Zprávy | Z archivu rubriky

Český prezident Miloš Zeman a jeho slovenský kolega Ivan Gašparovič se rozcházejí v názoru na případné rozšíření visegrádské čtyřky. S odvoláním na slovenského prezidentského mluvčího to oznámil bratislavský tisk. Zeman na čtvrteční tiskové konferenci v Bratislavě vyjádřil zájem na rozšíření skupiny o Slovinsko. Slovákům se prý ale jeho návrh nelíbí. Mluvčí prezidenta Gašparoviče řekl, že podobné návrhy se už v minulosti objevovaly, ale "nikdy nebyly přijaty". K věci se vyslovilo i slovenské ministerstvo zahraničí, podle něhož je visegrádská skupina "regionálním seskupením čtyř států". Ministerstvo se nicméně nebrání tomu, aby ke společným besedám byly přizvány i jiné země, jak se to nedávno stalo v případě Německa a Francie. Členy visegrádské skupiny jsou kromě Česka a Slovenska ještě Polsko a Maďarsko. Rozhodnutí o vytvoření V4 padlo v únoru 1991 v maďarském Visegrádu za účasti tehdejších prezidentů Československa, Polska a Maďarska Václava Havla, Lecha Walesy a Józsefa Antalla.

Český prezident Miloš Zeman navzdory formálně omezeným pravomocím usiluje o maximální rozšíření svého vlivu a o vytvoření jakéhosi poloprezidentského systému. Napsal to slovenský list Sme, podle kterého je Zemanova snaha dostat bývalou první dámu ČR Livii Klausovou na post velvyslankyně na Slovensku ukázkou fungování "zemanismu" v praxi. "Bude to systém, ve kterém rozhoduje vazba na 'šéfa' a který je založený na odměňování věrných a zasloužilých, a na trestání odpůrců a kritiků. Post pro Klausovou je stejně odměnou za pomoc rodiny bývalého prezidenta v předvolební kampani Zemana, jako trestem a kopancem pro bývalého (prezidentského) protikandidáta a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga," píše list. Také list Pravda se postavil proti případnému vyslání Klausové na post české velvyslankyně na Slovensko. "Už jen samotná představa, že na české ambasádě by měla sedět manželka největšího euroskeptika v EU, vyvolává smíšené pocity," píše list. Zemanův postup v této otázce podle komentátora není důstojný pro prezidenta.

Česká republika má dobrého prezidenta, řekl po setkání s novým nejvyšším představitelem českého státu Milošem Zemanem bývalý dvojnásobný slovenský premiér Mikuláš Dzurinda. Zemanovi prý fandil v přímé prezidentské volbě, i když dobré vztahy má i s jeho poraženým protikandidátem a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Zeman v pátek přijal také exprezidenta Rudolfa Schustera a diplomata Petera Weisse. O něm se spekuluje jako o novém slovenském velvyslanci v Praze. Dzurinda se Zemanem vzpomínal na dobu, kdy oba stáli v čele vlád sousedních států. Hovořili i o budoucí spolupráci a zdůraznili, že vztahy obou zemí jsou vynikající.

Státní zástupce Petr Jirát podal soudu obžalobu na poslance a bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha (dříve ČSSD) a deset jeho spoluobviněných. Viní je z přijetí úplatků a dalších korupčních trestných činů. Středočeský krajský soud spis převzal. Poslanec si podle obžaloby vzal sedm milionů za zmanipulování zakázky na opravu buštěhradského zámku. Další úplatky prý dostal za to, že zasahoval do soutěže na nákup zdravotnického vybavení pro kolínskou, kladenskou a mladoboleslavskou nemocnici. Podle dřívějšího vyjádření žalobce si politik řekl dohromady o více než 22 milionů korun, převzal přes 16 milionů. Rath, kterému hrozí až dvanáctiletý trest vězení, obvinění odmítá. Spolu s Rathem je stíháno dalších deset lidí, dva z nich zůstávají ve vazbě. Podle Jiráta má státní zastupitelství v případu velmi solidní důkazy - jde o odposlechy, listinné materiály a tři velmi podrobné výpovědi jedné z obviněných, šéfky stavební společnosti Fisa Ivany Salačové.

Premiér Petr Nečas (ODS) se podpisem amnestie, kterou vyhlásil na Nový rok tehdejší prezident Václav Klaus, nedopustil trestného činu. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 oznámení na předsedu vlády takzvaně uložilo, tudíž se jím nebude dále zabývat. Řekla to šéfka tamních žalobců Šárka Pokorná. O prošetření Nečasova postupu požádali předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) a šéf senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD). Štěch řekl, že s rozhodnutím nesouhlasí a že by se chtěl proti němu odvolat. Štěch a Antl v žádosti o přezkum postupu premiéra poukazovali na to, že úřad vlády neeviduje žádnou formu komunikace s Kanceláří prezidenta republiky ohledně amnestie, a také členové vlády přiznali, že amnestii neprojednali. Podle senátorů je přitom odpovědnost z ústavy na vládě jako celku.

