Slovenském ráji zasypala lavina. Ženu se podařilo zachránit, ale utrpěla poranění hlavy, žeber a pánve, informovala na svém webu slovenská Horská záchranná služba. Žena se spolu s dalšími sedmi Čechy nacházela v místě zvaném Veľký Sokol, kde se laviny běžně nevyskytují. Mokrý těžký sníh, který náhle spadl ze svahu nad turistickou cestou Češku téměř zcela zasypal. Kolegové ji ihned začali vyhrabávat a přivolali záchranáře, kteří ženu ošetřili a dopravili do nemocnice.

Do Česka v úterý zamíří předseda Evropské komise (EK) José Barroso, který se setká s prezidentem Milošem Zemanem a ve středu také s premiérem Petrem Nečasem. Návštěva má potvrdit prezidentův vstřícnější přístup k evropské integraci, kterým se chce odlišit od svého euroskeptického předchůdce Václava Klause. Zeman během návštěvy podepíše dodatek lisabonské smlouvy, který umožňuje vznik nového záchranného fondu eurozóny, kterou trápí finanční krize. Vyvěsí též na Hradě evropskou vlajku. Zeman už dříve uvedl, že podpis eurovalu vnímá především jako symbolickou věc. Evropský stabilizační mechanismus (ESM) se totiž týká jen zemí platících eurem a podle Zemanova odhadu se ČR k jednotné evropské měně připojí nejdříve až za pět let. Česko je kvůli chybějícímu prezidentskému podpisu poslední zemí EU, která ratifikaci eurovalu zatím nedokončila. Česku před zavedením eura nevzniknou kvůli souhlasu s fondem žádné finanční závazky.

Čeští vojáci by měli začít plnit své povinnosti na misi v africkém Mali hned 1. dubna, tedy od Velikonočního pondělí. Uvedl to mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Mise EU není bojová, Češi budou nejprve hlídat základnu v hlavním městě Bamaku a následně se zapojí do výcviku jednotek tamní armády, která bojuje proti islamistům. Do Mali zatím odcestovalo 34 českých vojáků, všichni jsou muži. Mandát mise je navržen na 15 měsíců, v první fázi mají Češi chránit velitelství francouzské armády. Velitel jednotky Marek Štěpánek neočekává, že by museli čelit útokům muslimských radikálů, protože boje se vedou daleko od hlavního města. O zřízení výcvikové mise bylo rozhodnuto na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN a žádosti malijské armády. Česká vláda vyslání vojáků posvětila v únoru, následně ho schválily obě komory Parlamentu. Náklady mise pro letošní rok se odhadují na 135 milionů korun, obdobnou částku by mělo Česko vydat také příští rok.