Státní zástupce nezastaví trestní stíhání Pavla Vondrouše, který loni v Chrastavě vystřelil z airsoftové pistole na tehdejšího prezidenta Václava Klause. Uvedl to vedoucí Okresního státního zastupitelství v Liberci Ivan Bernátek. K zastavení stíhání neshledal důvody. Zastavení naopak požadoval obhájce Jiří Vyvadil v reakci na to, že státní zástupce zpřísnil Pavlu Vondroušovi kvalifikaci činu z výtržnictví na násilí proti úřední osobě. Střelci hrozí až šest let vězení. Šestadvacetiletý muž vystřelil na prezidenta loni v září při otevírání nového mostu v Chrastavě. Kvůli incidentu rezignoval ředitel hradní ochranky Jiří Sklenka a krajský státní zástupce začal dva členy policejní ochranné služby stíhat za porušení povinnosti strážní služby. Klaus ale jejich stíhání zastavil.

Česká republika se stala desátou zemí, která se v posledních čtyřech letech zbavila veškerého uranu využitelného k výrobě nukleárních zbraní. Oznámila to mluvčí Rady národní bezpečnosti USA Caitlin Haydenová. Informovala, že z Česka bylo odvezeno posledních 68 kilogramů vysoce obohaceného uranu, jež by stačily k výrobě dvou jaderných zbraní. České úřady přesun potvrdily. Podle vyjádření předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové šlo o materiál z výzkumného reaktoru v Řeži u Prahy. Celá operace se uskutečnila zhruba před dvěma týdny a převoz se uskutečnil ve zvláštním režimu z důvodu ochrany nákladu před okolím. Sdělila rovněž, že zmíněný uran byl bezpečně přepraven z Česka do Ruska, kde bude po zpracování jeho obohacení sníženo na úroveň nevyužitelnou k výrobě nukleárních zbraní. Česká republika se tak podle ní stala desátou zemí, z níž byl odstraněn veškerý vysoce obohacený uran od 5. dubna 2009, kdy americký prezident Barack Obama v Praze oznámil záměr zabezpečit v mezinárodní spolupráci veškerý jaderný materiál na světě.

Opoziční ČSSD trvá na vzniku sněmovní vyšetřovací komise k fotovoltaice. Příští týden chce o návrhu jednat se zástupci dalších stran zastoupených v dolní komoře. Potvrdil to předseda sociálnědemokratických poslanců Jeroným Tejc. Poslanci ČSSD chtěli vznik komise prosadit už ve středu při schůzi Sněmovny, ale neuspěli. Schůzka by se měla uskutečnit podle Tejce ve čtvrtek. Debatovat by se mělo o podobě vyšetřovací komise, jejím zaměření a složení. Podle premiéra Petra Nečase (ODS) však zákon k podpoře obnovitelných zdrojů energie prosadila vláda sociálních demokratů, kteří by tedy nyní měli své tehdejší kroky vysvětlit. Elektřinu ze solárních elektráren musí distributoři vykupovat výrazně dráže, než za kolik ji poté prodají. Rozdíl cen se pak projevuje v konečných cenách spotřebitelům. Lidé nyní v ceně elektřiny platí za obnovitelné zdroje 583 Kč/MWh. Kromě toho stát letos odvádí z rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů 11,7 miliardy korun.

Bývalý šéf maturitního centra Cermat Pavel Zelený zveřejnil žebříčky gymnázií podle úspěšnosti při loňských maturitách. Žebříček sestavilo Zeleného nové sdružení MATT a HURRY, které připravuje za úplatu maturanty na zkoušky. Žebříčky jsou dostupné na webu sdružení. Podle Zeleného výsledky sestavili proto, aby předešli mediálním dezinterpretacím a "žebříčkovému kutilství". Zelený stál za rozjezdem státních maturit, je zodpovědný i za současnou podobu zkoušek, jejichž příprava vyšla na 1,4 miliardy korun a ročně stojí další čtvrt miliardy. Ministr školství Zeleného loni kvůli problémům se zkouškami odvolal. Maturitní žebříčky škol chce po skončení jarních zkoušek dospělosti sestavit i Cermat, který data o maturitách musí poskytovat ze zákona.

Jihočeský kraj podal žalobu na regionální radu Jihozápad, která mu udělila pokuta zhruba 100 milionů korun za projekt oprav silnic druhé a třetí třídy. Žaloba se týká také způsobu udělení sankce. Podle kraje totiž neexistuje metodika, která by určovala výši pokut, řekl novinářům hejtman Jiří Zimola (ČSSD). Úřad Regionální rady ROP Jihozápad vyjádření rady Jihočeského kraje podle mluvčí Michaely Biňovcové respektuje, ale stojí si za svým stanoviskem a potvrzuje udělení pokuty ve výši 50 procent způsobilých výdajů některých částí veřejných zakázek, v nichž bylo odhaleno pochybení.